Finsko

Evropa

HDP na obyvatele ($)
$53130.7
Počet obyvatel (v roce 2021)
5,6 milionu

Hodnocení

Riziko země
A3
Podnikatelské prostředí
A1
Předtím
A3
Předtím
A1
This content has been automatically translated. It may not be as accurate as the original.

suggestions

Shrnutí

Silné stránky

  • Příznivé podnikatelské prostředí, silné instituce a vysoká životní úroveň
  • Silný sektor informačních a komunikačních technologií a domácí produkce řady komodit, včetně těch určených na export
  • Diverzifikovaná výroba energie zahrnující jadernou, biomasovou, vodní a větrnou energii
  • Finsko je součástí eurozóny a v dubnu 2023 se stalo členem NATO

Slabé stránky

  • Velmi citlivá na mezinárodní ekonomickou situaci
  • Přímý soused Ruska (společná hranice je dlouhá přibližně 1 340 km)
  • Závislost finského bankovního sektoru na švédském a dánském finančním sektoru
  • Nepružnost trhu práce vede k relativně vysoké strukturální nezaměstnanosti a nedostatku pracovních sil v určitých oblastech a odvětvích

Obchodní burzy

Vývozzboží jako % z celkového vývozu

Švédsko
11%
Německo
11%
Spojené státy americké
10%
Holandsko
8%
Čína
5%

Dovozzboží jako % z celkového dovozu

Švédsko 17 %
17%
Německo 15 %
15%
Holandsko 10 %
10%
Norsko 7 %
7%
Čína 5 %
5%

Outlook

Tato část je cenným nástrojem pro finanční pracovníky a úvěrové manažery podniků. Poskytuje informace o platbách a postupech vymáhání pohledávek používaných v zemi.

Nižší úrokové sazby by měly přispět k postupnému oživení

V roce 2025 by se finská ekonomika měla po dvou letech poklesu opět vzpamatovat, a to díky klesajícím úrokovým sazbám, které domácnostem přinesou tolik potřebnou úlevu, jelikož se očekává, že Evropská centrální banka bude v roce 2025 pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Vzhledem k širokému rozšíření variabilních úrokových sazeb u hypoték se nižší náklady na úvěry promítnou do zlepšení finanční situace domácností, což podpoří spotřebu. Sektor bydlení, který čelil značným obtížím, by měl zaznamenat postupné oživení, jak se budou uvolňovat podmínky financování a pomalu se bude vracet důvěra kupujících.

Vzhledem k pomalému zlepšování domácích podmínek zůstává vláda odhodlána prosazovat svůj program fiskálních reforem s cílem snížit rozpočtový deficit. Očekává se však, že pokrok bude omezený, protože vyvážení fiskální konsolidace s hospodářským oživením a veřejným míněním představuje pro vládu trvalé výzvy. Mezitím zůstává vnější výhled nejistý. Vývozci i nadále čelí nepříznivému globálnímu obchodnímu prostředí, zatímco podniky se potýkají s rostoucím tlakem na mzdy. Vysoké mzdové požadavky spolu s rostoucím napětím ohledně plánovaných vládních reforem zvyšují riziko stávek, které by mohly narušit klíčová odvětví a zatížit oživení.

Počet firemních insolvencí roste již čtvrtým rokem v řadě (v roce 2024 meziročně o 5 %) a očekává se, že v roce 2025 zůstane na vysoké úrovni, neboť společnosti sice na jedné straně zaznamenávají silnější domácí poptávku a nižší úrokové náklady, na druhé straně však čelí slabému vývozu, rostoucím nákladům i narušením způsobeným stávkami.

Vláda bude čelit obtížné fiskální konsolidaci

Fiskální situace pro rok 2025 je ovlivněna pokračujícími snahami vlády o snížení veřejného deficitu prostřednictvím kontrolovaných výdajů, selektivních daňových opatření a strukturálních reforem. Zatímco celkové omezování výdajů zůstává prioritou, zvýšené výdaje na obranu v reakci na geopolitický vývoj omezují rozsah fiskální konsolidace. V důsledku toho se očekává mírné snížení schodku, které však nebude dostatečné k tomu, aby zabránilo dalšímu růstu poměru dluhu k HDP.

Bilance běžného účtu Finska se i nadále vyznačuje přebytkem obchodu se zbožím, který je vyvažován přetrvávajícím schodkem v oblasti služeb, částečně způsobeným silným výjezdovým cestovním ruchem. Očekává se, že schodek běžného účtu zůstane v roce 2025 víceméně beze změny, jelikož jakékoli zlepšení v bilanci obchodu se zbožím nebo v primárních příjmech bude pravděpodobně vyváženo přetrvávajícími vnějšími výzvami a utlumeným růstem vývozu.

Regionální a komunální volby zdůrazní nespokojenost

Současná středopravicová koaliční vláda vedená premiérem Petterim Orpem z Národní koaliční strany (KOK) ve spolupráci se Stranou Finů, Švédskou lidovou stranou (RKP) a Křesťanskými demokraty (KD), nadále zaostává v průzkumech veřejného mínění, přičemž někteří voliči nejsou spokojeni s jejími reformními plány, včetně škrtů v dávkách v nezaměstnanosti i škrtů ve výdajích. Regionální a komunální volby v dubnu tohoto roku jasně ukážou, jakou podporu má vláda. Stávkové akce nadále brzdí ekonomiku, protože odbory nejsou spokojeny se současnými nabídkami na zvýšení mezd.

Klíčovými tématy ovlivňujícími domácí politiku zůstává složitá situace na východní hranici s Ruskem, která vedla k přistoupení Finska k NATO v roce 2023, a dohoda o obranné spolupráci mezi Finskem a Spojenými státy (2024), která americkým silám umožňuje přístup k 15 základnám a povoluje skladování vybavení a zbraní na finském území. Zhoršené vztahy mezi Trumpovou administrativou a evropskými partnery by mohly její uplatňování zkomplikovat.

Platební a inkasní postupy

Tato část je cenným nástrojem pro finanční pracovníky a úvěrové manažery podniků. Poskytuje informace o platbách a postupech vymáhání pohledávek používaných v zemi.

Platba

Směnky se ve Finsku běžně nepoužívají, protože signalizují nedůvěru dodavatele vůči kupujícímu. Směnka především dokládá pohledávku a představuje platné uznání dluhu.

Šeky, které se rovněž v tuzemských i mezinárodních transakcích používají jen zřídka, představují pouze uznání dluhu. Šeky, které nejsou v okamžiku vystavení kryty, však mohou vést k tomu, že vystavitelům hrozí trestní sankce. Navíc, jelikož inkaso šeků ve Finsku trvá obzvláště dlouho (20 dní u domácích šeků nebo šeků vystavených v evropských a středomořských pobřežních zemích; 70 dní u šeků vystavených mimo Evropu), tento způsob platby se nedoporučuje.

Naopak bankovní převody prostřednictvím systému SWIFT se stále častěji využívají k vypořádání vnitrostátních i mezinárodních obchodních transakcí. Při používání tohoto nástroje se prodávajícím doporučuje uvést úplné a přesné bankovní údaje, aby se usnadnila včasná platba, přičemž je třeba mít na paměti, že provedení platebního příkazu bude v konečném důsledku záviset na dobré víře kupujícího. Finské banky přijaly standardy SEPA pro platby v eurech.

Vymáhání pohledávek

Fáze mimosoudního vyrovnání

Cílem mimosoudní fáze je dosáhnout dobrovolného vyrovnání mezi věřitelem a dlužníkem bez zahájení soudního řízení. Finská legislativa ukládá věřitelům povinnost zahájit mimosoudní fázi dopisem, na který v případě potřeby navazuje poslední výzva k úhradě zaslaná doporučeně nebo běžnou poštou. Tato výzva k úhradě vyzývá dlužníka k zaplacení dlužné jistiny navýšené o úroky z prodlení, jak je stanoveno ve smlouvě.

Pokud smlouva neobsahuje ustanovení o úrokové sazbě, úroky se automaticky načítávají od data splatnosti neuhrazené faktury ve výši rovnající se šestiměsíční sazbě Finské centrální banky (Suomen Pankki), vypočítané s ohledem na refinanční sazbu Evropské centrální banky, zvýšené o sedm procentních bodů.

Zákon o úrocích (Korkolaki) již dlužníkům ukládal povinnost uhradit dluh ve smluvně dohodnutých lhůtách, jinak jim hrozily úrokové sankce.

Od roku 2004 činí běžná promlčecí lhůta ve finském smluvním právu tři roky.

Soudní řízení

Zrychlené řízení

V případě jasných a nesporných pohledávek mohou věřitelé využít zrychlené řízení, jehož výsledkem je příkaz k zaplacení (suppea haastehakemus). Jedná se o jednoduché písemné řízení založené na předložení jakýchkoli dokumentů, které pohledávku dokládají (faktury, směnky, uznání dluhu atd.). Soud stanoví lhůtu přibližně dvou týdnů, aby žalovaný mohl na návrh reagovat nebo proti němu vznést námitky. Kromě toho lze toto zrychlené řízení v případě nesporných pohledávek zahájit i elektronicky. Přítomnost advokáta je sice běžná, pro tento typ řízení však není nutná.

Řádné řízení

Řádné soudní řízení se obvykle zahajuje v případě, že mimosoudní vymáhání pohledávky selhalo. Písemná žádost o předvolání musí být adresována kanceláři okresního soudu, která poté doručí dlužníkovi předvolání. Dlužníkovi je poskytnuta lhůta přibližně dvou týdnů na podání obhajoby.

Během předběžného jednání vychází soud při svém rozhodování z písemných podání stran a z podpůrné dokumentace. Soud poté předvolá účastníky řízení, aby vyslechl jejich argumenty a rozhodl o relevanci důkazů. Během této předběžné fáze a za pomoci soudce mají účastníci řízení možnost vyřešit svůj spor prostřednictvím mediace a následně zachovat svůj obchodní vztah.

Pokud spor zůstane i po tomto předběžném jednání nevyřešen, koná se hlavní řízení před soudem prvního stupně (Käräjäoikeus), který se skládá z jednoho až tří předsedajících soudců v závislosti na složitosti případu. Během tohoto jednání soudce přezkoumá předložené důkazy a vyslechne svědky stran. Strany sporu poté přednesou své konečné nároky, načež soudce vynese rozsudek, obvykle do 14 dnů.

Strana, která spor prohrála, nese veškeré nebo část soudních nákladů (v závislosti na rozsudku), které vznikly straně, která spor vyhrála. Průměrná doba potřebná k získání exekučního titulu je přibližně 12 měsíců. Řešení nesporných nároků ve Finsku obvykle trvá tři až šest měsíců. Sporné nároky a následná soudní řízení mohou trvat až jeden rok.

Obchodní spory projednávají obecně civilní soudy, ačkoli od roku 2002 funguje v Helsinkách jako samostatný orgán Tržní soud (Markkinaoikeus), který vznikl sloučením Rady pro hospodářskou soutěž a bývalého Tržního soudu.

0

Výkon soudního rozhodnutí

Rozsudek je vykonatelný po dobu patnácti let, jakmile nabude právní moci. Pokud dlužník nesplní rozsudek, může věřitel požádat o jeho výkon soudního exekutora, který se pokusí s dlužníkem sjednat splátkový kalendář, nebo jej vykoná zabavením majetku.

V případě zahraničních rozhodnutí, jelikož je Finsko součástí EU, přijalo mechanismy výkonu platné pro soudní rozhodnutí vydaná jinými členskými státy EU, jako je platební příkaz EU a evropský exekuční příkaz. U rozsudků vydaných státy, které nejsou členy EU, musí být vydávající země smluvní stranou dvoustranné nebo mnohostranné dohody s Finskem.

Insolvenční řízení

MIMO SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Finské právo nestanoví žádná konkrétní pravidla pro mimosoudní vyrovnání. Jednání mezi věřiteli a dlužníky probíhají neformálně. Pokud je dosaženo dohody, musí být i tak potvrzena soudem.

RESTRUKTURALIZAČNÍ ŘÍZENÍ

Cílem restrukturalizace je umožnit insolventní společnosti pokračovat v činnosti prostřednictvím správy s tím, že pokud bude společnost schopna pokračovat ve své činnosti, bude moci splatit větší část svých dluhů, než by bylo možné v případě jejího úpadku. Zahájení tohoto řízení spouští automatické moratorium, které společnosti poskytuje ochranu před věřiteli.

Představenstvo si zachovává rozhodovací pravomoc, avšak správce je oprávněn kontrolovat určité aspekty činnosti společnosti, včetně vzniku nových dluhů a dohledu nad převody vlastnických práv.

LIKVIDACE

Pokud dlužníci nejsou schopni splácet své dluhy v době jejich splatnosti a tato neschopnost není dočasná, je o nich zahájeno likvidační řízení. Po přijetí návrhu na likvidaci soudem je dlužník prohlášen za v úpadku. Je jmenován správce a stanoví se lhůta, ve které mohou věřitelé uplatnit své pohledávky. Správce poté vypracuje návrh rozdělení majetku, přičemž věřitelé dohlížejí na prodej majetku a rozdělení výtěžku z prodeje.

Poslední aktualizace: březen 2025