Jižní Korea

Výhled hospodářského růstu zastiňují nejistoty ohledně vývozu a slabá domácí poptávka

Hospodářský růst Jižní Koreje se v roce 2024 oživil a dosáhl 2,0 % – oproti 1,4 % v roce 2023 – a to díky silnému oživení exportu navzdory slabé domácí poptávce. Dynamika exportu se zlepšila, i když s výraznými rozdíly mezi technologickým a netechnologickým sektorem. Vývoz polovodičů meziročně vzrostl o 43,9 %, a to díky poptávce po serverech pro umělou inteligenci a růstu v oblasti displejů a počítačů. Dobře si vedla také dopravní technika, včetně automobilů a lodí, avšak vývoz v netechnologických odvětvích, jako jsou chemikálie, ocel a ropné produkty, zůstal slabý. Na domácím trhu byly investice do zařízení podpořeny výdaji na vybavení pro výrobu čipů, avšak celková hrubá kapitálová tvorba byla zatížena 2,7% poklesem investic do stavebnictví v důsledku zvýšených stavebních nákladů a přísnější regulace financování developerů kvůli zvýšeným rizikům nesplácení. Soukromá spotřeba mírně vzrostla (+1,1 % meziročně), brzděna vysokým dluhovým zatížením v prostředí trvale vysokých úrokových sazeb, a to i přes zmírnění inflace. Politický šok vyvolaný krátkodobým vyhlášením stanného práva bývalým prezidentem Yoonem ve čtvrtém čtvrtletí spotřebu dále utlumil.

Při pohledu do budoucna by se růst Jižní Koreje mohl v roce 2025 zpomalit na 1,0 % v důsledku nejistých výhledů v oblasti vývozu a vlažného oživení domácí poptávky. Dynamika vývozu již v 1. čtvrtletí oslabila, a to ještě předtím, než USA oznámily nová cla. Dne 2. dubna navrhla Trumpova administrativa globální reciproční cla, včetně 25% cla na Jižní Koreu, ačkoli zavedení těchto dodatečných cel nad rámec základních 10% cel bylo dne 9. dubna na 90 dní pozastaveno. Kromě toho je jihokorejský vývoz ohrožen stávajícími americkými cly podle § 232 na ocel, hliník a automobily (25 % až 50 %), stejně jako potenciálními cly na polovodiče a farmaceutické výrobky. Ačkoli většina oznámených cel ještě nenabyla účinnosti (obchodní jednání mezi USA a Jižní Koreou pokračují, avšak konkrétní vývoj se může zastavit až do inaugurace příštího prezidenta na začátku června), rostoucí nejistota v oblasti obchodu by mohla negativně ovlivnit podnikatelskou důvěru a kapitálové výdaje, což by dále oddálilo oživení domácí poptávky.

Soukromá spotřeba se mezitím pravděpodobně brzy nezotaví, protože míra úspor domácností opět stoupá, což pravděpodobně odráží zhoršující se důvěru spotřebitelů v důsledku ostřejších než očekávaných odvetných cel ze strany USA a přetrvávající politické nejistoty. Pozitivním faktorem je, že postupné, ale pokračující uvolňování měnové politiky spolu se stabilizující se inflací by mělo spotřebu do jisté míry kompenzovat a podpořit postupné oživení investic do stavebnictví.

Zhoršující se stav veřejných financí

Vnější účty Jižní Koreje se v roce 2024 zlepšily díky oživení obchodní bilance se zbožím. Běžný účet vykázal přebytek ve výši 99,04 mld. USD (5,3 % HDP), což představuje výrazný nárůst oproti přebytku 32,82 mld. USD v roce 2023. Toto oživení bylo způsobeno především vyšším přebytkem obchodní bilance se zbožím, který byl poháněn silným vývozem polovodičů a nižšími náklady na dovoz v důsledku klesajících světových cen komodit. Deficit bilance služeb však zůstal nad hranicí 20 mld. USD, což odráží přetrvávající schodky v oblasti výrobních služeb, cestovního ruchu a dalších podnikatelských služeb – i když se mírně snížil, protože jej částečně kompenzoval rostoucí přebytek v dopravě. Do budoucna se očekává, že běžný účet zůstane v roce 2025 stabilní, jelikož klesající světové ceny ropy a silnější KRW zmírní vnější tlaky na přebytek obchodu se zbožím. Přebytek primárních příjmů by mezitím měl zůstat pevný, a to díky trvale vysokým úrokovým výnosům.

Fiskální situace Jižní Koreje se mezitím v roce 2024 zhoršila, přičemž řízený fiskální deficit (bez fondů sociálního zabezpečení) se výrazně prohloubil nad rámec původních prognóz (-4,1 % HDP oproti rozpočtovaným -3,6 %). Tento neobvykle vysoký deficit – který překročil 4 % HDP pouze během krizí, jako byla asijská finanční krize nebo pandemie Covid-19 – byl způsoben především výpadkem příjmů z daně z příjmů právnických osob, zatímco výdaje na sociální zabezpečení se snížily jen velmi mírně. Zvětšující se schodek signalizuje posun od rozpočtové disciplíny (která byla od roku 2022 charakteristickým rysem vlády Yoon) směrem k aktivnějšímu řízení veřejných financí, jelikož ekonomika čelí nerovnoměrnému oživení vývozu a slabé domácí poptávce. Ačkoli je v rozpočtu na rok 2025 plánováno řízené fiskální saldo ve výši -2,8 % HDP, skutečný deficit bude pravděpodobně vyšší kvůli dvěma doplňkovým rozpočtům. 1. května schválil jihokorejský parlament dodatečný rozpočet ve výši 13,8 bilionu wonů (0,5 % HDP), z něhož jsou vyčleněny prostředky na pomoc při likvidaci následků lesních požárů, finanční podporu vývozců a malých a středních podniků a investice do umělé inteligence. Vzhledem k rostoucímu riziku, že by celní šok mohl ohrozit hospodářský růst, navíc nová vláda, která by měla nastoupit do úřadu po prezidentských volbách na začátku června, může již v červenci navrhnout druhý dodatečný rozpočet.

Jižní Korea pořádá prezidentské volby po měsících politických nepokojů

Jižní Korea se ocitla v politické krizi poté, co bývalý prezident Yoon Suk-yeol dne 3. prosince 2024 na krátkou dobu vyhlásil stanné právo, což bylo první takové opatření od roku 1979. Tento krok, odůvodněný jako nezbytný k ochraně země před Severní Koreou a „protistátními silami“, postrádal konkrétní důkazy a byl rychle zrušen parlamentem do šesti hodin poté, co 190 zákonodárců překonalo vojenské zátarasy, vstoupilo do Národního shromáždění a hlasovalo proti němu. Situace se dále vyhrotila 14. prosince 2024, kdy Národní shromáždění schválilo návrh na impeachment proti Yoonovi, který Ústavní soud potvrdil jednomyslným rozhodnutím 8:0 dne 4. dubna 2025.

Po odvolání Yoon z úřadu byly na 3. června 2025 naplánovány předčasné prezidentské volby. Aktuální průzkumy veřejného mínění ukazují, že Lee Jae-myung z opoziční Demokratické strany si udržuje jasný náskok, a to i přes přetrvávající právní spory; jeho soudní řízení kvůli porušení volebního zákona během prezidentských voleb v roce 2022 bylo odloženo až na období po volbách. Mezitím se jako jeho hlavní soupeř vyprofiloval Kim Moon-soo, bývalý ministr práce a zaměstnanosti a kandidát vládní strany (Strana lidové moci). Oba kandidáti podporují rozvoj umělé inteligence a slibují finanční pomoc malým podnikům a mládeži, jejich celkové postoje k fiskální politice se však výrazně liší. Lee prosazuje více redistributivních opatření a veřejné investice řízené státem, což je v souladu s preferencí jeho strany pro aktivní fiskální intervence, přičemž absolutní většina strany v Národním shromáždění by mohla v případě jeho vítězství ve volbách usnadnit prosazení takové agendy. Kim naopak upřednostňuje tržně orientované přístupy, včetně deregulace, snižování daní a regionální konkurence.

Poslední aktualizace: květen 2025