Zatímco se na Blízkém východě pomalu nastoluje křehké uklidnění bojů, ekonomický šok způsobený konfliktem – narušení dodavatelských řetězců, inflace… – se již šíří do světové ekonomiky. V této souvislosti provedla společnost Coface snížení ratingů 8 zemí a 45 změn ratingů odvětví (41 snížení oproti pouhým 4 zvýšením).
Klíčové údaje
- +2.3%: očekávaný globální růst v roce 2026
- -0.6 procentních bodů: souhrnná revize prognózy globálního růstu pro roky 2026 a 2027
- USD 85 za barel: očekávaná průměrná cena ropy Brent v roce 2026
Uklidnění geopolitického napětí neznamená návrat k normálu
Po více než 15 týdnech konfliktu ohlašuje podpis memoranda o porozumění mezi USA a Íránem období klidu na Blízkém východě, a to v regionálním prostředí, které je poznamenáno nestabilitou. Toto uklidnění však nemůže zakrýt klíčovou otázku: délka a intenzita konfliktu, které daleko překročily původní očekávání, hluboce narušily klíčový region světové ekonomiky.
Hormuzský průliv je strategickým úzkým hrdlem pro dodávky uhlovodíků a jejich derivátů. Jen velmi málo zemí – zejména v jihovýchodní Asii a na východním pobřeží Afriky – se těmto narušením dokázalo vyhnout. Jakýkoli návrat k normálu – pokud je vůbec možný – bude nějakou dobu trvat.
Světová ekonomika se drží, ale její růst zpomaluje
Světová ekonomika zatím tento šok zvládla, zejména díky předchozímu navýšení zásob a přizpůsobení poptávky. Tato fáze však naráží na své limity. Prvními signály těchto obtíží jsou zastavení výroby v některých odvětvích, návrat inflačních tlaků a zpřísnění finančních podmínek, zatímco vlády mají velmi malý manévrovací prostor, pokud jde o podporu ekonomické aktivity a příjmů.
V této souvislosti společnost Coface reviduje své prognózy růstu směrem dolů na 2,3 % pro rok 2026 a 2,5 %pro rok 2027, což představuje pokles o 0,6 procentního bodu za dva roky.
Dodavatelské řetězce pod tlakem
Virtuální uzavření Hormuzského průlivu –v květnu jím proplulo 145 plavidel oproti více než 3 300 v předchozím roce – narušilo globální dopravu a opět vystavilo dodavatelské řetězce velkému tlaku. Společnosti již hlásí delší dodací lhůty, rostoucí náklady a první známky nedostatku zboží, což je nutí vytvářet preventivní zásoby na úkor zvýšeného tlaku na peněžní toky a marže. V této souvislosti se očekává, že počet firemních insolvencí bude v letošním roce dále stoupat (+6 % celosvětově), přičemž v některých zemích dojde k obzvláště prudkému nárůstu (zejména v USA, Francii a Japonsku).
Konkrétně se dopady liší region od regionu
Tento šok má globální charakter, jeho intenzita se však v jednotlivých regionech výrazně liší.
- Na Blízkém východě byly nejvíce přímo zasaženy státy Perského zálivu, kde došlo k prudkému poklesu v důsledku jejich závislosti na této úžině.
- V Evropě tlačí rostoucí ceny energií a přetrvávající nejistota na domácí poptávku, přičemž pro eurozónu se očekává růst pouhých 0,7 %.
- V USA opět stoupá inflace (z 2,4 % v únoru na 4,2 % v květnu), což tlumí kupní sílu a spotřebu domácností s nízkými příjmy.
- V Asii je situace smíšená: některá odvětví si stále vedou velmi dobře (vývoz polovodičů z Jižní Koreje vzrostl od začátku roku o 153 %), zatímco jiná se potýkají s tlakem na marže.
- A konečně v rozvíjejících se ekonomikách, zejména v Latinské Americe, se tento šok projevil oživením inflace a restriktivnější měnovou politikou, jako je tomu v Brazílii, kde základní úroková sazba činí 14,5 %.
Jean-Christophe Caffet, hlavní ekonom Coface
Uklidnění bojů na Blízkém východě je sice dobrou zprávou, nemůže však zakrýt klíčový problém: narušení, která již probíhají, budou mít negativní dopad na podnikatelskou činnost, příjmy i zaměstnanost.
Bezprecedentní počet 41 snížení ratingů napříč 19 zeměmi podtrhuje globální dopad konfliktu, jehož důsledky pro obchodní toky a ziskovost podniků budou i v nadcházejících měsících představovat značnou zátěž.
