Německo

Fiskální výdaje podpoří růst v letech 2026–2027

Německo je v současné době jednou z nejpomaleji rostoucích vyspělých ekonomik, přičemž reálný HDP se od konce roku 2019 téměř vůbec nezvýšil. Obchodní model země orientovaný na export, který se silně opírá o strojírenství, automobilový průmysl a chemický průmysl, je již delší dobu pod tlakem. Vyšší ceny energií, zavedení amerických cel a vzestup Číny jako konkurenta na globálních trzích bohužel domácí ekonomiku ještě více zatěžují. Po poklesu v roce 2023 a stagnaci v roce 2024 se růst konečně vrátil v roce 2025, kdy reálný HDP vzrostl o stále slabých 0,2 %. Pozitivní je, že další zrychlení v roce 2026 je stále pravděpodobné, i když konflikt na Blízkém východě a jeho dopady na ceny energie a chemikálií představují určité překážky. Pro rok 2027 předpokládáme, že německá ekonomika přeřadí na vyšší rychlostní stupeň. Na rozdíl od předchozích fází oživení nebude tento růst poháněn převážně soukromým sektorem, protože spotřeba domácností i podnikové investice by měly zůstat nevýrazné, zatímco čistý vývoz bude i nadále zklamáním.

Naopak vláda v roce 2025 zřídila dluhem financovaný Zvláštní fond pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu (SFIC), který bude mít stimulační účinek na vládní výdaje, zejména na veřejné investice. Značný rozpočet fondu ve výši 500 miliard eur (přibližně 11 % současného HDP) bude vynaložen v průběhu příštího desetiletí, přičemž po 100 miliardách eur bude vyčleněno pro spolkové země (regiony) a pro fond pro klima a transformaci. Zbývajících 300 miliard eur přidělí spolková vláda. Čerpání prostředků však dosud zaostává za plánem, což snižuje potenciální dopad na růst. Nejnovější zpráva o pokroku založená na údajích z června 2026 vykresluje smíšený obraz. Na úrovni spolkových zemí bylo do poloviny roku 2026 na projekty přiděleno 9,6 % rozpočtu (což odpovídá 9,6 miliardám eur), ale skutečně vyplaceno bylo pouze 0,5 %. Na federální úrovni je výkonnost mnohem lepší: v roce 2025 se vládě podařilo utratit 14,0 miliardy eur (což odpovídá 74,0 % přiděleného rozpočtu ve výši 18,9 miliardy eur). V období od ledna do června 2026 bylo vyplaceno 15,1 miliardy eur, což představuje přibližně 38 % letošního rozpočtu ve výši 39,7 miliardy eur. Mezi jednotlivými projekty však existují značné rozdíly. Zatímco investice do nemocnic již v roce 2026 vyčerpaly 100 % přiděleného rozpočtu (6 miliard eur) a sportovní areály čerpaly přibližně 60 % prostředků přidělených na rok 2026 (500 milionů z 836 milionů eur), v jiných oblastech vypadá situace mnohem hůře. V oblasti energetické infrastruktury, výzkumu a vývoje a digitalizace se míra čerpání finančních prostředků v současné době pohybuje v nízkém dvouciferném rozmezí. Dopravní infrastruktura, která letos obdrží lví podíl z financování SFIC, naproti tomu do konce června 2026 vyčerpala přibližně třetinu svého rozpočtu ve výši 22 miliard eur. Celkově by veřejné investice v Německu měly letos vzrůst na přibližně 129 miliard eur, což představuje nárůst oproti 75 miliardám eur v roce 2024. Zatímco stavebnictví a související odvětví budou těžit ze zvýšených výdajů na infrastrukturu a budovy, i zbrojní průmysl bude v letech 2026–2027 i nadále zaznamenávat vyšší poptávku. Zvláštní fond na zbrojení (zřízený předchozí vládou po invazi na Ukrajinu v roce 2022, ve výši 100 miliard eur) bude do konce roku 2027 vyčerpán, avšak současná vláda vyloučila vojenské výdaje z ústavně zakotvené dluhové brzdy. V důsledku toho se předpokládá, že rozpočet na obranu v roce 2029 dosáhne 152 miliard eur, což je trojnásobek hodnoty z roku 2023 a odpovídá 3,5 % HDP (v současnosti 2,4 %). Vzhledem k obrovským kapacitním problémům v německém zbrojním průmyslu budou některé z dodatečných zakázek nevyhnutelně zadány zahraničním dodavatelům, což podpoří růst tohoto odvětví i v zahraničí.

Celkově by německý balíček fiskálních stimulačních opatření měl v letech 2026 a 2027 přispět k růstu o 0,4 procentního bodu v každém z těchto let, bude to však na úkor vyšších rozpočtových schodků a nárůstu státního dluhu. K tomu dochází v době, kdy výnos německých desetiletých státních dluhopisů již vzrostl na 3,2 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2011. V důsledku fiskálních deficitů ve výši přibližně 4 % HDP v letech 2026 i 2027 a nevýrazného hospodářského růstu se předpokládá, že poměr německého veřejného dluhu k HDP vzroste z přibližně 62 % v roce 2024 na téměř 68 % na konci roku 2027. V evropském srovnání je to stále solidní výsledek (průměr eurozóny činil ve 2. čtvrtletí 2026 89 %), signalizuje však odklon od tradičně přísného a disciplinovaného fiskálního přístupu této země. Vytváří to také střednědobá rizika pro případ, že by byl rozpočet SFIC zneužit na vládní dotace namísto toho, aby byl použit na veřejné investice.

Soukromý sektor nadále vykazuje slabé výsledky

Problémem je, že bez fiskálních stimulačních opatření by německé hospodářství čelilo riziku opětovné stagnace, jelikož jak domácnosti, tak podniky mají pesimistické výhledy na nadcházející čtvrtletí. Vypuknutí války s Íránem v březnu 2026 a následný růst cen energií negativně ovlivnily důvěru spotřebitelů. Index spotřebitelské důvěry GfK klesl v květnu na tříleté minimum -33,1 bodu a od té doby se zotavil jen nepatrně. Hospodářské i příjmové očekávání klesly z velmi silných hodnot +10,1 a +15,2 v červenci 2025 na -6,3, respektive -14,5 o rok později. Podindex „ochoty nakupovat“ se rovněž nachází hluboko v záporném teritoriu. To, spolu s vyšší než původně očekávanou inflací (vedoucí ke stagnaci reálných mezd) a zvýšenou nejistotou v oblasti zaměstnání, bude tlumit poptávku domácností ve zbytku roku 2026 a v prvních čtvrtletích roku 2027. Vzhledem k významu soukromé spotřeby (která v roce 2025 představovala více než 53 % HDP) to nevěstí nic dobrého pro vyhlídky růstu v prognózovaném období.

Na straně podniků se mezitím index Ifo Business Climate vrátil k vzestupnému trendu a v období od května do července zaznamenal tři po sobě jdoucí zlepšení. Ukazatel však zůstává v záporných hodnotách ve všech sledovaných odvětvích a zejména maloobchodníci jsou ohledně nadcházejících dvanácti měsíců velmi pesimističtí. Znepokojující je, že úvěrové riziko zůstává problémem: počet firemních insolvencí roste od roku 2022, přičemž v období leden–duben 2026 došlo k dalšímu meziročnímu nárůstu o 7 %. ECB již zvýšila klíčové úrokové sazby v eurozóně a další zvýšení je možné, pokud by válka s Íránem vedla k trvalejšímu cenovému tlaku. Stejně problematické je, že nejnovější průzkum ECB o úvěrování bank (ECB Bank Lending Survey), zveřejněný v červenci 2026, ukazuje, že komerční věřitelé již čtvrté čtvrtletí v řadě zpřísňují podmínky pro přístup firem k úvěrům. S odvoláním na rostoucí geopolitická rizika a rizika platební neschopnosti banky rovněž očekávají další zpřísnění podmínek ve druhé polovině roku 2026, což německým firmám přinese další potíže s refinancováním.

Přebytek běžného účtu země je do značné míry tažen obchodem se zbožím. Zatímco vývoz do eurozóny stále roste, dodávky do Číny a USA (dvou nejdůležitějších vývozních trhů) již delší dobu klesají. Po poklesu o přibližně 10 % v roce 2025 jsou i údaje za leden až květen 2026 nepříznivé: vývoz do USA meziročně klesl o 7,0 % a vývoz do Číny o 13,0 %. Zároveň zůstává růst dovozu robustní a v prvních pěti měsících roku 2026 předstihl růst vývozu (3,7 % oproti 3,0 %). V důsledku slábnoucí konkurenceschopnosti Německa, nově zavedených obchodních bariér v USA a vyšších nákladů na dovoz energie se podle prognóz v letech 2026–2027 sníží dosud značný přebytek běžného účtu Německa, a to na 3,2 % v roce 2027 (v roce 2024 činil 5,8 %).

Vláda je stále méně oblíbená

Po předčasných volbách v únoru 2025 a vytvoření nové koaliční vlády mezi středopravicovou CDU/CSU pod vedením kancléře Friedricha Merze a středolevicovými sociálními demokraty (SPD) pod vedením vicekancléře a ministra financí Larse Klingbeila v květnu 2025 podpora veřejnosti pro oba koaliční partnery neustále klesá. Schvalovací ratingy Merze klesly na přibližně 20 %, což je nejnižší hodnota, jaká kdy byla u německého kancléře zaznamenána, a podpora obou stran klesla na 22 % (CDU/CSU) a 12 % (SPD). Největším vítězem je krajně pravicová AfD: na federální úrovni se v průzkumech veřejného mínění nyní pohybuje kolem 28 %, což by z ní učinilo největší stranu v Bundestagu, dolní komoře parlamentu. AfD by měla dosáhnout velmi dobrých výsledků ve třech nadcházejících krajských volbách ve východním Německu, které se budou konat letos na podzim. Ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko by mohla v zářijových volbách získat absolutní většinu (v průzkumech nyní dosahuje 42 %) a sestavit svou první krajskou vládu. Takový výsledek by dále destabilizoval spolkovou vládu, potenciálně by vyvolal boj o vedení v CDU/CSU a vedl by k výzvám ze strany středopravicových politiků, aby se opustila současná „politika ochranného vala“, která zakazuje spolupráci s AfD. Tlak na kancléře Merze se již v červenci stupňoval v důsledku nepovedené vládní reorganizace, která odcizila značnou část jeho vlastní parlamentní frakce.

Kromě toho se vláda dohodla na provedení smysluplných (ale stále nedostatečných) reforem sociálního zabezpečení. Komise vedené odborníky navrhly změny v důchodovém a zdravotním systému v polovině roku 2026 a vláda dala najevo, že s těmito návrhy souhlasí. Na začátku tohoto roku byl rovněž zpřísněn přístup k dávkám v nezaměstnanosti (což bylo klíčovým tématem volební kampaně CDU/CSU), avšak úspory nákladů nejsou tak podstatné, jak se původně předpokládalo. Návrhy reforem však čelí vážným rizikům při prosazování v parlamentu. Důchodová reforma počítá s vyšším důchodovým věkem i se zvýšením příspěvků jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Tato opatření budou u voličů nepopulární v době, kdy vláda již nyní trpí špatnými výsledky v průzkumech veřejného mínění. Zároveň má takzvaná velká koalice (jelikož zahrnuje dvě kdysi dominantní politické síly poválečného Německa) v parlamentu pouze dvanáctimandátovou většinu. Taková křehká většina neumožňuje příliš mnoho odpůrců v řadách vládní koalice.

Platba

Bankovní převod (Überweisung) zůstává nejběžnějším způsobem platby. Všechny přední německé banky jsou připojeny k síti SWIFT, což jim umožňuje poskytovat rychlé a efektivní služby převodu finančních prostředků. SEPA Direct Debit Core Scheme a SEPA Direct Debit B2B jsou nejnovějšími formami inkasa.

Směnky a šeky se v Německu jako platební prostředky příliš nepoužívají. Pro Němce znamená směnka kritickou finanční situaci nebo nedůvěru v dodavatele. Šeky nejsou považovány za platbu jako takovou, ale za „pokus o platbu“: jelikož německé právo neuznává princip certifikovaných šeků, může vystavitel platbu kdykoli a z jakéhokoli důvodu zrušit. Kromě toho mohou banky platby odmítnout, pokud na účtu vystavitele není dostatek prostředků. Neuhrazené šeky jsou poměrně běžné. Obecně platí, že směnky a šeky nejsou považovány za účinné platební prostředky, i když v případě neuhrazení dávají věřitelům právo na „zrychlené“ vymáhání pohledávek.

Vymáhání pohledávek

Mimosoudní fáze

Mimosoudní vymáhání je zásadním krokem k úspěchu při správě pohledávek. Proces vymáhání obvykle začíná zasláním poslední upomínky dlužníkovi běžnou nebo doporučenou poštou, která dlužníka upozorňuje na jeho platební povinnosti.

Podle zákona o urychlení splatných plateb (Gesetz zur Beschleunigung fälliger Zahlungen) se dlužník považuje za dlužníka v prodlení, pokud dluh zůstane nesplacen do 30 dnů od data splatnosti a po obdržení faktury nebo rovnocenné výzvy k úhradě, ledaže by se strany v kupní smlouvě dohodly na jiné platební lhůtě. Kromě toho je dlužník po uplynutí této lhůty povinen uhradit úroky z prodlení a poplatky za upomínky.

Vymáhání pohledávek je v Německu doporučovanou a běžnou praxí.

Soudní řízení

Zrychlené řízení

Pokud je pohledávka nesporná, může věřitel požádat o vydání příkazu k úhradě (Mahnbescheid) prostřednictvím zjednodušeného a nákladově efektivního řízení. Věřitel popíše podrobnosti své pohledávky a následně může poměrně rychle získat exekuční příkaz prostřednictvím online upomínací služby (Mahnportal), přímých rozhraní nebo (pouze pro fyzické osoby) předtištěných formulářů. Taková automatizovaná a centralizovaná (pro každou spolkovou zemi) řízení jsou k dispozici po celém Německu.

Tento typ řízení spadá do pravomoci místního soudu (Amtsgericht) pro oblast, v níž se nachází bydliště nebo sídlo žadatele. Pro zahraniční věřitele je příslušným soudem Amtsgericht Wedding (v Berlíně). Právní zastoupení není povinné.

Dlužníkovi je po doručení příkazu k úhradě poskytnuta lhůta dvou týdnů na uhrazení dluhu nebo na podání námitky (Widerspruch). Pokud dlužník v této lhůtě nevznesl námitku, může věřitel požádat o vydání exekučního titulu (Vollstreckungsbescheid).

Řádné řízení

V rámci řádného řízení může soud nařídit stranám nebo jejich právním zástupcům, aby své nároky odůvodnili, přičemž k jejich posouzení je poté oprávněn výhradně soud. Každá strana sporu je rovněž vyzvána, aby ve stanovené lhůtě předložila písemné podání, v němž nastíní své očekávání.

Po řádném posouzení nároku se koná veřejné jednání, při kterém soud vynese odůvodněný rozsudek (begründetes Urteil).

Náklady řízení obvykle nese neúspěšná strana, včetně odměn advokáta vítězné strany, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto odměny v souladu s Úředním sazebníkem odměn advokátů (Rechtanwaltsvergütungsgesetz, RVG). V případě částečného úspěchu nesou každá strana své náklady a výdaje poměrnou částí. Řádné řízení může trvat od tří měsíců do jednoho roku, zatímco řízení u Spolkového nejvyššího soudu může trvat až šest let.

Proti rozhodnutí soudu prvního stupně lze podat odvolání (Berufung), pokud předmět sporu přesahuje 600 EUR. Odvolání připustí soud prvního stupně také v případě, že se věc týká otázky zásadního významu nebo vyžaduje revizi zákona za účelem zajištění „jednotné judikatury“.

0

Výkon soudního rozhodnutí

Vymáhání může být zahájeno, jakmile je vydán pravomocný rozsudek. Pokud dlužníci rozsudek nesplní, mohou být jejich bankovní účty zrušeny a/nebo může místní soudní vykonavatel přistoupit k zabavení a prodeji jejich majetku.

V případě zahraničních rozsudků potřebuje věřitel k získání exekuaturu notářsky ověřený německý překlad rozhodnutí, který musí být rovněž uznán, exekuční příkaz k tomuto rozsudku a exekuční doložku. Rozsudky soudů členských států EU se uznávají bez dalšího řízení – pokud se na ně nevztahují určitá omezení vyplývající z evropského práva.

Insolvenční řízení

MIMOŘÁDNÍ ŘÍZENÍ

Dlužníci se mohou pokusit o nové vyjednání svých dluhů s věřiteli, což pomáhá chránit dlužníky před požadavky na předčasné splacení. Tento postup je však v zájmu věřitelů, protože může být rychlejší a bývá méně nákladný než formální insolvenční řízení.

REORGANIZACE

Na základě návrhu podaného u konkurzního soudu z důvodu platební neschopnosti nebo předluženosti může soud zahájit předběžné konkurzní řízení, v jehož rámci jmenuje předběžného správce s cílem prozkoumat možnosti restrukturalizace společnosti. Pokud správce tuto restrukturalizaci schválí, zahájí formální řízení a jmenuje správce, který má na starosti pokračování v podnikání dlužníka při zachování jeho majetku.

LIKVIDACE

Likvidaci lze zahájit na žádost dlužníka nebo věřitele za předpokladu, že dlužník není schopen uhradit své dluhy v době jejich splatnosti. Jakmile je likvidace schválena rozhodnutím o likvidaci a společnost je vyřazena z rejstříku, musí věřitelé uplatnit své pohledávky u likvidačního správce do tří měsíců od zveřejnění.

VÝHRADA VLASTNICKÉHO PRÁVA

Jedná se o písemnou doložku ve smlouvě, na jejímž základě si dodavatel ponechá vlastnické právo k dodanému zboží, dokud kupující neuhradí celou kupní cenu. Existují tři verze této výhrady:

jednoduchá výhrada: dodavatel si ponechá vlastnické právo k dodanému zboží, dokud kupující neuhradí celou částku;

rozšířená výhrada: výhrada se rozšiřuje na další prodej následného zboží; kupující postoupí původnímu dodavateli pohledávky vzniklé z dalšího prodeje třetí straně;

rozšířená výhrada: výhrada se vztahuje i na zboží zpracované do nového výrobku a původní dodavatel zůstává vlastníkem nebo spoluvlastníkem až do výše hodnoty své dodávky.

Poslední aktualizace: srpen 2026