Gambie, Republika

Zpomalení růstu v rozvinutých ekonomikách

Ačkoli bude růst i nadále silný, v letech 2025 a 2026 mírně zpomalí. Pomalejší růst vyspělých evropských ekonomik bude mít negativní dopad na cestovní ruch (20 % HDP v roce 2024) a převody peněz ze zahraničí (přibližně 20 %). Kromě toho vláda plánuje v roce 2025 novelizovat zákon o Gambijské agentuře pro investice (domácí i zahraniční) a podporu exportu tím, že omezí daňové pobídky a přestane vydávat speciální investiční certifikáty společnostem s neuspokojivými výsledky. Tato reforma omezí soukromé investice. Naopak jsou do konce roku 2025 plánovány reformy na podporu zakládání podniků, jako je například pozemková politika zaměřená na zajištění a usnadnění přístupu k pozemkům a financování.

V období před prezidentskými volbami v roce 2026 se očekává zpomalení veřejných investic ve prospěch sociálních výdajů. V rámci svého Národního plánu rozvoje (RF-NDP) na období 2023–2027 však vláda plánuje investovat do zemědělství, dopravy, energetiky a lidského kapitálu. Financování infrastruktury ze strany mezinárodních partnerů zůstává klíčové, ačkoli svou roli hrají i přímé zahraniční investice a vládní investice – někdy ve spolupráci se soukromým sektorem. Na počátku roku 2025 bylo uvedeno do provozu vysokonapěťové elektrické vedení, které spolufinancovaly Světová banka, Evropská unie a Evropská investiční banka (EIB). Růst bude podporován také zemědělským sektorem díky nižším cenám vstupů, zejména hnojiv a osiva. Očekává se, že to podpoří spotřebu domácností, jelikož zemědělství v roce 2023 představovalo 29 % celkové zaměstnanosti. V neposlední řadě Čína v červnu 2025 oznámila úplné zrušení cel na dovoz z 53 afrických zemí. Čína byla v roce 2024 nejvýznamnější vývozní destinací Gambie a představovala 36,3 % celkového vývozu. Očekává se, že přímý dopad obchodní války a plánovaného ukončení platnosti zákona o růstu a příležitostech v Africe (AGOA) v září 2025 bude minimální, jelikož vývoz do USA dosud představoval pouhých 0,3 % celkového vývozu.

Od roku 2024 je pozorováno zmírnění inflace díky přetrvávající restriktivní měnové politice – klíčová úroková sazba je od prosince 2023 udržována na úrovni 17 % – a poklesu cen ropy a potravin. V letech 2025 a 2026 by se inflace měla postupně přiblížit k cílovému tempu centrální banky ve výši 5 %. Vzhledem k celosvětové nejistotě začne centrální banka snižovat sazby pravděpodobně až od roku 2026. Uklidňující se inflace a nadcházející uvolnění měnové politiky podpoří soukromou spotřebu a investice.

Fiskální konsolidace ohrožena předvolebními výdaji

Vláda hodlá pokračovat ve svých snahách o fiskální konsolidaci, přičemž se bude řídit programem rozšířené úvěrové facility (ECF) Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 100 milionů USD až do roku 2027. Očekává se, že poměr daňových příjmů k HDP v letech 2025–2026 mírně vzroste, a to díky vyšším tarifům za elektřinu a vodu v souvislosti s postupným rušením dotací. Nedaňové příjmy posílí další výplata v rámci programu recyklace aktiv Africa50 souvisejícího s mostem Senegambia, která odpovídá 1,8 % HDP. Tento program umožňuje soukromým investorům provozovat infrastrukturu po stanovenou dobu výměnou za platby. Kromě toho vláda plánuje v roce 2026 prodat až 60 % svého podílu ve společnosti Gambia Telecommunications Company (Gamtel). Přesto se předpokládá, že se fiskální deficit prohloubí, zejména v roce 2026. MMF zaznamenal pomalý pokrok v oblasti fiskální konsolidace, a to především kvůli pokračujícím mimorozpočtovým transferům na podporu potýkajících se Národní společnosti pro vodu a elektřinu (NAWEC). Očekává se však, že se finanční situace společnosti NAWEC zlepší po neprodloužení její smlouvy se společností Karpowership, vůči níž má společnost nahromaděny značné nedoplatky. Poměr výdajů k HDP v roce 2025 vzroste, a to v důsledku plánovaného zvýšení mezd ve veřejném sektoru, vyšších splátek zahraničního dluhu (přičemž splátky dluhu představují 23 % státního rozpočtu) a zvýšených výdajů na infrastrukturu před volbami v roce 2026. Klesající popularita prezidenta Adamy Barrowa pravděpodobně povede k větším sociálním výdajům a transferům pro zranitelné skupiny obyvatel. Navzdory těmto tlakům se očekává, že program ECF bude pokračovat až do svého plánovaného ukončení v lednu 2027 a čerpání prostředků bude pokračovat, i když může být během volebního období dočasně pozastaveno. Veřejný dluh, který je převážně zahraniční a skládá se z zvýhodněných a částečně zvýhodněných úvěrů od multilaterálních a bilaterálních věřitelů, by měl v letech 2025 a 2026 dále klesat v souvislosti s pokračujícími splátkami. MMF popisuje gambijský dluh jako udržitelný, domnívá se však, že riziko dluhové tísně zůstane vysoké.

Pokud jde o vnější účty, u běžného účtu, který je kvůli velké obchodní nerovnováze strukturálně záporný, se v letech 2025 a 2026 očekává snížení deficitu. K tomuto zlepšení přispějí nižší dovozní ceny ropy a potravinářských komodit, jakož i vyšší výnosy z vývozu, zejména z prodeje arašídů do Senegalu. Pokles příjmů z cestovního ruchu a přílivu remitencí bude kompenzován vyššími výplatami od MMF. Deficit běžného účtu bude financován prostřednictvím projektových grantů, přímých zahraničních investic (PZI) a v menší míře i zvýhodněných úvěrů. Devizové rezervy pokrývají pět měsíců dovozu.

Napjatá politická situace s vyhlídkou na třetí prezidentské funkční období

Prezident Adama Barrow, který byl v roce 2021 znovu zvolen na druhé pětileté funkční období, opakovaně naznačil, že se v prosinci 2026 bude ucházet o případné třetí funkční období. Takový krok je možný díky tomu, že zablokoval ústavní reformu, jejímž cílem je omezit počet prezidentských funkčních období. Jeho strana, Národní lidová strana (NPP), si v parlamentních volbách v dubnu 2022 zajistila těsnou relativní většinu a s podporou dvou menších stran drží nepatrnou absolutní většinu. Ústavní změny však vyžadují 75% většinu v Národním shromáždění, než budou předloženy k referendu. V této souvislosti se mohou před volbami zintenzivnit protesty vedené opozicí a veřejné demonstrace, které se přidají k nedávným mobilizacím proti korupci. Přestože se Barrowovi nepodařilo splnit klíčové volební sliby – zejména pokud jde o politické a ústavní reformy zaměřené na posílení demokracie – a navzdory přetrvávajícím omezeným ekonomickým příležitostem se zdá, že je v příznivé pozici, opíraje se o spojenectví s menšími politickými stranami. Reforma bezpečnostního sektoru mezitím postupuje pomalu, což zpožďuje odchod mise ECOWAS v Gambii (ECOMIG), která byla nasazena v roce 2017 poté, co bývalý prezident Yahya Jammeh odmítl odstoupit. Trvající přítomnost ECOMIG zůstává pro některé části obyvatelstva zdrojem frustrace.

Gambie udržuje úzké vztahy se Senegalem, s nímž má uzavřenou dohodu o spolupráci v oblasti obchodu a tranzitu. Udržuje také silné vztahy s Mali – významným obchodním partnerem – navzdory vystoupení Mali z ECOWAS, stejně jako s Guineou-Bissau a Pobřežím slonoviny. Gambie si udržuje blízké vztahy se zeměmi Perského zálivu, které poskytují významnou podporu při financování infrastruktury. A konečně, země i nadále udržuje dobré vztahy jak s Čínou, tak s Indií: Čína investuje do místního rybářského průmyslu, zatímco Indie dováží kešu ořechy a dodává rýži.

Poslední aktualizace: červenec 2025