Novinky & Publikace
01.10.2014
Rizika zemí a ekonomické studie

Evropské letecké společnosti jsou jedny z nejméně ziskových na světě: jaký je scénář adaptace?

Evropské letecké společnosti jsou jedny z nejméně ziskových na světě: jaký je scénář adaptace?

V době, kdy je evidentně zásadně důležité využít potenciálního růstu v Asii, evropské letecké společnosti kvůli agresivní konkurenci nízkonákladových společností a společností z Perského zálivu klopýtají. V současné době patří celosvětově mezi nejméně ziskové aerolinky. Jaké změny je vzhledem k těmto novým překážkám možné učinit?

 

 

Letecké společnosti čelí zásadním výzvám 

 

  • Tlak rostoucí konkurence 

Zatímco americký vnitřní trh se konkurenci otevřel v roce 1978, Evropská unie svůj domácí trh uvolnila až v roce 1997. Od té doby mohou evropské letecké společnosti bez jakýchkoli dopravních omezení plánovat trasy v rámci regionu a samy si nastavovat ceny. Vytvoření jednotného trhu nahrálo vstupu nových hráčů, zejména nízkonákladových společností, čímž se ceny letů na území EU výrazně snížily. Mezi lety 1992 a 2012 se tak počet cest, na nichž zajišťují přepravu více než dvě konkurenční společnosti, čtyřnásobně zvýšil[1].

Zároveň se vlivem leteckých společností Perského zálivu, které zaznamenávají skvělé výsledky, podstatně zvýšila konkurence na letech do vzdálených destinací. Je to způsobeno zejména agresivní strategií, kterou zastávají veřejné orgány s cílem nastartovat rozvoj svého regionu. V poslední době se zrychlil kapitálový podíl leteckých společností Perského zálivu v evropských aerolinkách, protože nezískaly nová dopravní práva.

 

  • Přesouvání hlavních přepravních uzlů

Evropský trh s počtem 51 000 sedadel na milion obyvatel je evidentně poměrně dobře rozvinutý. Zdá se však, že elasticita mezi růstem bohatství a leteckou přepravou je mnohem vyšší v rozvíjejících se zemích. Na 10% nárůst HDP se letecká přeprava v těchto zemích zvýšila o 20 %, zatímco v rozvinutých zemích o 15 %. Největší potenciál růstu v současné době i do budoucna se nachází v Asii. Například v Číně vzrostl mezi lety 1992 a 2012 počet letů za týden z 20 184 na 52 651[2].

 

Tyto nové překážky oslabují celé odvětví evropského letectví. Evropské letecké společnosti jsou nyní v porovnání s ostatním světem nejméně výdělečné, jak ukazují varování týkající se příjmů, jež v roce 2014 vydaly společnosti Air France a Lufthansa. Evropská unie navíc trpí nedostatkem letišť, který je spojen s chybějícími investicemi. V důsledku uvedeného nasycení by se mohly snížit vyhlídky na získání nových poptávek a do roku 2050 by mohlo dojít ke zvýšení provozních nákladů o 50 %[3].

 

Aerolinky

 

 

Na cestě k americkému scénáři?

 

S ohledem na rostoucí tlak konkurence se rýsují dva možné scénáře: značně investovat a získávat tak více poptávek, nebo za účelem přežití uskutečňovat fúze. Druhá uvedená možnost se pro nás zdá pravděpodobnější, pokud vezmeme v úvahu změny na americkém vnitřním trhu, kde k rozsáhlým fúzím dochází,“ uvádí Guillaume Baqué, ekonom skupiny Coface.

                                               

Ve Spojených státech byly změny vycházející z federálního zákona o deregulaci leteckých společností z října 1978 (Airline Deregulation Act) provedeny ve třech samostatných fázích:

  • 1. fáze: nárůst počtu cestujících následkem zahájení činnosti nových nízkonákladových hráčů. Díky volnému nastavení cen bylo možné zajistit větší rozmanitost dodávky a vyšší přepravní kapacitu, částečně podle řízení výnosů, s nímž v roce 1984 přišla společnost Delta Airlines.
  • 2. fáze: od roku 2008 dochází na trhu k fúzím, protože se objevuje stále více subjektů, což má dopad na výnosnost odvětví. Společnost Delta koupila Northwest, společnost Southwest koupila AirTrans a plánuje se fúze společností American Airlines a US Airways. Ze sedmi největších leteckých společností z 90. let 20. století vznikli tři giganti.
  • 3. fáze: omezení kapacit s cílem dosáhnout úspor z rozsahu v souvislosti se zefektivněním sítí v důsledku snížení počtu přepravních uzlů a následného zvýšení tržeb kvůli souvisejícím nákladům.

V Evropě již došlo k první vlně fúzí (Air France/KLM, Lufthansa/Swiss Air Lines, British Airways/Iberia atd.), avšak kýžená ziskovost je stále nízká. Je možné, že dojde k dalším fúzím po vzoru druhé fáze amerického scénáře. Pokud by však vznik superhráčů v Evropské unii umožnil vyřešit problém se zahraniční konkurencí, doprovázely by jej nové otázky, jako je možné snížení počtu destinací a nárůst cen.

 

[1] OAG data

[2] IATA (2007), Estimating air travel elasticities, December

[3] SESAR

Stáhnout tuto tiskovou zprávu : Evropské letecké společnosti jsou jedny z nejméně ziskových na s... (410,45 kB)
Nahoru
  • Czech
  • English