Malta

Normalizace silného růstu poháněného domácí poptávkou

I přes zpomalení si maltská ekonomika v roce 2025 udrží svou dynamiku růstu a bude výrazně předstihovat ostatní země eurozóny. Stejně jako u většiny jihoevropských zemí bude její růst poháněn zvýšenou domácí poptávkou. V první řadě bude spotřeba domácností i nadále růst díky obnovené kupní síle, přičemž reálné mzdy budou dohánět ztrátu v důsledku potvrzené dezinflace a napjatý trh práce bude podporovat růst mezd. Trh práce, na kterém v listopadu 2024 činila míra nezaměstnanosti 3 %, zůstane napjatý. Růst zaměstnanosti je do značné míry tažen přistěhovaleckými pracovníky, zejména z mimo EU, přičemž zahraniční pracovníci nyní představují více než 30 % celkové zaměstnanosti. Disponibilní příjmy domácností budou rovněž posíleny rozšířením daňových pásem daně z příjmů, které bylo oznámeno ve státním rozpočtu. Za druhé, investice budou i nadále částečně podporovány využíváním prostředků z programu NextGenerationEU v rámci Evropského plánu obnovy (do roku 2026 má být využito 2,3 % HDP z roku 2019) a snahou země o vytvoření prostředí příznivého pro podnikání, zejména v technologickém sektoru. Tento investiční potenciál však pravděpodobně oslabí přetrvávající riziko trestních sankcí souvisejících s podezřením na praní špinavých peněz a další nelegální činnosti.

Kromě toho bude čistý vývoz opět tažen výkonem cestovního ruchu (25 % HDP a zaměstnanosti), který nadále láme rekordy a měl by i nadále růst, byť mírnějším tempem. V prvních jedenácti měsících roku 2024 byl počet zahraničních turistů o 20 % a 30 % vyšší než v letech 2023 a 2019. Odvětví online hazardních her (virtuální poker, kasinové hry, sportovní sázky), které představuje 12 % HDP, bude i nadále podporovat vývoz služeb díky trhu, který se neustále vyvíjí díky integraci technologických inovací. Ačkoli Malta nedováží energii z Ruska, její celková závislost na dovozu ropy a zemního plynu, které tvoří převážnou část jejích dodávek energie (49 %, respektive 45 %), ji činí zranitelnou vůči globálním otřesům.

Solidní rozpočtová situace navzdory vysokému rozpočtovému schodku

Z velké části díky pokračujícímu programu pro individuální investory (IIP, známému také jako program „zlatých pasů“) dosáhla Malta fiskální pozice s nízkým rizikem, která se však v posledních letech poněkud zhoršila v důsledku podpůrných opatření zaměřených na boj proti pandemii a energetickým krizím. Toto zhoršení vedlo k tomu, že Evropská komise v létě roku 2024 zahájila vůči Maltě postup při nadměrném schodku. Kromě toho Komise v září 2022 podala kvůli tomuto programu žalobu proti Maltě u Soudního dvora Evropské unie. Jeho rozhodnutí, které se očekává v prvních měsících roku 2025, by mohlo vést ke zrušení nebo zpřísnění programu. Na Kypru zůstává v platnosti pouze program „pobyt za investice“. Rozpočtové ztráty by mohly činit 0,3 % až 0,4 % HDP ročně. Navzdory tlaku ze strany Evropské komise bude vláda již čtvrtým rokem v řadě zachovávat energetické dotace. Klesající ceny energií by však měly vládě tuto zátěž zmírnit a náklady by se tak ve srovnání s rokem 2024 snížily na polovinu, přičemž odhadovaný rozpočet na rok 2025 činí 152 milionů EUR (0,7 % HDP), což představuje 20 % rozpočtového schodku. Vzhledem k silnému růstu a nárůstu příspěvků na sociální zabezpečení v důsledku velmi vysoké míry zaměstnanosti bude růst daňových příjmů i nadále udržitelný. Úprava daňových pásem daně z příjmů stanovená v rozpočtu na rok 2025 by však měla příjmy snížit přibližně o 0,5 % HDP.

Maltu, která v roce 2022 zaznamenala mírný deficit kvůli závislosti na dovozu energie, jejíž ceny prudce vzrostly, se běžný účet rychle zotavil, jakmile se ceny ustálily. V roce 2025 by si Malta měla udržet svůj pohodlný přebytek díky solidní vnější pozici v oblasti služeb (představující přebytek ve výši přibližně 30 % HDP), kterou posílil nárůst příjmů z cestovního ruchu. Kromě odrazování od investic brzdí nadměrně rozvinutý finanční sektor země (jeho aktiva v roce 2023 představovala 2,1násobek HDP) také rizika související s dodržováním zásad právního státu a podezření z praní špinavých peněz. V případě rozsáhlých sankcí by Malta přišla o jedno ze svých nejkonkurenceschopnějších odvětví. Banky jsou navíc výrazně vystaveny riziku spojenému s nemovitostmi a zrušení programu IIP by je silně zasáhlo kvůli odpovídajícímu poklesu zahraniční poptávky po domácím bydlení.

Politická stabilita stále narušována korupcí

V březnu 2022 zvítězila Labouristická strana (LP) premiéra Roberta Abely již ve třetích volbách v řadě, když získala 55 % hlasů a 44 mandátů (včetně mandátů přidělených na základě kvót pro zastoupení žen) ze 79 v jednokomorovém parlamentu. Strana dosáhla stabilních výsledků navzdory údajným vazbám vlády na vraždu investigativní novinářky Daphne Caruany Galizie z roku 2017, kterou spáchali spolupracovníci bývalého premiéra Josepha Muscata (LP). I přes další otřesy se očekává, že Abelova vláda zůstane u moci až do konce svého funkčního období v roce 2027. Hrozby pro politickou stabilitu vyplývají z rizika dalších obvinění z korupce a ztráty důvěry veřejnosti v vládnoucí třídu. Prozatím jsou tyto hrozby latentní a nezdají se bezprostřední. Evropské volby v roce 2024 však naznačily změnu v očekáváních maltských voličů. Přes další vítězství LP se ziskem 45 % hlasů znamenal tento výrazně nižší výsledek ve srovnání s rokem 2019 (54 %) ztrátu jednoho mandátu, a strana se tak nyní s třemi mandáty dělí o druhé místo s Nacionalistickou stranou (42 %).

Vyřazení země ze šedého seznamu Mezinárodní pracovní skupiny pro boj proti praní špinavých peněz (FATF) v roce 2022 je známkou zlepšení v boji proti praní špinavých peněz, země však zůstane v hledáčku Evropské komise, pokud jde o otázky transparentnosti, korupce, daňových úniků a právního státu. Zejména neochota vlády upustit od programu pro individuální investory, a to i po formální výzvě Komise, by mohla poškodit její vztahy s Bruselem a ostatními členskými státy EU v otázkách bezpečnosti, praní špinavých peněz, daňových úniků a korupce. Kromě toho je Malta díky své geografické poloze v první linii migračních toků z Afriky a Asie. Spolu s dalšími hostitelskými zeměmi, jako jsou Řecko a Itálie, bude postoj Malty klíčový v evropských debatách o této otázce.

Poslední aktualizace: leden 2025