Rok 2023 začal s velkým nadšením, ale s největší pravděpodobností to nebude rok, který většina pozorovatelů očekávala.
První polovina roku posílila některá naše přesvědčení:
- ne, inflace se ve vyspělých zemích nevrátí spontánně a bezbolestně ke svému 2% cíli;
- ne, centrální banky se od nynějška do konce roku nebudou "otáčet";
- ne, pouhé zrušení zdravotních omezení neumožní Číně hrát roli štafetového motoru světové ekonomiky.
Do popředí se vrátily dvě zásadní věci, které trh ztratil ze zřetele: přístup k dostatku levné energie zůstává klíčový pro fungování globálního hospodářského systému a měnová politika má přímý vliv na ocenění aktiv a finanční stabilitu více než na spotřebitelské ceny.
Hospodářský výhled zůstává úzce spjat s vývojem inflace a s reakcí centrálních bank a naše prognózy jsou zatíženy řadou rizik, včetně nabídky energií a úvěrů.
V této souvislosti provedla společnost Coface 13 revizí hodnocení zemí (zvýšení a 2 snížení) a 26 změn ratingů jednotlivých sektorů (13 reklasifikací a 13 snížení). To podtrhuje zlepšení vyhlídek, ale prostředí je i nadále velmi náročné a nejisté.
Odolnost světové ekonomiky se potvrzuje, ale vyhlídky zůstávají chmurné.
Údaje o růstu hlavních ekonomik na začátku roku potvrdily, že hrozba recese prozatím ustoupila (s výjimkou Německa). Důvodů je několik. Zaprvé se Evropě podařilo vyhnout se narušení dodávek energie. Za druhé, odolnost přinesl nárůst spotřeby v Severní Americe a Číně. A konečně svou odolnost potvrdily i rozvíjející se ekonomiky. To vše nás vedlo k revizi naší prognózy růstu světové ekonomiky v roce 2023 směrem nahoru na 2,2 %.
Tyto různé faktory se odrážejí v našich hodnoceních jednotlivých zemí, kde jsme 13krát zvýšili prognózu, což se týká především rozvíjejících se zemí. Sedm z 13 zvýšení se týká odvětví dopravy, které těží z oživení cestovního ruchu a zmírnění napětí v dodavatelských řetězcích.
Nicméně ekonomický výhled pro rok 2023 a další období zůstává nevýrazný, zejména ve vyspělých ekonomikách. Naše prognóza (2,3% růst pro rok 2024) naznačuje, že globální růst se pravděpodobně výrazněji nezotaví. Téměř stagnace světové ekonomiky bude pokračovat, přičemž v USA bude pokračovat slabost, v Evropě bude docházet k nesmělému oživení a čínský růst bude pod úrovní před pandemií.
Inflace klesá, ale není mimo hru
V seznamu hlavních rizik pro nadcházející měsíce zůstává vysoké riziko přetrvávající inflace. Potvrdil se "mechanický" pokles inflace v 1. pololetí, protože ve většině ekonomik odeznívají dopady konfliktu na Ukrajině na ceny energií. Na druhou stranu se potvrdily i signály pevněji zakořeněné inflace, když se jádrová inflace stabilizovala na vysokých úrovních v eurozóně, Velké Británii a USA.
Obnovení inflačních tlaků je stále možné. Oživení v Číně ještě nedosáhlo svého plného potenciálu a pravděpodobně bude vyvíjet tlak na dodávky plynu. Mezitím je na trhu s ropou po oznámení OPEC+ o snížení produkce napětí. Tato organizace stáhla z trhu ekvivalent přibližně 3,7 % celosvětové poptávky. Prozatím zachováváme naši prognózu ročního průměru kolem 90 USD/barel.
Kromě cen energií stojí za to sledovat také ceny zemědělských komodit. Ačkoli se jejich pokles v posledních měsících nemusel nutně promítnout do spotřebitelských cen, objevují se již nová rizika jejich růstu. Kromě rusko-ukrajinského konfliktu, který bude i nadále vyvíjet tlak, se zdá, že od druhé poloviny roku 2023 bude na obzoru klimatický jev El Niño. Ten by mohl ovlivnit produkci a ceny v letech 2023-24, a to vyššími teplotami a intenzivním nedostatkem vody v některých částech světa.
Zpřísnění úvěrových podmínek a další nárůst insolvencí podniků
Dopady bezprecedentního zpřísnění měnové politiky v posledních měsících na inflaci se teprve do značné míry projeví, zejména pokud jde o ceny služeb. Ty stále rostou na úrovních, které jsou jen stěží slučitelné s 2% inflačním cílem. Přesto se některé z hlavních centrálních bank rozhodly pozastavit zvyšování sazeb, počínaje Bank of Canada, Reserve Bank of Australia a pravděpodobně i FED. Naopak Bank of England pravděpodobně opět zvýší své sazby a ECB bude pravděpodobně nucena na svých příštích zasedáních sazby zvýšit.
Pauzy ve zvyšování sazeb by měly umožnit vyhodnotit dopad opatření přijatých v uplynulém roce. Turbulence v bankovním sektoru totiž mohou vyvolat obavy z omezování úvěrů, které je již patrné. Pro opatrný postoj centrálních bank hovoří také zpomalení nových úvěrů domácnostem a podnikům, které táhne dolů domácí poptávku, hospodářskou aktivitu a v konečném důsledku i inflaci.
V nadcházejících měsících se budou muset společnosti potýkat s nepříznivým prostředím vyšších cen a přísnějších úvěrových podmínek, jakož i s poklesem domácí poptávky. Po celkovém zvýšení marží v roce 2022 navíc podniky pravděpodobně zaznamenají pokles provozní ziskovosti pod kombinovaným vlivem postupného poklesu jádrové inflace a rostoucích jednotkových nákladů práce. Prudký nárůst počtu podnikových insolvencí od začátku roku ve většině vyspělých ekonomik bude v nadcházejících měsících pravděpodobně pokračovat, a dokonce se zintenzivní.
Rozvíjející se ekonomiky budou i nadále hnací silou globálního růstu, ale zranitelná místa přetrvávají.
Zatímco růst vyspělých ekonomik v roce 2024 poklesne, rozvíjející se země by měly zrychlit a jejich růst by měl dosáhnout 3,9 %, což je nejsilnější expanze od roku 2018. Hlavním faktorem bude postupné oživení čínské ekonomiky, z něhož budou těžit vývozci komodit. Druhým faktorem je pauza v cyklu zpřísňování měnové politiky Fedu.
Společnost Coface proto zlepšuje hodnocení zemí vyvážejících energie, jako jsou Saúdská Arábie, Katar, Nigérie a Kazachstán. Mezitím se Malajsie a Filipíny, které budou těžit z přílivu čínských turistů, vracejí ke svým hodnocením před pandemií. Je však třeba zdůraznit, že zpřísnění podmínek globálního financování vystavilo mnoho zemí riziku platební neschopnosti. V roce 2022 byl snížen rating Egypta a loni v únoru Ghany. Ve stejném duchu snižujeme v tomto čtvrtletí hodnocení Keni a Bolívie.
