V roce 2022 vzrostl počet firemních insolvencí ve střední a východní Evropě (SVE) v důsledku vysokých cen energií, vstupů, řady rychlých zvýšení úrokových sazeb, nejvyšší inflace za poslední desetiletí a nejistoty spojené s válkou na Ukrajině.
Rostoucí obavy
- Osm zemí zaznamenalo vyšší počet insolvencí (Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Srbsko) a čtyři země zaznamenaly pokles (Česká republika, Estonsko, Slovensko a Slovinsko).
- Po poklesu počtu insolvencí v roce 2020 došlo v roce 2021 k nárůstu počtu řízení a v roce 2022 k jejich zrychlení.
Region střední a východní Evropy (SVE) prošel v posledních třech letech významnými hospodářskými změnami. Velká heterogenita, různá podpůrná opatření a právní změny významně ovlivnily trendy v oblasti insolvence. Pandemie Covid-19 a následný hospodářský pokles, stejně jako ekonomický dopad války na Ukrajině, přinesly obavy nejen o makroekonomickou aktivitu a komoditní trhy, ale také o platební likviditu společností.
Ekonomiky střední a východní Evropy vykazovaly v roce 2021 a v první polovině roku 2022 známky oživení, přičemž většina zemí zaznamenala vyšší míry růstu navzdory značné volatilitě. "Rok 2022 přinesl převážně solidní ekonomickou aktivitu, přičemž růst HDP v Chorvatsku a Slovinsku překročil 5 % a tempa růstu v Polsku, Rumunsku a Maďarsku se mu blížila," říká Grzegorz Sielewicz, vedoucí ekonomického výzkumu společnosti Coface pro střední a východní Evropu. "Na druhé straně Estonsko se propadlo do recese s tempem růstu -1,3 %."
Pokud jde o insolvence, k poklesu počtu insolvencí podniků přispěla podpůrná opatření zavedená vládami v roce 2020. Proces ukončování těchto opatření probíhal postupně, přičemž podniky z nich měly prospěch ještě v roce 2021 v prostředí nízkých úrokových sazeb.
V roce 2022 jsme však zaznamenali zřetelný nárůst insolvencí, protože společnosti čelily několika výzvám, včetně vysokých cen energií, vstupů, řady rychlých zvýšení úrokových sazeb, nejvyšší inflace za poslední desetiletí a nejistoty související s válkou na Ukrajině.
- Grzegorz Sielewicz.
Společnost Coface odhaduje, že celkový počet insolvenčních řízení v zemích střední a východní Evropy vzrostl z 25 917 v roce 2021 na 36 090 v roce 2022, což představuje nárůst o 39,3 %. Osm zemí zaznamenalo v roce 2022 vyšší počet insolvencí než v předchozím roce (Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Srbsko) a čtyři země zaznamenaly pokles (Česká republika, Estonsko, Slovensko a Slovinsko). Vysoký nárůst insolvencí zaznamenalo Srbsko a Maďarsko (+106 %, resp. +86 %), zatímco největší pokles řízení byl v Estonsku (o -17 %).
Počet insolvencí se zvýšil ve všech odvětvích, nejen v energeticky náročných.
Nepřekvapí, že právě energeticky náročná odvětví byla nejvíce postižena prudkým růstem cen komodit, a tedy i vyššími provozními náklady. Například v Polsku hlásí delší než průměrné zpoždění plateb chemický, kovodělný, papírensko-dřevařský a zemědělsko-potravinářský sektor, přičemž u většiny z nich se zpoždění oproti předchozímu roku prodloužilo. Tato odvětví byla také hojně zastoupena v regionálních statistikách platební neschopnosti: kovy, papírenský, dřevařský a zemědělsko-potravinářský průmysl zaznamenaly vysokou a zrychlující se míru platební neschopnosti.
Výrazně zasaženo bylo také odvětví stavebnictví. Míra platební neschopnosti je vysoká zejména v Chorvatsku, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku, a to v důsledku vysokých cen stavebních materiálů a vstupů. V tomto odvětví se také projevilo zpomalení trhu s bydlením v důsledku zvyšování úrokových sazeb a prudce rostoucí inflace, překážkou byl i nedostatek pracovních sil.
Nakonec dalším odvětvím s významným podílem insolvencí ve většině zemí je maloobchod, i když míra jeho insolvencí a růst počtu řízení zůstaly v roce 2022 relativně omezené. Přetrvávající inflace si vybírá stále větší daň na spotřebitelských výdajích, což by mělo vést ke zvýšení počtu insolvencí v tomto odvětví.
"Ekonomické vyhlídky zůstávají přinejmenším nejisté. Naši odborníci předpovídají pro nadcházející měsíce zpomalení inflace, ale přesto by většina ekonomik regionu střední a východní Evropy měla v roce 2023 zaznamenat slabší růst. Inflace totiž zůstane vysoko nad cíli centrálních bank. Ty tak budou pokračovat ve zvyšování sazeb, což bude mít negativní dopady na platební schopnost podniků. Domníváme se proto, že počet společností v platební neschopnosti by se měl v roce 2023 nadále zvyšovat," dodává Jarosław Jaworski, generální ředitel společnosti Coface v regionu střední a východní Evropy.
