Francie

Hospodářská aktivita trvale brzděna politickou nejistotou

V roce 2025 byla ekonomická aktivita opět do značné míry podporována veřejnými výdaji a pokračujícím oživením vývozu v leteckém a kosmickém průmyslu. Ačkoli schválení rozpočtu na rok 2026 na začátku roku snížilo krátkodobou politickou a fiskální nejistotu, domácí poptávka by mohla být i nadále ovlivňována. Chování domácností, jejichž preventivní úspory dosáhly historických úrovní, zůstává nejisté. Navzdory trvale nízké inflaci, která by mohla přinést reálný růst mezd, se očekává, že tempo vytváření nových pracovních míst bude i nadále zpomalovat.

Ačkoli nižší úrokové sazby podpoří oživení investic do kapitálového zboží, jak tomu bylo ve třetím čtvrtletí roku 2025, i toto oživení je nejisté, jak ukazuje zpětný ráz v následujícím čtvrtletí. Na konci roku 2025 vedl vyčkávací postoj podniků také k uzavírání menšího počtu smluv na dobu neurčitou a většího počtu smluv na dobu určitou. Na pozadí přetrvávající slabé poptávky a pokračujícího splácení státem zaručených úvěrů budou podniky i nadále čelit náročnému prostředí. Očekává se, že počet bankrotů se ustálí na vysoké úrovni poté, co v roce 2025 překročil 68 000, což je o 42 % více než před pandemií. Jelikož rozpočet na rok 2026 neobsahuje žádná významná úsporná opatření, očekává se, že veřejné výdaje v roce 2026 opět pozitivně přispějí k růstu. Očekává se, že vývoz v leteckém a kosmickém průmyslu bude vzhledem k objemu objednávek pokračovat v oživení, ostatní odvětví však budou i nadále závislá na nejistém oživení německé ekonomiky.

Absence pevné většiny maří snahy o zásadní reformu veřejných financí

Stejně jako v posledních letech zůstane rozpočtový deficit i v roce 2026 velmi vysoký. Absence pevné většiny neumožňuje ve srovnání s rozpočtem na rok 2025 provést výrazné škrty ve výdajích ani prudké zvýšení daní. Snížení veřejného deficitu proto bude velmi pozvolné. Zároveň budou úrokové náklady nadále rychle stoupat v důsledku úrokových sazeb, které nyní patří k nejvyšším mezi hlavními ekonomikami eurozóny. Veřejný dluh bude i nadále rychle růst a jeho udržitelnost bude hlavní výzvou pro francouzskou ekonomiku, a to na pozadí politické nestability.

Očekává se, že schodek běžného účtu zůstane v roce 2026 na nízké úrovni. Vývoz bude tažen leteckým průmyslem, zatímco dovoz by měl zůstat omezen relativně nízkými cenami ropy. Přebytek v bilanci služeb (1,9 % HDP) nebude stačit k vyrovnání deficitu v bilanci zboží (-2,1 % HDP). Deficit běžného účtu je financován emisemi dluhopisů nebo kótovanými akciemi nakupovanými nerezidenty. Na konci září 2025 drželi nerezidenti více než polovinu cenných papírů vydaných vládními agenturami (54 %), nefinančními společnostmi (62 %) a francouzskými bankami (71 %).

Politická nestabilita způsobená historicky roztříštěným Národním shromážděním

Prezident Emmanuel Macron ze středolevicové strany Renaissance, který je u moci od roku 2017, byl v dubnu 2022 znovu zvolen na druhé funkční období. Ačkoli ve druhém kole opět porazil Marine Le Penovou z krajně pravicového Hnutí národní jednoty (RN), byl v roce 2022 jeho náskok menší (58,5 % ku 41,5 %, oproti 66 % ku 34 % v roce 2017). V parlamentních volbách, které se konaly o dva měsíce později, získala jeho strana pouze 170 z 577 křesel v Národním shromáždění, dolní komoře parlamentu. Koalici se dvěma dalšími středopravicovými stranami se podařilo získat celkem pouze 250 křesel, což vládu kvůli nedostatku většiny donutilo schvalovat rozpočty a reformy bez hlasování v Národním shromáždění, čímž riskovala vyslovení nedůvěry. V červnu 2024, po drtivém vítězství RN v evropských volbách, se prezident Macron rozhodl rozpustit Národní shromáždění. Následující parlamentní volby vyústily v ještě roztříštěnější Národní shromáždění rozdělené do tří bloků, z nichž žádný neměl absolutní většinu. Levicová aliance NFP získala 192 křesel (včetně 72 pro krajně levicovou stranu LFI), centristická koalice Ensemble 164 a RN 143. Prezident Macron jmenoval premiérem Michela Barniera (LR, pravice), který v prosinci 2024 neuspěl v hlasování o vyslovení nedůvěry v Národním shromáždění, a později centristu Françoise Bayroua, který zase neuspěl v hlasování o vyslovení nedůvěry v září 2025.

I jejich nástupce, Sébastien Lecornu (středový), je závislý na podpoře LR a socialistů. Stejně jako jeho předchůdci je i on neustále vystaven hrozbě hlasování o nedůvěře. Ačkoli byl prezidentem Macronem jmenován podruhé poté, co v říjnu 2025 rezignoval v důsledku patové situace při jednáních o rozpočtu na rok 2026, nelze vyloučit riziko dalšího hlasování o nedůvěře či jeho rezignace. Na konci prosince 2025 donutila neschopnost dosáhnout dohody o rozpočtu na rok 2026 vládu přijmout nouzové právní předpisy, aby byla zajištěna kontinuita fungování francouzského státu. Na počátku roku 2026 se vládě konečně podařilo schválit rozpočet bez výrazného snížení schodku díky ústupkům učiněným vůči PS (omezené škrty ve výdajích) a LR (omezené zvýšení daní). V důsledku toho tyto strany nehlasovaly pro návrhy na vyslovení nedůvěry, které následovaly po schválení rozpočtu.

Vzhledem k této bezprecedentní roztříštěnosti, která znemožňuje vytvoření trvalé většiny, se v dlouhodobém horizontu jeví jako pravděpodobný scénář rozpuštění Národního shromáždění (dolní komory parlamentu) a vypsání nových parlamentních voleb. Přesné načasování takového rozhodnutí je zatím nejisté, zejména vzhledem k tomu, že veškerá pozornost se již upírá na prezidentské volby v roce 2027, po nichž pravděpodobně následuje nové kolo parlamentních voleb. Vzhledem k roztříštěnosti a polarizaci politické scény však není zdaleka jisté, zda z těchto voleb vzejde stabilní většina. Riziko politické nestability proto zůstává obzvláště vysoké v krátkodobém horizontu a potenciálně i ve střednědobém horizontu.

Platby

Bankovní karty jsou dnes ve Francii nejčastěji používaným způsobem platby, i když šeky se stále hojně využívají. Z hlediska hodnoty jsou šeky a bankovní převody stále nejoblíbenějšími způsoby platby.

Pokud šek zůstane neuhrazený déle než 30 dnů od data prvního předložení, může příjemce okamžitě získat exekuční příkaz (bez nutnosti dalších postupů či nákladů). Základem pro to je potvrzení o neuhrazení vystavené bankou věřitele po druhém neúspěšném pokusu o předložení šeku k proplacení a v případě, že dlužník nepředložil doklad o zaplacení do 15 dnů od doručení formální výzvy k zaplacení doručené soudním vykonavatelem (článek L.131?73 měnového a finančního zákoníku).

Směnky, které jsou mnohem méně používaným platebním prostředkem, se z hlediska počtu transakcí postupně stávají vzácnějšími – i když z hlediska celkové hodnoty zůstávají důležité. Směnky jsou pro společnosti stále atraktivním řešením, protože je lze diskontovat nebo převést, a představují tak cenný zdroj krátkodobého financování. Navíc je mohou věřitelé využít k zahájení soudního řízení v rámci „směnného práva“ (droit cambiaire) a jsou obzvláště vhodné pro splátkové platby.

Bankovní převody pro vnitrostátní i mezinárodní platby lze provádět prostřednictvím elektronické sítě SWIFT, kterou využívá francouzský bankovní systém. SWIFT nabízí spolehlivou platformu pro rychlé platby, vyžaduje však vzájemnou důvěru mezi dodavateli a jejich zákazníky. Francie je rovněž součástí sítě SEPA.

Vymáhání pohledávek

Není-li v obecných prodejních podmínkách uvedeno jinak nebo se strany nedohodly jinak, jsou platební lhůty stanoveny na třicet dní od data převzetí zboží nebo poskytnutí požadovaných služeb. Úrokové sazby a podmínky jejich uplatnění musí být stanoveny ve smlouvě – v opačném případě se použije úroková sazba, kterou Evropská centrální banka uplatňuje ve svých nejnovějších refinančních operacích. V první polovině daného roku platí sazba platná k 1. lednu a ve druhé polovině daného roku platí sazba platná k 1. červenci.

Fáze mimosoudního řešení

Během této fáze se věřitel a dlužník snaží prostřednictvím přímého kontaktu dosáhnout mimosoudního řešení, aby se vyhnuli soudním řízením. Analyzují se všechny dokumenty podepsané mezi stranami (například smlouvy a faktury). Je-li to možné, může být dlužníkovi poskytnuta prodloužená lhůta na splacení dluhů, přičemž délka této lhůty se sjednává v rámci mimosoudního vyrovnání.

Soudní řízení

Příkaz k úhradě (injonction de payer)

Pokud pohledávka vyplývá ze smluvního závazku a je jak peněžitá, tak nesporná, mohou věřitelé využít řízení o příkazu k úhradě (injonction de payer). Tento flexibilní systém využívá předtištěné formuláře a nevyžaduje, aby žadatelé projednávali svou věc před občanským soudem (tribunal d’instance) nebo příslušným obchodním soudem (s příslušností pro okres, v němž se nachází sídlo dlužníka). Pomocí tohoto řízení mohou věřitelé rychle získat soudní příkaz, který je poté doručen soudním exekutorem. Žalovaný má poté lhůtu jednoho měsíce, během níž může případ napadnout.

Zrychlené řízení

Référé-provision poskytuje věřitelům rychlý způsob vymáhání pohledávek. Pokud se dlužník při jednání nezúčastní ani není zastoupen, může být vydán rozsudek pro zmeškání. Soud poté vynese rozhodnutí, obvykle do sedmi až čtrnácti dnů (i když jsou možná i rozhodnutí vydaná ještě týž den). Příslušnost je omezena na pohledávky, jejichž výše nemůže být podstatně zpochybněna. Vzniknou-li vážné pochybnosti o výši dluhu, soudce pro zkrácené řízení nemá pravomoc vydat rozhodnutí ve prospěch věřitele. Rozsudky lze okamžitě vykonat, i když dlužník podá odvolání.

Pokud se nárok ukáže jako sporný, soudce pověřený projednáváním naléhavých záležitostí (juge des référés) posoudí, zda je nárok opodstatněný. V případě potřeby se soudce může následně rozhodnout, že není příslušný k rozhodnutí ve věci. Na základě svého posouzení oprávněnosti případu může poté vyzvat žalobce, aby se domáhal rozhodnutí v rámci řádného soudního řízení.

Řádné řízení

Formální řízení tohoto druhu umožňuje, aby soud uznal opodstatněnost nároku. Jedná se o relativně zdlouhavý proces, který může trvat rok i déle, a to kvůli důrazu kladenému na kontradiktorní povahu řízení a četným fázím, které zahrnuje. Mezi tyto fáze patří předložení podpůrných dokumentů, písemná podání účastníků řízení, dokazování, různé přestávky na poradu a nakonec jednání o ústních podáních (audience de plaidoirie).

Řízení se zahajuje předvoláním (Assignation), které je doručeno dlužníkovi 15 dní před prvním procesním jednáním. Během tohoto jednání soud stanoví lhůtu pro výměnu písemných podání a předložení důkazů. Vydaná rozhodnutí nemusí být nutně okamžitě vykonatelná. Aby mohla být vykonána, musí být nejprve doručena dlužníkovi. Lze se proti nim rovněž odvolat.

Výkon soudního rozhodnutí

Pokud soudní rozhodnutí není prozatímně vykonatelné, může být výkon rozhodnutí zahájen pouze v případě, že do jednoho měsíce není podán odvolání, a musí k němu dojít do deseti let od doručení soudního rozhodnutí. Je-li dlužník neplní rozsudek, lze požádat o nucené vymáhání. Platební povinnosti lze vymáhat prostřednictvím zabavení (bankovních účtů nebo majetku) nebo prostřednictvím třetí osoby, která dluží dlužníkovi peníze (srážky ze mzdy).

Francie přijala mechanismy pro výkon rozhodnutí vydaných jinými členskými státy EU. Mezi tyto mechanismy patří platební příkaz v rámci evropského exekučního příkazu. Rozhodnutí vydaná státy, které nejsou členy EU, mohou být uznána a vykonána za předpokladu, že vydávající země je smluvní stranou dvoustranné nebo mnohostranné dohody s Francií. V případě neexistence takové dohody jsou věřitelé povinni využít francouzský exekuční postup.

Insolvenční řízení

Francouzské insolvenční právo stanoví šest řízení k restrukturalizaci nebo zabránění platební neschopnosti. Jedná se buď o řízení s asistencí, nebo o řízení pod soudním dohledem.

ŘÍZENÍ S ASISTENCÍ

Může se jednat buď o ad hoc pověření, nebo o smírčí řízení. V obou případech jde o neformální, smírná řízení, při nichž nelze věřitele nutit k uzavření dohody o restrukturalizaci a vedení společnosti pokračuje v řízení podniku. Tato jednání se po celou dobu jejich trvání řídí smluvním právem. Řízení probíhá pod dohledem soudem jmenovaného odborníka (mandatáře ad hoc nebo smírčího zprostředkovatele), jehož úkolem je pomoci dlužníkovi dosáhnout dohody s věřiteli. Oba tyto typy řízení jsou důvěrné, avšak smírčí řízení může být nakonec zveřejněno, pokud k tomu dlužník získá souhlas obchodního soudu. Podmínky dohod však zůstávají důvěrné a mohou být sděleny pouze smluvním stranám.

ŘÍZENÍ POD DOHLEDEM SOUDU

Čtyři typy řízení pod soudním dohledem jsou soudní reorganizace, soudní likvidace, „sauvegarde“ a zrychlené finanční řízení „sauvegarde“ (AFS).

Ve všech čtyřech řízeních se automaticky pozastavuje promlčecí lhůta u všech dříve uplatněných pohledávek. Věřitelé musí předložit doklady o svých pohledávkách do dvou měsíců od zveřejnění usnesení o zahájení řízení, resp. do čtyř měsíců v případě věřitelů se sídlem mimo Francii. Dluhy vzniklé po zahájení řízení mají přednost před dluhy vzniklými před tímto datem. Určité typy transakcí může soud zrušit, pokud je dlužník uzavřel během „období zpevnění“ (před vydáním rozhodnutí o zahájení soudní reorganizace nebo soudní likvidace).

U řízení pod soudním dohledem se může lišit míra zapojení soudně jmenovaného smírčího soudce. Řízení typu „sauvegarde“ a AFS jsou řízení, v nichž dlužník zůstává ve vlastnictví a správě svého majetku, avšak v případě soudní reorganizace může soud rozhodnout o odvolání vedoucích pracovníků společnosti. Úloha vedení je obzvláště omezená v případě soudní likvidace, jelikož dlužnická společnost obvykle přestává vykonávat svou činnost. Soud však může rozhodnout, že podnik bude pokračovat v činnosti pod vedením soudně jmenovaného likvidátora.

0

Poslední aktualizace: únor 2026