Hnací síla růstu by měla mít širší základnu, přičemž oporou budou jak domácí spotřeba, tak veřejné výdaje
Očekává se, že dánská ekonomika bude i nadále vykazovat stabilní růst, i když dojde ke změně jejích hlavních hnacích sil. Farmaceutický sektor, který byl v posledních letech hlavním motorem růstu, by měl v letech 2026 a 2027 po několika mimořádně silných letech zpomalit. Širší domácí soukromý sektor by však měl těžit z postupného snižování daně z příjmů právnických osob. Kromě toho by měla stabilní inflace v důsledku nedávného snížení energetického příplatku podpořit spotřebu domácností. Další snížení daní, včetně zrušení nejvyšší daňové sazby a odstranění nižší střední daňové sazby, by spolu s růstem reálných mezd a stále silným trhem s bydlením mělo poskytnout další podporu kupní síle domácností. Tento efekt bude pravděpodobně posílen vysokou úrovní nashromážděných úspor domácností.
Důležitou roli bude hrát také měnová politika. Očekává se, že Dánská národní banka bude i nadále v zásadě sledovat měnovou politiku ECB, přičemž úrokové sazby zůstanou v dohledné budoucnosti beze změny a na konci roku 2027 se může objevit možnost uvolnění měnové politiky. Nedávná volatilita na trzích však může vést k tomu, že banky budou při poskytování úvěrů opatrnější, zejména pokud jde o menší podniky. Navzdory tomu by další zvýšení vládních výdajů mělo poskytnout dodatečnou podporu domácí poptávce a přispět k udržení ekonomické aktivity. Celkově lze říci, že ačkoli vnější sektor bude pravděpodobně méně příznivý než v posledních letech, příznivé domácí podmínky by měly dánské ekonomice umožnit zachovat si odolnost v průběhu let 2026 a 2027.
Očekává se, že počet firemních insolvencí zůstane v roce 2026 relativně stabilní a v roce 2027 se udrží na přijatelné úrovni. Zatímco zlepšující se domácí poptávka by měla podpořit soukromý sektor, vnější prostředí zůstává náročné, zejména s ohledem na nedávné narušení a přetrvávající nejistotu. Tento výhled dále ovlivňuje křehké vývozní prostředí, které je zatíženo geopolitickým napětím. V důsledku toho se insolvence pravděpodobně soustředí do zranitelnějších odvětví, zejména mezi exportně orientovaným těžkým průmyslem.
Kladné rozpočtové salda navzdory rostoucím veřejným výdajům
Výhled na roky 2026 a 2027 odráží i nadále silnou fiskální pozici. Očekává se však, že vyšší veřejné výdaje, včetně zvýšených výdajů na obranu, zúží veřejné saldo směrem k nule. I tak by saldo mělo zůstat v přebytku, protože se předpokládá, že daňové příjmy budou díky silné úrovni zaměstnanosti i přes plánované snížení daní nadále růst. Očekává se, že dánský veřejný dluh zůstane nízký a v mezinárodním měřítku v podstatě beze změny, což posílí silnou udržitelnost dluhu země.
Očekává se rovněž, že saldo běžného účtu Dánska zůstane v letech 2026 a 2027 kladné, a to díky silnému vývozu zboží a služeb. Po několika obzvláště silných letech se však přebytek pravděpodobně poněkud sníží, jelikož vnější poptávka se zmírňuje a globální nejistoty přetrvávají. Zatímco velké nadnárodní společnosti budou i nadále přispívat k periodickým výkyvům, strukturálně konkurenceschopná dánská vývozní odvětví, včetně farmaceutického průmyslu, potravinářství a energetiky, by měla zajistit, že běžný účet zůstane celkově v solidní pozici.
Vnitrostátní stabilita, ale globální napětí nadále ovlivňuje Dánsko
Politická situace v Dánsku zůstává po sestavení nové vlády v polovině roku 2026 relativně stabilní. Středolevicová koalice se skládá ze sociálních demokratů, Strany zelené levice, Umírněných a Sociálně-liberální strany. Příští parlamentní volby se musí konat nejpozději v březnu 2030. Ačkoli koaliční jednání byla zdlouhavá, vláda se obecně zaměřila na vyvážený program, v němž kombinuje snížení daní z příjmů a snížení vybraných sazeb DPH s opatřeními, jako je zmrazení určitých daňových prahů, zvýšení dědické daně u nemovitostí s vysokou hodnotou a úprava odčitatelnosti úroků a dalších daňových ustanovení.
Obnovený zájem americké administrativy o Grónsko znovu roznítil v Dánsku debatu o budoucnosti Dánského království, které tvoří Dánsko, Grónsko a Faerské ostrovy. Grónské volby v roce 2025 nicméně naznačily pokračující podporu setrvání v rámci království. Po období zvýšeného napětí mezi Spojenými státy a Dánským královstvím ohledně budoucnosti Grónska se nyní obě strany účastní pracovní skupiny, jejímž cílem je definovat jejich budoucí vztahy, včetně možného rozšíření americké vojenské přítomnosti v Grónsku.

Německo
Švédsko
Spojené státy americké
Holandsko
Norsko
Čína