Filipíny

Stabilní a silný růst navzdory nejistým výhledům v oblasti vývozu

Hospodářský růst by měl v roce 2025 zůstat prakticky beze změny, a tudíž i nadále nižší než v letech před pandemií covidu-19 (v letech 2015 až 2019 v průměru 6,5 %), a to na pozadí oslabení světové ekonomiky. Soukromá spotřeba (75 % HDP) by měla těžit z výrazně nižší inflace a úrokových sazeb, což vykompenzuje fiskální konsolidaci. Uvolnění měnové politiky ze strany Bangko Sentral ng Pilipinas (BSP) by rovněž mělo podpořit soukromé investice, zatímco veřejné investice by měly těžit z infrastrukturních projektů. Kromě toho by mohlo přilákat zahraniční kapitál několik opatření zaměřených na snížení překážek pro zahraniční investice, stejně jako vyřazení Filipín ze šedého seznamu FATF v únoru 2025. Na vnější frontě jsou vyhlídky vzhledem k rostoucím obchodním a geopolitickým napětím ponuré. Dopad by však měl být zmírněn relativně malým podílem vývozu na ekonomice (přibližně 12 % HDP).

Vzhledem k relativně malému podílu na obchodním deficitu USA vykazují Filipíny po Singapuru nejmenší nárůst recipročních cel (17 %) v rámci ASEAN. Díky celním rozdílům by vývozci mohli těžit ze zvýšené konkurenceschopnosti na americkém trhu (16 % celkového vývozu). Na druhou stranu by však kvůli clům nadhodnocené dovozní ceny na americkém trhu mohly vést k poklesu objemu filipínského vývozu. Struktura vývozu se navíc liší od ostatních zemí ASEAN, přičemž Filipíny se mnohem více zaměřují na vývoz služeb, zejména na outsourcing obchodních procesů (BPO). V důsledku toho nebude snadné nahradit své regionální konkurenty na americkém trhu bez podstatných investic. Kromě negativního dopadu na vývoz by slabost čínské a americké ekonomiky, ještě zhoršená obchodní válkou, mohla zpomalit toky remitencí.

Inflace (celková i jádrová) od svého vrcholu 8 % v roce 2022, který nastal po vypuknutí napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, postupně klesala a v květnu 2025 dosáhla úrovně 1,2 %. Inflační tlaky se z velké části rozptýlily, ačkoli rostoucí geopolitické napětí, zejména mezi Íránem a Izraelem, by mohlo tlačit nahoru ceny dovážené energie. V důsledku toho došlo k uvolnění měnové politiky BSP, která od srpna 2024 několikrát snížila úrokové sazby. Vzhledem k nízkým inflačním tlakům a potřebě podpořit domácí poptávku bude BSP pravděpodobně pokračovat v uvolňování měnové politiky.

Žádná významná rizika související s dvojitým deficitem

Filipíny provádějí strategii postupné fiskální konsolidace. Deficit vyjádřený jako podíl na HDP od svého vrcholu v roce 2021 klesá. Pokračující robustní ekonomický růst a snahy o zvýšení výběru daní i nedanových příjmů by v roce 2025 posílily veřejné příjmy. Vláda očekává nárůst svých příjmů díky digitalizaci daňového systému a změnám v daňové politice, ačkoli konkrétní reformy nebyly v rozpočtovém rozčlenění popsány. Výdaje budou směřovat především do vzdělávání, infrastruktury, obrany a sociálních služeb. V důsledku toho se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2025 mírně poklesne. Profil dluhového rizika je omezen relativně nízkým podílem financování v cizí měně (přibližně 32 %).

Pokud jde o vnější účty, deficit běžného účtu by se měl mírně snížit. Deficit obchodní bilance by však měl zůstat značný, protože vývoz se pravděpodobně výrazně nezotaví, jelikož země je závislá na dovozu spotřebního a investičního zboží. Přitom se předpokládá nárůst přebytku v oblasti služeb díky silné činnosti v oblasti outsourcingu obchodních procesů (BPO) a postupnému oživení cestovního ruchu. K zmírnění deficitu běžného účtu by měly přispět i silné převody peněz ze zahraničí. Zahraniční investice, převážně ve formě přímých zahraničních investic z Japonska, USA a Singapuru, možná nedokážou zcela pokrýt současný deficit, a tím vyvinou tlak na devizové rezervy. Ty se nicméně drží na pohodlné úrovni a v dubnu 2025 představují osm měsíců dovozu.

Rozpadlá koalice

Filipínská politická scéna je v chaosu kvůli třenicím v koalici mezi prezidentem Ferdinandem „Bongbongem“ Marcosem juniorem (synem stejnojmenného diktátora, který zemi vládl 20 let od roku 1965) a táborem viceprezidentky Sary Duterteové (dcery bývalého prezidenta Rodriga Duterteho). Sněmovna reprezentantů hlasovala v únoru 2025 pro obžalobu Sary Duterteové kvůli údajnému spiknutí s cílem spáchat atentát na Marcose ml., korupci a zneužití finančních prostředků. V červnu 2025 se v Senátu (horní komoře Kongresu) dosud nekonal žádný proces a Sara Duterteová je prozatím stále viceprezidentkou. Zatčení Rodriga Duterteho Mezinárodním trestním soudem (ICC) kvůli podezření ze zločinů proti lidskosti spáchaných během jeho krvavé „války proti drogám“ znovu roznítilo napětí mezi oběma tábory. Marcos sice dříve odmítl jurisdikci Mezinárodního trestního soudu, ale zatčení veřejně nebránil, což vedlo některé příznivce Duterteho k domněnce, že Marcos mlčky souhlasil s zásahem Mezinárodního trestního soudu. Na tomto pozadí se střednědobé volby v květnu 2025 (jak do dolní, tak do horní komory Kongresu) staly zástupnou válkou mezi tábory Marcose a Duterteho.

Ačkoli Marcosovi spojenci mají většinu ve Sněmovně reprezentantů, ani jeden z táborů v současné době nedisponuje jasnou většinou v Senátu, což hraje ve prospěch Sary Duterteové, pokud jde o její možné odvolání z funkce. Navíc, navzdory zadržení Rodriga Duterteho Mezinárodním trestním soudem (ICC) byl v místních volbách zvolen starostou města Davao a jeho syn Sebastian je místostarostou. Celkově si Marcos a jeho spojenci udržují silnější institucionální a výkonnou moc, ale vítězství tábora Duterteho v Senátu a v místních volbách jim zajišťují konkurenceschopnost. Dalším důvodem třenic by mohl být posun Marcosovy zahraniční politiky od Číny směrem k zemím, jako jsou Japonsko a USA. Zatímco se Rodrigovi Duterteovi podařilo zlepšit diplomatické vztahy země s Pekingem, napětí mezi oběma zeměmi se od Marcosova zvolení v kontextu zesílené rivality mezi USA a Čínou ještě vyhrotilo.

Poslední aktualizace: červen 2025