Novinky & Publikace
30.04.2014
Rizika zemí a ekonomické studie

Zpráva o počtu insolvencí v regionu střední a východní Evropy v roce 2013: Vyšší počet insolvencí v důsledku slabé ekonomiky

  • Rekord roku 2012 byl v roce 2013 překonán: v důsledku zpomalení ekonomiky v eurozóně a fiskálních opatření vykázal region střední a východní Evropy v roce 2013 5% nárůst insolvencí
  • Nejméně postižená odvětví: informační technologie, vzdělávání a zdravotní péče
  • Nejvíce postižená odvětví: stavebnictví a velkoobchodní a maloobchodní prodej
  • Pozitivní výhled na léta 2014 a 2015: míra insolvencí se konečně stabilizuje?

 

Rok 2013 byl pro společnosti v regionu střední a východní Evropy problematický. Už tak špatná ekonomická situace se ještě zhoršila a spotřeba domácností poklesla v důsledku fiskálních opatření zaváděných za účelem řešení rostoucích rozpočtových deficitů. Dostupnost úvěrů byla ve shodě se sníženou nabídkou a poptávkou po nových úvěrech nadále omezená. Tyto skutečnosti měly přímý dopad na společnosti, které byly nuceny snížit své plány odbytu. V důsledku zpomalení ekonomiky v eurozóně, která je tradičním odbytištěm zboží ze zemí střední a východní Evropy, poklesl i vývoz, tedy prvek, který se podílí na růstu HDP.

 

Tato ekonomická situace se odrazila ve statistice insolvencí. V roce 2013 se do insolvence dostalo téměř 70 000 subjektů. Ve všech zemích regionu střední a východní Evropy, vyjma Maďarska, vzrostl počet insolvencí v průměru o 9%. Největší nárůst insolvencí vykázalo Bulharsko, kde v insolvenci skončily 834 společnosti (+39%). Příčinou tohoto nárůstu byl pokles poptávky, obtížný přístup k úvěrům a nedostatek programů zaměřených na podporu podniká-ní. Lotyšsko, kde počet insolvencí klesl o 7%, je v této zprávě o počtu insolvencí ve střední a východní Evropě světlou výjimkou. Tento pozitivní výsledek odráží růst HDP odhadem o 4,6% a rostoucí soukromou spotřebu v této pobaltské zemi.

 

„V průběhu minulého roku bylo prostředí pro podnikání v zemích střední a východní Evropy problematické. Země tížila nízká spotřeba domácností a dopadla na ně i recese v eurozóně, která je jejich hlavním obchodním partnerem. Typickým příkladem je Česká republika, jako země výrazně závislá na vývozu do vyspělých států EU, a to jak z makroekonomického hle-diska, kdy zažila dvouletou recesi, tak mikroekonomického hlediska, s ostrým nárůstem insol-vencí o 26% v roce 2012 a pak o 32% v roce 2013,“ vysvětluje ekonom společnosti Coface Grzegorz Sielewicz.

 

Picture1

 

Zdroj: Coface

 

Ekonomika nadále tíživě doléhá na stavebnictví

 

Utlumená poptávka, nižší spotřeba domácností a rostoucí konkurence mají přímý a negativní dopad na sektor maloobchodu a velkoobchodu. V druhém pololetí 2013 začala deprese, na pozadí nízké inflace a projevů posilující důvěry zákazníků, pomalu ustupovat.

 

V zemích střední a východní Evropy je stavebnictví nadále pod tlakem a dlouhodobě nízká výkonnost tohoto odvětví se nezlepšila ani v roce 2013. Dominovým efektem ovlivnila i další související odvětví, např. zpracování kovů, výrobu strojů a dalších produktů a vybavení, které používají stavební společnosti. Faktory, které by v blízké budoucnosti přispěly ke zlepšení ve stavebnictví, se zdají být v nedohlednu. Příliv finančních prostředků z fondů EU z nového rozpočtu na léta 2014 - 2020 se ve finanční situaci společností projeví nejdříve na konci tohoto roku. Společnosti také nadále váhají s investicemi do základních prostředků, protože nejsou přesvědčeny o tom, že zpomalení ekonomiky je už definitivně u konce a že nastupuje její oživení.

 

Různá míra insolvence v roce 2014

 

Ekonomický výhled na začátku roku 2014 je pozitivnější. Společnost Coface očekává, že průměrná míra růstu v zemích střední a východní Evropy se nárůstem z 1,1% v roce 2013 na 2,0% v roce 2014, téměř zdvojnásobí. Na tomto růstu se nejvíce budou podílet opět pobaltské státy, zejména Lotyšsko a Litva, které jsou na špici zemí regionu střední a východní Evropy a u nichž se předpokládá růst ve výši 4,2%, resp. 3,4%. Nicméně, v porovnání s rokem 2013 větší míru růstu vykážou i ostatní ekonomiky střední a východní Evropy. Hlavním zdrojem růstu bude vyšší export a soukromá spotřeba. Společnosti by v takovémto pozitivnějším prostředí měly snáze dělat obchodní rozhodnutí a měly by se vrátit k tvorbě fixního kapitálu.

 

Ačkoli se v západní Evropě v roce 2014 očekává oživení, růst bude jen mírný, a to 1,0%. Hlavním hnacím motorem tohoto růstu budou dvě stabilní ekonomiky, Rakousko a Německo. Míra růstu v těchto zemích by měla dosáhnout 1,7%. Obě tyto země budou těžit z vyšší spo-třeby domácností, a také nejnižší míry nezaměstnanosti v rámci EU, rostoucích mezd i rostou-cí externí poptávky po jejich produktech.

 

Společnosti v regionu střední a východní Evropy budou těžit ze zlepšující se situace svých hlavních zahraničních obchodních partnerů. Potrvá však nějaký čas, než přestanou omezovat svou obchodní činnost a než se zlepšení odrazí v jejich finančních výsledcích. Zatímco Polsko a Litva by už tento rok měly vykázat pokles počtu insolvencí, ostatní ekonomiky zaznamenají další nárůst insolvenčních řízení. Největší nárůst v roce vykážou Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a též Chorvatsko a Slovinsko.

Stáhnout tuto tiskovou zprávu : Zpráva o počtu insolvencí v regionu střední a východní Evropy v... (325,93 kB)

Kontakt




Nahoru
  • Czech
  • English