Švédsko
Německo
Spojené státy americké
Holandsko
Čína
NorskoOživení pokračuje pozvolna navzdory vnějším nejistotám
V návaznosti na trend z roku 2026 se očekává, že finská ekonomika po dlouhém období slabého růstu v průběhu roku 2027 mírně posílí. Domácí poptávka se postupně zotavuje díky zmírnění inflace, růstu reálných příjmů a stabilizaci spotřebitelské důvěry. Očekává se, že výdaje domácností budou po období utlumené spotřeby přispívat k růstu pozitivněji, zatímco veřejné investice do infrastruktury, obrany a zelené transformace poskytnou další podporu. Oživení však pravděpodobně zůstane mírné, což odráží stále opatrné spotřebitele, slabý trh s bydlením a utlumenou důvěru podniků. Očekává se, že růst v roce 2027 zrychlí, jakmile se zlepší podmínky financování a oživí se investiční aktivita.
Výhled i nadále zatěžují vnější rizika. Vysoce otevřená finská ekonomika zůstává vystavena slabší poptávce ze strany klíčových evropských obchodních partnerů, geopolitickým napětím a volatilitě na energetických trzích. Ačkoli nedávný růst cen energií přispěl k inflačním tlakům, Finsko je díky své výrobě elektřiny, která je z velké části bez fosilních paliv a snižuje tak jeho závislost na dovážené energii, lépe chráněno než mnoho evropských ekonomik. Investice do oblastí, jako jsou čistá energie, datová centra a pokročilá výroba, by měly poskytnout dlouhodobější příležitosti k růstu a pomoci tak vyvážit některé výzvy, kterým čelí tradiční exportní odvětví.
Očekává se, že počet firemních insolvencí zůstane na vysoké úrovni, protože podniky i nadále čelí slabé poptávce, vysokým mzdovým nákladům a přísným podmínkám financování. Odvětví orientovaná na export, včetně lesnických produktů, chemického průmyslu, kovů a zpracovatelského průmyslu, zůstávají zranitelná vůči pomalejšímu globálnímu růstu a narušení obchodu. Postupné zlepšování domácí poptávky by však mělo pomoci omezit širší zhoršení výkonnosti podniků v průběhu prognózovaného období.
Rostoucí veřejný dluh zůstává klíčovou výzvou
Veřejné finance jsou i nadále jednou z hlavních slabých stránek finské ekonomiky. Očekává se, že schodky veřejných financí budou přetrvávat až do roku 2027, jelikož výdajové tlaky způsobené stárnutím populace, vyššími závazky v oblasti obrany a systémem sociálního zabezpečení nadále převyšují růst příjmů. Ačkoli vláda zavedla opatření zaměřená na kontrolu výdajů a zlepšení účasti na trhu práce, předpokládá se, že veřejný dluh bude i nadále růst a zůstane výrazně nad evropskými fiskálními referenčními hodnotami. Fiskální konsolidace proto v nadcházejících letech zřejmě zůstane politickou prioritou.
Očekává se, že vnější pozice Finska se v průběhu roku 2027 poněkud oslabí, přičemž běžný účet se po mírném přebytku v roce 2025 opět propadne do většího deficitu. Silnější domácí poptávka, rostoucí dovoz související s obrannými zakázkami a investicemi do infrastruktury a stále utlumená vnější poptávka pravděpodobně převáží nárůst vývozu. Očekává se však, že zhoršení nedosáhne úrovní zaznamenaných v letech bezprostředně po pandemii, kdy vysoké náklady na energii a slabší konkurenceschopnost výrazně zatěžovaly vnější rovnováhu. S postupným oživením globální poptávky by růst vývozu v odvětvích technologií, průmyslových výrobků a zelené transformace měl poskytnout určitou podporu, což pomůže omezit deficit a udržet celkově odolnou vnější pozici.
Vláda hledá rovnováhu mezi fiskální reformou, obranou a růstem
Středopravicová koaliční vláda premiéra Petteriho Orpa, složená z Národní koaliční strany, Strany Finů, Švédské lidové strany a Křesťanských demokratů, se i nadále soustředí na zlepšení dlouhodobých vyhlídek Finska na růst a zároveň na obnovení fiskální udržitelnosti. Vedle reforem trhu práce a opatření na zvýšení produktivity zavedla vláda řadu daňových úlev, včetně snížení daní z příjmů a snížení daňového zatížení právnických osob, jejichž cílem je posílit konkurenceschopnost, podpořit investice a stimulovat zaměstnanost.
Zároveň vláda prosazuje přísnější imigrační politiku, zpřísňuje požadavky na povolení k pobytu, sloučení rodin a přístup k trvalému pobytu a zároveň se snaží upřednostňovat pracovní migraci, která řeší nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Tyto politiky odrážejí rostoucí politický zájem o migraci a integraci, zejména mezi stranami vládní koalice.
Nejkontroverznější se však ukázal být vládní program fiskální konsolidace. Škrty ve výdajích na sociální programy, sociální dávky a veřejné služby se setkaly s výrazným odporem veřejnosti a přispěly k poklesu podpory koalice v nedávných průzkumech veřejného mínění. V důsledku toho si Sociálnědemokratická strana znovu vybojovala vedení v průzkumech před příštími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na jaro 2027. Ačkoli se očekává, že se politická debata v období před volbami ještě zintenzivní, nadále panuje široký konsenzus ohledně nutnosti posílit konkurenceschopnost Finska, zvýšit výdaje na obranu a zlepšit dlouhodobý růstový potenciál ekonomiky.