Rok 2025 by měl přinést konec váhavého chování spotřebitelů navzdory silnému růstu
Dánská ekonomika má v roce 2025 před sebou stabilní růst, který bude podpořen silným farmaceutickým sektorem, jenž i nadále podporuje export a chrání ekonomiku před mnoha širšími globálními slabostmi. Zatímco spotřeba domácností v roce 2024 zůstala utlumená, očekává se, že příznivější ekonomické prostředí povede k oživení. Rostoucí reálné mzdy, podporované solidním růstem nominálních mezd a zmírňující se inflací, zvýší disponibilní příjmy, zatímco vyšší míra zaměstnanosti a rostoucí ceny nemovitostí posílí důvěru spotřebitelů prostřednictvím efektu bohatství.
Klíčovou roli bude hrát také měnová politika, neboť dánská centrální banka (Nationalbanken) se chystá následovat ECB ve snižování úrokových sazeb, čímž se úvěry stanou atraktivnějšími jak pro domácnosti, tak pro podniky. To v kombinaci s mírným nárůstem vládních výdajů poskytne další podporu domácí poptávce a pomůže udržet ekonomickou aktivitu. Celkově lze očekávat, že díky silnému vnějšímu sektoru a zlepšujícím se domácím podmínkám zůstane dánská ekonomika v roce 2025 odolná.
Očekává se, že počet firemních insolvencí zůstane v roce 2025 relativně stabilní, a to po období mírného poklesu v posledních dvou letech, které následovalo po předchozím nárůstu. Zatímco zlepšující se domácí poptávka a nižší úrokové sazby poskytují podporu soukromému sektoru, situace zůstává náročná kvůli stále vysokým cenám plynu a elektřiny a křehkému vývoznímu prostředí, které je zatíženo geopolitickými napětími a cly.
Kladné saldo i přes rostoucí veřejné výdaje
Výhled na rok 2025 odráží i nadále robustní fiskální politiku; očekává se však, že vyšší veřejné výdaje, včetně zvýšených výdajů na obranu, povedou ke zúžení veřejného salda, které by však mělo zůstat kladné, jelikož se očekává nárůst daňových příjmů v důsledku vyšších mezd a silného podnikatelského sektoru. I přes to se předpokládá, že úroveň veřejného dluhu Dánska zůstane podle mezinárodních standardů nízká, což posiluje silnou udržitelnost dluhu země.
Očekává se, že saldo běžného účtu Dánska v roce 2025 zůstane kladné, a to díky silnému vývozu zboží a služeb. Po mimořádně silném roce 2024 se však přebytek pravděpodobně mírně sníží v důsledku umírněnějšího vnějšího poptávkového prostředí a přetrvávajících globálních nejistot. Zatímco velké domácí společnosti i nadále přispívají k periodickým výkyvům, strukturálně konkurenceschopný dánský exportní sektor (farmaceutický, potravinářský, energetický atd.) zajišťuje, že běžný účet zůstává celkově v solidní pozici.
Globální napětí ovlivňuje Dánsko
Politická situace v Dánsku zůstává relativně stabilní pod vedením centristické vlády, kterou tvoří středolevicoví sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové, středopravicová Liberální strana a centrističtí Umírnění, přičemž příští volby se musí konat do října 2026. Navzdory vnitřním neshodám ohledně důchodové a hospodářské politiky se předčasné volby jeví jako nepravděpodobné vzhledem k současné nepopularitě vlády (podle průzkumů veřejného mínění se její podpora pohybuje kolem 35 %). Komunální a regionální volby v listopadu 2025 budou dobrým ukazatelem popularity současné vlády, zejména proto, že zdravotnictví a klima se opět staly nejdůležitějšími tématy, následovanými obranou.
Obnovený zájem Donalda Trumpa o Grónsko podnítil v Dánsku další diskuse o budoucnosti Dánského království (Dánsko, Faerské ostrovy a Grónsko), zejména s ohledem na grónské volby v roce 2025. Zvýšené veřejné výdaje, zejména na obranu (s cílem dosáhnout do roku 2033 3 % HDP z přibližně 2 % v roce 2024, což představuje 15 miliard DKK, přibližně 2 miliardy EUR, z nichž konkrétně na obranu Grónska), vede k intenzivnější diskusi o tom, jak tento nárůst financovat, což má za následek jak reformy veřejného sektoru, tak potenciálně i vyšší daně.

Německo
Švédsko
Spojené státy americké
Holandsko
Norsko
Čína