Maďarsko

Růst je stále výrazně brzděn zmrazením evropských fondů

Růst by měl v roce 2026 zůstat relativně slabý, ale očekává se jeho zlepšení ve srovnání s předchozími třemi lety, kdy ekonomika prakticky stagnovala. Hlavní příčinou je dlouhodobé zmrazení evropských fondů ve výši více než 20 miliard EUR v reakci na nenapravené institucionální a správní problémy, které i nadále výrazně brzdí veřejné investice. Z této částky má téměř 10 miliard EUR z fondu pro oživení po pandemii covidu-19 (RRF – Nástroj pro oživení a odolnost) vypršet na konci srpna 2026. V sázce je také přibližně 8 miliard EUR z fondů soudržnosti, jejichž lhůta vyprší na konci roku 2027, včetně 2 miliard EUR, které byly trvale ztraceny, protože nebyly využity. Kromě toho by program EU pro nízkonákladové financování SAFE („Security Action for Europe“), který je určen především na výdaje v oblasti obrany, mohl Maďarsku přidělit až 17 miliard EUR, ale dosud nebyl schválen. Proevropská vláda, která se ujala moci v dubnu 2026, nicméně představuje pozitivní vývoj, který by mohl v nadcházejících měsících urychlit postupné a částečné uvolnění těchto prostředků. Na začátku června bylo s Evropskou komisí dosaženo dohody o uvolnění 16,4 miliardy EUR z dříve zmrazených prostředků výměnou za závazky v oblasti protikorupčních opatření a reforem správy věcí veřejných. Soukromé investice budou i nadále brzděny trvale vysokými úrokovými sazbami (6,25 % v květnu 2026), a to navzdory prudkému zpomalení inflace (1,8 % meziročně v březnu 2026), která je v současné době poprvé za téměř deset let pod cílem maďarské centrální banky (2–4 %). Konflikt na Blízkém východě, který od března vyhnal ceny ropy Brent na úroveň kolem 100 USD (nárůst o přibližně 40 %), však omezil vyhlídky na snížení úrokových sazeb v roce 2026 a přispívá k inflačním rizikům. Mezitím zůstanou asijské investice klíčovým zdrojem podpory. Maďarsko se postupně etablovalo jako jedno z hlavních čínských průmyslových center ve střední Evropě, zejména v oblasti baterií a elektromobilů. Společnost BYD v květnu 2025 přesunula své evropské ústředí z Nizozemska do Budapešti. Projekty společnosti CATL v Debrecínu spolu s investicemi společnosti BYD by měly i v roce 2026 nadále podporovat investice do výrobního sektoru

Vývoz, který tvoří téměř 80 % HDP, zůstává silně soustředěn na Německo a zbytek eurozóny, což činí maďarskou ekonomiku obzvláště citlivou na slabou evropskou poptávku a na narušení globálních dodavatelských řetězců. Samotný automobilový sektor představuje téměř třetinu celkového vývozu v kontextu silné regionální integrace se sousedními zeměmi, které se rovněž specializují na toto odvětví (Slovensko, Česko a Rumunsko). Na základě dvoustranné dohody z července 2025 byla cla USA na automobily stanovena na 15 %

Rok 2026 byl rovněž ve znamení parlamentních voleb, které v prvním čtvrtletí podpořily ekonomickou aktivitu prostřednictvím několika fiskálních opatření příznivých pro domácnosti (snížení daní, stropy cen energií a mimořádná opatření na podporu příjmů domácností). Soukromá spotřeba proto zůstane hlavním motorem růstu, podporována stále relativně silným trhem práce, kde v březnu 2026 meziročně vzrostly nominální mzdy o 9,1 % a míra nezaměstnanosti se udržela na úrovni 4,7 %

Dvojí schodky budou i nadále pod silným tlakem

Rozpočtový deficit zůstane v roce 2026 velmi vysoký, avšak nižší než v roce 2025, a to kvůli předvolebním opatřením strany Fidesz a velmi omezenému fiskálnímu prostoru pro nastupující stranu TISZA. Navzdory věrohodnějšímu postoji k fiskální konsolidaci se očekává, že nová vláda zachová většinu opatření na podporu domácností: zdvojnásobení rodinných daňových slev, daňové úlevy pro matky, 13. důchodovou splátku, zvýšení minimální mzdy a pokračování energetických dotací. Dočasné daně z bank, telekomunikací a letecké dopravy, stejně jako oživení daňových příjmů v důsledku silnější spotřeby, nárůst výdajů nevyrovnají, nebo jen okrajově. Veřejný dluh proto zůstane na vysoké úrovni, přičemž jeho vývoj bude do značné míry záviset na uvolnění evropských fondů. Evropská komise již předpovídá deficit ve výši 5,2 % HDP v roce 2026, zatímco strana TISZA nyní odhaduje hodnotu blízkou 6,8 %. Náš odhad se pohybuje zhruba uprostřed.

Bilance běžného účtu se v roce 2026 zhorší v důsledku přetrvávající utlumené evropské poptávky, celkově slabého vývozu – zejména v automobilovém sektoru – a obnoveného tlaku na dovoz energie v souvislosti s přetrvávajícím napětím na Blízkém východě. Přebytek v oblasti služeb, podporovaný cestovním ruchem, silniční dopravou a podnikatelskými službami, však bude i nadále částečně kompenzovat zhoršení obchodu se zbožím. Maďarsko bude i nadále vystaveno volatilitě forintu, ačkoli nástup nové vlády výrazně zlepšil náladu na trhu a vedl od začátku roku k silnému zhodnocení měny, a to z téměř 400 HUF/EUR v březnu na přibližně 356 na začátku května. Toto zlepšení je nicméně stále křehké: jakékoli zpoždění při uvolňování evropských fondů nebo odchylka od rozpočtového plánu by mohly rychle znovu vyvolat tlak na měnu a zvýšit náklady na zahraniční financování. Vysoká úroveň zahraničního dluhu (78 % HDP v roce 2025) související jak s přímými zahraničními investicemi, tak s veřejným financováním bude i nadále činit Maďarsko zranitelným vůči vnějším šokům, a to navzdory postupnému snižování podílu veřejného dluhu denominovaného v cizí měně (v současné době kolem 30 %, ve srovnání s 50 % před deseti lety).

Významný politický zlom s zvolením nové strany TISZA

Drtivé vítězství strany TISZA (středopravicové) v parlamentních volbách v dubnu 2026 představuje nejvýznamnější politický zlom v Maďarsku od návratu Viktora Orbána k moci v roce 2010. Strana Pétera Magyara získala 141 ze 199 mandátů, zatímco strana FIDESZ Viktora Orbána 52 a strana Mi Hazánk (Naše vlast) 6, čímž výrazně překročila dvoutřetinovou hranici potřebnou k novelizaci ústavy a základních zákonů. Tato nadpoloviční většina dává nové vládě institucionální prostředky k postupnému rozebírání těch částí politické a institucionální architektury, které za posledních patnáct let vybudovala strana Fidesz a které byly evropskými institucemi nejvíce kritizovány. Výzvou tedy bude nejen prostá změna vlády, ale také restrukturalizace maďarského státu, zejména prostřednictvím boje proti korupci a zneužívání státních zdrojů. To zahrnuje reformu soudního systému, dozorových orgánů, veřejnoprávních médií a mechanismů dohledu nad veřejnými financemi. Tento přechod by však mohl rychle vyvolat značné institucionální a politické napětí. Značná část státní správy, formálně nezávislých orgánů a ekonomických subjektů zůstává úzce svázána se sítěmi vybudovanými v Orbánově éře, což navzdory velkému volebnímu vítězství strany TISZA zvyšuje riziko obstrukcí, konfliktů a přetrvávající polarizace. Navíc strana TISZA postrádá zkušenosti s vládnutím a pravděpodobně bude čelit nedostatku personálu

Na evropské úrovni se očekává, že nová vláda zaujme výrazně pragmatičtější a proevropský postoj, aby urychlila uvolnění zmrazených finančních prostředků, což se stalo jak ekonomickou, tak politickou nutností. Maďarsko se bude snažit zmírnit svou izolaci vůči Unii a obnovit svou důvěryhodnost u mezinárodních investorů po několika letech napětí s Bruselem ohledně právního státu a správy veřejných prostředků. Toto přeorientování však bude i nadále omezeno několika strukturálními faktory, zejména silnou energetickou závislostí na Rusku, rostoucím významem čínských investic v maďarském průmyslu a nutností, aby si strana TISZA zachovala část svého konzervativního a suverenistického voličstva. Vláda proto bude muset udržovat křehkou rovnováhu mezi sbližováním s Evropou a geopolitickým pragmatismem.

Poslední aktualizace: červen 2026