Namibie

Vyšší srážky jsou příznivé pro zemědělství a vodní energetiku, zatímco odvětví diamantů bude i nadále čelit obtížím

Očekává se, že v letech 2025 a 2026 dojde k mírnému zlepšení hospodářského růstu, a to díky oživení zemědělské produkce po suchu v roce 2024, jakož i díky větší těžbě uranu a rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Budou realizovány investice do obnovitelných zdrojů (solární a větrná energie) pro výrobu zeleného vodíku. V rozpočtovém roce 2025–2026 se plánuje uvedení do provozu obnovitelných zdrojů energie s kapacitou přibližně 93 megawattů. Růst podpoří také průzkum nových pobřežních ropných a plynových ložisek, avšak ekonomické přínosy se podle očekávání projeví až za několik let. Kromě toho si šestý Národní rozvojový plán „NDp6“ (na období 2022–2023 a 2026–2027) klade za cíl zajistit potravinovou a vodní bezpečnost, posílit roli soukromého sektoru v ekonomice, zvýšit efektivitu vládních institucí a podpořit růst na trhu s obnovitelnými zdroji energie.

Zaznamenává se zmírnění inflace v důsledku poklesu cen energie a potravin, jakož i stabilizace jihoafrického randu, ke kterému je namibijský dolar vázán. V letech 2025 a 2026 se inflace udrží v cílovém rozmezí centrální banky 3–6 %, což odráží vývoj inflace v Jižní Africe. Zpomalení inflace, vysoké reálné úrokové sazby a odhodlání podporovat růst vedly centrální banku k několika snížením úrokových sazeb v letech 2024 a 2025. Očekávají se další snížení. Toto uvolnění měnové politiky podpoří soukromou spotřebu a investice.

Pokles globální poptávky po diamantech od roku 2024 však negativně ovlivňuje těžební činnost a vývoz. Zvýšení amerických cel na namibijské produkty bude mít omezený přímý dopad, jelikož vývoz do USA představuje pouze 3 % celkového vývozu. Naopak nepřímý dopad obchodní války by mohl být větší, zejména kvůli poklesu celosvětové poptávky po surovinách, včetně diamantů. Navíc by nejistota vyvolaná obchodními napětími mohla negativně ovlivnit investiční projekty v energetice. A konečně, pomalý celosvětový růst by mohl negativně ovlivnit cestovní ruch. Vláda rovněž zavedla vízovou povinnost pro turisty z určitých zemí.

Trvale vysoký veřejný deficit, ale domácí půjčky

Namibie má vysoké zadlužení veřejného sektoru, plánuje však předčasné splacení 500 milionů USD z eurobondů v hodnotě 750 milionů USD se splatností v říjnu 2025, a to s využitím amortizačního fondu financovaného z minulých příjmů od SACU. Toto částečné splacení výrazně sníží poměr dluhu k HDP. Rozpočet na dva fiskální roky 2025–26 a 2026–27 však počítá s nárůstem investičních výdajů (zejména modernizace železnic a projekty vodohospodářské infrastruktury), které by v zásadě měly být kompenzovány omezením provozních výdajů (mzdové náklady), a to vše s cílem snížit schodek pod 4 % HDP. Na druhou stranu však vláda hodlá snížit sazbu daně z příjmů právnických osob pro společnosti mimo těžební odvětví z 30 % na 28 % a její pokusy o snížení mzdových nákladů ve veřejném sektoru selhaly. Zároveň se od roku 2025 očekává pokles příjmů v rámci SACU v důsledku stagnace jihoafrické ekonomiky, poklesu světových cen komodit a snížení daňových příjmů z diamantů. Tento pokles příjmů v kombinaci s nárůstem výdajů proto povede k prohloubení veřejného deficitu.

Pokud jde o vnější účty, u běžného účtu, který je strukturálně záporný, se očekává snížení deficitu v důsledku klesajících dovozních cen a nárůstu produkce a poptávky po zlatě a uranu. Deficit bude financován především přímými zahraničními investicemi (PZI) souvisejícími mimo jiné s průzkumem ropy a zemního plynu. Namibijský dolar je na stejné úrovni jako rand, který by však mohl oslabit kvůli své silné závislosti na surovinách a citlivosti na nepříznivé globální ekonomické podmínky. Zahraniční dluh lze přičíst především soukromému sektoru a souvisí s přímými zahraničními investicemi. Devizové rezervy pokrývají dovoz na čtyři měsíce.

SWAPO čelí výzvám v podobě nezaměstnanosti a nerovností

Hnutí SWAPO, které v roce 1990 vedlo k získání nezávislosti, si při volbách v listopadu 2024 udrželo parlamentní většinu, zatímco jeho prezidentská kandidátka Netumbo Nandi-Ndaitwah volby vyhrála a stala se první ženou v této funkci. Prezidentka si klade za cíl v příštích pěti letech řešit vysokou strukturální nezaměstnanost. Za tímto účelem plánuje vytvořit více než 500 000 pracovních míst mimo jiné v zemědělství, školství a odborném vzdělávání, bydlení, zdravotnictví a sportu. V prosinci 2024 její vláda schválila Národní politiku místního obsahu v oblasti těžby ropy (National Upstream Petroleum Local Content Policy), jejímž cílem je posílit místní účast v ropném sektoru poskytováním školení a pracovních příležitostí pro Namibijce a začleněním namibijských podniků do celého hodnotového řetězce tohoto odvětví. Nandi-Ndaitwah rovněž navrhuje sloučit některá ministerstva s cílem snížit vládní výdaje. Strana SWAPO plánuje zavést reformy příznivé pro soukromý sektor a makroekonomickou stabilitu, aniž by přitom zanedbávala blahobyt obyvatelstva. Vysoká míra nezaměstnanosti spolu s chudobou a nerovnostmi jsou však hlavními zdroji frustrace veřejnosti. Neschopnost předchozí vlády bojovat proti nezaměstnanosti stála stranu SWAPO v posledních volbách 12 parlamentních křesel. Kromě toho pozemková reforma i nadále polarizuje obyvatelstvo. Nerovnoměrné rozdělení půdy, které je koloniálním dědictvím Německé jihozápadní Afriky (1884–1915), přetrvává. Přibližně 70 % soukromé zemědělské půdy vlastní bílá menšina, která představuje pouze 8 % obyvatelstva (oproti pouhým 16 %, které vlastní černošské obyvatelstvo). Revidovaná národní politika přesídlování na období 2018–2027, která počítá s dobrovolným přerozdělením půdy na základě principu „ochotný kupující, ochotný prodávající“, se prosazuje jen s obtížemi, jelikož poptávka není příliš solventní a stát na ni navzdory požadavkům obyvatelstva vyčleňuje pouze omezené finanční prostředky.

Navzdory nedávným napětím souvisejícím s prodloužením zákazu dovozu čerstvých jihoafrických produktů, který platí od roku 2021, zůstává Jihoafrická republika hlavním partnerem Namibie. Bilaterální vztahy posiluje Dvoustranná komise Jihoafrická republika–Namibie, která usiluje o prohloubení hospodářské, odvětvové a politické spolupráce. Během svého posledního plenárního zasedání v roce 2023 se obě země dohodly na spolupráci v energetickém sektoru, zejména v oblasti elektřiny a zeleného vodíku. Odvětvové výbory se scházejí pravidelně. Namibie a Jihoafrická republika jsou navíc spolu s Lesothem a Eswatini součástí Jihoafrické měnové zóny. Posilují se také vazby s Evropskou unií, která usiluje o diverzifikaci svých zdrojů energie a surovin. V roce 2021 vydaly německá a namibijská vláda společné prohlášení o německé kolonizaci, zejména o masakrech a dalších zvěrstvech, k nimž došlo v návaznosti na povstání kmenů Herero a Nama v letech 1904 až 1908. V tomto prohlášení Německo uznalo svou morální a historickou odpovědnost, vyjádřilo omluvu a navrhlo rozvojový program v hodnotě 1,1 miliardy EUR rozložený na 30 let. Prohlášení však bylo rychle zpochybněno zástupci potomků postižených komunit, podporovanými OSN, a to kvůli jejich omezenému zapojení do jednání a neuznání zločinu genocidy a povinnosti poskytnout odškodnění. V reakci na tento tlak namibijská vláda vyzvala k novému vyjednání dohody. Německo oficiálně uznalo genocidu v prosinci 2024 a obě země nyní usilují o definitivní uzavření dohody. Čína bude i nadále udržovat úzké vztahy s Namibií prostřednictvím své role v rozvoji infrastruktury, obchodu a investic v odvětví uranu.

Poslední aktualizace: červenec 2025