Dominikánská republika

Očekává se, že oživení, které začalo v roce 2026, v roce 2027 nabere na síle

Růst se v roce 2026 opět oživil poté, co v roce 2025 zpomalil v důsledku méně příznivého mezinárodního prostředí, poklesu ve stavebnictví a dopadů hurikánu Melissa.

V roce 2027 by měla ekonomická aktivita dále růst a bude i nadále poháněna především soukromou spotřebou (68 % HDP). Poté, co země v roce 2025 přivítala 11,7 milionu návštěvníků (meziroční nárůst o 4,3 %), zaznamenala v období od ledna do června 2026 6,6 milionu příjezdů (meziroční nárůst o 7,7 %). Toto odvětví (15 % HDP) bude podporovat spotřebu, avšak v menší míře než v roce 2026, jelikož americká ekonomika – hlavní zdrojový trh, na který připadá více než polovina všech příjezdů – dosáhla stabilního tempa. Spotřebu domácností podpoří také převody peněz (představující v roce 2025 9,2 % HDP). Po růstu o 10,3 % v roce 2025 vzrostly peněžní převody mezi lednem a květnem 2026 meziročně o 5,4 % na pozadí přísnější imigrační politiky USA a zavedení daně z peněžních převodů v lednu 2026. V USA žije přibližně 1,3 milionu Dominikánců (kteří generují 85 % celkových peněžních převodů), přičemž většina z nich (83 %) tam pobývá legálně. Zároveň od dvojího snížení své referenční sazby v září a říjnu 2025 udržuje Centrální banka Dominikánské republiky (BCRD) sazbu na úrovni 5,25 %, protože inflační tlaky spojené s konfliktem na Blízkém východě považuje za dočasné. Inflace, i když je udržována pod kontrolou vládními dotacemi, by se do roku 2027 mohla přiblížit horní hranici cílového rozmezí (4 % ± 1 procentní bod), zejména kvůli vysoké pravděpodobnosti silného jevu El Niño, který začne ve druhé polovině roku 2026, a jeho dopadu na zemědělství. Především se budou i nadále oživovat investice do cestovního ruchu, infrastruktury a energetiky, k čemuž přispěje růst úvěrů soukromému sektoru. Zejména stavebnictví si udrží silnou dynamiku i po zpomalení v roce 2025, které souviselo s přísnějšími imigračními kontrolami v souvislosti s haitskou krizí a také s omezeními při plnění rozpočtu. Zóny volného obchodu budou i nadále přitahovat americké a španělské investory díky daňovým pobídkám, infrastruktuře a konkurenceschopným mzdovým nákladům.

A konečně, závislost dominikánské ekonomiky na USA – hlavním trhu pro vývoz zboží z této země, na který v roce 2025 připadalo 53,5 % celkového objemu – ji bude činit zranitelnou vůči změnám v obchodní politice Washingtonu. Navzdory preferenčnímu rámci dohody CAFTA-DR podléhá dominikánský vývoz 10% clu. Probíhající vyšetřování USA týkající se praktik nucené práce by však mohlo vést k uvalení dodatečných cel ve výši 12,5 %. Zatímco vývoz textilu a oděvů je osvobozen od cla (v roce 2025 tvoří 4,2 % celkového vývozu, z čehož 81 % směřuje do USA), ohroženy jsou některé produkty ze zón volného obchodu (zdravotnické prostředky, šperky, doutníky). To by mohlo snížit konkurenceschopnost těchto odvětví, jejichž 72,2 % produkce směřuje na trh USA.

Zátěž v oblasti elektřiny podkopává cestu k fiskální konsolidaci

Rozpočet na rok 2026, předložený v říjnu 2025, je součástí procesu postupné fiskální konsolidace, který se řídí zákonem o rozpočtové odpovědnosti přijatým v červenci 2024. Tento zákon zavedl 3% strop pro reálný růst výdajů a jeho cílem je stabilizovat veřejný dluh na úrovni 40 % HDP do roku 2035. Rozpočet počítá s mírným nárůstem kapitálových výdajů (2,5 % HDP), pokračováním velkých infrastrukturních projektů (jednokolejka v Santiagu, prodloužení metra v Santo Domingu) a zaměřením na sociální výdaje (46 % celkových výdajů). Rozpočet, který původně vycházel ze scénáře ceny ropy ve výši 65 USD za barel a postupného snižování energetických dotací, byl upraven v reakci na rostoucí ceny energie způsobené konfliktem na Blízkém východě. Od března 2026 orgány posílily podpůrná opatření, která kombinují zvýšené dotace pro distributory elektřiny a paliv, zmrazení cen hnojiv a cílená opatření pro zranitelné domácnosti. Dotace na pohonné hmoty (na začátku června již vyčleněno přibližně 0,3 miliardy USD) by za celý rok mohly dosáhnout 0,8–0,9 miliardy USD, zůstávají však nižší než dotace v odvětví elektřiny, které se strukturálně potýká s hlubokým deficitem kvůli nedostatečnému výběru příjmů a podhodnoceným cenám. Transfery zahrnuté v rozpočtu na rok 2026 – určené k pokrytí deficitu dodavatelů elektřiny a omezení zvyšování sazeb pro domácnosti a podniky – činí 1,5 miliardy USD (1,3 % HDP). Do poloviny června již bylo 63 % těchto prostředků vyčerpáno, což by mohlo celkové náklady za tento rok zvýšit na téměř 2 miliardy USD. Vláda prezidenta Abinadera se bude snažit snížit ztráty, zejména podporou zapojení soukromého sektoru. V důsledku toho bude rozpočtový deficit v roce 2026 přetrvávat, protože zvýšené dotace znemožní splnění původního cíle ve výši 3,2 % HDP. Současně byla v červnu 2026 přijata daňová reforma, která má kompenzovat rozpočtové náklady spojené s energetickou krizí. Ta kombinuje trvalá opatření, mezi něž patří vyšší daně z finančních transakcí, hazardních her a elektronických cigaret, zavedení daně z letenek a nové daňové pásmo pro osoby s vysokými příjmy, a to navíc k dočasnému tříletému zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 27 % na 30 %, které se vztahuje na velké společnosti. Zároveň počítá s přísnějším vymáháním dodržování daňových předpisů. Sazba DPH a hranice pro osvobození od daně z příjmů zůstávají beze změny, aby se omezil dopad na střední třídu.

Očekává se, že poměr veřejného dluhu k HDP od roku 2027 opět začne klesat, a to díky rostoucím primárním přebytkům vyplývajícím z fiskálního pravidla. Zahraniční dluh tvoří 75 % celkového nesplaceného dluhu a 78 % z něj drží soukromí držitelé dluhopisů.

Pokud jde o vnější účty, schodek běžného účtu se v roce 2025 snížil, a to díky rekordnímu počtu turistů, růstu vývozu (+6,4 % meziročně) a nárůstu převodů peněz ze zahraničí. V roce 2026 se však tento deficit opět prohloubil a v roce 2027 by se měl stabilizovat. Jako čistý dovozce energie je země znevýhodněna rostoucími cenami ropy, zatímco hospodářské oživení podporuje poptávku po dovozech. Navíc budou výhled obchodu i nadále zatěžovat možné zpřísnění obchodní politiky USA a uzavření hranic s Haiti – třetím největším vývozním trhem (8,2 % z celkového objemu v roce 2025). To bude částečně kompenzováno odolností peněžních převodů a silnými příjmy z cestovního ruchu. Klíčovým tahounem zůstane také těžební sektor, kde na počátku roku 2026 dojde k prudkému nárůstu vývozu zlata (1,05 miliardy USD v období od ledna do dubna, meziročně +113 %), poháněnému vyššími cenami a zvýšenými objemy produkce. Schodek běžného účtu bude i nadále z velké části financován přímými zahraničními investicemi (FDI), které v roce 2025 dosáhly 5,3 miliardy USD (4,2 % HDP), a to především v odvětví cestovního ruchu (26,3 %) a energetiky (23,8 %). Devizové rezervy nakonec na konci března 2026 dosáhly pohodlné výše 16,1 miliardy USD (což odpovídá přibližně 5,3 měsícům dovozu), což představuje nárůst oproti říjnu 2025 (14,7 miliardy USD).

Klíčové jsou vztahy s Washingtonem a Haiti

Luis Abinader, který byl v prvním kole prezidentských voleb v květnu 2024 znovu zvolen s více než 57 % hlasů, upevnil svou moc tím, že se svou Stranou moderní revoluce (středopravicovou) zajistil kvalifikovanou většinu v obou komorách Kongresu (29 z 32 křesel v Senátu a 147 ze 190 v Poslanecké sněmovně). V příštích volbách, které se budou konat v květnu 2028, již nemůže kandidovat. Díky své většině prosadila vláda reformy, včetně zákona o fiskální odpovědnosti a ústavního dodatku. Tento dodatek omezil počet prezidentských funkčních období na dvě, posílil nezávislost státních zástupců a snížil počet členů Kongresu. V říjnu 2024 byl Kongresu předložen reformní návrh zákona zaměřený na modernizaci zákoníku práce z roku 1992. Jeho cílem je zlepšit pracovní podmínky a posílit ochranu domácích pracovníků, ponechává však beze změny systém povinného odstupného, který je považován za nepružný a nákladný pro podniky. Pokud nebude návrh zákona schválen do konce zasedání v červenci 2026, budou muset úřady celý parlamentní proces zahájit znovu. Kromě toho byla Abinaderova vláda v říjnu 2024 nucena upustit od původní daňové reformy, která měla přinést dodatečné příjmy ve výši 1,5 % HDP. Návrh, který byl již dříve oslaben, čelil odporu ze strany veřejnosti a organizací občanské společnosti. V důsledku energetické krize však vláda rychle prosadila cílenější reformu, která byla přijata v červnu 2026. A konečně, kriminalita související s drogami, nedostatečná elektrická infrastruktura a problémy v oblasti správy věcí veřejných a korupce zůstávají přetrvávajícími strukturálními výzvami.

Haitijská krize zůstane hlavním tématem zahraniční politiky. Vláda hodlá zachovat svůj tvrdý postoj k imigraci, který kombinuje přísnější kontroly, hromadné deportace (v roce 2025 bylo deportováno 379 553 haitských státních příslušníků, což představuje nárůst o 37 % oproti roku 2024) a zabezpečení hranic. Tato strategie, která se těší široké podpoře veřejnosti, je jedním z pilířů popularity prezidenta. Ačkoli obnovení komerčních letů v květnu 2026 znamenalo začátek období klidu, vyhlídky na normalizaci jsou omezeny přetrvávající nestabilitou na Haiti. Dominikánská republika rovněž podporuje mezinárodní iniciativy, zejména nasazení jednotek OSN k boji proti gangům.

V neposlední řadě budou i nadále klíčové vztahy s Washingtonem. Abinaderova vláda upřednostňuje spolupráci v oblasti bezpečnosti a migrace, o čemž svědčí i přístup, který byl USA poskytnut k určitým leteckým zařízením pro jejich regionální operace zaměřené na boj proti obchodu s drogami. V květnu 2026 byla rovněž podepsána dohoda upravující dočasný přesun omezeného počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří byli deportováni z USA, do Dominikánské republiky. Dominikánská republika rovněž těží z podpory USA v odvětvích energetiky a infrastruktury, jak dokládá plánovaný projekt podmořského elektrického kabelu do Portorika, jehož výstavba by měla začít v roce 2027.

Poslední aktualizace: červen 2026