TOP 500 největších společností střední a východní Evropy: Největší hráči klopýtají a vykazují mírný nárůst obratu

•  Polské firmy opět co do velikosti vítězí, obraty ukrajinských firem je vynesly na druhé místo v regionu, následované jsou maďarskými a českými firmami
•  Ekonomická situace je i nadále napjatá: obrat mírně narostl o +0,2 %
•  Sektory: ropa a plyn získává i přes nevýrazné výsledky

Mezinárodní úvěrová pojišťovna Coface představila svou šestou výroční studii pěti set největších společností ve střední a východní Evropě – Coface CEE Top 500. V rámci studie Coface sestavuje žebříček pěti set největších společností v regionu podle jejich obratu a provádí analýzu dalších skutečností, jako např. počet zaměstnanců, struktura společností, sektory a trhy, kde působí.

“Změny v žebříčku pěti set největších společností ilustrují hospodářské podmínky, které převládaly v minulém roce - a nutno říci, že nebyl úspěšný. Vzhledem k nízkým vývozům z důvodu slabé eurozóny a omezenému přístupu k úvěrům se rok 2013 stal těžkým rokem, kladoucím značné nároky na podnikatelské subjekty. V důsledku toho společnosti, které se umístily v žebříčku Top 500, ukončily rok 2013 se stabilním obratem a mírným poklesem v počtu zaměstnanců. Je zřejmé, že zejména velcí hráči mají vážné problémy s udržením výsledků z předchozího roku,” říká Katarzyna Kompowska, výkonná manažerka Coface pro střední Evropu.

Pět set největších hráčů: mírný nárůst obratu, umírněnost v náboru nových zaměstnanců

Náročnost roku 2013 měla určitý dopad na největší hráče, kteří se umístili v žebříčku Top 500: společnosti ve střední a východní Evropě pouze nepatrně navýšily obrat o 0,2 % na částku převyšující 644 miliard EUR (2013: +5 %). Největší společnosti ve střední a východní Evropě však i přesto zůstávají významnými zaměstnavateli v rámci regionu. Ačkoli tato čísla oproti výsledkům studie za předchozí rok poklesla o 0,8 %, zaměstnanci 500 největších společností tvoří 3,7 % všech pracovních sil (cca 2,5 milionů zaměstnanců) ve střední a východní Evropě. Země s dobrým tempem růstu HDP, jako Lotyšsko, Rumunsko a Litva, vykázaly nejvyšší nárůst v počtu nových zaměstnanců (2 % - 6,5 %). V pěti ze třinácti zemí na druhé straně docházelo k propouštění. Polsko vykazuje stabilní čísla, pokud jde o počty zaměstnanců.

Tři nejlepší země: vítězové se slabými výsledky a dynamické vycházející hvězdy

Polsko zůstává místem, kde sídlí největší počet hlavních hráčů východní a střední Evropy, ačkoli jejich vítězství je skromné. V žebříčku je zastoupeno celkem 148 společností, tj. o 23 měně než v roce 2012. Polsko si udrželo první místo, neboť tvoří největší hospodářský systém ve střední Evropě. Tato negativní změna odráží zpomalení růstu HDP v zemi v roce 2013 (1,6 %), přičemž tempo růstu pokleslo už dříve ze 4,5 % v roce 2011 na 1,9 % v roce 2012.

Ukrajina vytěsnila Maďarsko z druhého místa a vrátila se na stupně vítězů. Obrat vytvořený devadesáti ukrajinskými společnostmi dosáhl částky 101 miliard euro, což je nejvyšší číslo, jaké se kdy v žebříčku objevilo. Většina nováčků s výjimečně vysokým růstem obratu je z Ukrajiny. Na méně úspěšné straně mnohé společnosti dobře známé svým umístěním ve starších žebříčcích vykázaly značný propad obratu a ztratily své pozice. Pouze sedm z nich si své pozice v žebříčku vylepšilo.

Také Maďarsko se vrátilo na stupně vítězů. V žebříčku jsou zastoupeny celkem 62 maďarské společnosti, tj. o čtyři méně než v roce 2012. Po pěti po sobě následujících čtvrtletích recese a s investicemi zůstávajícími od roku 2009 v negativních číslech maďarské společnosti ve druhé polovině roku 2013 konečně získaly zpět své sebevědomí. HDP v roce 2013 vzrostl o 1,1 %. Hlavním faktorem, který přispěl k růstu, byla poptávka ze zahraničí. Tento pozitivní obrat se odráží také v růstu obratu u hlavních hráčů v Maďarsku (+1,2 %).

Čtvrté místo letos zaujímá společně Česká republika a Rumunsko, každá země pak celkově se 48 společnostmi. Zatímco v České republice přibyly největší společností (+2), v Rumunsku naopak počet největších společností dle obratu poklesl (-6). Nejdynamičtějším sektorem v Rumunsku je z pohledu růstu obratu automobilový průmysl reprezentovaný zejména značkami Dacia a Ford. Firmy v České republice se potýkaly s téměř dvouroční trvající recesí, když český HDP v roce 2013 pokles opět o cca 1%.  Tento pokles HDP koresponduje s průměrným poklesem obratu hlavních českých společností. Obrat českých firem zastoupených žebříčku poklesl o -0.7% tj. o 69 miliard EUR, přičemž poklesla i tvorba zisku, a to o -38%. Celkem 28 společností z celkového počtu 48 se posunuly na nižší pozice v celkovém žebříčku Top 500.

Sektory: ropa a plyn si drží první místo

Nejvíce společností, které získaly umístění v žebříčku Top 500, je stejně jako dříve ze sektoru ropy a plynu. Sedmdesát sedm ropných a plynových gigantů vytvořilo obrat dosahující 162 miliard eur. To představuje pokles o 3.4 %. Také společnost číslo jedna v žebříčku, která opět pochází z Polska, čelila v roce 2013 obtížím: PKN ORLEN opakovaně zvítězila i přes negativní změny v čistém zisku a obratu. Tento výsledek lze přičíst neziskové rafinérii v Litvě, patřící PKN ORLEN, která zaznamenala vysoké ztráty.

Stejně jako v předchozím roce dodavatelé energií dosáhli obratu, který tvoří téměř polovinu obratu generovaného vítězným sektorem (90 miliard euro). Přestože průměrný růst obratu o 11 % v roce 2012 byl relativně slibný, v roce 2013 se trend obrátil, když byl zaznamenán nárůst o 0,9 %.

Po započtení společností, které se nově umístily v žebříčku Top 500, se zvýšil celkový počet maloobchodů na 56. Nejvíce zaměstnanců v rámci žebříčku (20,4 %) pracuje v maloobchodním sektoru. Útlum v poptávce a snížené výdaje domácností na začátku roku 2013 vedly ke zhoršení situace v sektorech maloobchodu a velkoobchodu.  Rovněž zostřující se konkurence a konsolidační procesy ovlivnily tyto sektory, které se ve druhé polovině roku 2013 začaly pomalu vzpamatovávat z útlumu na základě nízké inflace a známek vracející se sebedůvěry spotřebitelů. Na konci náročného roku 2013 dosáhlo 56 společností obratu ve výši 68 miliard EUR (+ 5,1 %), zároveň však tyto společnosti doplácely na propad zisku.

Neúspěšným sektorům vévodí stavebnictví. V regionu střední a východní Evropy je stále pod tlakem a v mnoha zemích regionu plní statistiky insolventnosti. Do žebříčku Top 500 se dostalo pouze šest společností, které dosáhly 4,6 miliard EUR v obratu (-17.7 %). Pokračoval trend propouštění zaměstnanců z roku 2012 (-8 %), jejichž stav se v roce 2013 snížil o dalších 16,9 %. K sektorům s negativními výsledky dále patří telekomunikace (25 společností, snížení obratu o 4 %) a těžební průmysl (12 společností, snížení obratu o 5.2 %).

“Vyhlídky na rok 2014 jsou mírně optimistické i přes přetrvávající problémy v eurozóně a pomalé a postupné zlepšování domácí poptávky. Coface očekává, že se průměrné tempo růstu HDP v zemích střední a východní Evropy téměř zdvojnásobí a poroste z 1,1 % v roce 2013 na 2,4 % v roce 2014. Vývoj zemí střední a východní Evropy vykazuje větší nestejnorodost než kdykoli dříve: růst HDP se pohybuje v rozmezí od -0,6 % v Chorvatsku po 3,8 % v Lotyšsku,”, dodává Katarzyna Kompowska, výkonná manažerka Coface pro střední Evropu.