Finsko

Evropa

HDP na obyvatele ($)
$53130.7
Počet obyvatel (v roce 2021)
5,6 milionu

Hodnocení

Riziko země
A3
Podnikatelské prostředí
A1
Předtím
A3
Předtím
A1
This content has been automatically translated. It may not be as accurate as the original.

suggestions

Shrnutí

Silné stránky

  • Příznivé podnikatelské prostředí, silné instituce a vysoká životní úroveň
  • Silný sektor informačních a komunikačních technologií a domácí zásoby surovin
  • Diverzifikovaná výroba energie zahrnující jadernou, biomasovou, vodní a větrnou energii
  • Finsko je součástí eurozóny a v dubnu 2023 se stalo členem NATO

Slabé stránky

  • Slabé stránky
  • Vysoká zranitelnost vůči mezinárodní ekonomické situaci
  • Přímý soused Ruska (společná hranice je dlouhá přibližně 1 340 km)
  • Závislost finského bankovního sektoru na regionálních finančních odvětvích
  • Nepružnost trhu práce vede k relativně vysoké strukturální nezaměstnanosti a nedostatku pracovních sil v určitých oblastech a odvětvích

Obchodní burzy

Vývozzboží jako % z celkového vývozu

Švédsko
11%
Německo
11%
Spojené státy americké
10%
Holandsko
8%
Čína
5%

Dovozzboží jako % z celkového dovozu

Švédsko 17 %
17%
Německo 15 %
15%
Holandsko 10 %
10%
Norsko 7 %
7%
Čína 5 %
5%

Outlook

Tato část je cenným nástrojem pro finanční pracovníky a úvěrové manažery podniků. Poskytuje informace o platbách a postupech vymáhání pohledávek používaných v zemi.

Oživení pokračuje pozvolna navzdory vnějším nejistotám

V návaznosti na trend z roku 2026 se očekává, že finská ekonomika po dlouhém období slabého růstu v průběhu roku 2027 mírně posílí. Domácí poptávka se postupně zotavuje díky zmírnění inflace, růstu reálných příjmů a stabilizaci spotřebitelské důvěry. Očekává se, že výdaje domácností budou po období utlumené spotřeby přispívat k růstu pozitivněji, zatímco veřejné investice do infrastruktury, obrany a zelené transformace poskytnou další podporu. Oživení však pravděpodobně zůstane mírné, což odráží stále opatrné spotřebitele, slabý trh s bydlením a utlumenou důvěru podniků. Očekává se, že růst v roce 2027 zrychlí, jakmile se zlepší podmínky financování a oživí se investiční aktivita.

Výhled i nadále zatěžují vnější rizika. Vysoce otevřená finská ekonomika zůstává vystavena slabší poptávce ze strany klíčových evropských obchodních partnerů, geopolitickým napětím a volatilitě na energetických trzích. Ačkoli nedávný růst cen energií přispěl k inflačním tlakům, Finsko je díky své výrobě elektřiny, která je z velké části bez fosilních paliv a snižuje tak jeho závislost na dovážené energii, lépe chráněno než mnoho evropských ekonomik. Investice do oblastí, jako jsou čistá energie, datová centra a pokročilá výroba, by měly poskytnout dlouhodobější příležitosti k růstu a pomoci tak vyvážit některé výzvy, kterým čelí tradiční exportní odvětví.

Očekává se, že počet firemních insolvencí zůstane na vysoké úrovni, protože podniky i nadále čelí slabé poptávce, vysokým mzdovým nákladům a přísným podmínkám financování. Odvětví orientovaná na export, včetně lesnických produktů, chemického průmyslu, kovů a zpracovatelského průmyslu, zůstávají zranitelná vůči pomalejšímu globálnímu růstu a narušení obchodu. Postupné zlepšování domácí poptávky by však mělo pomoci omezit širší zhoršení výkonnosti podniků v průběhu prognózovaného období.

Rostoucí veřejný dluh zůstává klíčovou výzvou

Veřejné finance jsou i nadále jednou z hlavních slabých stránek finské ekonomiky. Očekává se, že schodky veřejných financí budou přetrvávat až do roku 2027, jelikož výdajové tlaky způsobené stárnutím populace, vyššími závazky v oblasti obrany a systémem sociálního zabezpečení nadále převyšují růst příjmů. Ačkoli vláda zavedla opatření zaměřená na kontrolu výdajů a zlepšení účasti na trhu práce, předpokládá se, že veřejný dluh bude i nadále růst a zůstane výrazně nad evropskými fiskálními referenčními hodnotami. Fiskální konsolidace proto v nadcházejících letech zřejmě zůstane politickou prioritou.

Očekává se, že vnější pozice Finska se v průběhu roku 2027 poněkud oslabí, přičemž běžný účet se po mírném přebytku v roce 2025 opět propadne do většího deficitu. Silnější domácí poptávka, rostoucí dovoz související s obrannými zakázkami a investicemi do infrastruktury a stále utlumená vnější poptávka pravděpodobně převáží nárůst vývozu. Očekává se však, že zhoršení nedosáhne úrovní zaznamenaných v letech bezprostředně po pandemii, kdy vysoké náklady na energii a slabší konkurenceschopnost výrazně zatěžovaly vnější rovnováhu. S postupným oživením globální poptávky by růst vývozu v odvětvích technologií, průmyslových výrobků a zelené transformace měl poskytnout určitou podporu, což pomůže omezit deficit a udržet celkově odolnou vnější pozici.

Vláda hledá rovnováhu mezi fiskální reformou, obranou a růstem

Středopravicová koaliční vláda premiéra Petteriho Orpa, složená z Národní koaliční strany, Strany Finů, Švédské lidové strany a Křesťanských demokratů, se i nadále soustředí na zlepšení dlouhodobých vyhlídek Finska na růst a zároveň na obnovení fiskální udržitelnosti. Vedle reforem trhu práce a opatření na zvýšení produktivity zavedla vláda řadu daňových úlev, včetně snížení daní z příjmů a snížení daňového zatížení právnických osob, jejichž cílem je posílit konkurenceschopnost, podpořit investice a stimulovat zaměstnanost.

Zároveň vláda prosazuje přísnější imigrační politiku, zpřísňuje požadavky na povolení k pobytu, sloučení rodin a přístup k trvalému pobytu a zároveň se snaží upřednostňovat pracovní migraci, která řeší nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Tyto politiky odrážejí rostoucí politický zájem o migraci a integraci, zejména mezi stranami vládní koalice.

Nejkontroverznější se však ukázal být vládní program fiskální konsolidace. Škrty ve výdajích na sociální programy, sociální dávky a veřejné služby se setkaly s výrazným odporem veřejnosti a přispěly k poklesu podpory koalice v nedávných průzkumech veřejného mínění. V důsledku toho si Sociálnědemokratická strana znovu vybojovala vedení v průzkumech před příštími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na jaro 2027. Ačkoli se očekává, že se politická debata v období před volbami ještě zintenzivní, nadále panuje široký konsenzus ohledně nutnosti posílit konkurenceschopnost Finska, zvýšit výdaje na obranu a zlepšit dlouhodobý růstový potenciál ekonomiky.

Platební a inkasní postupy

Tato část je cenným nástrojem pro finanční pracovníky a úvěrové manažery podniků. Poskytuje informace o platbách a postupech vymáhání pohledávek používaných v zemi.

Platba

Směnky se ve Finsku běžně nepoužívají, protože signalizují nedůvěru dodavatele vůči kupujícímu. Směnka především dokládá pohledávku a představuje platné uznání dluhu.

Šeky, které se rovněž v tuzemských i mezinárodních transakcích používají jen zřídka, představují pouze uznání dluhu. Šeky, které nejsou v okamžiku vystavení kryté, však mohou mít za následek, že vystavitelé budou vystaveni trestním sankcím. Navíc, jelikož inkaso šeků ve Finsku trvá obzvláště dlouho (20 dní u vnitrostátních šeků nebo šeků vystavených v evropských a středomořských pobřežních zemích; 70 dní u šeků vystavených mimo Evropu), tento způsob platby se nedoporučuje.

Naopak bankovní převody prostřednictvím systému SWIFT se stále častěji využívají k vypořádání vnitrostátních i mezinárodních obchodních transakcí. Při použití tohoto nástroje se prodávajícím doporučuje uvést úplné a přesné bankovní údaje, aby se usnadnila včasná platba, přičemž je třeba mít na paměti, že provedení platebního příkazu bude v konečném důsledku záviset na dobré víře kupujícího. Finské banky přijaly standardy SEPA pro platby v eurech.

Vymáhání pohledávek

Fáze mimosoudního vyrovnání

Cílem mimosoudní fáze je dosáhnout dobrovolného vyrovnání mezi věřitelem a dlužníkem bez zahájení soudního řízení. Finská legislativa ukládá věřitelům povinnost zahájit mimosoudní fázi dopisem, na který v případě potřeby navazuje poslední výzva k úhradě zaslaná doporučeně nebo běžnou poštou. Tato výzva k úhradě vyzývá dlužníka k zaplacení dlužné jistiny navýšené o úroky z prodlení, jak je stanoveno ve smlouvě.

Pokud smlouva neobsahuje ustanovení o úrokové sazbě, úroky se automaticky načítávají od data splatnosti neuhrazené faktury sazbou rovnající se šestiměsíční sazbě Finské centrální banky (Suomen Pankki), vypočítané s odkazem na refinanční sazbu Evropské centrální banky, zvýšené o sedm procentních bodů.

Zákon o úrocích (Korkolaki) již dlužníkům ukládal povinnost uhradit dluh ve smluvně dohodnutých lhůtách, jinak jim hrozily úrokové sankce.

Od roku 2004 činí běžná promlčecí lhůta podle finského smluvního práva tři roky.

Soudní řízení

Zrychlené řízení

V případě jasných a nesporných pohledávek mohou věřitelé využít zrychlené řízení, jehož výsledkem je příkaz k úhradě (suppea haastehakemus). Jedná se o jednoduché písemné řízení založené na předložení jakýchkoli dokumentů, které pohledávku dokládají (faktury, směnky, uznání dluhu atd.). Soud stanoví lhůtu přibližně dvou týdnů, aby žalovaný mohl na návrh reagovat nebo proti němu vznést námitky. V případě nesporných nároků lze toto zrychlené řízení zahájit i elektronicky. Přítomnost advokáta je sice běžná, ale pro tento typ řízení není nutná.

Řádné řízení

Řádné soudní řízení se obvykle zahajuje v případě, že mimosoudní vymáhání pohledávky selhalo. Písemná žádost o předvolání musí být adresována rejstříku okresního soudu, který poté doručí dlužníkovi předvolání. Dlužníkovi je poskytnuta lhůta přibližně dvou týdnů na podání obhajoby.

Během předběžného jednání vychází soud při svém rozhodování z písemných podání stran a z podpůrných dokladů. Soud poté předvolá účastníky řízení, aby vyslechl jejich argumenty a rozhodl o relevanci důkazů. Během této předběžné fáze a za pomoci soudce mají účastníci řízení možnost urovnat svůj spor prostřednictvím mediace a následně zachovat svůj obchodní vztah.

Pokud spor zůstane i po tomto předběžném jednání nevyřešen, koná se hlavní řízení před soudem prvního stupně (Käräjäoikeus), který se skládá z jednoho až tří předsedajících soudců v závislosti na složitosti případu. Během tohoto jednání soudce posuzuje předložené důkazy a vyslechne svědky stran. Strany sporu poté přednesou své konečné nároky, načež soudce vynese rozsudek, obvykle do 14 dnů.

Strana, která spor prohrála, nese veškeré nebo část soudních nákladů (v závislosti na rozsudku), které vznikly straně, která spor vyhrála. Průměrná doba potřebná k získání exekučního titulu je přibližně 12 měsíců. Řešení nesporných nároků ve Finsku obvykle trvá tři až šest měsíců. Sporné nároky a následná soudní řízení mohou trvat až jeden rok.

Obchodní spory projednávají obecně civilní soudy, ačkoli od roku 2002 funguje v Helsinkách jako samostatný orgán Tržní soud (Markkinaoikeus), který vznikl sloučením Rady pro hospodářskou soutěž a bývalého Tržního soudu.

0

Výkon soudního rozhodnutí

Rozsudek je vykonatelný po dobu patnácti let, jakmile nabude právní moci. Pokud dlužník nesplní rozsudek, může věřitel nechat rozsudek vykonat soudním exekutorem, který se pokusí s dlužníkem sjednat splátkový kalendář, nebo jej vykonat zabavením majetku.

V případě zahraničních rozhodnutí, jelikož je Finsko součástí EU, přijalo mechanismy výkonu platné pro soudní rozhodnutí vydaná jinými členskými státy EU, jako je platební příkaz EU a evropský exekuční příkaz. U rozsudků vydaných státy, které nejsou členy EU, musí být vydávající země smluvní stranou dvoustranné nebo mnohostranné dohody s Finskem.

Insolvenční řízení

MIMOŘÁDNÍ ŘÍZENÍ

Finské právo nestanoví žádná konkrétní pravidla pro mimosoudní vyrovnání. Jednání mezi věřiteli a dlužníky probíhají neformálně. Pokud je dosaženo dohody, musí ji ještě potvrdit soud.

RESTRUKTURALIZAČNÍ ŘÍZENÍ

Cílem restrukturalizace je umožnit insolventní společnosti pokračovat v činnosti prostřednictvím správy s tím, že pokud bude společnost schopna pokračovat ve své činnosti, bude moci splatit větší část svých dluhů, než by bylo možné v případě jejího úpadku. Zahájení tohoto řízení spouští automatické moratorium, které společnosti poskytuje ochranu před věřiteli.

Představenstvo si zachovává rozhodovací pravomoc, avšak správce je oprávněn kontrolovat určité aspekty činnosti společnosti, včetně vzniku nových dluhů a dohledu nad převody vlastnických práv.

LIKVIDACE

Pokud dlužníci nejsou schopni splácet své dluhy v době jejich splatnosti a tato neschopnost není dočasná, je o nich zahájeno likvidační řízení. Po přijetí návrhu na likvidaci soudem je dlužník prohlášen za v úpadku. Je jmenován správce a stanoví se lhůta, ve které mohou věřitelé uplatnit své pohledávky. Správce poté vypracuje návrh rozdělení majetku, přičemž věřitelé dohlížejí na prodej majetku a rozdělení výtěžku z prodeje.

Poslední aktualizace: červenec 2025