Německo
Rumonsko
Itálie
Turecko
Řecko
ČínaZpomalení růstu v kontextu měnících se trendů ve spotřebě a investicích
Předpokládá se, že hospodářský růst v roce 2025 zpomalí, než se v roce 2026 mírně zrychlí, ale zůstane na úrovni svého historického průměru. Hlavním hnacím motorem bude opět soukromá spotřeba, podporovaná rostoucími reálnými mzdami, nízkou nezaměstnaností a předčasnou spotřebou před zavedením eura. Očekává se také, že postupné uvolňování měnové politiky zvýší výdajovou schopnost domácností tím, že zmírní náklady na splácení dluhů. Růst spotřeby však nebude tak silný jako v roce 2024, částečně kvůli vyšší cenové hladině po vypršení opatření na stabilizaci inflace, včetně snížených sazeb DPH a dotací na elektřinu pro podnikatelský sektor. Očekává se, že čistý vývoz se v roce 2025 zhorší, v roce 2026 by se však mohl postupně zotavit díky předpokládanému oživení německé ekonomiky.
Politická nestabilita v Bulharsku, kde převládají krátkodobé koaliční vlády, zpozdila reformy nezbytné pro získání plné částky 5,5 miliardy EUR z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) EU. Cílem těchto reforem je zlepšit kvalitu institucí a řešit nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků. Zpoždění při zavádění těchto změn vedlo ke ztrátě dotací ve výši přibližně 600 milionů EUR, přičemž zbývající příliv prostředků se nyní odhaduje na 3–3,5 miliardy EUR (tj. 2,9–3,4 % HDP). Po politické stabilizaci se předpokládá obnovení čerpání fondů EU v letech 2025–2026, což by mělo podpořit veřejné investice. Patnáctiměsíční zpoždění reforem však vystaví zemi dalšímu krácení finančních prostředků, pokud vláda reformy neurychlí nebo nezajistí prodloužení lhůty za srpen 2026. Pokud jde o soukromý sektor, očekává se růst investic díky uvolnění měnové politiky a stabilnějšímu politickému klimatu, za předpokladu, že tato stabilita vydrží.
Inflace na začátku roku 2025 vzrostla v důsledku obnovení standardních sazeb DPH a úprav administrativně stanovených cen. Očekává se, že v roce 2026 inflace poklesne, jakmile tyto dočasné vlivy odezní. Tlak na růst inflace však bude přetrvávat kvůli rostoucím reálným mzdám na pozadí napjatého trhu práce. Navíc na začátku roku 2026 může přechod na euro vést k mírnému zvýšení cen, jelikož přehodnocení cen během procesu převodu by mohlo vyvolat úpravy směrem nahoru, které budou způsobeny buď ekonomickými faktory, nebo zaokrouhlovacími efekty. Tato zvýšení budou pravděpodobně výraznější v odvětvích, jako je cestovní ruch a maloobchod, kde mohou mít náklady na nabídky a zaokrouhlovací praktiky znatelný dopad.
Výhody přijetí eura a vstupu do schengenského prostoru pro Bulharsko jsou vyváženy tlaky vyplývajícími z obchodní války
Fiskální politika bude i nadále stimulační, avšak ne nadměrně. Rozpočet na rok 2025 byl sestaven tak, aby byl v souladu s konvergenčními kritérii pro přijetí eura, která vyžadují, aby schodek zůstal pod 3 % HDP. Očekává se, že vypršení platnosti snížení DPH a zvýšení spotřebních daní z tabáku posílí fiskální příjmy. Na straně výdajů budou opatření i nadále podporovat spotřebu prostřednictvím vyšších mezd ve veřejném sektoru a zvýšených sociálních výdajů. Předpokládá se, že tyto rozpočtové úpravy mírně sníží veřejný deficit ve srovnání s rokem 2024, který zůstane na mírné úrovni. Relativně nízké náklady Bulharska na obsluhu dluhu budou umocněny zavedením eura, protože se očekává, že to dále sníží náklady na financování. Prvním náznakem zlepšení důvěry investorů je nedávné zvýšení ratingu bulharského státního dluhu některými z hlavních ratingových agentur.
Očekává se, že integrace Bulharska do evropské ekonomiky bude mít trvalé pozitivní dopady na jeho mezinárodní obchod. Očekává se, že přistoupení do schengenského prostoru na začátku roku 2025 sníží logistické náklady v obchodě a odstraní překážky bránící expanzi bulharských dopravních společností na evropské trhy – v tomto odvětví mají východoevropské firmy obvykle dominantní podíl na trhu díky konkurenční výhodě v podobě nižších mzdových nákladů. Ačkoli přínosy zavedení eura – jehož účinnost je plánována na 1. ledna 2026 – jsou poněkud omezené kvůli stávající vazbě bulharského leva na euro, vstup do eurozóny odstraní náklady na směnu měn, což dále podpoří mezinárodní obchod, zejména v odvětví cestovního ruchu. Tyto přínosy integrace však plně nevyváží cyklické faktory, které v roce 2025 tlumí vnější poptávku. Očekává se, že hospodářský růst v Německu, klíčovém obchodním partnerovi, bude v tomto roce stagnovat, zatímco růst rumunské ekonomiky nedosáhne svého potenciálu. Přestože je Bulharsko ve srovnání s jinými východoevropskými ekonomikami relativně méně závislé na poptávce ze Spojených států, obchodní válka pravděpodobně představuje výzvu pro zahraniční poptávku, a to prostřednictvím nepřímých dopadů přes třetí země, zejména Německo. Zároveň dojde k nárůstu dovozu v důsledku zvýšení výdajů na obranu, které jsou náročné na dovoz a které byly usnadněny výjimkou vylučující tyto výdaje z Paktu stability a růstu. Celkově se předpokládá, že tyto faktory v roce 2025 prohloubí bulharský obchodní deficit, přičemž ke zlepšení by mělo dojít v roce 2026.
Politická nestabilita a institucionální výzvy v období přechodu do eurozóny
V roce 2025 zůstává politická situace v Bulharsku bouřlivá a je ovládána vleklou krizí, v jejímž rámci se od roku 2021 konalo již sedm parlamentních voleb, přičemž se rýsuje riziko osmých předčasných voleb. Volby v říjnu 2024 opět nepřinesly jasnou většinu, a tedy ani stabilní vládu, což odráží hlubokou roztříštěnost a apatii voličů. Středopravicová strana GERB vedená Bojkem Borisovem získala nejvíce mandátů (69 z 240), ale k většině jí výrazně chybělo, zatímco reformistická koalice PP-DB a ultranacionalistická strana Revival v počtu mandátů zaostaly. Dne 16. ledna 2025 byl za předsedu vlády zvolen Rosen Željazkov ze strany GERB, který vede menšinovou vládu s BSP (středolevicová) a ITN (populistická, sociálně-konzervativní) za podpory liberální strany APS, frakce vzniklé po rozpadu strany DPS. Koalice je však křehká, je postavena na ideologicky nesourodých stranách a čelí výzvám při řešení systémových problémů, jako je korupce a reforma soudnictví. To se rychle projevilo odchodem strany APS v dubnu 2025, která nebyla spokojena s vládní podporou ze strany DPS-NN, druhé frakce vzešlé z DPS. Předseda DPS-NN Delyan Peevski, na kterého USA a Velká Británie uvalily sankce za údajné kupování hlasů a volební podvody, se stal pro koalici nepostradatelným. Tato situace dále podkopala důvěru v instituce, přičemž pouze 10 % Bulharů věří, že volby v zemi jsou spravedlivé. Vliv prezidenta Rumena Radeva, ačkoli byl omezen ústavními reformami z roku 2023, zůstává významný, zejména prostřednictvím prozatímních vlád.
Vstup Bulharska do eurozóny, který je naplánován na 1. ledna 2026, představuje klíčový milník v integraci země do evropského hospodářského rámce. Tento cíl je sjednocující silou pro vládní koalici a slouží k získání příležitostné podpory od dalších proevropských politických stran, jako je PP-DB, které se zasazují o hlubší sbližování s EU. Zavedení eura však naráží na značný odpor veřejnosti, který je podněcován obavami z možné manipulace s cenami, oslabení měnové autonomie a zpoždění při provádění reforem nařízených EU. Rostoucí vliv nacionalistických stran, včetně Revival a MECH, podporovaný všeobecným rozčarováním z politické elity, tyto obavy ještě prohlubuje a představuje riziko dalšího úpadku demokracie, což ohrožuje stabilitu bulharských snah o evropskou integraci.
S ohledem na rok 2026 závisí politický výhled na tom, zda se Zhelyazkovově vládě podaří stabilizovat svou koalici poté, co země vstoupí do eurozóny a začne čerpat prostředky z fondů EU, nebo zda další volby krizi znovu oživí. Vstup do eurozóny může posílit důvěru investorů, ale v případě prudkého nárůstu inflace by mohl prohloubit politické rozdělení. Přetrvávající korupce, omezení svobody médií a neefektivita soudnictví ohrožují bulharské cíle v oblasti integrace do EU, včetně plného členství v schengenském prostoru. Rozkol ve straně DPS a klesající vliv tradičních stran, jako je BSP, předznamenávají nestabilní politickou situaci, v níž získávají na síle populistické a krajně pravicové skupiny. Bez soudržné koalice, která by dokázala řešit nedůvěru veřejnosti a vnější tlaky, jako je vliv Ruska, riskuje Bulharsko dlouhodobou nestabilitu, která podkopá jeho demokratický a ekonomický pokrok.