Rumunsko v přední linii ekonomického růstu v roce 2013 – udrží dané tempo i po poklesu v roce 2014?
Díky svým hospodářským výsledkům se Rumunsko stalo jedním z „tahounů“ oživení ekonomiky Evropy. Jeho růst předčil veškerá očekávání – výše HDP v roce 2013 vzrostla o celých 3,5 %. K danému vývoji přispěly významnou měrou zemědělství a průmysl, primárně pak sektor automobilové výroby, který zásobuje zejména zákazníky v zahraniční. Přestože se Rumunsku v roce 2014 stejnou míru růstu udržet nepodaří, jeho výhled zůstává pozitivní.
2013: rok růstu...
Růst reálného HDP Rumunska v roce 2013 předčil očekávání – meziročně se jednalo o zvýšení o 3,5 %, přičemž nejvýraznější nárůst (o 5,1 %) byl zaznamenán v posledním čtvrtletí roku. O vývoj v uvedeném roce se zasloužil především export (který zaznamenal mimořádný nárůst o 13,5 %), zejména v oblasti zemědělských produktů a automobilů.
Rumunsko je státem, který v rámci celé Evropské unie nejvíce závisí na zemědělství – v daném odvětví působí téměř 31 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Hospodářské výsledky země tedy úzce souvisejí s klimatickými podmínkami. V létě roku 2013 byla sklizeň mimořádně dobrá, což vedlo k pozitivním šokům v oblasti nabídky a zásobování. V roce 2013 dosáhl celkový objem rumunské produkce zemědělských výrobků 17 miliard eur (+25 %), což představuje téměř 5 % zemědělské produkce všech 28 členských států EU.
Vedle exportu obilí přispěla k objemu zahraničního obchodu Rumunska významně také výroba automobilů. Vzhledem k tomu, že Rumunsko patří v EU k zemím s nejnižšími náklady na pracovní sílu, oblíbili si ho mimo jiné tzv. výrobci OEM (Original Equipment Manufacturers) jako místo pro své továrny – kromě Fordu například také Renault, který „vzkřísil“ rumunskou značku Dacia. Lepší vyhlídky mezinárodního automobilového průmyslu, společně s dostupnými výrobními kapacitami zajistily Rumunsku přidanou hodnotu.
„V roce 2013 Rumunsko zaznamenalo jeden z nejvyšších růstů HDP v celé Evropě. Růst o 3,5 % výrazně překročil výsledky eurozóny způsobené recesí i průměr střední a východní Evropy, který činil 1,2 %. Mezi hlavní faktory, které k tomuto pozitivnímu vývoji přispěly, patřila dobrá sklizeň a vysoká míra exportu. Žádný z nich ovšem nelze považovat za dlouhodobě udržitelný. Oživení vyspělých ekonomik sice bude pro zahraniční obchod Rumunska, a zejména pro jeho automobilový průmysl přínosem, omezením však i nadále zůstává vnitřní situace v zemi,“ uvádí Grzegorz Sielewicz, ekonom společnosti Coface pro střední Evropu.
Doprava: pilíř rumunské ekonomiky
Odvětví dopravy představuje důležitý pilíř rumunského hospodářství. Objem nákladní dopravy dosáhl v roce 2012 108 % HDP – Rumunsko tak sice předstihlo průměr EU (95 %), nedosáhlo však výsledků většiny dalších států v daném regionu. Vůbec nejlepší výsledky zaznamenalo Bulharsko (174 %) a Polsko (137 %).
Vzhledem ke zvýšené poptávce po těchto službách vykazuje odvětví dopravy pozitivní vyhlídky – zejména v souvislosti s oživením eurozóny, která je pro Rumunsko hlavním obchodním partnerem. Vyšší poptávka po dopravních službách se však do zvýšení čistého zisku všech rumunských společností, které v tomto odvětví působí, přímo nepromítne. Silná konkurence může vést k situaci, kdy budou snižovány ceny a přijímány nižší marže, přičemž fixní náklady zůstanou stejné. Podle prognózy společnosti Coface tak odvětví dopravy vykazuje střední úroveň rizika.
Zemědělství: mimořádně dobrá sklizeň v roce 2013
Rumunsko profitovalo z vyšších výnosů zemědělské produkce, než jaké zaznamenaly ostatní země střední a východní Evropy. Pozitivní přínos zemědělství ovšem nelze vnímat jako faktor zajišťující trvalou výkonnost daného státu. Jak navíc ukazuje analýza tohoto odvětví, zemědělství a potravinářství vykazují střední míru rizika a řada drobných subjektů zde pod tlakem fixních nákladů usiluje o dosažení zisku.
Pokud jde o vnější faktory, tak Rumunsko může těžit z konfliktu na Ukrajině. Díky nepokojům v poslední době se Rumunsku dostalo příležitosti stát se významným hráčem na trhu s obilím v oblasti Černého moře. Rusko a Ukrajina i nadále představují klíčové pěstitele obilí v daném regionu, jelikož Rusko produkuje čtyřikrát a Ukrajina třikrát více obilí než Rumunsko. Podle prognóz má však objem jejich výroby v letošním roce klesnout, v případě Ruska o 4 % a v případě Ukrajiny až o 10 %. Za předpokladu stabilní celosvětové poptávky tak bude Rumunsko moci posílit své výrobní kapacity a ovlivnit vývozní ceny.
2014: ...udrží dosavadní tempo?
Podle prognózy společnosti Coface bude Rumunsko v roce 2014 jednou ze dvou ekonomik střední a východní Evropy (spolu s Lotyšskem), u nichž nedojde ke zvýšení míry růstu HDP. Výrazný růst se podle všeho opakovat nebude, protože v průběhu druhé poloviny roku se naplno projeví faktory, na kterých stojí hospodářství. Prognóza pro rok 2014 tak očekává reálný růst HDP o 2,5 %. Díky tomuto předpokládanému růstu se rumunská ekonomika přiblíží očekávané průměrné míře růstu celé střední a východní Evropy (2,4 %).
Očekávání týkající se zemědělské produkce v roce 2014 se liší, nejreálnějším scénářem však je sklizeň nižší než v roce 2013. Export bude i nadále poháněn poptávkou po nových automobilech, tento sektor však významně posiluje výkonnost rumunského průmyslu obecně. Známky zlepšení bude vykazovat i domácí poptávka, a to v souvislosti s růstem výdajů domácností – tento vývoj však bude stále brzděn pomalým růstem úvěrů. Růst investic do stálých aktiv se navzdory vývoji v oblasti soukromé spotřeby nezvýší, jelikož firmy stále nejsou plně přesvědčeny o tom, že hospodářské oživení je dlouhodobě udržitelné.
„Hospodářské výsledky z roku 2013 se v takto výrazné míře už opakovat nebudou, protože faktory růstu, které na ekonomiku působily v loňském roce, nejsou dlouhodobě udržitelné. To již ostatně potvrdila technická recese v prvních dvou čtvrtletích roku 2014. Stabilní tempo růstu ve výši 2,5 % v roce 2014 se bude opírat o značný objem exportu do zemí eurozóny a postupné obnovování rovnováhy ekonomiky země ve prospěch domácí poptávky,“ dodává Grzegorz Sielewicz, ekonom společnosti Coface pro střední Evropu.
