Itálie

Růst tažený investicemi a soukromou spotřebou

Očekává se, že italská ekonomika bude v roce 2026 pokračovat v mírném oživení. Růst bude opět poháněn především domácí poptávkou. Investice zůstanou na solidní úrovni díky postupnému zlepšování finančních podmínek, budou však i nadále podléhat nejistotě, která zatěžuje globální obchodní a geopolitické prostředí. Růst by měl být v roce 2026 podpořen zejména čerpáním evropských fondů v rámci Národního plánu pro oživení a odolnost, pokud se vládě podaří tyto prostředky efektivně využít. Tyto prostředky podpoří stavebnictví, konkrétně infrastrukturu, a částečně tak vykompenzují pokles v rezidenčním sektoru související s vypršením platnosti programu „Superbonus“ (dotace zavedené v roce 2020 na renovaci budov za účelem zvýšení jejich energetické účinnosti). Tyto prostředky činí 194 miliard EUR, z čehož 72 miliard EUR tvoří dotace a 123 miliard EUR úvěry. Po schválení osmé tranše v prosinci 2025 obdržela Itálie 79 % z celkové částky, což výrazně převyšovalo evropský průměr 60 %, avšak do konce listopadu 2025 bylo vyčerpáno pouze 52 %. Za druhé, spotřeba domácností bude pozitivně přispívat k růstu díky nárůstu kupní síly, který je tažen robustním trhem práce a mírnou inflací. Do konce roku 2025 klesla míra nezaměstnanosti na 5,6 %, tj. na nejnižší úroveň v historii. Růst mezd vyjednaný v kolektivních smlouvách činil v roce 2025 v průměru 3,1 %, čímž opět předstihl inflaci a přispěl tak k nárůstu reálného disponibilního příjmu, který se od roku 2025 zrychluje. Navzdory těmto nárůstům zůstaly reálné mzdy v září 2025 o 8,8 % nižší než v lednu 2021. Rozpočet na rok 2026 výrazně snížil mezní sazbu pro druhý příjmový pásmo daňové stupnice (mezi 28 000 a 50 000 EUR) z 35 % na 33 %, poté co již v roce 2025 bylo sloučení prvních dvou pásem učiněno trvalým. Míra úspor domácností nicméně nadále rostla a ve 3. čtvrtletí roku 2025 dosáhla 14,1 % disponibilního příjmu (oproti průměru 11 % v letech 2015 až 2019), což odráží pokračující omezení spotřeby. Objem maloobchodního prodeje se od konce roku 2023 stabilizoval na úrovni přibližně o 4 % nižší než před pandemií.

Zahraniční poptávka mírně ožije, což však bude i nadále kompenzováno trvalejším nárůstem dovozu. Očekává se, že vývoz služeb zůstane na vysoké úrovni, a to zejména díky poptávce v oblasti cestovního ruchu, která i nadále vykazuje vzestupný trend, byť pomalejším tempem než v předchozích letech. V roce 2025 zaznamenal počet zahraničních turistů ubytovaných v turistických ubytovacích zařízeních meziroční růst přibližně o 1 %, a to po 9 % v roce 2024 a 23 % v roce 2023. Italská ekonomika bude i nadále vystavena křehké poptávce a oživení svých evropských sousedů, vzhledem k tomu, že více než 55 % jejího vývozu zboží směřuje do zbytku EU. USA navíc představují pro Itálii největší obchodní přebytek a její druhý největší vývozní trh (11 % jejího vývozu) po Německu. V důsledku toho zůstává italský zpracovatelský sektor (který představuje téměř 15 % HDP) silně vystaven americkým clům v návaznosti na rok 2025, který byl poznamenán dopady předběžného nakupování. Tato situace se týká zejména strojů a dalších investičních statků, zejména elektrických zařízení, farmaceutických výrobků, lodního stavitelství a automobilového průmyslu, které dohromady představují více než polovinu vývozu do USA. Vývoz zboží je rovněž vystaven zvýšené konkurenci ze strany Číny a ztrátě konkurenceschopnosti v důsledku posílení eura vůči dolaru.

Postupná fiskální konsolidace

Konsolidace veřejných financí bude probíhat postupně a mohla by Itálii umožnit vystoupit z evropského postupu při nadměrném schodku – zahájeného v roce 2024 – již v roce 2026. Navzdory postupným snížením sazeb daně z příjmů fyzických osob budou příjmy těžit z dobré situace na trhu práce, jakož i ze zvýšení daní pro finanční a pojišťovací společnosti, které jsou stanoveny v rozpočtu na rok 2026. K fiskální konsolidaci přispěje také vypršení platnosti pobídek na renovaci v rámci programu „Superbonus“ (s výjimkou oblastí postižených zemětřesením). I přes postupné rušení této pobídky však bude v nadcházejících letech představovat zátěž pro veřejné finance, jelikož daňové úlevy přiznané od roku 2024 musí být uplatňovány v rovnoměrných splátkách po dobu deseti let. Navzdory trendu fiskální konsolidace má Itálie po Řecku druhý nejvyšší poměr veřejného dluhu k HDP v Evropě. Na rozdíl od Řecka, kde je dluh z velké části v rukou veřejných věřitelů, je většina italského dluhu (70 %) v rukou rezidentů, z čehož čtvrtinu drží Italská centrální banka.

Ačkoli se situace italských bank zlepšila, zůstávají i nadále silně vystaveny domácímu státnímu dluhu, který v dubnu 2025 představoval téměř 10 % jejich aktiv (což je pokles oproti pandemickému vrcholu 11 %, ale stále výrazně více než průměr eurozóny, který činí 4 %). Bankovní systém je navíc dobře kapitalizován (poměr CET1 ve výši 16 %), vysoce likvidní (poměr čistého stabilního financování ve výši 133 %) a má zdravé portfolio aktiv (podíl úvěrů v selhání ve 3. čtvrtletí 2025 činil 2,2 %). Vláda je však vůči soukromému sektoru vystavena podmíněným závazkům, které dosahují 15 % HDP, přičemž drtivá většina z nich souvisí s pandemií covidu.

Pokud jde o vnější účty, zmírnění cen energií pomohlo obnovit přebytek italského běžného účtu, který byl v roce 2022 přerušen energetickou krizí. Přebytek běžného účtu bude v tomto pozitivním trendu pokračovat i v roce 2026, zůstane však pod úrovní z období před pandemií (průměr za roky 2015–2019 se blížil 2,5 % HDP) kvůli rostoucímu dovozu způsobenému postupným oživením domácí poptávky, strukturálně vyšším cenám energií a přetrvávající křehkosti zahraniční poptávky. Ačkoli Itálie těží ze silného odvětví cestovního ruchu a dopravy (spojeného především s cestovním ruchem), které generuje relativně stabilní přebytek, její bilance služeb bude i nadále vykazovat mírný schodek.

Návrat k politické stabilitě

Po rozpadu prozatímní vlády Draghiho v červenci 2022 si středopravicová koalice zajistila pohodlné vítězství (43 % hlasů, 237 ze 400 křesel v dolní komoře) v předčasných volbách konaných v září 2022. V čele vlády stojí Giorgia Meloni, jejíž strana Fratelli d’Italia zvítězila s velkým náskokem a získala 26 % hlasů. K ní se připojily strany Forza Italia (8 % hlasů) a Lega (9 %), které společně obsadily 237 ze 400 křesel. Po dlouhém období politické nestability charakterizovaném nestabilními koalicemi se Giorgii Meloniové podařilo upevnit silnou podporu italských konzervativních politických sil. Popularita premiérky na italské politické scéně se potvrdila i v evropských volbách v červnu 2024, kde její strana zvítězila s téměř 29 % hlasů, následovaná stranou Partito Democratico (PD) s 24 %. Díky slabé opozici ze strany centristických a progresivních stran (PD a Movimento Cinque Stelle) se očekává, že konzervativní koalice vedená Meloniovou zůstane u moci až do konce svého funkčního období v roce 2027. Kromě toho se očekává, že premiérka bude i nadále usilovat o ústavní reformu, která by umožnila přímou volbu předsedy vlády, a to navzdory skutečnosti, že návrh zákona již v červnu 2024 prošel Senátem. Reformu tohoto charakteru je obtížné prosadit, neboť změna ústavy vyžaduje dvoutřetinovou většinu v parlamentu nebo prostou většinu následovanou referendem.

Silná závislost na evropských fondech při financování investic představuje pro vládu silnou motivaci k plnění podmínek EU. Úsilí o zlepšení podnikatelského prostředí prostřednictvím strukturálních reforem, fiskální konsolidace a veřejných investic by proto mělo pokračovat. Itálie bude muset urychlit zavádění reforem, má-li využít všech prostředků, které jí byly přiděleny, a to před uplynutím lhůty pro čerpání v roce 2026.

Platba

Obchodní směnky (cambiali) jsou k dispozici ve formě směnek nebo dlužních úpisů. Cambiali musí být řádně akceptovány příjemcem a opatřeny místní kolkovnou známkou ve výši 12/1000 jejich hodnoty, přičemž jsou vydávány a splatné v dané zemi. Jsou-li vydány v dané zemi a splatné v zahraničí, jsou opatřeny kolkem ve výši 9/1000, a pokud byly předtím opatřeny kolkem v zahraničí, jsou v dané zemi opatřeny kolkem ve výši 6/1000, přičemž minimální hodnota kolku činí 0,50 €. V případě neplnění představují de facto exekuční příkazy, neboť soudy je automaticky uznávají jako exekuční titul (ezecuzione forzata) vůči dlužníkovi.

Podepsané směnky představují přiměřeně bezpečný platební prostředek, avšak jsou využívány jen zřídka kvůli vysoké kolkovné dani, poněkud zdlouhavé lhůtě pro proplacení a obavám příjemce z poškození jeho dobré pověsti v důsledku evidence a zveřejnění sporných neuhrazených směnek u obchodních komor.

Kromě data a místa vystavení musí šeky vystavené na částky přesahující 1 000 € a určené k oběhu v zahraničí nést poznámku „non trasferibile“ (nepřenosný), jelikož je může proplatit pouze příjemce. Aby bylo používání šeků bezpečnější a efektivnější, bude vystavitel jakéhokoli bankovního nebo poštovního šeku vydaného bez oprávnění nebo s nedostatečným krytím vystaven správním sankcím a zařazení do seznamu CAI (Centrale d’Allarme Interbancaria), což automaticky vede k vyloučení z platebního systému na dobu nejméně šesti měsíců.

Bankovní stvrzenky (ricevuta bancaria) nejsou platebním prostředkem, ale pouze oznámením o bankovním domicilu vyhotoveným věřiteli a předloženým jejich vlastní bance k předložení bance dlužníka za účelem platby (stvrzenky jsou k dispozici i v elektronické podobě, v takovém případě se nazývají „RI.BA elettronica“).

Široce se využívají bankovní převody (90 % plateb z Itálie), zejména převody SWIFT, protože výrazně zkracují dobu zpracování. Bankovní převody představují levný a bezpečný platební prostředek, jakmile si smluvní strany vybudují vzájemnou důvěru.

Vymáhání pohledávek

Mimosoudní fáze

Mimosoudní vymáhání je vždy lepší než soudní řízení. Poštovní upomínky a telefonické upomínky jsou poměrně účinné. Návštěvy na místě, které poskytují příležitost k obnovení dialogu mezi dodavatelem a zákazníkem s cílem dosáhnout dohody, lze provádět pouze po udělení zvláštní licence.

Jednání o vyrovnání se zaměřují na úhradu jistiny spolu s případnými smluvními úroky z prodlení, které mohou být písemně sjednány a odběratelem akceptovány.

Není-li dosaženo dohody, platí pro obchodní smlouvy sazba stanovená Ministerstvem hospodářství a financí na základě refinanční sazby Evropské centrální banky, zvýšená o osm procentních bodů.

Soudní řízení

Pokud se věřitelé nedohodnou se svými dlužníky, závisí druh podniknutých právních kroků na druhu dokumentů, které nárok odůvodňují.

Zrychlené řízení

Na základě cambiali (směnky, dlužní úpisy) nebo šeků mohou věřitelé přistoupit přímo k nucenému výkonu, a to nejprve doručením výzvy k úhradě (atto di precetto) soudním vykonavatelem, která předchází zabavení movitého a nemovitého majetku dlužníka (pokud nedojde k skutečné úhradě v stanovené lhůtě). Výtěžek z následné dražby se použije na uspokojení nesplacených pohledávek.

Věřitelé mohou získat příkaz k úhradě (decreto ingiuntivo), pokud kromě kopií faktur předloží písemný důkaz o existenci pohledávky jakýmkoli způsobem nebo notářsky ověřený výpis z účtu. Žalovanému je poskytnuta čtyřicetidenní lhůta k podání námitky.

Běžné zkrácené řízení (procedimento sommario di cognizione), zavedené v roce 2009, se používá u jednoduchých sporů, které lze vyřešit pouhým předložením důkazů. Soud v složení jednoho soudce stanoví termín jednání, na kterém se strany dostaví, a vydá předběžně vykonatelné rozhodnutí, pokud uzná opodstatněnost nároku; dlužník má však 30 dnů na podání odvolání.

Řádné řízení

Věřitel musí podat žalobu u soudu (citazione) a doručit předvolání dlužníkovi, který do devadesáti dnů v rámci předběžného jednání podá obhajobu (comparsa di costituzione e risposta). Strany poté soudu předloží písemná vyjádření a důkazy. Pokud dlužník nepodá obhajobu, má věřitel právo požádat o rozsudek pro zmeškání. Soud obvykle přizná nápravu ve formě deklaratorních rozsudků, konstitutivních rozsudků, plnění z smlouvy a náhrady škody, nemůže však přiznat žádnou náhradu škody, o kterou strany nepožádaly.

Nesporné nároky se obvykle vyřizují do čtyř měsíců, ale lhůta pro získání vykonatelného soudního rozhodnutí závisí na konkrétním soudu. Celkově trvají sporná soudní řízení v průměru až tři roky.

Cílem současného občanského soudního řádu je urychlit průběh řízení zkrácením procesních lhůt, stanovením přísných lhůt pro předkládání důkazů a přednesení argumentů stranami a zavedením písemných výpovědí jako doplňku k ústním výpovědím.

0

Výkon soudního rozhodnutí

Rozsudek se stává vykonatelným, jakmile jsou vyčerpány všechny opravné prostředky. Pokud dlužník rozsudek nesplní, může soud nařídit donucovací opatření, jako je zabavení majetku dlužníka nebo povolení vymáhání dluhu od třetí strany (příkaz k srážkám ze mzdy) – ačkoli vymáhání dluhu prostřednictvím této druhé možnosti bývá zpravidla nákladově efektivnější.

U zahraničních rozhodnutí budou rozhodnutí vydaná v zemi EU těžit ze zvláštních postupů, jako je platební příkaz EU nebo evropský exekuční příkaz. Rozsudek ze země mimo EU bude muset být uznán a vykonán na základě vzájemnosti, což znamená, že vydávající země musí být součástí dvoustranné nebo mnohostranné dohody s Itálií.

Insolvenční řízení

MIMO SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Právní reforma z roku 2012 umožňuje dlužníkovi podat žádost o předběžné vyrovnání. Jednání o dohodě začínají 60 až 120 dní před zahájením soudního řízení o restrukturalizaci dluhu. Dlužník si zachovává kontrolu nad majetkem a činností společnosti. Nový předem dohodnutý plán vyrovnání může být schválen s souhlasem věřitelů představujících 60 % dluhu dlužnické společnosti.

RESTRUKTURALIZAČNÍ ŘÍZENÍ

Toto vyrovnání je soudní řízení, které umožňuje společnosti ve finančních potížích navrhnout plán restrukturalizace dluhu. Dlužník podá soudu návrh na splacení celkové dlužné částky zajištěným věřitelům. Pokud jej soud přijme, je jmenován správce, a pokud většinu nezajištěných věřitelů návrh přijme, soud řízení oficiálně potvrdí.

Alternativně může být uzavřena dohoda o restrukturalizaci dluhu (accordi di ristrutturazione del debito), jejímž cílem je restrukturalizovat dluh tak, aby byla dlužnická společnost zachráněna před konkurzním řízením. Dlužník musí předložit zprávu o své schopnosti splatit zbývajícím věřitelům dluh v plné výši; v opačném případě mohou tito věřitelé napadnout dohodu u konkurzního soudu a požadovat ověření, že jejich pohledávky budou uhrazeny v plné výši.

LIKVIDACE

Cílem tohoto řízení je uspokojit věřitele zpeněžením majetku dlužníka a rozdělením výtěžku mezi ně. Stav platební neschopnosti opravňuje soud k vyhlášení konkurzu, a to i v případě, že platební neschopnost není způsobena pochybením dlužníka. Soud projedná důkazy týkající se pohledávek věřitelů a jmenuje správce, který bude spravovat společnost a její majetek. Tento správce musí zlikvidovat veškerý majetek společnosti a výtěžek rozdělit mezi věřitele, aby bylo řízení formálně ukončeno.

Poslední aktualizace: únor 2026