Latinská Amerika – růst tichomořských zemí se zvyšuje
Před třemi desetiletími byla Latinská Amerika spojována s negativními pojmy jako „diktatura“, „dluhové krize“ či „vysoká inflace“. V průběhu let však začal být tento region spojován s ekonomickým růstem, vznikem nové střední třídy, snížením chudoby a kontrolovanou inflací.
V tomto vydání Panoramy jsme se rozhodli věnovat pozornost dvěma zemím Pacifické aliance: Mexiku a Peru. Vypadá to, že Mexiko má pozitivní střednědobý výhled, a případ Peru je rovněž zajímavý – jeho střednědobé perspektivy jsou velice příznivé. Společnost Coface začátkem loňského roku Peru označila za jeden z 10 „nově se rozvíjejících trhů“.
Růst regionálního HDP zpomaluje
Latinská Amerika je významným producentem komodit a značný podíl na její dobré výkonnosti pozorované v poslední době je připisován rychlému růstu Číny. Země v tomto regionu začaly zaznamenávat rekordní obchodní přebytky, ale toto období rychle rostoucí prosperity už skončilo. Po mnoha letech růstu na úrovni zhruba 10 % ročně totiž Čína ztratila svůj dosavadní rytmus. V důsledku toho začaly klesat ceny komodit, což má negativní dopad na tempo rozvoje Latinské Ameriky. Očekává se, že HDP tohoto regionu vzroste o 1,3 % v roce 2014 a o 2 % v roce 2015 – což jsou čísla mnohem nižší než ta, která byla zaznamenávána v předchozích letech.
Slabší prognóza je také odrazem utlumené globální aktivity a nedostatku investic. Infrastruktura je zásadním problémem tohoto regionu, přičemž jeho země jako celek nevyužily příležitosti zavést reformy během let, kdy se obchodu dařilo.
Chile, které má v regionu Latinské Ameriky momentálně nejlepší pozici, je v celosvětovém žebříčku 144 zemí až na 49. místě. Všechny ostatní země regionu jsou hodnoceny ještě hůře (viz diagram vlevo).
Jeden region, dva směry
Na jedné straně Latinské Ameriky tichomořské země (Mexiko, Chile, Kolumbie a Peru) vyznávají volný obchod a volné trhy. Na druhé straně, v zemích u atlantického pobřeží, hrají významnou roli v ekonomice nedůvěra v globalizaci a státem organizované modely.
První skupina vytvořila Pacifickou alianci a snaží se zlepšovat obchodní partnerství za hranicemi kontinentu, zatímco druhá skupina zůstává „uvězněna“ v Mercosuru.
A jak tedy dopadne srovnání těchto dvou skupin?
Vezmeme-li v úvahu aktivity realizované v roce 2013 a prognózy společnosti Coface na roky 2014 a 2015, rostl HDP rychleji v zemích u tichomořského pobřeží.
Zdroj: Coface
Výhled jednotlivých sektorů se pohybuje mezi středním a vysokým rizikem
Celkový výhled pro Latinskou Ameriku se pohybuje mezi středním a vysokým rizikem. Tento výsledek vychází z váženého průměru HDP jednotlivých zemí. Za zmínku stojí fakt, že pět hlavních ekonomik (Brazílie, Mexiko, Argentina, Kolumbie a Chile) dohromady představuje 83 % HDP celého regionu.
V kontextu zpomaleného růstu regionálního HDP hlásí řada sektorů zhoršení vnímaného rizika. V tomto vydání Panoramy hovoříme o výhledu pro jednotlivé segmenty v regionu podrobněji.
Ve zvláštním oddíle věnujeme pozornost také dvěma segmentům mexické a peruánské ekonomiky – stavebnímu průmyslu v Mexiku a těžebnímu průmyslu v Peru. Prvně jmenovaný zažil bouřlivé období v roce 2013 a nyní se začíná zotavovat, ten druhý, který je klíčovým odvětvím peruánské ekonomiky, zaznamenává v posledních měsících zpomalení aktivity.
Pravděpodobnost, že se Latinská Amerika dostane zpět na svou předchozí úroveň, je malá
To, že by Latinská Amerika zvýšila aktivitu a v roce 2015 znovu dosáhla své předchozí úrovně, není pravděpodobné, a to především kvůli nižším mezinárodním cenám komodit.
„Intenzita dopadu této skutečnosti na jednotlivé ekonomiky závisí také na významu exportu z hlediska jeho podílu na HDP té které země. Například Brazílie je považována za uzavřenou ekonomiku, protože export představuje pouhých 11 % jejího HDP. Vyšší podíly exportu mají Argentina (13 %), Kolumbie (17 %), Peru (25 %) a konečně Chile (27 %),” vysvětluje Patricia Krause, ekonomka společnosti Coface specializující se na region Latinské Ameriky.
