Bahrajn

Prudký hospodářský propad v roce 2026 v důsledku války

Očekává se, že bahrajnská ekonomika v roce 2026 prudce poklesne v důsledku narušení ropného i neropného sektoru způsobeného válkou a následného uzavření Hormuzského průlivu, přes který Bahrajn vyváží většinu svého zboží. Ačkoli má Bahrajn silniční spojení se Saúdskou Arábií, což usnadňuje obchod se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a dalšími zeměmi v regionu, zůstává země silně závislá na námořních trasách. Více než polovina jeho vývozu a přibližně 70 % jeho dovozu prochází Hormuzským průlivem, což činí Bahrajn velmi zranitelným vůči jakémukoli narušení provozu v této oblasti. Očekává se, že ropný sektor (přibližně 10 % HDP) se v roce 2026 smrští v důsledku odhadovaného 15% poklesu produkce ropy a rafinovaných ropných produktů ve srovnání s předchozím rokem, a to kvůli zastavení výroby vynucenému raketovými útoky. V návaznosti na přímé útoky Íránu na bahrajnská hliníková zařízení (kovy tvoří zhruba 12–16 % HDP a 40 % celkového vývozu) se předpokládá, že kombinace fyzického poškození závodů a pokračující námořní blokády, která zastavuje většinu dovozu bauxitu a oxidu hlinitého, stejně jako vývoz hliníku, sníží celkovou produkci kovů v Bahrajnu v roce 2026 odhadem o 20–25 %. Očekává se, že příjmy z cestovního ruchu (přibližně 7 % HDP) v roce 2026 poklesnou a budou brzdit růst v důsledku zvýšeného regionálního geopolitického napětí, které narušuje leteckou dopravu, zvyšuje náklady a oslabuje poptávku zahraničních návštěvníků, a to navíc k zrušení klíčových akcí, jako je Velká cena Formule 1. Útoky dronů na datové centrum v březnu rovněž mohou ohrozit cíle digitální transformace a důvěru investorů.

Očekává se, že inflační tlaky v roce 2026 zesílí v důsledku rostoucích cen potravin, které jsou poháněny přetrvávajícími narušeními dodavatelských řetězců a vyššími cenami energie. Předpokládá se, že náklady na dopravu v Bahrajnu (přibližně 18 % koše indexu spotřebitelských cen) dále porostou, jelikož úřady v důsledku narůstajícího fiskálního tlaku pokračují v omezování dotací na pohonné hmoty. Inflace by nicméně měla zůstat na nízké úrovni, protože pevný kurz dináru vůči americkému dolaru bude i nadále účinně tlumit inflační tlaky.

Rozpočtový deficit se prohloubí a vnější přebytek se sníží

Fiskální deficit Bahrajnu se v roce 2026 prohloubí, a to v důsledku jeho vysoké závislosti na příjmech z uhlovodíků (mezi 50–55 % celkových fiskálních příjmů), omezené flexibility výdajů a zvýšeného úrokového zatížení veřejného dluhu, a to navzdory pokračujícím konsolidačním snahám úřadů. Vývoj příjmů bude i nadále velmi citlivý na vývoj cen ropy a objem exportu. Tuto zranitelnost výrazně umocňuje pokračující uzavření Hormuzského průlivu. Dokud bude tento klíčový námořní průliv zablokován, bude schopnost Bahrajnu fyzicky vyvážet ropu a rafinované produkty prakticky ochromená, což bude přímým úderem pro státní příjmy. Na straně výdajů bude přizpůsobivost omezena rigidními výdajovými strukturami. Mzdy, dotace a sociální transfery tvoří přibližně polovinu celkových vládních výdajů, což omezuje prostor pro rychlou konsolidaci. Kromě toho se očekává, že sociální a politické aspekty budou bránit hlubokým škrtům v běžných výdajích. Za těchto okolností budou finanční potřeby i nadále pokryty především prostřednictvím půjček, což dále prohloubí veřejný dluh. Bahrajn se v minulosti spoléhal na významnou fiskální podporu ze strany svých sousedů. V roce 2018 přislíbily Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Kuvajt balíček podpory ve výši 10 miliard USD, který má být postupně vyplácen v tranších s cílem pomoci stabilizovat fiskální a vnější rovnováhu země. V současné době může dojít ke zpoždění vyplácení finančních prostředků, protože i dárcovské země čelí negativním dopadům regionálních napětí. Pokračující strukturální podpora, zejména investice Saúdské Arábie do bahrajnského státního investičního fondu (přibližně 10 % HDP), by však měla v krátkodobém horizontu zmírnit riziko ohrožení stability. Kromě toho by měla pomoci zvýšit likviditu pětiletá dohoda o měnovém swapu v hodnotě 20 miliard AED (5,4 miliardy USD) mezi centrálními bankami Bahrajnu a Spojených arabských emirátů.

Přebytek běžného účtu Bahrajnu se v roce 2026 sníží, a to hlavně kvůli nízkému vývozu uhlovodíků (50 % celkového vývozu) a kovů. Navzdory státním iniciativám zaměřeným na zmírnění zátěže v odvětví cestovního ruchu prostřednictvím volitelného odkladu plateb za první čtvrtletí se očekává pokles celkových příjmů z cestovního ruchu. Nízké finanční rezervy (tj. mezinárodní rezervy pokrývající pouze 1,5 měsíce dovozu) vystavují zemi vysokému riziku vnějšími šoky a nutí ji spoléhat se ve větší míře na vnější financování, aby mohla udržet fixní kurz měny a plnit své dluhové závazky.

Regionální geopolitické napětí zatěžuje bezpečnostní výhled

Po útoku USA a Izraele dne 28. února 2026 a před uzavřením příměří dne 13. dubna provedl Írán sérii raketových a dronových útoků na několik zemí Perského zálivu, včetně Bahrajnu. Útoky byly zaměřeny na klíčovou infrastrukturu, jako jsou energetická zařízení, stejně jako na oblasti v blízkosti vojenských základen, čímž se zvýšila bezpečnostní rizika pro Bahrajn. Bahrajn se 5. června stal terčem sporadických vzájemných útoků během příměří. Od začátku války Írán rovněž blokoval lodní dopravu přes Hormuzský průliv. Pokud bude dosaženo trvalého příměří nebo širší regionální mírové dohody, celkové rizikové prostředí v Bahrajnu se pravděpodobně zlepší, i když jen částečně. Významné vnitřní nepokoje v Bahrajnu mají tendenci se během období konfliktů, do nichž je zapojen Írán, zintenzivňovat, jelikož takový vývoj silně rezonuje u šíitské většiny v zemi. Stabilnější a méně konfrontační regionální prostředí by snížilo pravděpodobnost protestů a podpořilo sociální stabilitu, čímž by se úřadům usnadnilo udržování kontroly. Navíc roztříštěnost a absence strukturovaného politického zastoupení opozice vůči královské rodině a vládě omezují schopnost organizovat rozsáhlé a koordinované výzvy vůči vládnoucím orgánům, což pomáhá tlumit sociální nepokoje.

Bahrajn udržuje úzké vztahy se Saúdskou Arábií, USA a Spojeným královstvím, což odráží jeho silné spojenectví se západními a perskogolfskými spojenci, jakož i jeho závislost na vnějších bezpečnostních zárukách. Nebýt války, Bahrajn by vůči Íránu zaujímal opatrný postoj, odrážející jak regionální rivalitu, tak i domácí citlivá témata. Zadruhé Bahrajn a Izrael normalizovaly své vztahy v rámci Abrahamových dohod (2020) ve snaze posílit hospodářskou spolupráci a regionální stabilitu. Pokrok však i nadále brzdí geopolitické napětí a omezení související s prováděním těchto dohod.

Poslední aktualizace: červen 2026