Litva
Estonsko
Německo
Švédsko
Rusko
Polsko
FinskoPostupné návrat k růstu
Rok 2025 by měl být rokem oživení, který připraví půdu pro udržitelný růst na pozadí oživující se domácí poptávky a postupného zlepšování vnějšího prostředí. Odolný trh práce (míra nezaměstnanosti 5,7 % v únoru 2025) podpoří solidní růst reálných mezd, který bude i nadále pohánět spotřebu domácností. Lotyšská ekonomika, pátá nejmenší v EU, bude nicméně i nadále čelit silnějším inflačním tlakům než její partneři: inflace dosáhla v únoru 2025 3,7 % ve srovnání s průměrem eurozóny ve výši 2,3 % v důsledku cenové rigidity ve službách, přetrvávající částečně kontrolované energetické závislosti a silného růstu nominálních mezd. Očekává se však, že inflace do konce roku 2025 poleví.
Pokles vývozu a prudký propad investic v roce 2024 by se měly v roce 2025 zvrátit. Oživení ekonomik hlavních obchodních partnerů Lotyšska (pobaltské státy, Německo a Švédsko) by mělo podpořit zahraniční poptávku, zejména po dřevu, chemických a farmaceutických výrobcích a IT službách. Zároveň nižší úrokové sazby zmírní tlak na investice. Vyplacení částky 1,8 miliardy EUR (5,5 % HDP) v rámci programu NextGenerationEU jako součásti Národního plánu oživení a odolnosti (NRRP) rovněž pomůže urychlit projekty v oblasti infrastruktury, energetické transformace a technologické modernizace. Navzdory obtížím, s nimiž se v roce 2024 setkáme, bude rozsáhlý projekt Rail Baltica, který integruje pobaltské státy do evropské železniční sítě, hrát ústřední roli, a to nejen jako katalyzátor růstu, ale také jako nositel podpory pro několik klíčových odvětví, včetně stavebnictví, dopravy, materiálového průmyslu a logistiky. Zároveň investice do soukromých větrných elektráren a přístavní infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) posílí energetickou bezpečnost a podpoří místní výrobu. Tyto trendy rovněž přispějí k rozvoji digitálního a IT sektoru.
Veřejné finance zatížené vojenskými výdaji
Rozpočtový deficit se v roce 2025 pravděpodobně prohloubí, a to navzdory oživení ekonomické aktivity, které podpoří daňové příjmy, zejména z DPH a daně z příjmů. Současně bude mít značný dopad pokračující nárůst veřejných výdajů, zejména v odvětvích obrany, energetiky, zdravotnictví a školství. Lotyšsko plánuje zvýšit své vojenské výdaje na 3,5 % HDP, tedy nad cílovou hodnotu NATO ve výši 2 %. Kromě toho zvýší rozpočtovou zátěž i růst mezd ve veřejném sektoru a zrychlení infrastrukturních projektů, jako je Rail Baltica, jejichž náklady prudce vzrostly (odhaduje se, že v roce 2024 dosáhnou 22,6 % HDP, zatímco původně se počítalo s 4,6 % HDP). Rozpočet na rok 2025 zahrnuje také zvýšení daní – budou provedeny reformy daně z příjmů a přijata omezená opatření k boji proti daňovým únikům –, avšak očekává se, že tlaky na výdaje převáží nad dodatečnými příjmy. V této souvislosti bude veřejný dluh i nadále růst, byť relativně mírným tempem.
Běžný účet zůstane v roce 2025 v deficitu, ale očekává se, že bude mírně lepší než v roce 2024 díky oživení vývozu zboží a služeb poháněnému evropskou poptávkou. Země zůstává čistým dovozcem zboží, zejména energie, investičního zboží a surovin. Bilance služeb zůstane celkově v přebytku, a to díky dopravě (především silniční nákladní dopravě), logistice a IT. Deficit bude financován především půjčkami a očekává se mírné oživení přímých zahraničních investic zaměřených na zelenou infrastrukturu a digitální služby. Struktura zahraničního dluhu zůstane stabilní (98 % HDP, z toho 60 % připadá na soukromý sektor), v podstatě v eurech a převážně upsaná institucionálními investory (hlavně evropskými). Riziko refinancování bude proto pod kontrolou, za předpokladu, že se podaří zachovat fiskální důvěryhodnost.
Trvale napjaté politické a geopolitické prostředí
Od roku 2023 stojí v čele Lotyšska premiérka Evika Sili?a, členka centristické strany Nová jednota (JV). Vládne v rámci třístranné koalice složené ze stran JV, Zelených a zemědělců (ZZS) a Progresivců (PRO). Tato aliance, která disponuje těsnou většinou (52 ze 100 křesel), je v křehké rovnováze a v období před parlamentními volbami v říjnu 2026 zůstává vystavena vnitřním napětím. Navzdory značným ideologickým rozdílům se partneři shodují na strategických prioritách země, jako je podpora Ukrajiny, evropská integrace a energetická bezpečnost. Prezident Edgars Rink?vi?s, který byl zvolen v roce 2023, má v podstatě čestnou funkci, zůstává však osobností, která se těší všeobecnému souhlasu.
Na sociální frontě panují mírná, avšak přetrvávající napětí. Nespokojenost vyvolávají územní nerovnosti, tlak na veřejné služby a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Zdravotnictví zůstává pod tlakem a odborové svazy pravidelně vznášejí požadavky, zatímco důchodová reforma by mohla znovu roznítit frustraci kvůli prodloužení doby placení příspěvků na 20 let a zvýšení důchodového věku na 65 let.
Na mezinárodní scéně Lotyšsko zastává tvrdý postoj vůči Rusku a Bělorusku. Nadále se pevně hlásí k postojům EU a NATO, které prosazují silnější vojenské odstrašování a sankce proti Moskvě. Vztahy s pobaltskými sousedy zůstávají pevné, podpořené společnými strukturálními projekty, jako je Rail Baltica a odpojení od ruské elektrické sítě a připojení k evropské síti (s účinností od února 2025). Na domácí scéně zůstávají citlivými tématy politika jazykové asimilace a omezování prostoru pro rusky mluvící média, zejména s ohledem na rusky mluvící menšinu, která tvoří přibližně třetinu obyvatelstva.