Pět vyspělých ekonomik se v následující dekádě vyhne riziku „letité stagnace”

Více než tři roky po oficiálním zotavení se vyspělé ekonomiky jen s obtížemi vracejí na cestu trvalého růstu. Některé dokonce předpovídají stagnující růst, tedy stav někdy vnímaný jako nevratný. Ne všechny vyspělé ekonomiky jsou ovšem ve stejné situaci, co se týče rizika dlouhodobé stagnace, a v rámci globální scény, všeobecně považované za křehkou, jsou patrné některé výjimky. Které z vyspělých ekonomik OECD mají na to, aby v průběhu příští dekády zrychlily svůj růst?

Tradiční ukazatele vs. rozhodující kritéria odhalená nedávnou krizí

Pro identifikaci vyspělých ekonomik, u nichž existuje nejmenší riziko, že se dostanou do dlouhotrvajícího období nízkého růstu či dokonce stagnace, analyzovali ekonomové společnosti Coface vzorek 23 zemí na základě pěti kritérií:

• Demografické faktory a inovace – dva tradičně rozhodující faktory potenciálního dlouhodobého růstu. Spojené království zaznamenává zrychlení růstu svých aktiv, zatímco ve Španělsku klesá množství přistěhovalců. V obou případech hraje významnou roli přitažlivost dané země. Spojené státy zůstávají jednou z vůdčích zemí v oblasti inovací, zejména na poli biotechnologií. Tato výhoda napomáhá jejich dlouhodobému růstu.

• Nerovnost příjmů v zemích OECD částečně vysvětluje krizi v letech 2008–2009 a nejisté zotavování, neboť vede k dlouhodobě slabé kupní síle domácností s nízkými příjmy. Ve Švédsku, Dánsku, Spojených státech a Francii stoupla míra nerovnosti podle Giniho koeficientu, což přispělo ke zpomalení jejich růstu.

• Veřejná a soukromá zadluženost, které poté, co přesáhnou únosnou míru (v zemích OECD ve většině případů mezi 300 a 350 % HDP), zvyšují finanční zranitelnost subjektu tím, že dlužníky vystavují rizikům spojeným s insolvencí a likviditou. Země, jako je Španělsko a Spojené království, v nichž před krizí došlo k výraznému nárůstu soukromého zadlužení, pak zažívaly jedny z nejhlubších recesí. Mezi nejméně zadlužené patří Německo, Rakousko, Švýcarsko a Finsko.

• Výsledky v oblasti vývozu, které jsou vysoce závislé na konkurenceschopnosti, a to jak z hlediska cen, tak co se týče nenákladových aspektů (inovace, jakost, design apod.). Jižní Evropa a Irsko zlepšily svou konkurenceschopnost snížením svého reálného směnného kurzu. Spojené království, Japonsko a Německo těží z image svých výrobků jakožto výrobků s vysokou přidanou hodnotou.

Pět nejstabilnějších zemí: Německo, Jižní Korea, Švýcarsko, Belgie a Nizozemsko.

Na základě provedené analýzy se v pozitivním smyslu vymyká pětice zemí OECD.

• Německo

Výdaje na výzkum a vývoj, především ze strany soukromých německých firem, převyšují průměr zemí OECD. Systémy financování podporují růst malých firem. A konečně, kromě stabilního tempa vývozu se země těší vysoké úrovni konkurenceschopnosti, pomineme-li však náklady

• Jižní Korea

Tento přední výrobce vysoce kvalitní elektroniky dosáhl významného nárůstu produktivity tím, že staví na své silné inovační kapacitě, jejíž součástí je vysoce kvalitní systém vzdělávání, vysoká úroveň veřejných výdajů na výzkum a vývoj a velké množství podaných patentů. Navzdory zpomalení růstu v Číně si díky svým špičkovým inovativním technologiím zachovává svůj hospodářský potenciál, co se týče vývozu.

• Švýcarsko

Inovace jsou pro Švýcarsko, které zaujímá silnou pozici v oblasti biotechnologií, klíčovou prioritou. Jeho systém financování podporuje přístup malých a středních podniků k bankovním půjčkám a zdroje financování jeho výzkumu a vývoje jsou převážně soukromé. Vyznačuje se také velmi vysokou nenákladovou konkurenceschopností (pomineme-li náklady) a švýcarské společnosti mají image luxusní značky. Mezi roky 2007 a 2013 vzrostl švýcarský vývoz o 27 %.

• Belgie

Belgie patří mezi země OECD s nejmenšími nerovnostmi. Země je také v rámci OECD jednou z nejotevřenějších, na úrovni 82 % HDP. Zásluhou tohoto dynamického zahraničního obchodu je mimořádně konkurenceschopná.

• Nizozemsko

Nizozemsko se vyznačuje vyrovnanými a poměrně příznivými ukazateli. Přestože celková zadluženost této země je dosti vysoká (355 % HDP), míra veřejného zadlužení (78 %) by měla vládě umožnit podporu soukromého sektoru v případě očekávané změny růstu. Zvláštní výhodou jsou pro tuto zemi také přístavní aktivity – Rotterdam je největším evropským přístavem. Tato země patří v rámci OECD rovněž k těm nejotevřenějším (83 % HDP).