Belgie

Mírný růst pokračuje pouze díky stabilní kupní síle

Očekává se, že belgická ekonomika bude i v letech 2026 a 2027 růst mírným, avšak utlumeným tempem. Kupní síla domácností bude opět podporována automatickou indexací mezd, důchodů a sociálních dávek podle životních nákladů, což zůstává charakteristickým rysem belgického systému. Tento mechanismus by měl představovat významnou ochranu před rostoucími cenami, jeho účinnost však bude částečně vyvážena dalším nárůstem cen energií, který v roce 2026 ovlivní kupní sílu, jelikož se promítne do širších inflačních tlaků. Tyto vývojové trendy budou mít negativní dopad na spotřebitelskou důvěru. Zároveň fiskální politika nabízí pouze omezenou podporu. Vzhledem k tomu, že veřejné finance jsou již nyní pod tlakem, má vláda jen malý prostor pro navýšení výdajů nebo zavedení cílených podpůrných opatření pro domácnosti, na rozdíl od své role během nedávných krizí. Ačkoli belgické domácnosti stále disponují relativně pohodlnou zásobou úspor, která by měla zmírnit bezprostřední dopad vyšších cen, očekává se, že postupný nárůst nezaměstnanosti podkopá důvěru a omezí růst spotřeby. Kromě toho bude pokračující zpřísňování fiskální i měnové politiky dále omezovat reálnou domácí poptávku jak v roce 2026, tak i v roce 2027, ačkoli zmírnění inflačních tlaků by mohlo v roce 2027 podpořit mírně vyšší růst.

Po delším období snižování marží v letech 2023–2024 začaly podniky zaznamenávat určité opatrné zlepšení ziskovosti, což podpořilo oživení soukromých investic. K tomuto oživení přispělo počáteční uvolnění úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB), které snížilo náklady na financování a podpořilo kapitálové výdaje. Tento pozitivní vývoj se však ukázal jako nedostatečný k vyrovnání prudkého nárůstu firemních insolvencí zaznamenaného v letech 2021 až 2025, přičemž míra úpadků překročila předpandemickou úroveň přibližně o 10 %. Do budoucna se očekává, že rostoucí provozní náklady – zejména na energii, meziprodukty a pracovní sílu – budou stále více zatěžovat marže podniků a indexace sníží nákladovou konkurenceschopnost. Kromě toho pravděpodobně dojde k opětovnému zpřísnění měnové politiky ECB, což zhorší podmínky financování. Očekává se, že tyto faktory společně postupně sníží ziskovost, utlumí investiční aktivitu a v roce 2026 povedou k nárůstu počtu insolvencí, přičemž zvýšená úroveň bude přetrvávat i v roce 2027. Ve stavebnictví zůstává aktivita obzvláště utlumená: počet stavebních povolení se i nadále pohybuje na nízké úrovni a očekává se, že zhoršování podmínek v tomto odvětví bude přetrvávat, což omezí aktivitu mimo segment inženýrského stavitelství.

Očekává se, že veřejné výdaje v příštích několika letech přispějí k růstu pouze v omezené míře. Nová vláda dala najevo svůj záměr omezit růst běžných výdajů prostřednictvím reforem trhu práce a důchodového systému, jakož i zavedením částečných stropů pro mechanismy indexace mezd. Zároveň dojde ke změně struktury výdajů, přičemž vyšší veřejné investice budou ekonomickou aktivitu do určité míry podporovat. Očekává se, že zvýšené výdaje na obranu spolu s trvalými investicemi do energetické transformace a digitální infrastruktury budou do jisté míry podporovat růst. Prostor pro fiskální expanzi však zůstává výrazně omezen postupem EU v případě nadměrného schodku, což omezuje schopnost vlády kompenzovat slabší dynamiku soukromého sektoru. Výhled pro vývoz zůstává náročný. Belgickou zahraniční poptávku i nadále tlumí zpomalení evropské a globální ekonomiky, zatímco cla USA vyvíjejí další tlak na odvětví závislá na obchodu. Kromě toho farmaceutický průmysl – jeden z klíčových motorů belgického vývozu – prochází fází normalizace po několika mimořádně silných letech v bezprostředním pandemickém a postpandemickém období. V důsledku toho se očekává, že růst vývozu zůstane utlumený a k celkové ekonomické aktivitě přispěje pouze mírně.

Nové postupy EU v případě nadměrného schodku nutí vládu k umírnění výdajů

Belgická fiskální politika v letech 2026–2027 zůstává přísně omezena fiskálním rámcem EU poté, co byla země zařazena do postupu při nadměrném schodku kvůli přetrvávajícím schodkům přesahujícím 3 % HDP. Podle revidovaných pravidel je vláda povinna dosáhnout průměrného ročního snížení schodku o přibližně 0,5 procentního bodu HDP, což omezuje prostor pro diskreční fiskální podporu. Cílem federálního konsolidačního plánu předloženého na jaře roku 2025 je snížit schodek do roku 2030 na 3 % HDP prostřednictvím kumulativního úsilí ve výši přibližně 23 miliard EUR (3,7 % HDP), přičemž se plán opírá především o strukturální reformy. Mezi ně patří reformy trhu práce a důchodového systému – jako je omezení doby pobírání dávek v nezaměstnanosti na dva roky a odrazování od předčasného odchodu do důchodu –, přičemž automatická indexace mezd a důchodů zůstává beze změny. Od roku 2026 se očekávají vyšší příjmy z daňové reformy, včetně nové 10% daně z kapitálových výnosů u určitých finančních aktiv nad rámec roční osvobozené částky 10 000 EUR, spolu s úsporami plynoucími z institucionálních reforem. Vzhledem k tomu, že federální orgány odpovídají pouze za přibližně polovinu celkových veřejných výdajů a koordinace mezi regiony je omezená, očekává se, že fiskální politika v letech 2026–2027 zůstane mírně restriktivní, přičemž podpora se zaměří především na investice do obrany, energetické transformace a digitální infrastruktury.

Očekává se, že se stav belgického běžného účtu v letech 2026 a 2027 zlepší pouze nepatrně. Zatímco obchodní bilance se zbožím může těžit z mírně příznivějších podmínek obchodu, výkonnost vývozu zůstává pod tlakem slabé evropské a globální poptávky, přetrvávající nejistoty v obchodě a amerických cel. Kromě toho se farmaceutický sektor i nadále vrací k normálu po několika mimořádně silných letech po pandemii. Vývoz služeb a primární příjmy by měly i nadále působit podpůrně, celkový čistý vývoz však pravděpodobně přispěje k růstu jen mírně.

Belgie má prozatím stabilní vládu

Po federálních volbách v roce 2024, v nichž se jako největší strana prosadila pravicová Nová vlámská aliance (N-VA), byla po zdlouhavých jednáních nakonec v lednu 2025 sestavena vláda. Vzniklá pětistranická koalice – sdružující N-VA, CD&V (vlámské křesťanské demokraty), Vooruit (vlámské sociální demokraty), MR (francouzsky mluvící liberály) a Les Engagés (valonské centristy) – se stala známou jako koalice „Arizona“. Navzdory svému širokému ideologickému spektru zaujímá vláda převážně centristický postoj a působí v podmínkách značných omezení, zejména v rámci postupu EU při nadměrném schodku a silného odporu ze strany odborů. V rámci těchto omezení se koalici podařilo schválit rozpočet a provést první sadu strukturálních reforem, včetně změn v oblasti dávek v nezaměstnanosti, důchodů, některých prvků indexace mezd a zavedení daně z kapitálových výnosů, jejichž cílem je zlepšit fiskální výhled. Prostor pro politické manévrování však zůstává omezený. Očekává se, že tato opatření pouze částečně vykompenzují rostoucí výdaje na obranu a narůstající demografický tlak, zatímco roztříštěná parlamentní základna vlády omezuje prostor pro další dalekosáhlé reformy.

Perspektivy institucionální reformy jsou smíšené. Plánované zrušení Senátu si získalo relativně širší podporu napříč politickým spektrem, jelikož několik stran již dříve takový krok prosazovalo. Role horní komory se v posledních desetiletích výrazně oslabila a Senát se nyní schází pouze asi desetkrát ročně. Jeho zrušení by však vyžadovalo dvoutřetinovou většinu v dolní komoře, kterou arizonská koalice nemá k dispozici. Výsledek této reformy proto zůstává nejistý.

Vláda si prozatím udržuje relativně pohodlnou pozici a ve většině průzkumů veřejného mínění si nadále drží většinu. Nepopularita některých navrhovaných opatření by však mohla být zdrojem politického napětí a v průběhu času představovat výzvu pro soudržnost. Příští řádné federální volby jsou naplánovány na rok 2029.

Platba

Vymáhání pohledávek

Mimosoudní fáze

Pro mimosoudní vymáhání pohledávek mezi podniky neexistují žádná zvláštní ustanovení. Věřitelé by se měli pokusit získat platbu od dlužníků zasláním písemných upomínek. Před zahájením soudního řízení proti dlužnické společnosti se často vyplatí požádat právníka o prověření databáze exekucí.

Soudní řízení

Rozsudky jsou obvykle vynášeny do 30 dnů po skončení jednání. V případech, kdy se dlužníci během řízení nezúčastní ani nejsou zastoupeni, je vynesen rozsudek pro zmeškání.

Zrychlené řízení

Tento postup se v případech mezi podniky používá jen zřídka a nelze jej uplatnit, je-li pohledávka sporná. Zákon z roku 2016 zavedl nový soubor procesních pravidel, jimiž bylo vytvořeno mimosoudní správní řízení pro nesporné pohledávky. Po vydání platebního příkazu má dlužník měsíc na uhrazení dlužné částky. Pokud dlužník odmítne, může věřitel požádat soudního exekutora o vydání exekučního příkazu. Navíc podle nových pravidel podání odvolání proti rozsudku již nebude pozastavovat vykonatelnost tohoto rozsudku. V důsledku toho bude věřitel schopen vymáhat dluh i v případě, že dlužník zahájí odvolací řízení.

Doložka o výhradě vlastnického práva

Jedná se o smluvní ustanovení, které stanoví, že prodávající si ponechává vlastnické právo ke zboží až do obdržení plné platby od kupujícího. Neuhrazení věřitelé mohou uplatnit nárok na zboží, které je v držení dlužníka. Z toho vyplývá, že doložka o výhradě vlastnického práva je vymahatelná ve všech situacích, kdy věřitelé nesou ztráty vyplývající z platební neschopnosti, a to bez ohledu na povahu příslušné smlouvy. Je-li zboží prodané s výhradou vlastnictví přeměněno na pohledávku (po prodeji), označují se práva prodávajícího-vlastníka týkající se této pohledávky (prodejní ceny) jako věcná subrogace.

Řádné řízení před obchodním soudem

Všechny spory mezi společnostmi mohou být projednávány obchodním soudem v Belgii. V případě přeshraničních pohledávek s využitím evropské legislativy lze uplatnit evropské exekuční řízení o zaplacení. Žalobci mohou rovněž využít evropské řízení o drobných pohledávkách.

Předvolání k projednání věci samé

Soudní exekutor sdělí dlužníkovi termín soudního jednání k zahájení řízení. Pokud nedojde k jednání, bude rozsudek vynesen do čtyř až šesti týdnů. Pokud probíhá jednání, musí strany uvést své záměry v písemných závěrech. Po vynesení rozsudku je možné podat odvolání – pokud není podáno odvolání, následuje exekuce prostřednictvím soudního exekutora.

Řízení o zabavení

Toto soudní řízení se vede ve prospěch pouze jedné strany (ex parte). Pro provedení zabavení existují tři základní podmínky:

naléhavost opatření;

k nařízení předběžného zabavení je nutný předchozí souhlas soudce;

dluh musí být jistý, vymahatelný a likvidní.

Dlužník může požádat o zrušení exekuce, pokud byla uložena neoprávněně. Jakmile je však exekuce uložena, zůstává v platnosti po dobu tří let. Následně může být předběžná exekuce přeměněna na exekuční příkaz.

Výkon soudního rozhodnutí

Rozsudek se stává vykonatelným, jakmile jsou vyčerpány všechny opravné prostředky. Pokud dlužník odmítne uhradit dluh, může soudní exekutor zabavit dlužníkův majetek nebo vymáhat platbu prostřednictvím třetí osoby (přímá žaloba).

Zahraniční rozhodčí nálezy mohou být v Belgii uznány a vykonány, jsou-li splněna různá kritéria. Výsledek se bude lišit v závislosti na tom, zda byl nález vydán v zemi EU (v takovém případě se na něj vztahují obzvláště výhodné podmínky výkonu) nebo v zemi mimo EU (v takovém případě se uplatňují běžné postupy exekuatury).

Insolvenční řízení

0

INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ

Dlužníci mohou podat návrh na vyhlášení konkurzu, pokud již delší dobu neplní své platební povinnosti nebo pokud došlo ke ztrátě důvěry věřitelů. Je-li konkurz vyhlášen, musí věřitelé přihlásit své pohledávky ve lhůtě stanovené v soudním rozhodnutí o zahájení konkurzního řízení. Pokud tak věřitel neučiní, ztratí svá přednostní práva. Soud poté jmenuje správce konkurzní podstaty, který prověří pohledávky. Věřitel se může odvolat na výhradu vlastnického práva, aby si mohl nárokovat svůj majetek.

Od roku 2017 musí být podání pohledávek v rámci konkurzních řízení prováděna elektronicky prostřednictvím Centrálního registru platební neschopnosti (www.regsol.be), který eviduje všechny konkurzy za posledních 30 let

SOUDNÍ REORGANIZAČNÍ ŘÍZENÍ

Soudní restrukturalizační řízení (reorganisation judiciaire), jehož cílem je reorganizace dluhů společnosti vůči jejím věřitelům, může být soudem povoleno na žádost jakéhokoli dlužníka, který čelí finančním potížím ohrožujícím pokračování jeho podnikání v krátkodobém nebo střednědobém horizontu. Dlužník podá odůvodněnou žádost k rejstříku obchodního soudu s cílem získat prodlouženou lhůtu na splacení dluhu. Tato prodloužená lhůta je obvykle stanovena na šest měsíců, během nichž musí dlužník předložit všem svým věřitelům reorganizační plán.

Věřitelé s pohledávkami vzniklými před začátkem prodloužené lhůty nemohou zahájit žádné exekuční řízení za účelem prodeje nemovitého nebo movitého majetku dlužníka, mohou však požádat o vymáhání své výhrady vlastnického práva. Prodloužená lhůta však dlužníkovi nebrání v dobrovolném plnění závazků vůči kterémukoli z věřitelů s pohledávkami vzniklými před začátkem prodloužené lhůty. Prodloužená lhůta navíc neplatí pro spoludlužníky a ručitele, kteří jsou i nadále povinni plnit své závazky.

Poslední aktualizace: březen 2025