Norsko

Stabilní růst soukromého i veřejného sektoru

V roce 2025 by měla norská ekonomika růst silným tempem, a to díky kombinaci rostoucí spotřeby domácností, zvýšených vládních výdajů a oživení v odvětví uhlovodíků. Oživení soukromé spotřeby je částečně poháněno efektem bohatství vyplývajícím z vyšších cen nemovitostí, které posílily finanční situaci domácností. Současně zůstávají vládní výdaje podpůrné, zatímco energetický sektor těží z trvalé aktivity v oblasti uhlovodíků.

Rizika však přetrvávají. Vysoký růst mezd, poháněný přetrvávajícím nedostatkem pracovních sil v určitých odvětvích, nadále vyvolává inflační tlaky. To omezuje schopnost centrální banky výrazně snižovat úrokové sazby, přičemž očekávání v současné době naznačují přibližně dvě snížení o 25 bazických bodů v průběhu roku. Napjatá situace na trhu práce a přetrvávající obavy z inflace by mohly prodloužit období restriktivní měnové politiky.

V roce 2025 se očekává nárůst počtu insolvencí v Norsku, což odráží pokračující normalizaci po delším období nižších úrovní. Ačkoli se tento nárůst může jevit jako významný, absolutní počet insolvencí zůstává v rámci historických úrovní a neměl by signalizovat alarmující vlnu krachů podniků. Zároveň budou vyšší náklady vyvíjet tlak na firmy, což přispěje k nárůstu počtu insolvencí. Růst mezd zůstává vysoký, zatímco ceny energií představují i nadále výzvu pro odvětví s vysokými náklady. Silná ekonomická aktivita by však měla udržet celkovou úroveň insolvencí na zvládnutelné úrovni.

Bilance podporovaná činností v oblasti uhlovodíků

V roce 2025 se očekává mírné snížení norského salda běžného účtu, i když bude i nadále charakterizováno značným přebytkem zboží, poháněným především vývozem uhlovodíků. Zatímco produkce uhlovodíků by měla zůstat silná, celková obchodní bilance může zaznamenat určité zmírnění. Bilance služeb by mezitím měla zůstat na podobné deficitní úrovni nebo se mírně zvýšit. Klíčovým rysem vnější pozice Norska zůstává trvale vysoká bilance příjmů a běžných transferů, podporovaná výnosy z jeho významných zahraničních aktiv, včetně největšího státního investičního fondu na světě.

Očekává se, že veřejné finance Norska zůstanou v dobré kondici a i přes rostoucí vládní výdaje si udrží silný přebytek. Vyšší příjmy, zejména z odvětví uhlovodíků, vykompenzují zvýšené výdaje, čímž se veřejný dluh udrží přibližně na stejné úrovni. To odráží stabilní fiskální pozici země, i když, stejně jako v předchozích letech, by ekonomika pevninské části země i nadále vykazovala schodek bez těžby ropy a zemního plynu a souvisejících daňových příjmů a transferů z fondu.

Na podzim se očekávají těsné volby

Příští parlamentní volby, naplánované na září 2025, budou mít zásadní význam. Současná vláda nastoupila do úřadu na začátku tohoto roku poté, co Strana středu – zemědělská, euroskeptická strana – opustila předchozí koalici kvůli neshodám ohledně budoucích vztahů Norska s EU, zejména v oblasti energetické politiky. V důsledku toho nyní vládne samostatně Strana práce, přičemž bývalý premiér a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se vrátil do funkce ministra financí. Od rozchodu a Stoltenbergova návratu zaznamenala Strana práce v průzkumech veřejného mínění opětovný vzestup, což činí výsledek podzimních voleb stále nejistějším.

Vnější politická nejistota zůstává v Norsku v roce 2025 klíčovým tématem, protože měnící se globální dynamika nutí zemi přehodnotit své strategické priority. Nástup nové americké administrativy na mezinárodní scénu zvýšil tlak na Norsko, aby navýšilo výdaje na obranu, posílilo své závazky vůči NATO a zároveň podnítil diskuse o větší soběstačnosti. Zároveň Norsko přehodnocuje své vztahy s EU – a to nejen z hlediska bezpečnostní spolupráce, ale také s ohledem na svou roli klíčového dodavatele energie. Tyto měnící se geopolitické faktory formují jak obrannou politiku, tak rámec energetických vazeb Norska s Evropou.

Platby

Bankovní převody jsou zdaleka nejčastěji používaným způsobem platby. Všechny přední norské banky využívají elektronickou síť BIC/SWIFT, která nabízí levnou, flexibilní a rychlou službu mezinárodních převodů finančních prostředků.

Relativně běžnou praxí je také centralizace účtů, založená na centralizovaném místním systému inkasa a zjednodušeném řízení převodů finančních prostředků.

Široce se využívají elektronické platby, při nichž se platební příkazy zadávají prostřednictvím webových stránek banky klienta.

Směnky a šeky nejsou ani široce používány, ani doporučovány, jelikož musí splňovat řadu formálních požadavků, aby byly platné. Navíc věřitelé často odmítají přijímat šeky jako platební prostředek. Obě tyto platební nástroje zpravidla slouží hlavně k doložení existence dluhu.

Naopak směnky (gjeldsbrev) jsou v obchodních transakcích mnohem běžnější a nabízejí lepší záruky, jsou-li spojeny s jednoznačným uznáním dlužné částky, což v případě následného neplnění umožní oprávněnému získat exekuční příkaz od příslušného soudu.

Vymáhání pohledávek

Mimosoudní fáze

Proces vymáhání začíná zasláním výzvy dlužníkovi k úhradě jistiny spolu s případnými smluvně sjednanými úrokovými sankcemi do 14 dnů.

Pokud smlouva neobsahuje žádnou konkrétní sankční doložku, úroky začínají běžet 30 dní poté, co věřitel doručí výzvu k úhradě, a od roku 2004 se počítají na základě základní sazby stanovené Norskou centrální bankou (Norges Bank) platné k 1. lednu nebo 1. červenci příslušného roku, navýšené o osm procentních bodů.

V případě neuhrazení pohledávky nebo nedosažení dohody se věřitelé mohou obrátit na Smírčí radu (Forliksrådet), kvazisprávní orgán. Aby mohli tohoto řízení využít, musí věřitelé předložit dokumenty dokládající jejich pohledávku, jejíž částka by měla být uvedena v norských korunách.

Smírčí rada poté poskytne dlužníkovi krátkou lhůtu na vyjádření k podané pohledávce, než vyslechne strany, a to buď osobně, nebo prostřednictvím jejich úředních zástupců (stevnevitne). V této fázi řízení není účast advokátů systematicky vyžadována. Dosažená dohoda bude vykonatelná stejným způsobem jako soudní rozhodnutí.

Soudní řízení

Pokud nedojde k mimosoudnímu urovnání, je věc postoupena k projednání soudu prvního stupně. U pohledávek, které byly shledány oprávněnými, má však smírčí komise pravomoc vydat rozhodnutí, které má sílu soudního rozsudku.

Případ postoupený vyššímu soudu bude zahájen předvoláním k městskému nebo okresnímu soudu. Předvolání bude doručeno dlužníkovi spolu s výzvou, aby v případě, že si to přeje, oznámil soudu svůj záměr se bránit.

Pokud žalovaný na předvolání v předepsané lhůtě (přibližně tři týdny) nereaguje nebo se nedostaví k jednání, vydá komise rozhodnutí v nepřítomnosti, které má rovněž platnost soudního rozsudku. Délka řízení se liší podle jednotlivých soudů.

Složitější nebo sporné nároky projednává soud prvního stupně (tingrett). Řízení před tímto soudem se opírá o ústní důkazy a písemná podání. Soud před vynesením rozsudku posoudí argumenty a vyslechne svědky stran.

Norsko nemá systém obchodních soudů, ale soud prvního stupně je příslušný k projednávání případů týkajících se nakládání s kapitálovým majetkem, dědických řízení i insolvenčních řízení.

0

0

0

Výkon soudního rozhodnutí

Vnitrostátní rozsudek je vykonatelný po dobu deseti let, pokud nabyl právní moci. Pokud dlužník rozsudek nesplní, může věřitel požádat exekuční orgány o nucené vykonání rozsudku, které následně zabaví majetek a finanční prostředky dlužníka.

Ačkoli Norsko není členem EU, na rozhodnutí vydaná zeměmi EU, jako jsou platební příkazy EU nebo evropský exekuční titul, se v rámci „bruselského režimu“ uplatňují zvláštní a výhodné mechanismy výkonu. Rozhodnutí vydaná státy, které nejsou členy EU, budou vykonávána na základě vzájemnosti, za předpokladu, že vydávající země je smluvní stranou dvoustranné nebo mnohostranné dohody s Norskem.

Insolvenční řízení

MIMO SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Soukromé mimosoudní reorganizace jsou v Norsku běžné, i když nejsou upraveny zákonem. Dlužníci a věřitelé si mohou sjednat jakékoli dohody, ale v praxi se často uplatňuje zákon o reorganizaci dluhů a úpadku. Pokud si to strany přejí, může proces řídit třetí strana (právník nebo účetní).

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Tento postup může zahájit pouze dlužník, který o to má zájem. Jeho finanční situace je posouzena soudně jmenovaným dozorčím výborem a je vypracován návrh na vyrovnání. Pokud soud souhlasí, bude výbor pro vyrovnání spolu se soudně jmenovaným správcem řídit činnost dlužníka a vypracuje dohodu o vyrovnání. Řízení o vyrovnání dluhů může vyústit v úplné vyrovnání dluhů, dohodu o vyrovnání nebo zahájení konkurzního řízení.

KONKURZNÍ ŘÍZENÍ

Řízení může být zahájeno na základě soudního rozhodnutí buď z podnětu dlužníka, nebo věřitele. V případě podnětu ze strany věřitele musí tento věřitel ručit za náklady spojené s řízením. Soud jmenuje správce a před vydáním usnesení o zahájení konkurzního řízení posoudí nutnost zřízení výboru věřitelů a poskytne věřitelům lhůtu pro podání pohledávek (tři až šest týdnů). Veškerý majetek dlužníka je zabaven, dluh je vyčíslen a je sestaven seznam uznaných pohledávek.

Pokud nedojde k mimosoudnímu vyrovnání, je věc postoupena k projednání soudu prvního stupně. U pohledávek, které byly shledány oprávněnými, má však smírčí komise pravomoc vydat rozhodnutí, které má sílu soudního rozsudku. Případ postoupený vyššímu soudu začíná předvoláním k městskému nebo okresnímu soudu. Předvolání se doručí dlužníkovi spolu s výzvou, aby v případě zájmu oznámil soudu svůj záměr se bránit.

Pokud žalovaný na předvolání v předepsané lhůtě (přibližně tři týdny) nereaguje nebo se nedostaví k jednání, vydá komise rozhodnutí v nepřítomnosti, které má rovněž platnost soudního rozsudku. Délka řízení se liší v závislosti na konkrétním soudu.

Složitější nebo sporné nároky projednává soud prvního stupně (tingrett). Řízení před tímto soudem se zakládá na ústních důkazech a písemných podáních. Soud před vynesením rozsudku posoudí argumenty a vyslechne svědky stran.

Norsko nemá systém obchodních soudů, avšak soud prvního stupně je příslušný k projednávání případů nakládání s kapitálovým majetkem, dědických řízení i insolvenčních řízení.

Poslední aktualizace: březen 2025