Madagaskar

Armáda převzala moc a vyvolala obavy mezi mezinárodními pozorovateli

Madagaskar otřásla vlna protestů, která začala 25. září 2025 v Antananarivu a několika dalších městech. Zpočátku hnutí „Gen Z Madagascar“, složené převážně z mladých lidí, protestovalo proti opakovaným výpadkům vody a elektřiny. Nepokoje rychle nabyly bezprecedentního rozsahu a staly se výrazem širší nespokojenosti s korupcí, přetrvávající chudobou a koncentrací bohatství v rukou úzké elity. Navzdory odvolání vlády prezidentem Andrym Rajoelinou, který byl znovu zvolen v listopadu 2023, a jmenování nového předsedy vlády protesty pokračovaly uprostřed násilného potlačování. Dne 12. října se k hnutí připojila celá madagaskarská armáda pod vedením jednotky Capsat (Armádní sbor administrativního a technického personálu a služeb). Tato jednotka, která již v roce 2009 sehrála klíčovou roli při Rajoelinově nástupu k moci, tentokrát vyvolala jeho odchod a donutila Francii zorganizovat jeho exfiltraci. 14. října armáda oficiálně převzala moc, což sesazený prezident označil za státní převrat. Byla zřízena Přechodná rada národní obrany složená z důstojníků. Nejvyšší ústavní soud tento proces potvrdil a jmenoval plukovníka Michaela Randrianirinu, velitele Capsatu, prozatímním prezidentem, a to navzdory rozpuštění všech klíčových institucí s výjimkou Národního shromáždění. Nové vojenské vedení se zavázalo uspořádat ústavní referendum a všeobecné volby do října 2027. Prozatím se zdá, že převzetí moci armádou má širokou podporu obyvatelstva.

Převzetí moci madagaskarskou armádou vyvolalo silnou reakci na mezinárodní úrovni. Africká unie (AU) státní převrat důrazně odsoudila, pozastavila členství Madagaskaru ve všech svých orgánech a požadovala rychlý návrat k ústavnímu pořádku. Vyzvala k ustavení civilní přechodné vlády a k uspořádání svobodných a spravedlivých voleb. OSN rovněž odsoudila vojenský převrat. Naproti tomu Jihoafrické společenství pro rozvoj (SADC) zaujalo smířlivější přístup a oznámilo, že jeho Rada starších a Referenční skupina pro mediaci budou působit jako zprostředkovatelé. Francie vyjádřila znepokojení nad převzetím moci armádou a vyzvala ji k dodržování demokracie a právního státu. Role Francie při evakuaci prezidenta Rajoeliny znovu roznítila doutnající nelibost vůči bývalé koloniální mocnosti. V této souvislosti se neočekává žádný pokrok ve francouzsko-madagaskarském sporu o Îles Éparses, které se nacházejí v Mosambickém průlivu. Tato území, spravovaná Francií jako součást Francouzských jižních a antarktických území (TAAF), si Madagaskar nárokuje od svého osamostatnění v roce 1960.

Čína a Indie zůstanou důležitými partnerskými zeměmi vzhledem k jejich podílu na madagaskarském dovozu (v roce 2024 to bude 24,7 %, respektive 5,5 %). Peking, který v září 2024 povýšil své bilaterální vztahy na úroveň komplexního strategického partnerství, usiluje o posílení svého politického vlivu. Očekává se, že tato dynamika podnítí Dillí k zintenzivnění svého diplomatického a obchodního zapojení, a to v kontextu rostoucí rivality mezi těmito dvěma asijskými velmocemi na africkém kontinentu.

Růst revidován směrem dolů kvůli nejistotě

Zvýšená politická nestabilita, nejistota ohledně správy věcí veřejných a tempa transformace budou v letech 2025 a 2026 brzdit investice a v důsledku toho i růst. Na konci roku 2025 způsobily nepokoje a rabování související s protesty značné ekonomické ztráty a vedly ke ztrátě několika tisíc pracovních míst. Těžce zasažen byl také sektor cestovního ruchu, kde došlo k vlně zrušených rezervací. Tyto narušení byly ještě umocněny stávkami, které ochromily hospodářskou činnost, a slabou zemědělskou produkcí, včetně mimořádně špatné sklizně rýže v důsledku nedostatečných srážek. Mírné oživení růstu, které se původně očekávalo v roce 2026 a které mělo být podpořeno veřejnými investicemi do infrastruktury a soukromými investicemi v odvětvích těžby, cestovního ruchu a telekomunikací, se nyní jeví jako ohrožené.

V oblasti obchodu bude Madagaskar čelit dopadům nového 15% cla USA na své výrobky, stejně jako vypršení platnosti programu AGOA (African Growth and Opportunity Act). Pokusy předchozí vlády o vyjednávání byly neúspěšné. USA, které byly v roce 2024 druhým největším vývozním trhem země (představovaly 17,7 % celkového vývozu), jsou klíčovou destinací pro madagaskarské oděvy a vanilku (které tvoří 55 %, respektive 17 % vývozu do USA). V případě textilu se však Madagaskar snaží snížit svou závislost na americkém trhu tím, že využívá Africkou kontinentální zónu volného obchodu (AfCFTA) a zkoumá možnosti ekonomického partnerství s africkými a západními zeměmi, Spojenými arabskými emiráty a dalšími rozvíjejícími se trhy.

Očekává se, že inflace v roce 2025 zůstane vysoká, a to v důsledku rostoucích dovozních cen, nákladů na potraviny – což je důsledek špatné sklizně rýže – a také cen elektřiny a pohonných hmot, které jsou ovlivněny nedostatkem dodávek. V reakci na to zvýšila Madagaskarská centrální banka (BFM) v květnu 2025 svou klíčovou úrokovou sazbu o 150 bazických bodů na 12 %. Do konce roku 2025 se očekávají další zvýšení. V roce 2026 se očekává mírné uvolnění díky lepší sklizni rýže a nižším cenám ropy, avšak měnová politika pravděpodobně zůstane restriktivní vzhledem k přetrvávající inflaci.

Konsolidace veřejných financí je kvůli změně režimu nejistá

Očekává se, že se rozpočtový deficit v roce 2025 zhorší, než se v roce 2026 mírně sníží. Vyšší výdaje budou poháněny veřejnými investicemi a nouzovými opatřeními v energetice, což částečně vyváží snahy o fiskální konsolidaci (reforma důchodového systému a nový mechanismus stanovování cen pohonných hmot). Dotace však klesají v důsledku nižších světových cen ropy a transferů ve prospěch Jiramy, státního podniku pro dodávky elektřiny a vody (který ke konci roku 2024 vykazoval 2 785 miliard ariary, tj. 621 milionů USD, v nedoplatcích vůči soukromým dodavatelům, bez započítání opakujících se provozních ztrát) by se díky jejímu plánu ozdravení měly snížit. Současně se zvýší veřejné příjmy díky nové dani z mobilních transakcí, vyššímu vývozu vanilky od roku 2026 a daňovým reformám podporovaným MMF (daň z příjmů ze zemědělství, vyšší DPH na paliva, spotřební daně z tabáku).

Vzhledem k nedávným politickým otřesům by však mohly být prognózy růstu a příjmů revidovány směrem dolů, což by vedlo k vyššímu než očekávanému rozpočtovému schodku, který by zatížil fiskální konsolidaci a splácení dluhu. Michaël Randrianirina, nový hlava státu, nicméně oznámil politiku rozpočtové zdrženlivosti zaměřenou na omezení veřejných výdajů na základní potřeby obyvatelstva. Politická nestabilita by také mohla omezit přístup Madagaskaru k externímu financování, zejména od oficiálních dárců. Kromě toho bude mít na veřejné finance významný dopad pozastavení pomoci USAID v lednu 2025 – která v letech 2022 až 2024 činila 690 milionů USD a byla určena především na nouzovou pomoc, zdravotnictví a rozpočtovou podporu. Navzdory tomu se očekává, že deficit bude i nadále financován především zahraničními a převážně zvýhodněnými půjčkami. Poměr veřejného dluhu k HDP by měl v letech 2025 a 2026 vzrůst, riziko platební neschopnosti však bude díky převážně zvýhodněnému charakteru dluhu mírné.

V roce 2025 se očekává prohloubení deficitu běžného účtu v důsledku nárůstu obchodního deficitu. Vývoz vanilky, hřebíčku a těžebních produktů klesá, což je způsobeno nadbytkem nabídky a slabou globální poptávkou. Vývoz oděvů však zřejmě i přes americká cla nadále roste. Zároveň dovoz rýže prudce vzrostl a v první polovině roku 2025 se více než zdvojnásobil. V roce 2026 zůstane schodek běžného účtu vysoký kvůli strukturální závislosti na dovozech, mohl by se však mírně snížit díky oživení výnosů z vývozu vanilky a poklesu dovozů, k čemuž přispěje lepší zemědělská sklizeň a nižší světové ceny ropy.

Poslední aktualizace: říjen 2025