Burundi

Hospodářská aktivita byla podpořena veřejnými investicemi, ale brzdila ji inflace

Hospodářská aktivita v roce 2024 zrychlila, a to díky zemědělství, domácí poptávce – zejména veřejné poptávce – a lepšímu přístupu k elektřině díky uvedení nových vodních elektráren do provozu.

V roce 2025 se růst zpomalil v důsledku poklesu soukromé spotřeby, která byla negativně ovlivněna vysokou inflací a silně zasáhla ceny potravin. Hospodářská aktivita je podporována především zvýšenými veřejnými výdaji souvisejícími s organizací parlamentních voleb, jako je například zvýšení platů státních zaměstnanců, a především investicemi. V roce 2026 se očekává opětovné oživení růstu: investice se dále zrychlí, zejména díky železniční trati Tanzanie–Burundi, financované z prostředků, které Africká rozvojová banka získala od institucionálních investorů, institucí pro financování rozvoje a komerčních bank. Investice budou směřovat také do elektrifikace a výstavby vodních elektráren. Uvedení dlouho odkládané přehrady Jiji-Mulembwe do provozu by mělo umožnit oživení těžební činnosti, která byla dosud brzděna přetrvávajícím nedostatkem energie. Těžba, která byla od roku 2021 pozastavena z důvodu renegociace provozních smluv za pro stát výhodnějších podmínek, byla obnovena teprve v lednu 2025. Primární sektor by tak mohl zvýšit svůj podíl na růstu prostřednictvím vývozu, a to díky vyšším cenám kávy, čaje a zlata.

Inflaci podporuje využívání měnového financování veřejného deficitu, prohlubující se rozdíl mezi oficiálním směnným kurzem a kurzem na paralelním trhu, snížení zahraniční pomoci a omezení dovozu. Inflace by se měla začít zmírňovat ve druhé polovině roku 2025 a v roce 2026 díky nižším cenám dováženého zboží (paliv a potravin), pokračujícímu oživení zemědělské produkce po povodních z roku 2024 a mírnějšímu oslabování burundského franku vůči dolaru. Vysoké riziko však představují časté povodně, které zničily úrodu, zejména na březích jezera Tanganika, stažení americké pomoci a opakující se nedostatek základních komodit v důsledku obtížného přístupu k cizí měně.

Expanzivní rozpočet a vysoké riziko platební neschopnosti

V rozpočtovém roce 2026, který trvá od 1. července 2025 do 30. června 2026, dojde k nárůstu veřejných výdajů. Tento trend výdajů je způsoben zrychlením investic a nárůstem běžných výdajů. Bude to dáno částečným splácením vnitrostátního a zahraničního dluhu, které samo o sobě bude představovat 21 % rozpočtu, a nárůstem mzdových nákladů a provozních rozpočtů několika institucí. Rozpočet Úřadu prezidenta republiky se zvýší o 87 %, zatímco ministerstva obrany, zdravotnictví a školství zaznamenají nárůst o 36 %, 24 % a 9 %. Současně se očekává nárůst veřejných příjmů navzdory snížení zahraniční pomoci, a to díky rozšíření daňové základny, posílení opatření proti podvodům (zejména v těžebním sektoru), postupného zvyšování podílu státu v těžebních společnostech z 10 % na 15 % a zvýšení poplatků. Mezi ně patří zvýšení těžební daně (ze 7 % na 16 %), zavedení správních a IT poplatků, 15% přirážka k dovozům železobetonu a revize cen cestovních dokladů směrem nahoru.

Rozpočtové prognózy vycházejí z ambiciózních předpokladů růstu, které by mohly být ohroženy potenciálně recesními dopady nových fiskálních opatření, přetrvávající inflací nebo zranitelností vůči vnějším šokům. Účinnost boje proti podvodům a korupci není zaručena. Veřejný deficit je financován centrální bankou. Zátěž veřejného dluhu, z něhož dvě třetiny drží domácí věřitelé – především centrální banka –, by se mohla mírně snížit díky záporným reálným úrokovým sazbám. Zahraniční dluh je držen hlavně multilaterálními věřiteli, ale také několika zeměmi, včetně Číny, Indie, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu. Země zůstává vystavena vysokému riziku dluhové tísně.

Schodek běžného účtu se v roce 2024 snížil a očekává se, že se bude i v roce 2025 dále zlepšovat, a to i přes snížení zahraniční pomoci. Rostoucí světové ceny kávy, čaje a zlata by měly podpořit výnosy z vývozu. K tomu by navíc mohlo přispět i oživení v těžebním průmyslu a podepsání nových smluv za výhodnějších podmínek. Deficit běžného účtu je financován především multilaterálními partnery (Světovou bankou, rozvojovými bankami a EU) ve formě projektových grantů. Přímé zahraniční investice naopak zůstávají na velmi nízké úrovni. I v případě jejich nárůstu zůstanou devizové rezervy nízké, což povede k pokračujícím omezením dovozu. Paralelní směnný kurz je 2,5krát vyšší než oficiální kurz.

Relativní zlepšení mezinárodních vztahů a politické stability

Za prezidentství Evaristeho Ndayishimiyeho, který je u moci od roku 2020, se Burundi snaží obnovit vztahy s mezinárodními dárci, kteří zemi opustili v roce 2015, kdy rozhodnutí bývalého prezidenta Pierra Nkurunzizy kandidovat na třetí funkční období – v rozporu s ústavou – vyvolalo rozsáhlé lidové protesty, které byly násilně potlačeny. Sankce a pozastavení mezinárodní podpory způsobily vážné hospodářské škody, včetně závažného nedostatku zboží. Od roku 2022 se objevují známky zlepšení v oblasti dodržování lidských práv, byť velmi relativní. Kromě humanitární pomoci, která nikdy nepřestala, se obnovily i projektové granty. Rozpočtová podpora a projektové úvěry, o nichž hovoří mezinárodní partneři (MMF, Světová banka, EU atd.), však dosud nebyly obnoveny.

Vládnoucí strana ještě více upevnila svůj pevný stisk na politický život v červnu 2025 během všeobecných voleb, kdy získala všechna křesla – drtivé vítězství, které odráží umlčení opozice. Navzdory tomuto potlačování však obtížný přístup k nedostatečným veřejným službám, který se ještě zhoršuje masovým přílivem konžských uprchlíků a lidí vysídlených povodněmi, nekontrolovatelná inflace, která oslabuje kupní sílu, a historie politického násilí (občanská válka, státní převraty) zvýšily riziko lidových povstání.

Burundi, vnitrozemský stát v oblasti Velkých jezer, je v přístupu ke světovému obchodu do značné míry závislé na Tanzanii, svém sousedovi s přístupem k moři. Výstavba nové železniční trati, svěřené čínským společnostem (jejíž dokončení se předpokládá v roce 2030), spojující zemi s přístavem Dar es Salaam, přes který prochází 80 % jejího obchodu, usnadní zásobování země potravinami a vývoz nerostných surovin. Zejména těžba niklu by měla být pro Burundi vysoce zisková; burundská vláda v roce 2022 podepsala s ruskou společností East African Region Project Group desetiletou smlouvu v hodnotě 15 miliard USD. Kromě toho se v kontextu regionální nestability v roce 2024 zhoršily diplomatické a obchodní vztahy s Rwandou poté, co se prezident Ndayishimiye rozhodl uzavřít hranici se sousední zemí a obvinil ji z poskytování útočiště a výcviku povstalecké skupiny nepřátelské vůči vládě v novém hlavním městě Gitega. Napětí je o to větší, že Rwanda podporuje povstalecké skupiny ve východní části Konžské demokratické republiky, proti nimž Burundi bojuje po boku konžské vlády.

Poslední aktualizace: září 2025