Paradox platební neschopnosti podniků v Evropě: Zázrak a fikce
Skutečný dopad krize Covid-19 zůstane nejasný, dokud podniky nezveřejní své finanční zprávy. Proto jsme simulovali finanční zdraví podniků výpočtem odvětvové míry solventnosti (hrubý provozní zisk / čistý dluh), přičemž jsme zohlednili jak negativní výnosový šok, tak pozitivní účinek vládní pomoci. Tyto simulace jsme provedli na 6 sektorech ve 4 největších ekonomikách eurozóny pomocí údajů o obratu, využití, státem podporovaných půjčkách a ve francouzském Fondu solidarity. Zkoumali jsme vzorek sektorů, které obvykle představují 80 % celkových insolvencí. Klíčovým prvkem naší analýzy je vysoká úroveň detailu pro jednotlivé sektory: krize nezasáhla všechny stejně a ani všem neprospěla stejná státní podpora. Rozhodující je, že ne všechny sektory přispívají stejně k celkové platební neschopnosti kvůli nadměrnému zastoupení v souhrnných číslech (i v normálních dobách).
Naše simulace ukazuje, že i přes stabilizační účinek vládní podpory se finanční zdraví podniků v roce 2020 znatelně zhoršilo - což by normálně vedlo k nárůstu insolvence. Podle našeho modelu měla insolvence v roce 2020 vzrůst o 19 % ve Španělsku, 6 % ve Francii, 6 % v Německu a 7 % v Itálii (toto číslo nazýváme „simulované insolvence“). To, že místo toho poklesly, naznačuje, že mnoho insolvencí bylo spíše odloženo než zastaveno, což znamená, že rok 2020 v nás zanechal velké množství „skrytých insolvencí“, jejichž realizace trvá mnohem déle než obvykle. Ale kolik?
Vezmeme-li čísla insolvencí z roku 2020 odvozená z našich simulací (tj. „Simulované insolvence“) a odečteme oficiálně vykázaná insolvenční čísla pro rok 2020 (tj. „Pozorované insolvence“), můžeme získat odhad. Simulovaná insolvence odráží základní škody, které společnosti utrpěly. Zjištěné údaje o platební neschopnosti se na druhou stranu zdají příliš nízké i po zvážení dopadů vládních opatření. Proto můžeme interpretovat rozdíl mezi simulovanou insolvencí a pozorovanou insolvencí jako aproximaci skrytých insolvencí. Odhadujeme tedy velikost skrytých insolvencí na přibližně 44 % insolvencí z roku 2019 ve Francii (22 500), 39 % v Itálii (4100), 34 % ve Španělsku (1600) a 21 % v Německu (3950). Bez státního zásahu by insolvence byla řádově vyšší. V tomto smyslu je úspěch vlád při záchraně firem malým zázrakem hospodářské politiky. Údaje o platební neschopnosti roku 2020 jsou však do značné míry fikcí.
Stáhnout studii:
