Maďarsko

Recese v roce 2024, ale příležitosti pro rok 2025

V roce 2024 Maďarsko navázalo na recesní trend z roku 2023, který byl způsoben kombinací strukturálních a cyklických faktorů. Spotřeba domácností, která tvoří 50 % HDP, byla omezena poklesem kupní síly navzdory výraznému poklesu inflace. Po dosažení maxima přesahujícího 25 % na počátku roku 2023 se inflace výrazně zpomalila díky prudkému poklesu cen potravin a energií. Díky účinné měnové politice se inflace od ledna 2024 vrátila do horní poloviny cílového rozmezí +3 % ± 1 stanoveného Maďarskou národní bankou (HNB) – v říjnu 2024 činila 3,2 % – a očekává se, že v této úrovni setrvá až do konce roku 2025. Po rekordně vysoké úrokové sazbě ve výši 13 % na konci roku 2022 zahájila HNB v říjnu 2023 cyklus snižování sazeb. Ve druhé polovině roku 2024 tento cyklus pozastavila a sazbu udržela na úrovni 6,5 %. Uvolňování měnové politiky by v roce 2025 mohlo probíhat pomalu, protože inflace ve službách zůstává vysoká, náklady na pracovní sílu dále rostou a forint nadále oslabuje. Ačkoli mzdy díky napjaté situaci na trhu práce nadále rostly (v říjnu 2024 meziročně o 12,5 %), tento nárůst nedokázal vyvážit vysokou míru inflace. Domácnosti zůstávají opatrné a své výdaje přísně omezují.

Investice jsou mezitím brzděny rekordně vysokými úrokovými sazbami a nejistotou ohledně přístupu k fondům Evropské unie. Vzhledem k zablokování 21 miliard EUR se maďarská zelená a digitální transformace zastavují, zatímco napětí s EU ohledně právního státu podkopává důvěru soukromých investorů a zhoršuje rozpočtové tlaky. Kontroverzní iniciativy Viktora Orbána, zejména po jeho návštěvách v Moskvě a Pekingu, prohloubily rozkol s Bruselem. V průmyslovém sektoru (25 % HDP) pokračuje produkce v klesajícím trendu již od roku 2023. Tento pokles se v roce 2024 prohloubil a v září dosáhl výrazného propadu o 7,9 %, což znamenalo pátý měsíc poklesu v řadě. Zpracovatelský průmysl, zejména výroba elektrických zařízení a automobilů, byl obzvláště zasažen energetickými a obchodními omezeními vyvolanými evropskými sankcemi vůči Rusku. V roce 2021 pocházelo 95 % plynu spotřebovaného v Maďarsku z Ruska. Ke konci roku 2024 zůstává závislost vysoká, přibližně na úrovni dvou třetin, což vystavuje zemi geopolitickým rizikům a cenovým výkyvům. Smlouva se společností Gazprom upravující tranzit plynu přes Ukrajinu vyprší 1. ledna 2025. Ovlivněny byly také investice do stavebnictví. Po poklesu o 5,6 % v roce 2023 se stavebnictví oživuje díky uvolnění měnové politiky, čínským investicím do nových projektů a nákladům v deflačním režimu. Náklady na pracovní sílu však zůstávají vysoké.

Kromě toho je struktura vývozu, který představuje 80 % HDP – přičemž automobilový průmysl tvoří necelou třetinu celkového objemu – silně soustředěna na Německo a zbytek eurozóny, což činí maďarskou ekonomiku citlivou na slabou evropskou poptávku a narušení dodavatelských řetězců. V reakci na tyto výzvy se Maďarsko zaměřuje na diverzifikaci svých ekonomických partnerů přilákáním masivních čínských investic. V roce 2023 připadaly na Čínu téměř tři čtvrtiny zahraničních investic v zemi do velkých projektů, jako je továrna na baterie CATL v Debrecínu (7,3 miliardy EUR) a továrna na elektromobily BYD v Szegedu. Tyto iniciativy by mohly snížit ekonomickou závislost na Evropě, jejich úspěch však závisí na vybudování vhodné infrastruktury a zajištění kvalifikované pracovní síly na podporu těchto strategických projektů. Vzhledem k pomalému růstu, který souvisí s omezeným oživením aktivity obchodních partnerů a nejistotou ohledně přístupu k fondům EU, bude hospodářské oživení Maďarska v roce 2025 pravděpodobně i nadále mírné a k jeho zrychlení by mohlo dojít až ve druhé polovině roku. Německo, jeho hlavní partner, se zdá být na cestě k mírnému zlepšení, zejména v automobilovém průmyslu, s nímž je maďarský obchod obzvláště důležitý, neboť představuje čtvrtinu celkového vývozu. Navíc by návrat Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA mohl situaci zkomplikovat zavedením obchodních cel. Na druhou stranu by příliv masivních čínských investic mohl tyto výzvy vyvážit.

Konsolidace rozpočtu bude pokračovat

Krize Covid-19 přerušila osm let fiskální konsolidace a opět učinila z veřejných financí důvod k obavám. Ačkoli je schodek ve srovnání s rokem 2023 mírně nižší, zůstává nadále mimořádně vysoký a překračuje prahovou hodnotu stanovenou EU. Zhoršení, které započala pandemie a které ještě prohloubily nákladné podpůrné politiky, nadále zatěžuje fiskální rovnováhu. Úsilí o kontrolu výdajů brzdí energetické dotace, podpora ekonomiky v období recese a aktuální výhled na parlamentní volby v roce 2026. Navzdory některým iniciativám na zvýšení příjmů, jako jsou dočasné daně zaměřené na energetický, bankovní, telekomunikační a letecký sektor, tyto příjmy zůstávají nedostatečné k vyrovnání rozsahu deficitů i k zajištění udržitelné konsolidace. Očekává se, že postupné oživení domácí spotřeby, podporované kontrolovanou inflací a zlepšenou kupní silou, v roce 2025 podpoří růst daňových příjmů. Tuto dynamiku by mohla dále posílit stabilizace průmyslové výroby, zejména ve strategických odvětvích, jako je automobilový průmysl a elektronika, která těží z nedávných zahraničních investic. Kromě toho by k zmírnění fiskálních tlaků mohlo přispět lepší řízení veřejných výdajů zaměřené na snižování energetických dotací a efektivnější alokaci zdrojů. Pokud budou tato úsilí doprovázena uvolněním prostředků z fondů EU, mohla by se vládě podařit silná fiskální konsolidace a zajistit udržitelné hospodářské oživení.

Na vnější frontě zatížilo běžný účet oslabení forintu, které zvýšilo náklady na dovoz a splácení zahraničního dluhu, spolu s nevýrazným vývozem automobilů. Tuto situaci vykompenzovaly nižší náklady na dovoz energie. Navíc odvětví cestovního ruchu zaznamenalo v roce 2024 robustní oživení a výrazně posílilo přebytek v oblasti služeb, který se oproti roku 2023 zvýšil o 11 %. Tento růst byl z velké části tažen zahraničními návštěvníky, přičemž na Budapešť připadá 40 % turistické aktivity. Vláda aktivně podporuje tento strategický sektor, který se na HDP podílí 6,2 % a zaměstnává téměř 400 000 lidí. Závislost Maďarska na přímých zahraničních investicích (PZI), zejména z Asie, a jeho vysoký zahraniční dluh související s těmito PZI i s vládou podtrhují křehkost jeho pozice. Zlepšení stavu devizových rezerv poskytuje určitou krátkodobou jistotu, ale neodstraňuje obavy z citlivosti vůči vnějším šokům. Maďarsko navíc snížilo podíl veřejného dluhu denominovaného v cizích měnách z 50 % v roce 2011 na 29 % v září 2024.

Úplná dominance strany Fidesz slábne

Politická scéna je i nadále poznamenána rostoucími napětími, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni. Vláda Viktora Orbána, vedená pravicově populistickou a národně konzervativní stranou Fidesz – Maďarská občanská unie (Fidesz), dominuje politické scéně od roku 2010, její nadvláda je však stále více zpochybňována. V komunálních volbách v říjnu 2024 dosáhla opozice, vedená umírněnou středopravicovou stranou Tisza v čele s Péterem Magyarem, významných úspěchů ve velkých městech, avšak v venkovských oblastech již méně. Strana Tisza se profiluje jako „třetí politická síla“, jejímž cílem je sjednotit Maďary napříč širokým spektrem a obnovit demokratické standardy.

Vztahy mezi Budapeští a Bruselem zůstávají napjaté, přičemž Brusel kritizuje politiku strany Fidesz, zejména tu, která se dotýká právního státu, a omezuje evropské financování. Maďarské předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2024 k uvolnění těchto napětí příliš nepřispělo. Absence oddělení moci, omezený pluralismus médií a nedostatek transparentnosti při správě veřejných prostředků do jisté míry podkopaly důvěru investorů. Na regionální úrovni zůstávají významnou výzvou regionální rozdíly. Zatímco Budapešť a další velká města těží z ekonomické stability, venkovské oblasti se potýkají s vysokou nezaměstnaností, rostoucími nerovnostmi a omezeným přístupem k zdrojům. Navzdory těmto obtížím venkovské komunity nadále podporují stranu Fidesz díky jejímu důrazu na tradiční hodnoty, dominantnímu postavení v místních médiích a cíleným opatřením, jako jsou rodinné přídavky a programy veřejných prací. Tyto strategie posilují loajalitu a jsou v souladu s kulturními prioritami i tváří v tvář ekonomickým obtížím.

V roce 2025 bude Maďarsko čelit významným politickým výzvám, pokud jde o zlepšení své ekonomiky a mezinárodního image. Současný přístup vlády, zaměřený na strategická spojenectví s Čínou a Ruskem, může bránit vztahům s evropskými partnery. Zároveň by vzestup lépe organizované opozice mohl ve střednědobém horizontu změnit politickou scénu a nabídnout věrohodnou alternativu k dominanci strany Fidesz. Příští parlamentní volby jsou naplánovány na duben 2026.

Poslední aktualizace: prosinec 2024