Dobrý večer

Afrika

HDP na obyvatele ($)
$9,079.3
Počet obyvatel (v roce 2021)
2,2 milionu

Hodnocení

Riziko země
C
Podnikatelské prostředí
D
Předtím
C
Předtím
D
This content has been automatically translated. It may not be as accurate as the original.

suggestions

Shrnutí

Silné stránky

  • Bohaté zdroje (ropa, mangan, dřevo, palmový olej) a nedostatečně využívaný těžební potenciál (ložiska železa, zlata, uranu, diamantů, mědi, zinku a vzácných zemin)
  • Vodní energetický potenciál
  • Rozsáhlé lesní bohatství (prodej uhlíkových kreditů)
  • Snaha o diverzifikaci ekonomiky
  • Strategická poloha uprostřed afrického atlantického pobřeží
  • Členství v OPEC+, CEMAC a Britském společenství národů
  • Vazba na euro podporuje měnovou stabilitu

Slabé stránky

  • Ekonomika je silně závislá na ropném sektoru (v roce 2024 tvoří jednu třetinu HDP, 67 % vývozu a 50 % daňových příjmů)
  • Vysoké náklady na výrobní faktory v důsledku nedostatečné infrastruktury (doprava a elektřina) a nepříznivého podnikatelského prostředí
  • Závislost na dovozu potravin, paliv a investičního zboží
  • Zhoršující se rozpočtová situace a nadměrné zadlužení
  • Vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi (30 %), endemická chudoba (35 %), neformální ekonomika (40–50 % HDP), korupce a zneužívání příjmů z ropy
  • Politické složení se po převratu v roce 2023 v podstatě nezměnilo

Obchodní burzy

Vývozzboží jako % z celkového vývozu

Čína
28%
Evropa
20%
Malajsie
9%
Indonésie
7%
Brazílie
6%

Dovozzboží jako % z celkového dovozu

Evropa 25 %
25%
Jižní Korea 12 %
12%
Čína 11 %
11%
Spojené státy americké 7 %
7%
Indie 4 %
4%

Outlook

Tato část je cenným nástrojem pro finanční pracovníky a úvěrové manažery podniků. Poskytuje informace o platbách a postupech vymáhání pohledávek používaných v zemi.

Zpomalení v ropném sektoru je kompenzováno růstem v odvětvích plynu, těžby nerostných surovin a veřejných investic

V roce 2026 dojde ke zpomalení gabonské ekonomiky v důsledku oslabení růstu těžby ropy, které bude způsobeno vyčerpáním stávajících ložisek a nízkými světovými cenami. Nové objevy, zejména vrt Bourdon provozovaný společností BW Energy v rámci licence Dussafu, nabízejí slibné vyhlídky s přibližně 25 miliony vytěžitelných barelů. Očekává se však, že tento vrt bude uveden do provozu až v letech 2027–2028. Na druhou stranu zemědělství (10 % HDP v roce 2024) si zachová svou dynamiku díky rozvoji produkce dřeva a palmového oleje. Zvýšené soukromé investice podpoří těžbu zemního plynu a nerostných surovin. Projekt plovoucí jednotky na zkapalňování zemního plynu společnosti Perenco v terminálu Cap Lopez, jehož uvedení do provozu je plánováno na konec roku 2026, zvýší vývoz LNG, LPG a butanu. Kromě toho by ve stejnou dobu mohla být zahájena komerční těžba v dole na železnou rudu v Baniaka. Veřejné investice budou přínosem pro stavební sektor, a to díky infrastrukturním projektům zaměřeným na dopravu a vývoz surovin, jako je modernizace přístavu Owendo a výstavba silnic. Mezi projekty patří také výstavba škol a univerzit, nemocnic, bytových a administrativních budov. A konečně, zvýšené současné veřejné výdaje zaměřené na sociální programy a zachování dotací na pohonné hmoty pomohou podpořit soukromou spotřebu.

Očekává se, že inflace mírně vzroste v důsledku ukončení dotace na pšeničnou mouku, ale díky nižším světovým cenám klíčových dovozních komodit zůstane pod 3% cílem BEAC. BEAC v březnu 2025 snížila svou klíčovou úrokovou sazbu z 5 % na 4,5 % a v roce 2026 by ji mohla snížit na 4 %, v souladu s uvolňováním měnové politiky v Evropě.

Hrozba pro veřejné finance

Rozpočtová situace Gabonu zůstane v roce 2026 křehká, protože schodek se nadále prohlubuje. Navzdory poklesu příjmů z ropy (50 % daňových příjmů) hodlá vláda pokračovat ve své expanzivní politice. Rozpočet na rok 2026 proto počítá s téměř zdvojnásobením provozních výdajů za účelem zachování dotací na pohonné hmoty a financování sociálních programů v oblasti školství a zdravotnictví s cílem snížit vícerozměrnou chudobu. Současně se dramaticky zvýší veřejné investice – téměř na čtyřnásobek – a budou se zaměřovat především na infrastrukturu, přístavy a silnice. Ačkoli jsou plánována opatření ke zvýšení příjmů prostřednictvím nových daní (spotřební daně, daně z nemovitostí), omezení daňových výjimek, racionalizace dotací a digitalizace výběru daní, vláda bude mít kvůli finančním omezením potíže s plněním rozpočtu. Vyhlídka na nový program finanční podpory ze strany MMF se proto jeví jako nepravděpodobná, což v roce 2026 ještě zhorší finanční rizika.

Poměr veřejného dluhu k HDP vzroste a výrazně překročí strop 70 % HDP stanovený CEMAC, přičemž bude zahrnovat významný a rostoucí podíl místního a regionálního dluhu (51 %). Naopak podíl zahraničního dluhu, který je výlučně veřejný, na HDP v roce 2026 poklesne. Přístup Gabonu k mezinárodnímu financování je omezený. Na konci října 2025 vzrostl nesplacený veřejný dluh meziročně o 20,6 %, přičemž většinu tohoto nárůstu tvořil finanční trh CEMAC. Likvidita na tomto trhu však zůstává napjatá navzdory poklesu klíčových úrokových sazeb v roce 2025 a rekordním injekcím hotovosti od roku 2021. A konečně, hromadění domácích a zahraničních platebních nedoplatků, které na konci října 2025 dosáhly 792 milionů USD, ještě zhoršilo rizika spojená s peněžními toky.

Přebytek běžného účtu bude i nadále klesat, a to především v důsledku zmenšujícího se obchodního přebytku způsobeného nižšími výnosy z vývozu. K tomu vedly dlouhodobě nízké světové ceny ropy a zvýšený dovoz, zejména kapitálového zboží souvisejícího s investičními projekty v ropném, těžebním a lesnickém odvětví, jakož i s příslušnou dopravní infrastrukturou. Zároveň se očekává, že vývoz neropných komodit – manganu, zkapalněného zemního plynu (LNG) a železné rudy – výrazně poroste díky uvedení nových provozů do provozu, což však pokles prodeje ropy plně nevyrovná. K tomu se přidává zhoršující se strukturální deficit v oblasti služeb, jelikož země zůstává závislá na dovozu odborných pracovníků. Repatriace zisků zahraničních společností bude i nadále zatěžovat saldo běžného účtu. Očekává se, že podíl Gabonu na devizových rezervách CEMAC v roce 2026 poklesne v důsledku nižších příjmů z ropy, které v průměru pokrývají pouze dva měsíce dovozu, tj. jsou pod obezřetnostní hranicí tří měsíců.

Konec vojenského přechodného období, ale politické vedení zůstává na svých místech

Volby v roce 2025 znamenaly konec vojenského přechodného období, které začalo po převratu v srpnu 2023, a zavedení prezidentského systému v souladu s ústavou schválenou v listopadu 2024. Nový volební zákon, přijatý v lednu 2025, umožnil vojenským osobám kandidovat ve volbách. V této souvislosti zvítězil v dubnových prezidentských volbách generál Brice Oligui Nguema, bývalý šéf junty, s 94,9 % hlasů (při volební účasti 70 %) a zajistil si tak sedmileté funkční období. Jeho strana, l’Union pour la Démocratie et le Bien-être (UDB), upevnila generálovu moc tím, že v říjnových parlamentních volbách získala 102 ze 145 mandátů. Značná část jejích kandidátů však patřila k Parti Démocratique Gabonais (PDG) vedené sesazeným prezidentem. Nízká volební účast (34 %) odráží nedůvěru v instituce.

Očekává se, že Gabon bude i v roce 2026 zastávat multilaterální postoj a bude usilovat o udržení úzkých vazeb se svými tradičními západními partnery a zároveň o diverzifikaci svých vztahů. V Gabonu působí více než 90 francouzských společností, mimo jiné v odvětví těžby manganu. Na konci roku 2025 obě země vyjádřily ochotu posílit bilaterální spolupráci a francouzský prezident se zavázal podpořit hospodářskou obnovu a transformaci Gabonu. USA by zase mohly posílit svou vojenskou spolupráci vzhledem ke strategické poloze Gabonu na pobřeží Atlantiku a jeho rostoucím vazbám s Čínou. Zvažuje se financování projektů ze strany americké Mezinárodní korporace pro financování rozvoje (International Development Finance Corporation) a soukromých společností. Současně se očekává upevnění vojenské spolupráce s Čínou. Čína je již nyní hlavním obchodním partnerem Gabonu (v roce 2024 na ni připadalo 28 % vývozu) a investorem.

Poslední aktualizace: leden 2026