Novinky & Publikace
11.06.2015
Rizika zemí a ekonomické studie

Konec mléčných kvót: nová pravidla

Konec mléčných kvót: nová pravidla

Dne 1. dubna 2015 skončila v Evropě éra mléčných kvót – regulačního nástroje zavedeného v roce 1984 v reakci na nadprodukci, která vedla ke vzniku tzv. „máslových hor“ či „mléčných jezer“. Poprvé po 30 letech tak samotný trh určí, jaké množství mléka je třeba vyprodukovat. Jsou na to francouzští chovatelé mléčného skotu připraveni? Umožní zrušení mléčných kvót producentům mléka dodávat na rychle rostoucí trhy v Asii, případně se dále rozvíjet, a uspokojit tak vysokou poptávku po biovýrobcích?

 

Dominantní postavení Evropské unie

V důsledku růstu v rozvíjejících se ekonomikách se světová produkce za posledních třicet let zvýšila o 56 %. V rámci Evropské unie, kde v letech 2008–2013 spotřeba poklesla o 2 %, si sektor ve stejné době udržel vitalitu díky vývozu. Největším evropským výrobcem je s 22 % celkové produkce Německo, následuje Francie (17 %) a Spojené království (10 %).

 

Z hlediska světové produkce patří Francie mezi lídry – aktuálně zaujímá 8. místo. Během posledních třiceti let prošel daný sektor řadou racionalizací, což vedlo k úpadku řady zemědělských podniků a rychlému zlepšení produktivity. Navíc zatímco ještě v roce 1983 byly zemědělské podniky rozesety po celé Francii, racionalizace vedly k větší geografické koncentraci. V roce 2013 tak produkce mléka v západní Francii dosáhla 6,8 % veškeré produkce Evropské unie.

 

V zemi je nízký počet insolvencí, sektoru ovšem škodí cenová a nákladová volatilita

Ve Francii zasáhly insolvence v odvětví mléčných výrobků ve větší míře zejména podniky zabývající se chovem mléčného skotu. Tento vývoj ovšem zmírnila podpora vyplácená většině těchto provozů. Podniky v tomto odvětví vykazují výrazně nižší míru platební neschopnosti, než je francouzský průměr, tj. 0,38 % oproti 2,54 %.

 

Na daný sektor má ovšem značný dopad cenová a nákladová volatilita, což jsou hlavní oblasti nejistoty, pokud jde o řízení mléčné farmy. Jeho výrobní modely se navíc liší od modelů v ostatních evropských zemích. Farmy nacházející se v kopcovitém terénu a smíšené podniky či podniky zabývající se chovem hospodářských zvířat jsou na cenovou a nákladovou volatilitu citlivější než zemědělci hospodařící na nejlepší zemědělské půdě v rovinatých oblastech. Žádný z těchto modelů ovšem nezaručí dostatečnou úroveň ziskovosti bez vnější finanční pomoci. To je ostatně také důvod, proč se zemědělci tak obávají i sebemenšího náznaku poklesu cen.

 

Graf1

 

Stávající strategie a budoucí vývoj

Za prvé: Možnost podpory vývozu s cílem dobýt nové trhy Francii prospěje. Daný stát má z mezinárodního hlediska vhodné umístění, pozitivní obchodní bilanci a pověst vysoce kvalitních produktů. V rozvíjejících se ekonomikách, zejména v Asii, pak mezi spotřebiteli roste poptávka po mléčných výrobcích. Mléčné výrobky jsou navíc spojeny se značnou příjmovou elasticitou: již mírný nárůst příjmů vede k silnému růstu poptávky.

 

Za druhé: Vertikální integrace výrobního/transformačního/distribučního procesu pomůže provozovatelům udržet stávající marže. Francie má značný manévrovací prostor v oblasti přímého prodeje, neboť ten v současnosti tvoří jen 3,3 % celkových tržeb.

 

Za třetí: Zatímco podíl certifikovaných ekologických pozemků je zatím ve Francii nízký (ve srovnání s konkurencí), od roku 2005 neustále stoupá. Francouzským zemědělcům trval přesun do tohoto segmentu poněkud déle. Nicméně počet kusů mléčného skotu s biocertifikací se v uplynulých deseti letech zdvojnásobil. Daný trend je tak pozitivním signálem, že stále více francouzských spotřebitelů je za zdravější výrobky ochotno zaplatit vyšší částky.

Stáhnout tuto tiskovou zprávu : Konec mléčných kvót: nová pravidla (336,35 kB)

Kontakt




Nahoru
  • Czech
  • English