Česko (Česká republika)

Česká ekonomika se zotavuje navzdory náročnému vnějšímu prostředí

Po několika letech, kdy česká ekonomika zaostávala za ostatními zeměmi regionu, vstoupila do fáze růstu. Oživení probíhá navzdory přetrvávající stagnaci v Německu (klíčovém obchodním partnerovi) a fiskální konsolidaci. Hlavním motorem tohoto zrychlení je oživení soukromé spotřeby. Domácnosti snížily míru úspor – která však stále zůstává nad úrovní z doby před pandemií – a zároveň těží z rostoucích reálných mezd. Kromě toho včasný začátek cyklu uvolňování měnové politiky výrazně posílil výdajovou schopnost spotřebitelů. Postupně se zotavují i hrubé investice do fixního kapitálu, přičemž v posledních čtvrtletích zaznamenaly kladný příspěvek k růstu HDP. Toto oživení je podpořeno především silným nárůstem stavební produkce, zejména v oblasti inženýrských staveb. Ačkoli České republice byla v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) přidělena jedna z nejnižších částek v regionu střední a východní Evropy, představující přibližně 9 % HDP, při čerpání těchto prostředků se projevila vysoká efektivita, což podpořilo nedávné oživení investic. Vzhledem k vysokému podílu exportu na české ekonomice nadále brzdí růst a vyvíjejí tlak na průmyslový sektor dlouhodobá stagnace v Německu a eskalující globální obchodní napětí.

S výhledem do roku 2026 se očekává další zrychlení hospodářského růstu, podporované robustní soukromou spotřebou a rostoucím příspěvkem investic. Domácnosti si i nadále udržují relativně vysokou míru úspor, což naznačuje další prostor pro zvýšení výdajů. Další podpůrný faktor může přijít ze strany investic. Ačkoli se České republice daří účinně čerpat prostředky z fondů EU (dosud bylo vyplaceno přibližně 11 miliard EUR z celkových 30 miliard EUR přidělených v rámci politiky soudržnosti a Nouzového fondu pro oživení), značná část těchto prostředků ještě zbývá vyčerpat do termínu stanoveného na konec roku 2026. V kombinaci s plánovaným zvýšením veřejných výdajů by se tak investice měly v nadcházejícím roce stát klíčovým motorem růstu. Znepokojivým vývojem je však nedávný nárůst nezaměstnanosti, který lze z velké části připsat slabosti zpracovatelského průmyslu. Pokud se tento trend nestabilizuje, hrozí, že podkopá důvěru spotřebitelů.

Po dokončení cyklu uvolňování měnové politiky se Česká národní banka (ČNB) zdržela dalších snížení úrokových sazeb a udržuje svou klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na úrovni 3,50 %. Viceguvernér ČNB Jan Frait uvedl, že současný postoj měnové politiky je nyní vůči ekonomické aktivitě v zásadě neutrální. Celková inflace měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) je stabilní a pohybuje se blízko 2% cíle ČNB. Očekává se však, že nedávno oznámená snížení regulovaných cen energií a maloobchodních tarifů za plyn spolu s pokračujícím zhodnocováním české koruny srazí inflaci v roce 2026 pod 2 %. Tento dezinflační impuls by mohl vytvořit prostor pro nové uvolnění měnové politiky. Klíčovým rizikem pro inflační výhled zůstává míra fiskální expanze. Několik členů Rady pro měnovou politiku výslovně zdůraznilo možnost, že uvolněnější fiskální politika by mohla udržovat vyšší jádrovou inflaci, a tím zkomplikovat nebo oddálit budoucí snižování úrokových sazeb. ČNB proto v nadcházejícím období pravděpodobně zachová opatrný přístup závislý na vývoji ekonomických dat.

Odklon od dřívější fiskální konsolidace

Česká republika od roku 2023 prochází fiskální konsolidací, která vedla k poklesu veřejného deficitu z odhadovaných 3,7 % v roce 2023 na méně než 2 % v roce 2025. K konsolidaci došlo navzdory nárůstu vojenských výdajů. V nadcházejícím roce bude rozpočet výsledkem vzájemného působení ambicí nové vlády a institucionálních faktorů. Současná koaliční dohoda počítá se snížením daně z příjmů právnických osob na 19 % (což znamená zrušení zvýšení na 21 % v roce 2024), se zavedením hypotečních dotací a s obnovením některých daňových úlev. Zároveň si dohoda klade za cíl udržet schodek pod hranicí 3 %. V důsledku toho se fiskální politika změní z restriktivní na mírně expanzivní. Dalším faktorem na straně příjmů bude postupné rušení mimořádné daně uvalené na energetické společnosti. Teoreticky by vnitrostátní pravidla měla v roce 2026 snížit schodek pod 1,75 %, avšak vzhledem k politickým ambicím vlády budou tato pravidla s největší pravděpodobností zmírněna.

Přetrvávající stagnace německé ekonomiky nadále tlumí český export vzhledem k silné integraci České republiky do německých dodavatelských řetězců. Čeští vývozci nicméně úspěšně diverzifikovali část svých aktivit směrem k alternativním trhům, zejména do Velké Británie, Francie a Polska. Na začátku roku 2025 zaznamenal vývoz výrazný nárůst v důsledku hromadění zásob americkými společnostmi před zavedením nových cel. Po prvních třech čtvrtletích roku 2025 se saldo běžného účtu normalizovalo a ve srovnání s předchozím rokem vykazuje pouze minimální růst. Do budoucna se očekává, že pokračující oživení – podporované zlepšující se investiční aktivitou a mírnou fiskální expanzí – bude v příštím roce pohánět růst dovozu, což pravděpodobně částečně sníží přebytek běžného účtu. Kromě toho se v souvislosti s pokračujícími snahami Evropské unie o remilitarizaci stává zbrojní průmysl stále důležitějším faktorem při utváření exportního profilu České republiky.

ANO pod vedením Babiše se vrací k moci, což signalizuje změnu politického směřování

Jak se očekávalo, parlamentní volby v České republice v říjnu 2025 přinesly jednoznačné vítězství pravicovému a euroskeptickému hnutí ANO, které pod vedením bývalého premiéra Andreje Babiše získalo 34,5 % hlasů, čímž skončilo funkční období středopravicové, proevropské koalice Spolu vedené odstupujícím premiérem Petrem Fialou. Kampaň hnutí ANO se soustředila na odmítnutí pokračujících opatření fiskální konsolidace a na zaujetí asertivnějšího postoje vůči Evropské unii a politice vůči Ukrajině. Vzhledem k tomu, že ANO nezískalo absolutní většinu, vytvořilo vládní koalici s krajně pravicovou, euroskeptickou stranou Svoboda a přímá demokracie (SPD) a populistickou Stranou motoristů, čímž nová vláda získala většinu 108 ze 200 křesel v Poslanecké sněmovně.

Nově vytvořená koalice dosáhla shody na obecných politických směrech zaměřených na přetvoření ekonomické, sociální a environmentální situace v zemi. Ústředním bodem jejího programu je rozhodný odpor vůči vybraným iniciativám Evropské unie, včetně Zelené dohody, navrhovaného zákazu spalovacích motorů a migračního paktu, což poukazuje na širší euroskeptický trend. V ekonomické oblasti se koalice zavazuje ukončit probíhající úsporná opatření, upustit od zavedení eura a zrušit nedávné zvýšení daní, aby se zmírnil tlak na podniky a domácnosti. V oblasti sociálních reforem hodlá stanovit horní hranici důchodového věku na 65 let, čímž zvrátí reformy předchozí vlády, které by v příštích desetiletích umožnily jeho postupné zvyšování. V zájmu zajištění cenové dostupnosti energie – což bylo klíčovým bodem volební kampaně – bude vláda usilovat o snížení distribučních a přenosových poplatků a zavede dotace na obnovitelné zdroje.

Vytvoření nové koaliční vlády pravděpodobně přinese také významné změny v zahraniční politice a mezinárodních vztazích České republiky. Andrej Babiš je již dlouho velkým zastáncem Visegrádské skupiny – regionálního sdružení pro spolupráci, které tvoří Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko. S návratem Babiše k moci po boku Viktora Orbána v Maďarsku a Roberta Fica na Slovensku mohou tyto tři země stále více koordinovat své postoje, které se vyznačují skepticismem vůči další centralizaci pravomocí EU a restriktivnějším přístupem k otázkám, jako je migrační politika a vojenská či finanční podpora Ukrajiny. Babiš však během svého předchozího funkčního období v pozici předsedy vlády (2017–2021) prokázal značnou míru pragmatismu, což naznačuje, že dokáže populistickou rétoriku vyvážit praktickými úvahami.

Platba

České právní předpisy omezují hotovostní platby na maximálně 270 000 Kč (přibližně 10 000 EUR). Kupující, kteří chtějí provést platbu přesahující tento limit, musí celou částku uhradit bankovním převodem. Bankovní převody jsou zdaleka nejčastěji používaným způsobem platby. Systém SWIFT je v České republice plně funkční a poskytuje snadnější, rychlejší a levnější způsob zpracování mezinárodních plateb. Česká republika je součástí systému SEPA, což zjednodušuje bankovní převody v rámci evropského regionu.

Šeky se při vnitrostátních transakcích příliš nepoužívají. Jako zajišťovací nástroj se běžně používají směnky a dlužní úpisy, které kupujícímu nabízejí možnost využít zrychleného řízení k nařízení platby soudem (za určitých právních podmínek). Elektronické faktury jsou široce přijímány.

Vymáhání pohledávek

Aby bylo možné zajistit vymáhání pohledávky v případě neplnění, měli by věřitelé uchovávat veškerou dokumentaci související s transakcí. Patří sem originál (písemné) smlouvy, veškeré dokumenty související s transakcí (např. faktury a potvrzené dodací listy), jednotlivé objednávky a jakákoli další relevantní dokumentace a/nebo korespondence. Hlavními faktory ovlivňujícími účinnost vymáhání pohledávek jsou stáří pohledávky (čím dříve se s vymáháním začne, tím větší je šance na úspěšné vymáhání) a důvod neuhrazení.

Mimosoudní fáze

Doporučuje se mimosoudní vymáhání pohledávek, protože je pro věřitele levnější než soudní řízení. Mimosoudní dohody jsou rovněž soudně vymahatelné.

Soudní řízení

Zrychlené řízení / Platební rozkaz

Platební rozkaz je praktický a poměrně krátký postup, který je popsán v § 172–175 občanského soudního řádu (Občanský soudní řád, CCP). Soudce, který se přesvědčí o opodstatněnosti nároku, vydá bez projednání věci platební rozkaz, který je doručen žalovanému. Ten jej může buď přijmout, nebo proti němu podat námitku do patnácti dnů od doručení. Pokud dlužník dluh popře, pokračuje řízení jako standardní soudní řízení.

Pokud žaloba řádně popsala a odůvodnila nárok věřitele, může soud vydat platební příkaz, i když o něj věřitel nepožádal. Vydání rozhodnutí trvá v průměru tři měsíce, přičemž lhůta se pohybuje od minimálně dvou měsíců do maximálně šesti měsíců.

Řádné řízení

Řádné řízení se zahajuje poté, co žalovaný popřel nárok v rámci řízení o platebním rozkazu nebo podáním námitky přímo u soudu. Řádné řízení probíhá částečně písemně (strany podávají písemná podání spolu se všemi podpůrnými podklady k případu) a částečně ústně (jak věřitelé, tak dlužníci předkládají své argumenty během hlavního jednání). V praxi trvá řádné řízení obvykle jeden až tři roky, než soud vydá pravomocný a vykonatelný rozsudek.

Dne 1. července 2009 (zákon č. 7/2009 Sb.) byl Občanský soudní řád novelizován s cílem zavést do soudního řízení více digitálních možností, a tím snížit zátěž soudců a zabránit prodlevám v řízení. Od této novely je veškerá korespondence českých orgánů určená právnickým osobám doručována elektronicky prostřednictvím registrovaných datových schránek, na které se vztahují zvláštní právní předpisy (zákon č. 300/2008 Sb., účinný od 1. července 2009).

0

Vymáhání soudního rozhodnutí

Soudní vymáhání je vyhrazeno pouze pro záležitosti výslovně uvedené v zákoně. Peněžité nároky vyplývající z obchodních vztahů vymáhá soudní exekutor podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád). Vymáhání soudním exekutorem je považováno za účinnější, protože exekutor je subjektem soukromého sektoru, jehož odměna závisí na úspěšném vymáhání. Platí konkrétní sazebník odměn založený na částce, které se exekuce týká.

V rámci EU bude vymáhání zahraničních rozsudků vydaných členským státem EU těžit z výhodných podmínek vymáhání, jako je platební příkaz EU nebo evropské řízení o drobných pohledávkách. Zahraniční rozsudky vydané zeměmi mimo EU mohou být uznány a vykonány, pokud prošly exekvaturním řízením podle českého zákona o mezinárodním právu soukromém a mezinárodním procesním právu.

Insolvenční řízení

Návrh na zahájení insolvenčního řízení mohou podat buď samotní dlužníci, nebo jejich věřitelé, avšak věřitel musí k podpoře své pohledávky předložit jednoznačné důkazy, a to v jedné z následujících forem:

potvrzení dluhu (s ověřeným podpisem dlužníka nebo jeho zástupce);

vykonatelný rozsudek;

vykonatelnou notářskou listinou;

vykonatelný úkon exekutora;

Věřitel musí navíc prokázat existenci dalších věřitelů. Věřitelé odpovídají za škody způsobené podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení v případě, že podmínky pro zahájení insolvenčního řízení nebyly splněny.

Všechny návrhy na zahájení insolvenčního řízení se zaznamenávají do insolvenčního rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti, kde se zveřejňují všechny důležité informace o insolvenčních řízeních. To rovněž zajišťuje transparentnost insolvenčních řízení.

Insolvenční zákon zavádí nové metody a rychlejší postup v rámci jediného řízení, v němž soud rozhoduje o třech konkrétních řešeních:

REORGANIZACE

Reorganizace je způsob řešení platební neschopnosti, jehož cílem je zachovat podnik dlužníka a zároveň uspokojit věřitele. Řízení mohou zahájit dlužníci v platební neschopnosti, návrhy na restrukturalizaci dluhů však musí schválit soud, přičemž věřitelé pravidelně kontrolují jejich plnění. Vedení si zachovává právo řídit podnik.

0

KONKURZ

Konkurz je soudem nařízený způsob řešení platební neschopnosti, jehož cílem je zpeněžit veškerý majetek dlužníka a takto získaný výnos rozdělit mezi věřitele, kteří v řízení přihlásili své pohledávky. Oprávnění nakládat s majetkem dlužníka a tento majetek prodávat je svěřeno konkurznímu správci, kterého jmenuje soud. V tomto okamžiku již podnik, u něhož byl vyhlášen konkurz, nesmí samostatně vykonávat obchodní činnost.

0

VYROVNÁNÍ DLUHŮ

Tento způsob řešení platební neschopnosti, využívaný především fyzickými osobami (nepodnikateli), představuje alternativu k vyhlášení konkurzu. Platebně neschopný dlužník splácí své dluhy, avšak pod soudním dohledem je povinen uhradit pouze sníženou část celkové dlužné částky.

LIKVIDACE

Likvidační řízení začíná, jakmile je rozhodnuto o zrušení společnosti. Správce nebo soud jmenuje likvidátora, který má na starosti likvidaci majetku společnosti a vymáhání pohledávek. Věřitelé musí své pohledávky přihlásit do 90 dnů od zveřejnění rozhodnutí soudu, aby jim bylo v likvidačním řízení vyhověno. Veškeré pohledávky věřitelů musí být v likvidačním řízení plně uspokojeny. Je důležité si uvědomit, že likvidační řízení není v českém právu považováno za způsob řešení platební neschopnosti: v případě, že likvidátor zjistí, že majetek nestačí k uspokojení všech pohledávek v rámci likvidace, je povinen podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. V tomto okamžiku se likvidace mění v insolvenční řízení, což je samostatné řízení.

Poslední aktualizace: prosinec 2025