Energetická transformace a elektrifikace by mohly zásadně proměnit globální trhy s kovy. Vzhledem k prudce rostoucí poptávce a stále omezenější nabídce se očekává, že u mědi, niklu a hliníku dojde do roku 2035 ke strukturálnímu nedostatku, což připraví půdu pro nový vzestupný trend cen kovů.
Průmyslové kovy vstupují do nové fáze. Energetická transformace vytváří značnou novou poptávku, zatímco nabídka na ni reaguje stále hůře.
Tato kombinace by mohla vyvolat trvalý tlak na ceny mědi, niklu a hliníku a odstartovat nový vzestupný trend cen kovů.
uvedl Simon LACOUME, ekonom specializující se na odvětví kovů ve společnosti Coface.
Poptávka roste v důsledku energetické transformace
Ještě před nástupem nízkouhlíkových technologií byla poptávka po kovech již podporována silnými strukturálními trendy. Urbanizace, rozvoj infrastruktury a růst rozvíjejících se ekonomik budou i v nadcházejících letech nadále pohánět celosvětovou spotřebu. Stavební odvětví představuje téměř 50 % celosvětové spotřeby oceli, zatímco na elektrifikaci připadá již téměř tři čtvrtiny celosvětové poptávky po mědi.
Tuto dlouhodobou poptávku však nyní doplňuje poptávka vyvolaná energetickou transformací a digitalizací. Obzvláště energeticky náročné jsou obnovitelné zdroje energie, elektromobily, baterie, elektrické sítě a datová centra. Podle scénáře APS² Mezinárodní energetické agentury (IEA)¹ by čisté technologie mohly do roku 2035 představovat 35 % celosvětové poptávky po mědi a niklu.
Proč nabídka jen stěží stíhá poptávku
Vzhledem k tomuto zrychlení má nabídka potíže držet krok. Méně než 1 % projektů průzkumu ložisek nerostných surovin vede k zprovoznění dolu a rozšiřování kapacit v rámci stávajících projektů může v průměru trvat téměř 20 let (oproti méně než 15 letům na počátku 21. století).Nízká návratnost investic, klesající obsah rudy v ložiscích a rostoucí náklady rovněž omezují schopnost producentů rychle zvyšovat produkci.
K tomu se přidává vysoká míra geografické koncentrace v dodavatelských řetězcích. Na Indonésii připadá 67 % celosvětové produkce niklové rudy, zatímco Čína disponuje více než polovinou světových rafinérských kapacit pro několik kovů.
A konečně, obchodní omezení jsou na vzestupu: ke konci roku 2025 platilo 1 138 opatření ovlivňujících dovoz nebo vývoz kritických minerálů, zatímco o deset let dříve jich bylo 357.
Měď, nikl, hliník: strukturální nedostatek do roku 2035
Očekává se, že nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou bude obzvláště výrazná u kovů, které jsou pro energetickou transformaci nezbytné. U hliníku, mědi a niklu bude v příštím desetiletí poptávka růst rychleji než nabídka, a to i bez dalšího zrychlení dekarbonizace. Ne všechny tyto kovy jsou však touto situací ovlivněny stejným způsobem.
Data použitá pro graf ve .xlsx formátu
Měď, která je nezbytná pro elektrifikaci ekonomik a rozvoj digitální infrastruktury, by do roku 2035 mohla čelit nedostatku v rozmezí 1,5 až 6,5 milionu tun (v závislosti na scénáři), který by v případě scénáře „Net Zero Emission“ mohl dosáhnout až 17 % celosvětové poptávky. Rozmach datových center by tyto tlaky mohl ještě více prohloubit.
Zdá se, že nikl je kovem, na který má energetická transformace – poháněná bateriemi a elektromobilitou – největší dopad. Ve scénáři „Net Zero“ by na trhu s rafinovaným niklem mohl do roku 2035 vzniknout deficit ve výši přibližně 6,5 milionu tun, což představuje téměř 35 % předpokládané poptávky.
Očekává se také, že se situace na trhu s hliníkem zhorší. Nedostatek by mohl dosáhnout 5 až 15 milionů tun, což představuje přibližně 10 % předpokládané poptávky. V tomto případě pramení omezení spíše z průmyslové kapacity, nezbytných investic a přístupu k elektřině za konkurenceschopné ceny než z dostupnosti surovin.
Směrem k novému vzestupnému trhu s kovy
Očekává se, že tato napětí budou na ceny vyvíjet trvalý tlak. Společnost Coface předpovídá, že ceny mědi a niklu by se v příštím desetiletí mohly téměř zdvojnásobit, přičemž se očekává i prudký nárůst cen hliníku. Naopak ocel a zinek se jeví jako méně ohrožené, jelikož jejich nabídka není tak omezená a jejich závislost na nové poptávce související s energetickou transformací je menší.
Data použitá pro graf v .xlsx formátu
Pro výrobce se tedy výzva postupně rozšíří i mimo samotnou cenu: zajištění přístupu ke klíčovým kovům, rozvoj recyklace a snižování materiálové náročnosti by se mohly stát klíčovými faktory konkurenceschopnosti.
> Seznamte se s naší Analýzou kovů
1 Mezinárodní energetická agentura
2 Scénář oznámených závazků
