Německo
Itálie
Bosna a Herzegovina
Slovinsko
Maďarsko
RakouskoRůst je i nadále poháněn dvojím motorem – fondy EU a cestovním ruchem
Očekává se, že růst zůstane v roce 2027 stejně solidní jako v roce 2026, i když by se měl po několika letech silné expanze postupně zmírňovat. Hlavním motorem ekonomické aktivity zůstane poptávka domácností, podporovaná napjatým trhem práce, který tlačí mzdy nahoru. Míra nezaměstnanosti patří i nadále k nejnižším v EU (3,8 % v dubnu 2026), zatímco nominální mzdy nadále rostou udržitelným tempem (+8,4 % meziročně v březnu 2026). Zpřísnění úvěrových podmínek v návaznosti na nedávná makroobezřetnostní opatření (strop poměru splátek dluhu k příjmům ve výši 45 % a limit poměru úvěru k hodnotě nemovitosti ve výši 90 %) však spolu s nejistým globálním ekonomickým prostředím by mohlo ve druhé polovině roku 2026 a v roce 2027 postupně utlumit dynamiku růstu. Inflace zůstane relativně vysoká (5,8 % meziročně v dubnu 2026), a to především v důsledku rostoucích cen energií (+17,8 %), jelikož Chorvatsko je i nadále vysoce závislé na dovozu uhlovodíků. Očekává se však, že vládní opatření k omezení cen energie a cílené programy podpory částečně zmírní dopad na domácnosti a podniky v roce 2026.
Investice zůstanou druhým pilířem růstu, podporovány pokračujícím čerpáním fondů EU. Chorvatsko patří mezi členské státy s nejlepšími výsledky v čerpání Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), přičemž obdrželo balíček ve výši téměř 10 miliard EUR, což odpovídá přibližně 12 % HDP. Země již obdržela téměř tři čtvrtiny těchto prostředků, včetně osmé tranše ve výši 897 milionů EUR v březnu 2026, a očekává se, že téměř všechny zbývající částky čerpá ještě před termínem v srpnu 2026. Tyto prostředky budou i nadále podporovat investice do dopravní infrastruktury, zejména do modernizace železniční sítě, do digitální transformace, do infrastruktury zdravotnictví a do diverzifikace energetických zdrojů. Rozšíření terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na ostrově Krk a investice do obnovitelných zdrojů energie by rovněž měly posílit energetickou bezpečnost a snížit zranitelnost vůči vnějším šokům. Očekávané přistoupení k OECD do konce roku 2026 by mohlo dále zvýšit atraktivitu země pro zahraniční investory, která již byla posílena vstupem do schengenského prostoru a přijetím eura v roce 2023.
Cestovní ruch zůstane jedním z hlavních motorů hospodářské činnosti. Investice do hotelové infrastruktury, jako je projekt Pical Resort v Poreči v hodnotě 200 milionů EUR, spolu s rozšířením kapacity letišť a zavedením nových mezinárodních leteckých linek – zejména v Dubrovníku v roce 2026 – budou i nadále podporovat posun tohoto odvětví do vyšší cenové kategorie. Pokles počtu vydaných stavebních povolení, který je pravděpodobně způsoben rostoucími stavebními náklady, by však mohl vést ke zpomalení aktivity v oblasti bytové výstavby. Navíc se po silném oživení, které bylo zaznamenáno po pandemii, očekává, že růst počtu návštěvníků se bude postupně zpomalovat kvůli přetrvávajícím kapacitním omezením – zejména ve Splitu, Zadaru a Dubrovníku – a rostoucím cenám.
Dvojitý deficit bude i nadále pod tlakem
Po nárůstu od roku 2024 by se měl veřejný deficit v letech 2026 a 2027 stabilizovat na úrovni kolem prahové hodnoty EU, tj. 3 % HDP. Výdaje zůstanou na vysoké úrovni, a to v důsledku růstu mezd ve veřejném sektoru, výplaty důchodů, sociálních dávek a potřeb v oblasti obrany. Růst daňových příjmů – podporovaný spotřebou domácností a cílenými opatřeními, včetně posílené daně z nemovitostí u druhých domů zavedené v roce 2024 – by však měl zabránit dalšímu zhoršování schodku. Kromě toho bude velká část investic do infrastruktury, energetické transformace a digitalizace i nadále financována prostřednictvím evropských mechanismů. Navzdory pokračujícímu expanzivnímu fiskálnímu postoji se očekává, že poměr dluhu k HDP bude i nadále klesat, a to díky robustnímu hospodářskému růstu a příznivým podmínkám financování od vstupu do eurozóny.
Chorvatsko vykazuje výrazný strukturální obchodní deficit, který je důsledkem jeho závislosti na dovozu investičního zboží, průmyslových výrobků a uhlovodíků. Ačkoli cestovní ruch generuje značný přebytek v oblasti služeb, již nedokáže plně vyrovnat deficit v oblasti zboží. Silná domácí poptávka, poháněná zejména investicemi, bude i nadále podporovat dovoz, zatímco vývoz zboží (potravinářské výrobky, průmyslové meziprodukty, elektrická zařízení, oděvy, dřevo a léčiva) bude i nadále brzděn mírným růstem jejích klíčových obchodních partnerů, zejména Německa, Itálie, Slovinska a Bosny a Hercegoviny. Očekává se rovněž, že vyšší náklady na energii v roce 2026 dočasně zvýší výdaje na dovoz, než se v roce 2027 opět zmírní. Přímé zahraniční investice (PZI), pocházející převážně z Evropské unie, spolu s fondy EU zůstanou hlavním zdrojem vnějšího financování, přičemž se budou výrazně soustředit na finanční služby (25 %), zpracovatelský průmysl (18 %) a nemovitosti (17 %).
Trvale napjatá domácí politická situace
V parlamentních volbách v dubnu 2024 si Chorvatská demokratická unie (HDZ), konzervativní středopravicová strana vedená premiérem Andrejem Plenkovičem, udržela svou dominantní pozici, a to i přes mírný pokles svého zastoupení v parlamentu (61 křesel oproti předchozím 66 z celkových 151 v Saboru). HDZ vytvořila koalici s Hnutím za vlast (DP, 14 křesel), což jí umožnilo zajistit si třetí volební období v řadě, zatímco středolevicová opozice (zastoupená hlavně SDP) zaznamenala zisky při vysoké volební účasti. Politická situace bude pravděpodobně i nadále napjatá po drtivém znovuzvolení Zorana Milanoviče (bývalý člen SDP) do funkce prezidenta v lednu 2025, kdy získal 74,7 % hlasů. Tento výsledek potvrzuje polarizovanou politickou scénu a někdy obtížnou spolupráci mezi Zoranem Milanovičem – který často kritizuje určité postoje EU a NATO – a Andrejem Plenkovičem, jenž je pevně proevropský. Omezené pravomoci prezidenta nicméně snižují riziko institucionální patové situace a očekává se, že vláda si udrží dostatečnou stabilitu až do příštích parlamentních voleb naplánovaných na rok 2028.
V sociální oblasti čelí země závažným demografickým výzvám, mezi něž patří rychlé stárnutí obyvatelstva a výrazná emigrace mladých kvalifikovaných pracovníků. Vláda oznámila opatření na zvýšení porodnosti, včetně zdvojnásobení rodinných přídavků.
V oblasti zahraniční politiky má Chorvatsko hraniční spory s několika sousedy, zejména se Slovinskem ohledně Piranského zálivu a se Srbskem ohledně společné hranice podél Dunaje. Země je rovněž rozdělena v otázce své účasti na podpoře Ukrajiny, přičemž prezident Milanovič nedávno vetoval účast Chorvatska na výcvikové misi NATO pro Ukrajinu.