Bahrajn

V roce 2026 dojde k mírnému oživení růstu, k němuž přispěje zejména neropný sektor, a to navzdory zesíleným regionálním napětím

Očekává se, že hospodářský růst Bahrajnu se v roce 2026 mírně zlepší, i když pomalejším tempem, než se původně předpokládalo, a to v kontextu zvýšeného regionálního geopolitického napětí. Hospodářskou aktivitu by mělo podpořit rozšíření kapacit pro rafinaci ropy, odolný vývoz hliníku (kovy tvoří 40 % celkového vývozu) a stabilní růst finančních služeb (přibližně 17 % HDP). Důležitým faktorem by měl zůstat i cestovní ruch a související služby (přibližně 10 % HDP), i když se očekává, že regionální nestabilita bude mít negativní dopad na počet návštěvníků. Očekává se, že těžba ropy zaznamená mírný nárůst o 1 % na přibližně 195 000 barelů denně (bpd), což odráží kombinovaný vliv řízení těžby v rámci OPEC+ a strukturálních omezení v upstreamovém sektoru, jako je vyčerpání stávajících ropných polí, skromný přírůstek zásob a omezené kapitálové investice. Zatímco vyšší produkce rafinovaných ropných produktů pozitivně přispěje k průmyslové výrobě a vývozu, tento dopad bude částečně kompenzován rostoucím dovozem ropy. Strategie Bahrajnu zaměřená na odvětví zpracování ropy je založena na dovozu ropy, jejím zpracování a vývozu rafinovaných produktů. Hlavními hnacími silami ekonomické aktivity v roce 2026 zůstanou neropná odvětví (přibližně 85 % HDP). Očekává se, že finanční služby, logistika a cestovní ruch budou těžit z příznivých regionálních finančních a ekonomických podmínek a z postavení Bahrajnu jako regionálního finančního centra. Výroba hliníku bude i nadále podporovat průmyslovou výrobu, ačkoli slabší poptávka by mohla brzdit dynamiku vývozu. Rizika zpomalení růstu se však zvýšila v souvislosti se zvýšeným regionálním geopolitickým napětím. Bahrajn zůstává obzvláště vystaven narušením v Hormuzském průlivu, kterým prochází veškerý jeho vývoz uhlovodíků, což zvyšuje jeho zranitelnost vůči šokům ovlivňujícím námořní obchodní trasy. Regionální nestabilita by rovněž mohla oslabit důvěru investorů, příliv turistů i finanční toky a zároveň potenciálně ovlivnit ochotu či schopnost partnerů z Perského zálivu poskytnout v případě potřeby dodatečnou finanční podporu. Bahrajn se v minulosti vždy spoléhal na významnou fiskální podporu ze strany svých sousedů. V roce 2018 Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Kuvajt přislíbily balíček podpory ve výši 10 miliard USD, který má být postupně poskytován v tranších s cílem pomoci stabilizovat fiskální a vnější rovnováhu země.

Očekává se, že inflační tlaky zůstanou v roce 2026 relativně pod kontrolou, ačkoli rizika vzrostla v důsledku zvýšeného regionálního geopolitického napětí. Vyšší náklady na dopravu a logistiku spojené s narušením námořních obchodních tras by mohly tlačit nahoru ceny dovozů, zejména potravin a dalších základních komodit, vzhledem k vysoké závislosti Bahrajnu na dovozu. Zároveň by mírné uvolnění měnové politiky v souladu s rozhodnutím amerického Fedu, dané režimem pevného kurzu měny, mělo podpořit růst úvěrů a soukromou spotřebu, čímž by vznikl omezený tlak na růst cen. Nadbytečná kapacita na trhu s bydlením a utlumený vývoj mezd budou růst cen dále omezovat.

Fiskální deficit bude přetrvávat, zatímco vnější rezervy čelí rostoucím regionálním rizikům

Očekává se, že rozpočtová situace Bahrajnu v roce 2026 zůstane napjatá, což odráží vysokou závislost na příjmech z uhlovodíků (50–55 % celkových rozpočtových příjmů), omezenou flexibilitu výdajů a zvýšené náklady na obsluhu veřejného dluhu, a to navzdory pokračujícím konsolidačním snahám orgánů. Fiskální politika se bude i nadále soustředit na omezování deficitu prostřednictvím postupného zvyšování příjmů a racionalizace výdajů. Očekává se, že konsolidační snahy podpoří opatření zaměřená na rozšíření daňové základny, zlepšení příjmů z jiných zdrojů než z ropy a posílení správy veřejných financí. Vývoj veřejných financí však bude i nadále velmi citlivý na vývoj cen ropy a regionální geopolitické podmínky. Zatímco vyšší produkce rafinovaných produktů a stabilní vývoz hliníku by měly vládním příjmům poskytnout určitou podporu, narušení regionálních obchodních tras nebo slabší vnější poptávka by vládní příjmy omezily. Na straně výdajů bude přizpůsobovací schopnost omezována nepružnou strukturou výdajů. Mzdy, dotace a sociální transfery tvoří přibližně polovinu celkových vládních výdajů, což omezuje prostor pro rychlou konsolidaci. Kromě toho se očekává, že sociální a politické aspekty budou bránit hlubokým škrtům v běžných výdajích. Ačkoli se předpokládá mírné snížení potřeb financování z 1,4–1,5 mld. BHD v roce 2025 na přibližně 1 mld. BHD v roce 2026, přetrvávající fiskální deficit bude i nadále přispívat k nárůstu veřejného dluhu. Očekává se však, že krátkodobá finanční rizika zmírní pokračující podpora partnerů z Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), aktiva ve státních investičních fondech (přibližně 10 % HDP) a přístup na domácí i mezinárodní kapitálové trhy. Zároveň může být vnější podpora stále více podmíněna dosažením pokroku v oblasti fiskálních reforem, což bude motivovat k další konsolidaci.

Očekává se, že vnější pozice zůstane v roce 2026 v přebytku, ačkoli se saldo běžného účtu může v důsledku zvýšeného regionálního geopolitického napětí snížit. Vývoz služeb, zejména finančních služeb, bude i nadále představovat oporu, zatímco příjmy související s uhlovodíky a vývoz hliníku zůstanou důležitými zdroji vnějších příjmů. Uzavření Hormuzského průlivu však bude představovat brzdu. Turistické toky by se rovněž mohly oslabit, jelikož regionální nejistota bude tlumit poptávku po cestování.

Regionální geopolitické napětí a válka v Íránu budou určovat investiční klima

Bahrajn má funkční parlament. Národní shromáždění, zřízené na základě ústavy z roku 2002, se skládá ze dvou komor: Rady šúry, jejíž členy jmenuje král, a volené Rady zástupců. Legislativu musí schválit obě komory i král. Příští parlamentní volby se budou konat v listopadu tohoto roku. V blízké budoucnosti se neočekává žádná významná politická nestabilita ani změna.

Výhled regionálních rizik pro Bahrajn v roce 2026 bude stále více ovlivňován geopolitickým napětím v důsledku války v Íránu. Jako malá a vysoce otevřená ekonomika zůstává Bahrajn obzvláště vystaven vývoji, který ovlivňuje regionální obchodní trasy a energetické trhy. Bezpečnostní rizika v Hormuzském průlivu jsou obzvláště významná, jelikož touto vodní cestou prochází veškerý bahrajnský vývoz uhlovodíků. Jakékoli dlouhodobé narušení námořních obchodních toků by podkopalo důvěru investorů. Na druhou stranu se Bahrajn i nadále spoléhá na finanční podporu regionálních partnerů, zejména Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, což ho činí zranitelným vůči změnám v jejich politických prioritách. Ochrana země bude i nadále úzce spjata s vojenskou přítomností a dohodami USA.

Poslední aktualizace: březen 2026