Mosambik

Pomalu se oživující ekonomika tažená investicemi, a to po poklesu způsobeném politickými nepokoji

Ekonomická aktivita se postupně oživuje po prudkém poklesu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024, který byl způsoben politickými a sociálními nepokoji, a po smíšeném začátku roku 2025. Očekává se, že příspěvek těžebního sektoru (15 % HDP v roce 2024) se opět zvýší, a to díky několika oznámením, která předznamenávají významné investice. Na začátku dubna 2025 vláda schválila rozvojový plán společnosti ENI pro projekt Coral Norte FLNG, jehož cílem je vybudovat druhou plovoucí platformu, která bude replikou té první (Coral South). V krátkodobém horizontu bude růst tržeb z LNG i nadále omezen tím, že projekt Coral South dosáhne maximální výrobní kapacity. K oživení investic přispěje také obnovení projektu Mozambique LNG (zóna 1) společnosti TotalEnergies. Na konci března uvolnila americká banka EXIM Bank zmrazené úvěry ve výši 4,7 mld. USD, což usnadní očekávané oživení v polovině roku 2025. Společnost požádala o zrušení doložky vyšší moci, která platí od džihádistických útoků v roce 2021. Kromě toho se očekává nárůst těžby (grafit, rubíny, vápenec, energetické uhlí). Zejména se předpokládá oživení produkce grafitu po nízkých úrovních v roce 2024, které byly důsledkem pozastavení provozu ve dvou hlavních dolech. Očekává se, že důl Balama obnoví těžbu do konce června, poté co byl v červenci 2024 uzavřen, zpočátku kvůli nepříznivé situaci na trhu a následně i kvůli blokádě areálu místními komunitami. Čínská společnost DH Mining Development Limited mezitím investovala 30 milionů USD do těžby grafitu v dole Muichi, kde měl provoz začít 5. května. Výnosy z této činnosti však budou i nadále ovlivňovány přetrvávající situací čínské nadprodukce a tlakem na pokles cen.

Pozitivně by měl přispět i růst v nes těžebním sektoru. Zemědělský sektor (14 % HDP) bude podle prohlášení prezidenta těžit z rozšíření orné půdy (+6 %), investic do nových komerčních zemědělských oblastí a nárůstu počtu rodin s přístupem k výrobním prostředkům. Klimatické vlivy budou i nadále představovat významné riziko poklesu, ale prognóza neutrálního jevu ENSO pro rok 2025 je příznivá. Očekává se zlepšení dodávek elektřiny díky uvedení tepelné elektrárny Temane do provozu v roce 2026 a zlepšení vodních rezerv v elektrárně Cahora Bassa (80 % celostátní produkce). Plánují se také významné investice do přístavní kapacity, zejména 165 milionů USD na rozšíření kontejnerového terminálu v přístavu Maputo, které vede emirátská skupina DP World.

Navzdory narušením dodavatelských řetězců a vyšším cenám potravin v důsledku protestů zůstala inflace na nízké úrovni. Mosambická centrální banka mohla pokračovat ve své politice měnového uvolňování, kterou zahájila v lednu 2024, a v březnu 2025 opět snížila svou klíčovou úrokovou sazbu na 11,75 %. Pokračování tohoto klesajícího trendu spolu se snížením povinných minimálních rezerv na vklady v místní měně na konci ledna by mělo stimulovat nabídku úvěrů a produktivní investice, i když překážkou zůstává nejistá bezpečnostní situace v provincii Cabo Delgado.

Oslabující udržitelnost domácího dluhu

V roce 2024 způsobila hospodářská recese v posledním čtvrtletí výrazné překročení rozpočtu, což vedlo k odhadovanému schodku ve výši 3 % HDP a v důsledku toho k určitým škrtům ve výdajích. Po zpoždění souvisejícím se změnou vlády byl rozpočet na rok 2025 schválen na začátku května. Stabilnější domácí prostředí by mělo umožnit normalizaci příjmů na odhadovaných 5,3 miliardy USD. Prostřednictvím rozšíření základu DPH, reformy daně z příjmů fyzických osob a digitalizace výběru daní si vláda klade za cíl dosáhnout daňových příjmů ve výši 25 % HDP (v současnosti 21 %). Daně z těžby nerostných surovin a ropy, odhadované na 102 milionů EUR, poskytnou další pákový efekt, přičemž 10 % z této částky bude vyčleněno na podporu místních komunit a hospodářský rozvoj provincií. Snížení výdajů (-5,3 % ve srovnání s rokem 2024) je důkazem odhodlání k fiskální konsolidaci. Rozpočet však bude i nadále omezen výdaji na mzdy ve veřejném sektoru (13,3 % HDP) a úrokovými platbami z dluhu (4,1 %), které budou i nadále vytlačovat nezbytné výdaje na infrastrukturu a sociální programy. Přesto budou přijata opatření na oživení ekonomiky, zejména na podporu podniků postižených cyklóny a napětím po volbách. Rozpočtový deficit bude financován zahraničními granty a půjčkami, zejména od Světové banky a Číny, a také prostřednictvím emisí domácích dluhopisů. Kromě toho se v polovině dubna 2025 mozambické úřady a MMF dohodly na předčasném ukončení programu rozšířené úvěrové facility (Extended Credit Facility) podepsaného v roce 2022 a zahájily jednání o uzavření nové dohody.

Vnitrostátní veřejný dluh v posledních letech prudce vzrostl a dosáhl 39 % celkového dluhu, a to v důsledku stažení se z mezinárodních finančních trhů na pozadí skandálu s takzvanými „Tuna bonds“ (skandál se skrytým dluhem). Téměř polovinu tohoto dluhu však bude nutné refinancovat do jednoho roku. V březnu 2025 byla vláda nucena vyměnit dluhopisy v hodnotě 54 milionů USD, jejichž splatnost nastávala, za nové pětileté dluhopisy s nižší úrokovou sazbou, což byla operace podobná prvnímu výměně dluhu v roce 2024. Další konverze jsou plánovány na květen a září 2025, stejně jako v roce 2026. Ratingové agentury však tyto restrukturalizace vnímají jako známku „technického selhání“, což ilustruje omezenou schopnost země zvládat splatnosti svých dluhů. Kromě toho bude vysoký podíl veřejného dluhu v bankovních aktivech (40 %) i nadále omezovat úvěry soukromému sektoru. MMF a Světová banka považují riziko zahraničního i celkového zadlužení za vysoké. Očekává se však, že poměr zahraničního dluhu (61 %) bude dále klesat. Splátky zůstanou na mírné úrovni, ačkoli v roce 2023 země začala platit vyšší úroky ze svých eurobondů, jejichž splatnost nastane v roce 2031. Běžný účet bude i v roce 2025 vykazovat výrazný schodek, což je důsledkem zhoršení salda účtu zboží a služeb v důsledku vyššího dovozu zařízení a služeb souvisejících s těžbou. Mírný nárůst vývozu pomůže tento dopad zmírnit. Příjmy však budou i nadále citlivé na kolísající poptávku ze strany klíčových obchodních partnerů (Indie, Čína, Jižní Afrika) v kontextu ekonomických dopadů amerických cel. Deficit primárních příjmů, ovlivněný repatriací zahraničních zisků podniků, bude částečně kompenzován převody peněz ze zahraničí. Dovoz související s projekty v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG) bude plně pokryt investicemi prostřednictvím finančního účtu, což omezí jeho dopad na mezinárodní rezervy, u nichž vláda očekává, že v roce 2025 pokryjí 4,7 měsíce.

Po sporných volbách by nepokoje mohly připravit půdu pro reformy

Všeobecné volby, které se konaly 9. října 2024, skončily vítězstvím Daniela Chapa, kandidáta Mosambické osvobozenecké fronty (Frelimo), která je u moci od získání nezávislosti, s 65 % hlasů. Strana rovněž získala parlamentní většinu a obsadila všechny pozice guvernérů provincií. V období mezi volbami a Chapovým nástupem do úřadu dne 15. ledna 2025 však zemí otřásly rozsáhlé lidové protesty. Protesty podněcoval opoziční kandidát Venancio Mondlane ze Strany optimismu pro rozvoj Mosambiku (Podemos), který poukazoval na masivní volební podvody. Mobilizace se také rozšířila na širší odpor proti Frelimo a politickému a ekonomickému systému, zejména proti vysoké míře příjmové nerovnosti. Bylo hlášeno více než 300 mrtvých a 3 000 zraněných mezi civilisty. Nepokoje utichly po zásahu bezpečnostních sil, avšak po celé zemi přetrvávají ojedinělé ohniska povstání. Na začátku dubna 2025 schválil parlament návrh zákona zaměřený na navázání inkluzivního národního dialogu a podporu politického usmíření. Návrh zákona, který vzešel z dohody uzavřené 5. března mezi Chapem a lídry tří opozičních stran – bez Mondlana, jenž přerušil vztahy s Podemos –, počítá s ústavní reformou, omezením prezidentských pravomocí, reformou veřejné správy, depolitizací institucí a silnější decentralizací.

Bezpečnostní situace v severní provincii Cabo Delgado zůstane nestabilní. Od roku 2017 je tento region dějištěm džihádistického povstání vedeného skupinou napojenou na Islámský stát. Nová vláda učiní z boje proti terorismu prioritu, přičemž se bude opírat o rwandské jednotky, avšak bez sil Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADC), které se stáhly v červenci 2024, ačkoli se očekává, že některé jihoafrické jednotky zůstanou nasazeny. Zlepšení bezpečnostních podmínek bude brzděno nedostatečnou koordinací mezi jednotlivými silami a jejich omezenými schopnostmi. Kromě toho zůstane prioritou zabezpečení lokality projektu LNG v Zóně 1, zejména pokud budou stavební práce obnoveny v roce 2025.

Protektionistický postoj vlády USA, která byla v roce 2024 největším dárcem této země, bude mít v roce 2025 negativní dopad na Mosambik. Zejména pozastavení programů pomoci financovaných Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID), jejichž hodnota se odhaduje na téměř 600 milionů USD, oslabí sektor zdravotnictví a školství. Mozambické a rwandské ozbrojené síly budou mezitím i nadále těžit z podpory Evropské unie, která prodloužila trvání své asistenční mise (dříve poradenské mise) do 30. června 2026. V listopadu loňského roku EU potvrdila poskytnutí další pomoci ve výši 20 milionů EUR na podporu rwandské vojenské intervence v Cabo Delgado. Na regionální úrovni se integrace země posiluje díky květnovému podpisu dohod o vybudování energetického koridoru se Zambii a o zlepšení spolupráce se Zimbabwe v oblasti výroby, dodávek a přenosu elektřiny.

Poslední aktualizace: květen 2025