Litva

Trvalý a stabilní růst v roce 2025

V roce 2025 se očekává, že růst zůstane silný a výrazně převýší průměr eurozóny. Je to do značné míry podpořeno pokračujícím čerpáním fondů EU (10,2 miliardy EUR na období 2021–2027, což představuje přibližně 15 % HDP, přičemž do konce roku 2024 bylo přiděleno 45 % a vyplaceno méně než 10 %). Průmyslový sektor zaměřený převážně na export (strojírenství, elektrická a elektronická zařízení, chemický průmysl), který tvoří 46 % HDP, se přizpůsobil ztrátě ruského trhu a nadále pozitivně přispívá k ekonomice. Nedávné výzvy k posílení nearshoringu v rámci rostoucích snah o reshoring v reakci na Čínu by mohly být přínosem i pro litevské společnosti. Členství země v eurozóně usnadňuje tok přímých zahraničních investic (PZI), což tuto dynamiku podpoří. Služby (63 % HDP) zůstanou klíčovým pilířem ekonomiky, zejména rozvíjející se odvětví, jako jsou finanční služby a outsourcing technologií, u nichž se očekává růst díky stoupající globální poptávce po digitalizaci a cloudových službách. Navzdory úbytku obchodu s Ruskem a Běloruskem zůstává doprava rostoucím odvětvím po dokončení vysokorychlostních severo-jižních dopravních koridorů napříč pobaltskými státy (Rail Baltica). Očekává se také zlepšení silničních spojení s Polskem a zbytkem EU.

Trvalý růst reálných mezd a pokračující uvolňování úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB) poskytují další podporu soukromé spotřebě (60 % HDP). Navzdory vysoké míře nezaměstnanosti (6,3 % v dubnu 2025) zůstává situace na trhu práce napjatá kvůli významné strukturální složce nezaměstnanosti, která způsobuje nedostatek pracovních sil v klíčových odvětvích. Příliv ukrajinských uprchlíků tento tlak zmírnil pouze okrajově a dočasně. Inflace však prudce zrychluje (4,1 % v dubnu 2025 oproti 0,7 % v roce 2024) v důsledku méně příznivého srovnávacího základu u cen energií než v roce 2024 a pokračujícího růstu cen služeb, který je sám o sobě poháněn růstem mezd. Inflaci podporuje také silná spotřebitelská poptávka, stejně jako plánované zvýšení DPH na ubytování, dopravu a kulturu, které v lednu 2026 vzroste z 9 % na 12 %. Navíc značné investice z nahromaděných firemních úspor dodávají hospodářské aktivitě další impuls, zatímco se zlepšuje důvěra podnikatelů.

Rozpočet pod tlakem kvůli výdajům na obranu

Rozpočet zůstane v roce 2025 v deficitu kvůli prudkému nárůstu vojenských výdajů (zvýšených na 3 % HDP) a oživení strategických infrastrukturních projektů, včetně některých složek iniciativy Rail Baltica. Na straně příjmů vláda počítá se zvýšením sazby daně z příjmů právnických osob z 15 % na 16 % v lednu 2025, jakož i s prodloužením (schváleným v dubnu 2024) výjimečné daně ze zisků bank, která v roce 2023 přinesla 256 milionů EUR. V roce 2026 bude vláda pokračovat ve zvyšování sazby daně z příjmů právnických osob (z 16 % na 17 %). Tato opatření však nedokážou vyvážit rozsah nových výdajů. Kromě toho se očekává, že reforma daně z příjmů (leden 2025), která osvobozuje osoby pobírající minimální mzdu, sníží daňový základ, i když to bude částečně kompenzováno vyššími daňovými sazbami u vyšších příjmů. Navzdory smíšené strategii financování (domácí fiskální zdroje, evropské transfery a půjčky) se veřejný dluh zvýší (i když zůstane na mírné úrovni) v důsledku upřednostňování bezpečnostních agend a udržování úrovně veřejných investic.

Očekává se, že běžný účet zůstane v roce 2025 celkově stabilní, s mírným schodkem. Přispívá k tomu odolnost vývozu služeb a transfery z Evropské unie (EU). Tíží jej však několik faktorů: zvýšený dovoz vojenského vybavení a závislost na dovozu energie, investičního zboží a meziproduktů. Zatímco vývoz do USA je omezený (asi 4 % z celkového objemu), odvětví nábytku a strojů by mohlo utrpět v důsledku slabší globální poptávky. Navíc je Litva kvůli své nepřímé expozici prostřednictvím evropských hodnotových řetězců zranitelná vůči zvýšení amerických cel.

Křehká koalice v napjatém geopolitickém kontextu

Středolevicová Litevská sociálnědemokratická strana (LSDP) zvítězila v říjnových volbách roku 2024 a zvýšila své zastoupení v parlamentu z 13 na 52 mandátů. Následně vytvořila třístrannou koalici s Unií levicových demokratů – Pro Litvu (DSVL, umírněná levice, 14 křesel) a novou populistickou stranou Úsvit Nemunasu (PPNA, 20 křesel). Společně má koalice pohodlnou většinu 86 ze 141 křesel. Její koalice však zůstává křehká, zejména kvůli nejasné ideologii strany PPNA a kontroverzím kolem jejího předsedy Remigijuse Žemaitaitise, který byl vyšetřován kvůli antisemitským publikacím a v dubnu 2024 byl donucen rezignovat na svůj mandát v Seimasu. Zařazení strany PPNA do vlády vyvolalo kritiku ze strany prezidenta Gitanase Naus?dy, který byl v květnu 2024 znovu zvolen na druhé pětileté funkční období, a také ze strany několika západních partnerů. Kromě toho je nyní premiér předmětem vyšetřování, protože společnost, v níž drží 49% podíl, mohla neoprávněně těžit z dotované veřejné půjčky. Riziko vnitřního napětí zůstává vysoké. Navzdory těmto třenicím si nová vláda zachovává proevropský a pro-podnikatelský postoj. V sociální oblasti si klade za cíl zvýšit rodinné přídavky, indexovat důchody podle inflace, posílit boj proti nehlášené práci a zlepšit konkurenceschopnost trhu s elektřinou. Provádění těchto reforem by však mohlo být zpomaleno slabou koaliční disciplínou a byrokratickou neefektivitou, které byly pozorovány již během předchozího funkčního období.

Na mezinárodní úrovni zůstává Litva pevně v souladu s euroatlantickými pozicemi. Bezpečnostní spolupráce s Německem se v prosinci 2023 prohloubila podpisem dvoustranné dohody, která od roku 2025 umožňuje trvalé rozmístění německé brigády (4 800 vojáků) na litevském území. Brigáda byla aktivována v dubnu 2025, což představuje významný krok k posílení východního křídla NATO. Tato spolupráce doplňuje již vybudovaný hraniční plot s Běloruskem, který Rusko využívá jako nástroj vlivu v rámci hybridní války. Vztahy s Moskvou a Minskem zůstávají velmi nepřátelské, zatímco vztahy s Čínou se rovněž zhoršily od otevření taiwanského zastoupení ve Vilniusu na konci roku 2021. V reakci na to Peking uvalil neoficiální obchodní embargo, které platí i v roce 2025 a omezuje bilaterální výměny. Uprostřed těchto napětí Litva pokračuje v úsilí o diverzifikaci svých dodávek energie prostřednictvím terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Klaipědě (národní) a Inkoo (Finsko), které jsou využívány ve spolupráci s ostatními pobaltskými státy.

Poslední aktualizace: červen 2025