Belize

Odolný růst navzdory nepříznivým vlivům na zemědělský sektor

Očekává se, že v roce 2026 dojde k mírnému zrychlení růstu, a to díky dynamické soukromé spotřebě a vyšším investicím. Hlavním motorem růstu budou služby (62 % HDP, růst o 3,2 % za první tři čtvrtletí roku 2025), které budou těžit ze spotřeby jak místních obyvatel, tak návštěvníků. Očekává se, že cestovní ruch (13 % HDP) se po neuspokojivých výsledcích v roce 2025 (meziroční pokles počtu zahraničních návštěvníků s přenocováním o 1,6 %) opět oživí, a to i přes nárůst počtu pasažérů na výletních lodích (meziroční nárůst o 8,5 %). Výletní plavby představovaly v roce 2025 63 % příjezdů turistů, generují však nižší tržby než přenocování. Cestovní ruch bude i nadále citlivý na ceny leteckého paliva, které jsou pod tlakem kvůli válce v Íránu. Je také úzce provázán s hospodářským cyklem USA (američtí turisté tvoří 70 % příjezdů). Turistický potenciál země, který je cenově velmi konkurenceschopný, zůstává ve srovnání se zbytkem Střední Ameriky nadále nedostatečně využíván kvůli nedostatku ubytovací infrastruktury. V oblasti investic vláda v březnu 2026 potvrdila zahájení projektu rozšíření přístavu v Belize (Belize City) jak pro komerční nákladní dopravu, tak pro kotvení výletních lodí, což je projekt, který byl několik let odkládán. Předpokládá se investice ve výši 450 milionů USD. Ve fázi přípravy je také několik soukromých projektů výletních přístavů.

Po prudkém poklesu v první polovině roku 2025 se zemědělství a rybolov (8 % HDP) na konci roku 2025 opět oživily a v roce 2026 vykážou mírný růst. Produkce cukrové třtiny v letech 2024–2025 výrazně poklesla (meziročně o 8,9 %) a bude i nadále postižena fusáriovou plísní, která také negativně ovlivňuje produkci cukru a melasy. Produkce citrusových plodů rovněž trpí chorobou huanglongbing (žlutý drak), která výrazně ovlivní sklizeň v letech 2025–2026 (v posledním čtvrtletí roku 2025 pokles o 17 % meziročně). Pokud nedojde k závažnému klimatickému šoku, budou tyto potíže vyváženy produkcí banánů a rybolovem, u nichž se očekává trvalý růst. Sekundární sektor (14 % HDP) by se měl stabilizovat. Stavebnictví (zejména v oblasti infrastruktury pro cestovní ruch a dopravu) a energetika vykompenzují výzvy, kterým čelí zemědělsko-potravinářský průmysl, zejména odvětví nápojů (6 % HDP), které je úzce spojeno s produkcí cukru. Odvětví elektroenergetiky bude těžit z projektu v hodnotě 58 milionů USD oznámeného v únoru 2025 ve spolupráci se Světovou bankou a kanadskou vládou, jehož cílem je zlepšit schopnost země řídit své dodávky elektřiny od roku 2026 a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu (43 % v roce 2024). Dovoz elektřiny z Mexika však bude i nadále představovat velký podíl na spotřebě (25 % v roce 2024). V říjnu 2025 vláda odkoupila aktiva kanadské skupiny Fortis Inc. v odvětví vodní energie (představující 30 % celostátní spotřeby) a také její 33% podíl ve státním dodavateli elektřiny, společnosti Belize Electricity Limited (BEL). Tři vodní elektrárny byly následně v prosinci znovu privatizovány a prodány institucionálním investorům (včetně Rady sociálního zabezpečení) a belizským retailovým investorům. Tato transakce přinesla veřejným orgánům čistý zisk ve výši 19 milionů USD.

Po několika letech uklidnění v roce 2026 opět vzroste v důsledku vyšších cen pohonných hmot a zvýšení průměrných tarifů za elektřinu (meziročně o 7 %) a za vodu (o 13,5 %), které v lednu 2026 prosadily společnosti BEL a Belize Water Service Limited (BWSL). Centrální banka Belize (CBB) nicméně ponechá svou mezibankovní sazbu beze změny na úrovni 2,25 % (stabilní od roku 2021). CBB se nespoléhá na úrokové sazby, ale jako hlavní nástroj k ovlivňování domácího úvěrování využívá povinné minimální rezervy. Jejím primárním úkolem je udržovat pevný kurz belizského dolaru vůči americkému dolaru, který je od roku 1976 stanoven na 2 BZD za 1 USD. Tento pevný kurz není ohrožen, jelikož CBB disponuje dostatečnými devizovými rezervami (4,5 měsíce dovozu), které na konci roku 2025 rostly (meziročně o 15 %). Udržení pevného kurzu závisí hlavně na cílených intervencích a devizových kontrolách. Navzdory relativně vysoké míře penetrace bankovních služeb (70 % populace) je belizský bankovní systém úzký a úrokové sazby v domácí měně zůstávají vysoké (vážená průměrná sazba 8,48 %). Měl by však těžit z vyřazení země ze šedého seznamu FATF v lednu 2025, i když zůstává předmětem pravidelného sledování.

Pokračující fiskální konsolidace

Vláda předložila počátkem března 2026 návrh rozpočtu na rozpočtový rok 2026–2027, který měl vstoupit v platnost 1. dubna. Fiskální konsolidace, která byla v posledních letech prioritou, se prozatím zmírní. Primární saldo (tj. bez úrokových plateb) zůstane v přebytku, ale poklesne o 19 %. Výdaje (1,9 miliardy BZD, meziroční nárůst o 13 %) budou taženy prudkým nárůstem veřejných investic (o 32 %), zejména do elektrické infrastruktury, modernizace dálnice Belize City–Belmopan, školství a zdravotnictví. Mzdy a důchody však i nadále budou tvořit 60 % celkových výdajů. Část investic bude financována z mezinárodní pomoci, u níž se v roce 2026 očekává nárůst. Grantový program Millennium Challenge Corporation (MCC) ve výši 125 milionů USD na pět let, který byl podepsán v září 2024 a později zpochybněn americkou administrativou, byl potvrzen v září 2025. Belize bylo v roce 2024 rovněž uznáno za způsobilé pro program Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA). V této souvislosti podepsalo s Světovou bankou několik finančních dohod (granty a zvýhodněné úvěry) v celkové výši 77 milionů USD.

Dluhová zátěž země se výrazně snížila po restrukturalizaci „super dluhopisu“ na „modrý dluhopis“ v roce 2021 výměnou za závazky k ochraně pobřeží a díky dohodě o snížení dluhu ve výši 300 milionů dolarů uzavřené s Venezuelou v roce 2023. V roce 2025 však dluh mírně vzrostl v důsledku zpomalení růstu a vyššího deficitu. Snižování dluhu by mělo v roce 2026 pokračovat, a to díky poklesu nákladů na splácení dluhu. I tak však v roce 2026 bude stále představovat přibližně 12 % veřejných výdajů. Zahraniční dluh tvoří 64 % celkového dluhu. Kromě „modrého dluhopisu“ spravovaného americkou environmentální nevládní organizací The Nature Conservancy (364 milionů USD) patří mezi hlavní věřitele Venezuela (214 milionů USD), Tchaj-wan (214 milionů USD) a Karibská rozvojová banka (165 milionů USD). Splácení venezuelského dluhu je pozastaveno od roku 2017, kdy USA uvalily sankce na společnost PDVSA.

Schodek běžného účtu se v roce 2025 mírně prohloubil v důsledku zhoršení obchodního schodku (14 % HDP). Dovoz vzrostl, a to zejména díky potravinám, textilu a hnojivům. Vývoz zároveň utrpěl poklesem produkce cukru (meziročně o 37 % u cukru a o 60 % u melasy), k čemuž se přidal pokles světových cen. Vývoz banánů však zaznamenal solidní růst (o 8 %). Přebytek v bilanci služeb (12 % HDP) nedokázal vykompenzovat prohlubující se obchodní deficit v kontextu stagnujících příjmů z cestovního ruchu, zatímco převody peněz (1 % HDP v roce 2025) se mírně snížily v důsledku přísnější migrační politiky USA. V roce 2026 by se měl deficit běžného účtu stabilizovat díky mírnému zlepšení vývozu potravin (85 % z celkového objemu). Přispět k tomu by mohl i nárůst příjmů z cestovního ruchu, který závisí na výhledu americké ekonomiky. Bilanci však i nadále budou zatěžovat vyšší ceny pohonných hmot (10 % celkového dovozu) ve srovnání s rokem 2025 a rostoucí ceny dovážené elektřiny. Deficit běžného účtu bude financován především rostoucími zahraničními investicemi.

Velké volební vítězství vládní strany usnadní provádění reforem

Dosavadní předseda vlády Johnny Briceño, který byl u moci od roku 2020, byl v březnu 2025 v parlamentních volbách znovu zvolen do úřadu po drtivém vítězství své strany, Sjednocené lidové strany (PUP, levice). PUP získala 26 z 31 křesel a udržela si svou nadpoloviční většinu. Hlavní opoziční strana, Sjednocená demokratická strana (UDP, pravice), byla oslabena vnitřními rozpory ve volbách, které se vyznačovaly nízkou volební účastí (64,8 %, nejnižší míra od získání nezávislosti). Díky této obnovené většině by měla být schopna prosadit své institucionální a fiskální reformy, zejména v rámci plánu „Belize 2.0“, a také svůj tvrdý postup proti kriminalitě spojené s rozsáhlým obchodem s drogami. V kontextu zlepšené rozpočtové situace budou vzdělání a zdravotnictví dvěma prioritami vlády. Násilí a kriminalita však budou i nadále živit nespokojenost veřejnosti.

Země usiluje o udržení dobrých vztahů s Mexikem a dalšími středoamerickými státy. V rámci Karibského společenství (CARICOM) podepsal Belize v říjnu 2025 dohodu o volném pohybu s Barbadosem, Dominikou a Svatým Vincencem a Grenadinami. Kromě toho by Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) mohl na konci roku 2026 vynést konečné rozhodnutí ve sporu o území s Guatemalou, který doutná již sto padesát let. Guatemala si činila nárok na téměř polovinu belizského území a obě země se v roce 2018 rozhodly předložit záležitost Mezinárodnímu soudnímu dvoru. V roce 2022 předložil Belize Mezinárodnímu soudnímu dvoru také spor s Hondurasem ohledně suverenity nad ostrovy Sapodilla Cayes. Guatemala požádala o možnost zasáhnout jako zainteresovaná strana.

Mimo region se Belize snaží přilákat zahraniční investice, zejména ze Severní Ameriky. Vztahy s USA zůstanou srdečné. Obě země podepsaly v říjnu 2025 protokol o bezpečné třetí zemi, který by mohl vést k tomu, že Belmopan bude přijímat žadatele o azyl žijící v USA. Navzdory regionálnímu a mezinárodnímu tlaku země stále uznává Tchaj-wan jako suverénní a nezávislý stát, s nímž udržuje dohodu o bilaterální spolupráci zahrnující infrastrukturní projekty, finanční a technickou pomoc a preferenční zacházení s belizským vývozem. Zároveň bude pokračovat spolupráce s Velkou Británií, přičemž hlavním tématem bude boj proti obchodu s drogami a praní špinavých peněz, stejně jako organizování vojenského výcviku. Vystoupení z Commonwealthu a vyhlášení republiky, což je politický cíl vyjádřený panem Briceñem, je v krátkodobém horizontu nepravděpodobné vzhledem k převážnému nesouhlasu veřejnosti s tímto krokem.

Poslední aktualizace: březen 2026