Zpomalení v ropném sektoru je kompenzováno růstem v odvětvích plynu, těžby nerostných surovin a veřejných investic
V roce 2026 dojde ke zpomalení gabonské ekonomiky v důsledku oslabení růstu těžby ropy, které bude způsobeno vyčerpáním stávajících ložisek a nízkými světovými cenami. Nové objevy, zejména vrt Bourdon provozovaný společností BW Energy v rámci licence Dussafu, nabízejí slibné vyhlídky s přibližně 25 miliony vytěžitelných barelů. Očekává se však, že tento vrt bude uveden do provozu až v letech 2027–2028. Na druhou stranu zemědělství (10 % HDP v roce 2024) si zachová svou dynamiku díky rozvoji produkce dřeva a palmového oleje. Zvýšené soukromé investice podpoří těžbu zemního plynu a nerostných surovin. Projekt plovoucí jednotky na zkapalňování zemního plynu společnosti Perenco v terminálu Cap Lopez, jehož uvedení do provozu je plánováno na konec roku 2026, zvýší vývoz LNG, LPG a butanu. Kromě toho by ve stejnou dobu mohla být zahájena komerční těžba v dole na železnou rudu v Baniaka. Veřejné investice budou přínosem pro stavební sektor, a to díky infrastrukturním projektům zaměřeným na dopravu a vývoz surovin, jako je modernizace přístavu Owendo a výstavba silnic. Mezi projekty patří také výstavba škol a univerzit, nemocnic, bytových a administrativních budov. A konečně, zvýšené současné veřejné výdaje zaměřené na sociální programy a zachování dotací na pohonné hmoty pomohou podpořit soukromou spotřebu.
Očekává se, že inflace mírně vzroste v důsledku ukončení dotace na pšeničnou mouku, ale díky nižším světovým cenám klíčových dovozních komodit zůstane pod 3% cílem BEAC. BEAC v březnu 2025 snížila svou klíčovou úrokovou sazbu z 5 % na 4,5 % a v roce 2026 by ji mohla snížit na 4 %, v souladu s uvolňováním měnové politiky v Evropě.
Hrozba pro veřejné finance
Rozpočtová situace Gabonu zůstane v roce 2026 křehká, protože schodek se nadále prohlubuje. Navzdory poklesu příjmů z ropy (50 % daňových příjmů) hodlá vláda pokračovat ve své expanzivní politice. Rozpočet na rok 2026 proto počítá s téměř zdvojnásobením provozních výdajů za účelem zachování dotací na pohonné hmoty a financování sociálních programů v oblasti školství a zdravotnictví s cílem snížit vícerozměrnou chudobu. Současně se dramaticky zvýší veřejné investice – téměř na čtyřnásobek – a budou se zaměřovat především na infrastrukturu, přístavy a silnice. Ačkoli jsou plánována opatření ke zvýšení příjmů prostřednictvím nových daní (spotřební daně, daně z nemovitostí), omezení daňových výjimek, racionalizace dotací a digitalizace výběru daní, vláda bude mít kvůli finančním omezením potíže s plněním rozpočtu. Vyhlídka na nový program finanční podpory ze strany MMF se proto jeví jako nepravděpodobná, což v roce 2026 ještě zhorší finanční rizika.
Poměr veřejného dluhu k HDP vzroste a výrazně překročí strop 70 % HDP stanovený CEMAC, přičemž bude zahrnovat významný a rostoucí podíl místního a regionálního dluhu (51 %). Naopak podíl zahraničního dluhu, který je výlučně veřejný, na HDP v roce 2026 poklesne. Přístup Gabonu k mezinárodnímu financování je omezený. Na konci října 2025 vzrostl nesplacený veřejný dluh meziročně o 20,6 %, přičemž většinu tohoto nárůstu tvořil finanční trh CEMAC. Likvidita na tomto trhu však zůstává napjatá navzdory poklesu klíčových úrokových sazeb v roce 2025 a rekordním injekcím hotovosti od roku 2021. A konečně, hromadění domácích a zahraničních platebních nedoplatků, které na konci října 2025 dosáhly 792 milionů USD, ještě zhoršilo rizika spojená s peněžními toky.
Přebytek běžného účtu bude i nadále klesat, a to především v důsledku zmenšujícího se obchodního přebytku způsobeného nižšími výnosy z vývozu. K tomu vedly dlouhodobě nízké světové ceny ropy a zvýšený dovoz, zejména kapitálového zboží souvisejícího s investičními projekty v ropném, těžebním a lesnickém odvětví, jakož i s příslušnou dopravní infrastrukturou. Zároveň se očekává, že vývoz neropných komodit – manganu, zkapalněného zemního plynu (LNG) a železné rudy – výrazně poroste díky uvedení nových provozů do provozu, což však pokles prodeje ropy plně nevyrovná. K tomu se přidává zhoršující se strukturální deficit v oblasti služeb, jelikož země zůstává závislá na dovozu odborných pracovníků. Repatriace zisků zahraničních společností bude i nadále zatěžovat saldo běžného účtu. Očekává se, že podíl Gabonu na devizových rezervách CEMAC v roce 2026 poklesne v důsledku nižších příjmů z ropy, které v průměru pokrývají pouze dva měsíce dovozu, tj. jsou pod obezřetnostní hranicí tří měsíců.
Konec vojenského přechodného období, ale politické vedení zůstává na svých místech
Volby v roce 2025 znamenaly konec vojenského přechodného období, které začalo po převratu v srpnu 2023, a zavedení prezidentského systému v souladu s ústavou schválenou v listopadu 2024. Nový volební zákon, přijatý v lednu 2025, umožnil vojenským osobám kandidovat ve volbách. V této souvislosti zvítězil v dubnových prezidentských volbách generál Brice Oligui Nguema, bývalý šéf junty, s 94,9 % hlasů (při volební účasti 70 %) a zajistil si tak sedmileté funkční období. Jeho strana, l’Union pour la Démocratie et le Bien-être (UDB), upevnila generálovu moc tím, že v říjnových parlamentních volbách získala 102 ze 145 mandátů. Značná část jejích kandidátů však patřila k Parti Démocratique Gabonais (PDG) vedené sesazeným prezidentem. Nízká volební účast (34 %) odráží nedůvěru v instituce.
Očekává se, že Gabon bude i v roce 2026 zastávat multilaterální postoj a bude usilovat o udržení úzkých vazeb se svými tradičními západními partnery a zároveň o diverzifikaci svých vztahů. V Gabonu působí více než 90 francouzských společností, mimo jiné v odvětví těžby manganu. Na konci roku 2025 obě země vyjádřily ochotu posílit bilaterální spolupráci a francouzský prezident se zavázal podpořit hospodářskou obnovu a transformaci Gabonu. USA by zase mohly posílit svou vojenskou spolupráci vzhledem ke strategické poloze Gabonu na pobřeží Atlantiku a jeho rostoucím vazbám s Čínou. Zvažuje se financování projektů ze strany americké Mezinárodní korporace pro financování rozvoje (International Development Finance Corporation) a soukromých společností. Současně se očekává upevnění vojenské spolupráce s Čínou. Čína je již nyní hlavním obchodním partnerem Gabonu (v roce 2024 na ni připadalo 28 % vývozu) a investorem.

Čína
Evropa
Malajsie
Indonésie
Brazílie
Jižní Korea
Spojené státy americké
Indie