Novinky & Publikace
05.11.2014
Rizika zemí a ekonomické studie

Světový obchod: návrat na úroveň před krizí je nepravděpodobný, ale potenciál růstu tu je

Světový obchod: návrat na úroveň před krizí je nepravděpodobný, ale potenciál růstu tu je
Po třiceti letech nebývalé expanze zažívá světový obchod období radikálních změn. Jde o cyklický pokles, nebo se jedná o dlouhotrvající a strukturální záležitost?

 

Světový obchod zůstává nadále pod tíhou negativních dopadů krize

Od doby ekonomické krize v letech 2008–2009 se míra růstu mezinárodního obchodu snižuje zejména v důsledku dlouhodobého propadu celosvětového růstu. Toto strukturální a dočasné zpomalení zaznamenané ve většině rozvíjejících se zemí má zvlášť škodlivý dopad na světový obchod, neboť jeho objem je úzce svázán s vývozem těchto zemí. Dalším negativním důsledkem krize je pokles poptávky po surovinách. Hlavní rozvíjející se země, které v polovině roku 2014 vykazují největší meziroční nárůst vývozu (Polsko, Indie a Filipíny), prodávají zejména vyrobené zboží, ale žádné suroviny.

 

Neuspokojivá vývozní výkonnost mnohých zemí jde ruku v ruce se sílícím protekcionismem[1], který obchod brzdí. V období od července 2008 do července 2014 zavedly Argentina, Rusko a Indie celkem více než 250 opatření[2], což je téměř dvojnásobek v porovnání se Spojenými státy, Německem, Francií, Velkou Británií a Itálií. Rusko vzhledem k nedávným opatřením zavedlo zákaz dovozu zemědělsko-potravinářských produktů z Evropské unie, Spojených států, Kanady a Austrálie, a stalo se tak nejprotekcionističtější zemí.

 

Celosvětový trend zahrnout rozvíjející se země do hodnotového řetězce

Dopady krize na obchod podtrhla internacionalizace výrobních procesů, jejíž význam od počátku 21. století roste. Je to právě ten kanál, který v letech 2008–2009 způsobil rychlé rozšíření krize do oblasti světového obchodu. Obchod s meziprodukty[3], který je v rámci globálních hodnotových řetězců (GVC) klíčový, poklesl v roce 2009 o 25 %. Navzdory rozšiřování počtu dohod za účelem liberalizace trhu nebyl vnitroregionální obchod, který s výjimkou Asie zůstává i nadále omezený, schopen dopady krize kompenzovat. Ve většině rozvíjejících se regionů je vnitroregionální obchod v poměru k celkovému vývozu stále nízký – Afrika 11 %, Latinská Amerika 20 % a SNS 15 %.

 

Na základě zjevné elasticity GVC vůči krizi lze nicméně usuzovat na příznivý výhled střednědobého růstu. Zdá se, že potenciál pro zlepšení je značný, a to zejména díky integraci rozvíjejících se zemí do těchto globálních řetězců. Jako příklad zde uveďme Afriku. Nárůst střední třídy v Asii pravděpodobně povede k zakládání společností v Africe, kde jsou výrobní náklady (např. v textilním a oděvním průmyslu) ve velké míře závislé na nákladech na pracovní sílu.

 

Předpoklad: omezený, ale méně kolísavý růst obchodu

Společnost Coface nicméně v roce 2015 očekává zrychlení globálního růstu, a to až o 5 %, což je více než v posledních dvou letech.

 

V důsledku propadu potenciálního růstu v hlavních vyspělých a rozvíjejících se ekonomikách je nepravděpodobné, že bychom byli svědky nárůstu mezinárodního obchodu na úroveň před krizí. Podle určité akcelerace globálního růstu a pokračující internacionalizace hodnotových řetězců však lze usuzovat, že v roce 2015 globální obchod poroste,“ vysvětluje Julien Marcilly, vedoucí oddělení rizik jednotlivých zemí.

 

Vedle míry růstu dojde také ke změnám struktury obchodu. Po expanzi sektoru služeb ve vyspělých a rozvíjejících se ekonomikách bude pravděpodobně následovat obdobná expanze v oblasti obchodu. Rychlost tohoto procesu bude značně závislá na míře vývoje technologií. Tento vývoj má jednu zásadní výhodu: pravděpodobně povede k tomu, že fluktuace v rámci globálního obchodu bude méně významná vzhledem k tomu, že výkyvy v sektoru služeb jsou obecně menší než výkyvy v průmyslu.

 

Na základě těchto předpokladů společnost Coface usuzuje, že světový obchod poroste v několika příštích letech pomaleji, ale tento růst bude méně kolísat.

 

 

[1] Protekcionismus je státní politika vedená s cílem chránit společnosti daného státu před konkurencí zahraničních společností. Protekcionistická opatření, jak je definovala Světová banka, mohou mít různé formy, včetně ochranných a antidumpingových opatření, podpory a kompenzací.

[2] Zdroj: GTA

[3] Meziprodukty: zboží, které se dováží, zpracovává a reexportuje.

Stáhnout tuto tiskovou zprávu : Světový obchod: návrat na úroveň před krizí je nepravděpodobn... (309,76 kB)

Kontakt




Nahoru
  • Czech
  • English