Litva
Estonsko
Německo
Švédsko
Rusko
Polsko
FinskoOživení růstu brzdí konflikt na Blízkém východě
Rok 2025 se vyznačoval oživením ekonomické aktivity taženým domácí poptávkou. Oživení růstu se v roce 2026 v důsledku konfliktu na Blízkém východě mírně zpomalilo, ale v roce 2027 by mělo opět nabrat vzestupný trend. Rostoucí ceny energií automaticky zvýšily náklady na vstupy a dopravu. Ekonomická aktivita však zůstává odolná a je poháněna soukromou spotřebou, u níž se v roce 2026 předpokládá růst o 1,6 % a v roce 2027 o 1,9 %. Ačkoli je soukromá spotřeba podporována rostoucími nominálními mzdami, zůstává citlivá na přetrvávající vysokou inflaci. Ta začala zrychlovat již v roce 2025. Růst cen energií v důsledku blokády Hormuzského průlivu udržel inflaci v roce 2026 na vysoké úrovni a patová situace v geopolitické oblasti v roce 2027 bude udržovat napětí na vysoké úrovni. Dopad však zůstává mírný, protože Lotyšsko má průmyslový sektor s relativně nízkou energetickou náročností a diverzifikovanou energetickou skladbou. Kromě toho vláda s cílem omezit pokles kupní síly spotřebitelů snížila DPH na některé základní potraviny.
V roce 2025 investice po dvou letech poklesu prudce vzrostly o 9,8 %. Hlavním motorem byly především soukromé investice, stejně jako finanční prostředky z Evropské unie, zejména na projekt Rail Baltica. Tento projekt, financovaný z přibližně 85 % Evropskou unií, si klade za cíl vybudovat novou vysokorychlostní železniční trať, která začlení pobaltské země do evropské sítě a posílí regionální konkurenceschopnost. Dokončení, původně plánované na rok 2026, bylo odloženo na rok 2030 kvůli nedostatku nezbytných rozpočtových prostředků ze strany Lotyšska, které se odhadují na 3,7 miliardy EUR. V důsledku kombinovaných vlivů inflace a nejisté geopolitické situace zůstává předpokládaný nárůst investic pro rok 2026 mírnější než v roce 2025, tj. na úrovni přibližně 3 %. Země i nadále čelí obtížím při financování inovačních aktivit kvůli roztříštěným programům podpory, které jsou zatíženy nadměrnou byrokracií. V roce 2026 však Evropská investiční banka (EIB) vyčlenila 20 milionů EUR na zelené dluhopisy vydané státní energetickou společností Latvenergo. Tyto prostředky podpoří projekty v oblasti větrné energie, akumulace energie v bateriích a modernizaci vodních a fotovoltaických elektráren.
Hnací silou ekonomiky je sektor služeb, který tvoří 75 % HDP, včetně služeb pro podniky, informačních a komunikačních technologií a dopravy. Vzhledem k omezením EU vůči ruským dopravcům se obchod s Ruskem stále častěji uskutečňuje přes pobaltské státy prostřednictvím místních společností. V červenci 2026 však Rusko pozastavilo provoz na svých železničních hraničních přechodech s Lotyšskem. Navzdory slabosti západoevropského stavebnictví má dřevařský a nábytkářský průmysl díky bohatým lesním zdrojům konkurenční výhodu. Dřevo, jakožto hlavní přírodní zdroj země, se také využívá k vytápění domácností a k výrobě energie v elektrárnách na biomasu. Vysoce výkonným odvětvím je také farmaceutický průmysl, u něhož se pro rok 2026 předpokládá růst tržeb o 8,5 %, a to především díky farmaceutickému koncernu Grindeks. Tento lídr farmaceutického trhu výrazně omezil svůj vývoz do Ruska ve prospěch expanze na nové trhy, zejména v Jižní Americe.
Rostoucí rozpočtové tlaky způsobené zvýšenými výdaji na obranu
Očekává se, že se rozpočtový deficit v letech 2026 a 2027 prohloubí. Prohlubování deficitu vyplývá ze zvýšení rozpočtu na obranu na pozadí přetrvávajících napětí s Ruskem. Lotyšsko proto využilo národní výjimku z Paktu stability a růstu k financování těchto vojenských výdajů, které by v letech 2026 a 2027 měly činit 4,1 %, respektive 5,5 % HDP. V červnu 2026 podepsalo Lotyšsko smlouvu o obranné půjčce ve výši 3,5 miliardy EUR v rámci programu Evropské unie SAFE (Security Action for Europe).
Kontrola deficitu je důležitá vzhledem k rozpočtovým nákladům spojeným se stárnutím obyvatelstva a nutností financovat systém zdravotní péče. Očekává se, že poměr veřejného dluhu k HDP v nadcházejících letech poroste. Příjmy jen stěží drží krok s rostoucími výdaji a daňové příjmy klesají pod průměr EU. Dne 1. ledna 2026 vstoupila v platnost daňová reforma, která mimo jiné zvýší příjmy státu. Reforma spočívá především ve snížení daňového zatížení osob s nízkými a středními příjmy a v jeho zvýšení pro ostatní, jakož i ve zavedení 3% přirážky ke všem příjmům přesahujícím 200 000 EUR ročně, včetně mezd, dividend, kapitálových zisků a dalších příjmů.
Deficit běžného účtu se v roce 2026 pravděpodobně prohloubí. Jelikož je Lotyšsko čistým dovozcem ropy, deficit se zhoršuje v důsledku rostoucích globálních nákladů na energii. Růst vývozu, který se v roce 2026 odhaduje na přibližně 0,7 %, zůstal mírný, ale v roce 2027 by se měl zotavit na přibližně 2,7 %, a to především díky konkurenceschopnému odvětví dřevařství, jakož i potravinářským a farmaceutickým výrobkům. Bilance služeb mezitím zůstává v přebytku, a to hlavně díky odvětvím logistiky, informačních technologií a dopravy.
Nová vláda uprostřed napětí s Ruskem
Diplomatické vztahy s Ruskem zůstanou pravděpodobně napjaté až do roku 2030. V roce 2026 bylo v lotyšském vzdušném prostoru zaznamenáno několik dronů. Nárůst vojenských výdajů je reakcí na očekávanou eskalaci ruských hybridních útoků. Lotyšsko posílilo bezpečnostní opatření v okolí vodní elektrárny nedaleko Rigy v reakci na hrozbu ruských útoků na kritickou infrastrukturu v regionu.
Ruská hrozba ovlivňuje i domácí politiku. Dne 10. května 2026 premiérka Evika Silina odvolala svého ministra obrany poté, co dron narazil do skladu paliva. Po odchodu ministra ze strany následně rezignovala i předsedkyně vlády. Dne 28. května parlament schválil sestavení nové vlády – stále středopravicové a nacionalistické – v čele s centristou Andrisem Kulbergsem ze strany Sjednocený seznam. Dne 3. října se středopravicová strana premiérky Sjednocený seznam stala vítězem parlamentních voleb. S 35,3 % hlasů a 42 mandáty má Kulbergsova strana dobrou výchozí pozici pro vedení koaličních jednání. Parlamentní většinu by mohla zajistit buď s nacionalistickou Národní aliancí, nebo s centristickou stranou Nová jednota. Tyto strany sdílejí odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny, omezit ruský kulturní vliv a sladit se s politikou NATO a Evropské unie. V parlamentních volbách si polepšily také populistické strany, k čemuž přispěla podpora rusky mluvící menšiny (která tvoří třetinu obyvatelstva a je z politického procesu do značné míry vyloučena).