Norsko

Stabilní růst soukromého i veřejného sektoru

V průběhu roku 2027 by měla norská ekonomika pokračovat v mírném růstu, stejně jako v roce 2026, a to díky odolnému trhu práce, rostoucím reálným mzdám a stále solidní spotřebě domácností. Ačkoli se důvěra spotřebitelů v důsledku zvýšené globální nejistoty a přetrvávající vysoké inflace oslabila, domácnosti i nadále těží ze silných podmínek na trhu práce, rostoucích mezd a zlepšující se kupní síly. Vládní podpůrná opatření, včetně probíhajících programů v oblasti energetiky, by měla dále pomoci zmírnit dopad vnějších šoků na domácí poptávku.

Přesto však přetrvávají rizika poklesu, jelikož ekonomika vykazuje určité stagflační tendence. Inflace se ukázala být vytrvalejší, než se očekávalo, a v roce 2026 v určitém okamžiku překročila 3 %, zatímco růst mezd zůstává vysoký kvůli napjaté situaci na trhu práce. Tyto faktory pravděpodobně omezí tempo uvolňování měnové politiky, čímž se náklady na financování pro domácnosti a podniky udrží na relativně vysoké úrovni. V důsledku toho mohou investiční aktivity a odvětví citlivější na úrokové sazby i nadále čelit nepříznivým vlivům. Navíc nejisté vnější prostředí, včetně geopolitického napětí a pomalejšího růstu u klíčových obchodních partnerů, by mohlo negativně ovlivnit norský vývoz a podnikatelskou důvěru.

Počet firemních insolvencí v prvních měsících roku 2026 výrazně poklesl, a to meziročně o přibližně 15 %. Je však nepravděpodobné, že by toto zlepšení přetrvávalo po celé prognózované období. Vzhledem k tomu, že nákladové tlaky nadále rostou a poptávka se zmírňuje, začala míra platební neschopnosti v roce 2026 opět postupně stoupat. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2027. Vyšší mzdové náklady, zvýšené náklady na financování a přetrvávající tlak na marže pravděpodobně zasáhnou zejména zranitelné podniky. Odvětví jako pohostinství, doprava a podnikové služby již vykazují známky zhoršení, zatímco exportně orientovaná a energeticky náročná odvětví čelí rostoucím rizikům v důsledku slabší vnější poptávky a zvýšených provozních nákladů. Navzdory těmto výzvám se očekává, že celková úroveň insolvencí zůstane v zásadě v souladu s historickými normami.

Bilance podporovaná příjmy z uhlovodíků

Očekává se, že vnější pozice Norska zůstane v roce 2027 mimořádně silná, podpořená značným vývozem uhlovodíků a vysokými výnosy ze zahraničních investic. Přestože se přebytek běžného účtu pravděpodobně mírně sníží v důsledku mírného poklesu cen energií a stabilní poptávky po dovozech, bude i nadále charakterizován velkým přebytkem obchodu se zbožím poháněným vývozem ropy a zemního plynu. Očekává se, že bilance služeb zůstane v deficitu, což odráží závislost Norska na dovážených dopravních, cestovních a obchodních službách. To však bude více než vykompenzováno silnou bilancí příjmů, podporovanou výnosy z rozsáhlých zahraničních aktiv Norska, zejména z Government Pension Fund Global, největšího státního investičního fondu na světě.

Očekává se rovněž, že fiskální pozice Norska zůstane jednou z nejsilnějších na světě. Ačkoli se předpokládá další nárůst vládních výdajů, podporovaný výdaji na obranu, závazky v oblasti sociálního zabezpečení a cílenými opatřeními na ochranu domácností a podniků před vyššími náklady, veřejné finance budou i nadále těžit z podstatných příjmů souvisejících s ropou a z investičních výnosů státního investičního fondu. V důsledku toho se předpokládá, že vláda si udrží značný rozpočtový přebytek, zatímco veřejný dluh zůstane podle mezinárodních standardů na nízké a stabilní úrovni. Nicméně základní ekonomika pevninské části země bude i nadále závislá na převodech z výnosů z ropy, což podtrhuje trvalý význam ropného a plynárenského sektoru pro celkovou fiskální sílu Norska.

Rovnováha mezi energetickou bezpečností a zelenou transformací

Ve všeobecných volbách v září 2025 si Labouristická strana premiéra Jonase Gahra Støreho udržela moc díky výraznému oživení veřejné podpory v předchozích měsících. Návrat bývalého premiéra a bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga do funkce ministra financí pomohl posílit ekonomickou důvěryhodnost vlády. Labouristická strana nadále vládne jako menšinová vláda a opírá se o podporu řady středolevicových stran, včetně Socialistické levicové strany, Strany středu, Červené strany a Strany zelených. Program vlády se zaměřuje na zmírnění tlaku na životní náklady, posílení veřejných služeb, udržení vysokých výdajů na obranu a řešení rostoucí nerovnosti. V souladu s těmito prioritami zavedl rozpočet na rok 2026 opatření, jako jsou vyšší slevy na dani z příjmů fyzických osob, nižší náklady na péči o děti, zvýšené sociální dávky a dodatečné finanční prostředky pro obce, zdravotnictví, programy podpory v oblasti energetiky a obranu. V roce 2027 se očekává rozsáhlá daňová reforma a příští parlamentní volby jsou naplánovány na září 2029.

S ohledem na budoucnost čelí vláda výzvě, jak skloubit dlouhodobé klimatické cíle Norska s přetrvávající závislostí země na ropném a plynárenském sektoru. Přechodová komise prozkoumá cesty ke snížení závislosti na uhlovodících v dlouhodobém horizontu a podpoří přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Zvýšené geopolitické napětí, obavy o energetickou bezpečnost Evropy a narušení globálních energetických trhů však posílily strategický význam norských dodávek ropy a zemního plynu. V důsledku toho zůstává politická podpora zachování – a v některých případech i rozšíření – těžby uhlovodíků významná, včetně obnoveného zájmu o rozvoj v Arktidě. V průběhu roku 2026 se rovněž zvýšily investice do tohoto odvětví, což odráží jak příznivé tržní podmínky, tak i přetrvávající poptávku Evropy po spolehlivých dodávkách energie. Tyto protichůdné tlaky budou pravděpodobně i v nadcházejících letech určujícím prvkem norské politiky a budou formovat jak energetickou politiku, tak i širší ekonomické vztahy Norska s Evropou.

Platby

Bankovní převody jsou zdaleka nejrozšířenějším způsobem platby. Všechny přední norské banky využívají elektronickou síť BIC/SWIFT, která nabízí levnou, flexibilní a rychlou službu mezinárodních převodů finančních prostředků.

Relativně běžnou praxí je také centralizace účtů, založená na centralizovaném místním systému inkasa a zjednodušeném řízení převodů finančních prostředků.

Široce se využívají elektronické platby, při nichž se platební příkazy zadávají prostřednictvím webových stránek banky klienta.

Směnky a šeky nejsou ani příliš rozšířené, ani se nedoporučují, protože pro svou platnost musí splňovat řadu formálních požadavků. Navíc věřitelé často odmítají přijímat šeky jako platební prostředek. Zpravidla slouží oba tyto nástroje hlavně k doložení existence dluhu.

Naopak směnky (gjeldsbrev) jsou v obchodních transakcích mnohem běžnější a nabízejí lepší záruky, jsou-li spojeny s jednoznačným uznáním dlužné částky, což v případě následného neplnění umožní příjemci získat exekuční příkaz od příslušného soudu.

Vymáhání pohledávek

Mimosoudní fáze

Proces vymáhání začíná zasláním výzvy dlužníkovi k úhradě jistiny spolu s případnými smluvně sjednanými úrokovými sankcemi do 14 dnů.

Pokud smlouva neobsahuje žádnou konkrétní sankční doložku, úroky se začínají úročit 30 dnů poté, co věřitel doručí výzvu k úhradě, a od roku 2004 se počítají na základě základní sazby stanovené Norskou centrální bankou (Norges Bank) platné k 1. lednu nebo 1. červenci příslušného roku, navýené o osm procentních bodů.

V případě neuhrazení pohledávky nebo nedosažení dohody se věřitelé mohou obrátit na Smírčí radu (Forliksrådet), kvazi-správní orgán. Aby mohli tento postup využít, musí věřitelé předložit doklady prokazující jejich pohledávku, jejíž částka by měla být uvedena v norských korunách.

Smírčí rada poté poskytne dlužníkovi krátkou lhůtu na vyjádření k podané pohledávce, než vyslechne strany, a to buď osobně, nebo prostřednictvím jejich úředních zástupců (stevnevitne). V této fázi řízení není účast advokátů systematicky vyžadována. Dosažená dohoda bude vykonatelná stejným způsobem jako soudní rozhodnutí.

Soudní řízení

Pokud nedojde k urovnání, je věc postoupena k projednání soudu prvního stupně. U pohledávek, které byly shledány oprávněnými, má však smírčí rada pravomoc vydat rozhodnutí, které má sílu soudního rozsudku.

Řízení postoupené k vyššímu soudu bude zahájeno předvoláním k městskému nebo okresnímu soudu. Předvolání bude doručeno dlužníkovi spolu s výzvou, aby soudu oznámil svůj záměr se bránit, pokud si to přeje.

Pokud žalovaný na předvolání v předepsané lhůtě (přibližně tři týdny) nereaguje nebo se nedostaví k jednání, vydá komise rozhodnutí v nepřítomnosti, které má rovněž sílu soudního rozsudku. Délka řízení se liší podle jednotlivých soudů.

Složitější nebo sporné nároky projednává soud prvního stupně (tingrett). Řízení před tímto soudem se zakládá na ústních důkazech a písemných podáních. Soud před vynesením rozsudku posoudí argumenty a vyslechne svědky stran.

Norsko nemá systém obchodních soudů, ale soud prvního stupně je příslušný k projednávání případů nakládání s kapitálovým majetkem, dědických řízení i insolvenčních řízení.

0

0

0

Výkon soudního rozhodnutí

Vnitrostátní rozsudek je vykonatelný po dobu deseti let, pokud nabyl právní moci. Pokud dlužník rozsudek nesplní, může věřitel požádat exekuční orgány o nucené výkon rozhodnutí, které následně zabaví majetek a finanční prostředky dlužníka.

Ačkoli Norsko není členem EU, na rozhodnutí vydaná zeměmi EU, jako jsou platební příkazy EU nebo evropský exekuční titul, se v rámci „bruselského režimu“ uplatní zvláštní a výhodné mechanismy výkonu rozhodnutí. Rozhodnutí vydaná státy, které nejsou členy EU, budou vykonávána na základě vzájemnosti, za předpokladu, že země, která rozhodnutí vydala, je smluvní stranou dvoustranné nebo mnohostranné dohody s Norskem.

Insolvenční řízení

MIMO SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soukromé mimosoudní restrukturalizace jsou v Norsku běžné, i když nejsou upraveny zákonem. Dlužníci a věřitelé si mohou sjednat jakékoli dohody, ale v praxi se často uplatňuje zákon o restrukturalizaci dluhů a úpadku. Pokud si to strany přejí, může proces řídit třetí strana (právník nebo účetní).

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Tento postup může zahájit pouze dlužník, který o to má zájem. Jeho finanční situace je posouzena dohlížecím výborem jmenovaným soudem a je vypracován návrh dohody o vyrovnání. Pokud soud souhlasí, bude výbor pro vyrovnání spolu se správcem jmenovaným soudem řídit činnost dlužníka a vypracuje dohodu o vyrovnání. Řízení o vyrovnání dluhů může vyústit v úplné vyrovnání dluhů, dohodu o vyrovnání nebo zahájení konkurzního řízení.

KONKURZNÍ ŘÍZENÍ

Řízení může být zahájeno na základě soudního rozhodnutí buď z podnětu dlužníka, nebo věřitele. Věřitel musí ručit za náklady spojené s řízením. Soud jmenuje správce a posoudí nutnost zřízení výboru věřitelů před vydáním usnesení o zahájení konkurzního řízení a poskytne věřitelům lhůtu pro podání jejich pohledávek (tři až šest týdnů). Veškerý majetek dlužníka je zabaven, dluh je vyčíslen a je sestaven seznam uznaných pohledávek.

Pokud nedojde k mimosoudnímu vyrovnání, je věc postoupena k projednání soudu prvního stupně. U pohledávek, které byly shledány oprávněnými, má však smírčí komise pravomoc vydat rozhodnutí, které má sílu soudního rozsudku. Případ postoupený k vyššímu soudu začíná předvoláním k městskému nebo okresnímu soudu. Předvolání se doručí dlužníkovi spolu s výzvou, aby v případě zájmu oznámil soudu svůj záměr se bránit.

Pokud žalovaný na předvolání v předepsané lhůtě (přibližně tři týdny) nereaguje nebo se nedostaví k jednání, vydá komise rozhodnutí v nepřítomnosti, které má rovněž sílu soudního rozsudku. Délka řízení se liší podle jednotlivých soudů.

Složitější nebo sporné nároky projednává soud prvního stupně (tingrett). Řízení před tímto soudem v plénu se zakládá na ústních důkazech a písemných podáních. Soud posoudí argumenty a vyslechne svědky stran, než vynese rozsudek.

Norsko nemá systém obchodních soudů, avšak soud prvního stupně je příslušný k projednávání případů nakládání s kapitálovým majetkem, dědických řízení i insolvenčních řízení.

Poslední aktualizace: červenec 2026