Nový Zéland

Ekonomika se zotavuje, výhled však ovlivňují rizika

Ekonomický růst se obnovil v roce 2025 poté, co země prošla znepokojivou recesí. Hospodářská aktivita se v roce 2024 snížila o 0,5 % v důsledku napjatých finančních podmínek, které ovlivnily investice a (vysoce zadlužené) domácnosti, zatímco výsledky obchodu byly slabé kvůli pomalému růstu v Číně, která je hlavním vývozním trhem země. Kromě toho zimní energetická krize přiměla mnoho podniků k zastavení činnosti kvůli prudkému nárůstu cen elektřiny. Produktivita mezitím dále klesla, což vedlo ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů a vyvinulo další tlak na marže společností.

V roce 2025 došlo k oživení ekonomiky, k němuž přispělo pokračující zotavování cestovního ruchu (přibližně 6 % HDP) a uvolnění měnové politiky, které v srpnu 2024 zahájila Novozélandská centrální banka (RBNZ) a které podporuje investice a spotřebu domácností. V prvním čtvrtletí roku 2025 dosáhl počet zahraničních návštěvníků 94 % úrovně ze stejného období před pandemií covidu (2019) a opatření, jako je uvolnění vízových požadavků, by měla cestovní ruch dále podpořit. Mezitím RBNZ po zvýšení oficiální úrokové sazby (OCR) v roce 2023 na 5,5 %, což byla nejvyšší úroveň od roku 2008, tuto sazbu od srpna 2024 šestkrát snížila, a to celkem o 225 bazických bodů (k červnu 2025). Nižší inflace a rostoucí míra nezaměstnanosti vedly k uvolnění měnové politiky, a to s ohledem na dvojí mandát RBNZ, jímž je stabilizace inflace kolem 2 % a podpora maximální udržitelné zaměstnanosti. Navzdory zrychlení inflace na 2,5 % v 1. čtvrtletí roku 25 zůstává inflace v rámci cílového rozmezí RBNZ (1–3 %) a obtíže s oživením po recesi naznačují možnost dalších snížení sazeb. V této souvislosti by propad bytové výstavby zaznamenaný v roce 2024 mohl od roku 2026 skončit, jelikož tento sektor vykazoval na počátku roku 2025 známky stabilizace. Nedostatek pracovních sil se zmírnil (částečně díky nárůstu čisté migrace) a zmírnily se i nákladové tlaky (náklady na materiály, úvěrové náklady). Vzestupný trend ekonomické aktivity by měl pokračovat i v roce 2026, ačkoli výhled zastiňují určitá rizika.

Obchodní omezení zvyšují nejistotu ohledně hospodářského oživení ostrova. Vzhledem k relativně malému podílu Nového Zélandu na obchodním deficitu USA byla této zemi udělena pouze preferenční celní sazba ve výši 10 %. Jelikož se však tato cla pravděpodobně promítnou do cen pro americké spotřebitele, mohla by způsobit nárůst cen na amerických trzích, což by mělo dopad na poptávku po novozélandských produktech. Určité sektory jsou vzhledem ke své závislosti na americkém trhu obzvláště ohroženy, zejména mléčné výrobky, maso a víno. Novozélandskou ekonomiku by navíc mohly zasáhnout nepřímé dopady, zejména v důsledku poklesu globálního růstu, a to především v Číně, která je po USA jejím hlavním vývozním trhem.

Přetrvávající rozpočtový deficit

Zatímco se u rozpočtu na rok 2025, končícího v červnu 2026, očekává nárůst rozpočtových příjmů, nárůst výdajů by měl být větší. V důsledku toho se očekává mírné prohloubení deficitu provozního salda bez zisků a ztrát (OBEGAL neboli rozpočtové saldo), přičemž vláda předpovídá návrat k vyrovnanému rozpočtu v roce 2028. S cílem podpořit investice podniků a řešit klesající produktivitu hodlá vláda zavést 20% daňový odpočet na nová výrobní aktiva (stroje, nástroje a vybavení). To sice sníží potenciální daňové příjmy, ale kromě toho zůstává fiskální rámec stabilní. Očekávané hospodářské oživení by proto mělo rozšířit daňový základ a tím přispět k vyšším daňovým příjmům. Kromě toho patří mezi sektory, které obdrží významný podíl nových výdajů, zdravotnictví, infrastruktura, školství, obrana a veřejný pořádek. Dalším klíčovým rozpočtovým opatřením je zavedení změn v systému KiwiSaver, jehož cílem je podpořit investice Novozélanďanů tváří v tvář rostoucím životním nákladům. Mezi tyto změny patří zvýšení výchozí sazby příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů, což více než vykompenzuje pokles příspěvku vlády. Tyto změny by měly podpořit místní ekonomiku, jelikož prostředky z programu KiwiSaver jsou investovány do novozélandských aktiv.

Deficit běžného účtu Nového Zélandu se v posledních letech postupně snižoval poté, co v roce 2022 dosáhl svého maxima v důsledku drastického nárůstu globálních cen komodit. Trend snižování deficitu běžného účtu by měl pokračovat i v roce 2025. Deficit obchodu se zbožím by měl dále klesat v důsledku očekávaného globálního poklesu cen komodit, což znamená tlak na pokles dovozních cen. Kromě toho obchodní bariéry ze strany USA pravděpodobně vyvolají globální pokles cen zboží v důsledku hledání alternativních trhů. To je však částečně kompenzováno vývozem, který je ovlivněn slabou globální poptávkou v kontextu zvýšených obchodních napětí, a také politikou měnového uvolňování RBNZ, která vyvolala tlaky na oslabení měny a v důsledku toho i tlak na růst dovozních cen. Deficit v oblasti služeb by se mezitím měl dále snižovat a díky oživení příjezdového cestovního ruchu by se dokonce mohl proměnit v přebytek. Deficit běžného účtu je tradičně financován přílivem finančních prostředků a kapitálu, a to jak ve formě přímých, tak portfoliových investic. K financování mohou přispět i devizové rezervy, které v roce 2024 představovaly přibližně čtyřměsíční dovoz. Rizika související s možným vyčerpáním devizových rezerv jsou omezená, jelikož zahraniční dluh země (86 % HDP, přičemž státní část představuje 45 % HDP) je denominován převážně v místní měně.

Politika se posouvá doprava

Volby v říjnu 2023 skončily relativním vítězstvím Národní strany vedené Christopherem Luxonem, která získala 38,1 % hlasů. Národní strana získala pouze 48 křesel z celkových 123, a proto nebyla schopna vládnout sama a vytvořila koalici se stranou ACT (11 křesel) a stranou New Zealand First (8 křesel). Převzetí moci pravicí představuje významný zlom v politice země a ukončuje šestileté vládnutí levicové Labouristické strany. Vládní koalice se snaží zvrátit mnoho opatření Labouristické strany, včetně privilegií a práv Maorů, progresivních sociálních reforem a environmentálních předpisů.

Na diplomatické scéně představuje pro Nový Zéland výzvu rivalita mezi USA a Čínou. Washington je dlouhodobým partnerem v oblasti diplomacie a bezpečnosti. Peking je zároveň zdaleka největším odběratelem novozélandského vývozu. Ve snaze udržet dobré vztahy s oběma zeměmi navštívil bývalý premiér Hipkins v červnu 2023 Čínu. V rámci nové koalice se však geopolitické zaměření posunulo směrem k užším vztahům se západními spojenci (aliance Five Eyes a AUKUS). Navíc jmenování Winstona Peterse, předsedy strany New Zealand First a kritika Pekingu, do funkce ministra zahraničních věcí může ochladit vztahy mezi oběma zeměmi.

Platby

Mezi hlavní platební metody na Novém Zélandu patří platební karty (debetní a kreditní karty) a elektronické úvěry či debety (přímé inkaso a připsání, automatické platby účtů a elektronické převody). Dochází k rychlému nárůstu využívání bezkontaktních plateb, aplikací pro mobilní telefony a plateb přes internet. Ačkoli hotovost stále hraje důležitou roli, její používání výrazně klesá a používání šeků se mezi lety 2013 a 2016 snížilo na polovinu. Bankovní převody a převody prostřednictvím systému SWIFT jsou nejčastěji používanými platebními metodami pro vnitrostátní i mezinárodní transakce. Většina novozélandských bank je připojena k síti SWIFT.

Vymáhání pohledávek

0

Proces vymáhání pohledávek obvykle začíná doručením upomínky, v níž věřitel informuje dlužníka o jeho platebních povinnostech (včetně případných smluvních úroků) a stanoví lhůtu pro provedení platby.

ŘÍZENÍ O VYDÁNÍ SUMÁRNÍHO ROZSUDEKU

Pokud věřitel po zaslání upomínky neobdrží platbu, dalším možným krokem je zahájení řízení o zkráceném rozsudku. Tento postup je určen pro situace, kdy dlužník nemá proti nároku žádnou obranu. Žádost lze podat u okresního soudu nebo vrchního soudu, v závislosti na hodnotě pohledávky. Okresní soud má pravomoc projednávat věci týkající se pohledávek do výše 350 000 NZD, zatímco vrchní soud obvykle projednává věci týkající se pohledávek nad 350 000 NZD. Je nutné podat žalobu spolu s oznámením o řízení, návrhem na zkrácené řízení a podpůrnou čestnou prohlášením věřitele (nebo v případě společnosti osoby, která má osobní znalost skutkového stavu a je oprávněna podat čestné prohlášení jménem společnosti), v němž jsou uvedeny skutkové okolnosti nároku. Rozhodnutí ve zkráceném řízení obvykle zahrnuje jednání, které trvá přibližně jeden den (pokud dlužník vznesl námitky), přičemž důkazy se předkládají formou čestného prohlášení, aniž by bylo nutné předvolávat svědky. Je-li žádost úspěšná, může soud vydat rozsudek ve prospěch věřitele. Pokud žalovaný nevznese námitky, může být vydán rozsudek pro zmeškání ve prospěch věřitele, aniž by bylo nutné konat úplné jednání, ačkoli bude vyžadována přítomnost u soudu za účelem projednání věci. Pokud je žalovaný schopen předložit obhajobu, o které lze diskutovat, může soud zamítnout vydání rozsudku ve zkráceném řízení a nařídit, aby byla věc projednána v rámci řádného řízení.

ŘÁDNÉ ŘÍZENÍ

Řádné řízení se používá v případech, kdy není možné vydat rozsudek ve zkráceném řízení, protože dlužník vznesl opodstatněnou obhajobu, nebo pokud není rozsudek ve zkráceném řízení vydán. Řádné řízení se zahajuje podáním oznámení o zahájení řízení a žalobního návrhu. V závislosti na hodnotě nároku (jak je uvedeno výše) se toto řízení může konat u okresního soudu nebo u vrchního soudu. Na rozdíl od zkráceného řízení může řádné řízení s obhajobou zahrnovat další procesní kroky, jako je předkládání důkazů, projednávání důkazů a podávání mezitímních návrhů nebo předkládání důkazních spisů, v závislosti na povaze řízení.

ODVOLÁNÍ

O odvoláních proti rozhodnutím okresního soudu rozhoduje Vrchní soud. Odvolací soud má pravomoc projednávat odvolání proti rozhodnutím Vrchního soudu. Odvolání se obecně omezují pouze na právní otázky. Odvolání k nejvyššímu odvolacímu soudu na Novém Zélandu, Nejvyššímu soudu, lze projednat pouze s povolením tohoto soudu. Povolení bude uděleno, pokud se Nejvyšší soud přesvědčí, že je v zájmu spravedlnosti nutné odvolání projednat.

0

Výkon soudního rozhodnutí

Pokud soud vynese rozsudek ve prospěch věřitele, není možné se proti němu odvolat nebo již byly vyčerpány všechny opravné prostředky, může věřitel požádat Vrchní soud nebo Okresní soud (v závislosti na hodnotě pohledávky, jak je uvedeno výše) o vydání exekučního příkazu. To může zahrnovat srážky ze mzdy nebo dávek dlužníka (je-li dlužníkem fyzická osoba), zabavení majetku, řízení o srážkách ze mzdy třetí osoby nebo zřízení zástavního práva na majetku dlužníka. Zahraniční rozsudky musí být nejprve uznány soudem podle zákona o vzájemném výkonu rozsudků z roku 1934 (Reciprocal Enforcement of Judgments Act 1934) nebo podle zvykového práva.

Insolvenční řízení

KONKURZ

Pokud věřitel po získání rozsudku proti dlužníkovi neobdrží platbu a tento dlužník je fyzická osoba, může věřitel vydat oznámení o bankrotu, které doručí dlužníkovi. Nesplnění oznámení o bankrotu ze strany dlužníka je podle zákona považováno za úpadkový čin.

ZÁKONNÁ VÝZVA

Pokud dlužník neprovede platbu na základě upomínky a dlužníkem je společnost, dalším možným krokem je, že věřitel vypracuje a doručí zákonnou výzvu k úhradě nesplaceného dluhu. Tuto výzvu lze použít jako alternativu k zkrácenému řízení nebo řádnému řízení. Zákonnou výzvu lze vydat pouze v případě, že ohledně dluhu neexistuje podstatný spor. Jakmile je dlužníkovi doručena zákonná výzva, má dlužník 15 pracovních dnů na uhrazení dluhu nebo na uzavření dohody o splácení, s níž věřitel souhlasí. Pokud dlužnická společnost neprovede platbu v souladu se zákonnou výzvou, má věřitel dalších 30 pracovních dnů na to, aby proti dlužnické společnosti zahájil likvidační řízení, přičemž jako důkaz neschopnosti dlužníka uhradit své splatné dluhy použije nesplnění zákonné výzvy. Dlužnická společnost však může do 10 pracovních dnů od doručení zákonné výzvy podat návrh na její zrušení. Soud může zákonnou výzvu zrušit, pokud existuje podstatný spor o to, zda je dluh splatný, pokud má dlužnická společnost protinároky, nárok na započtení nebo křížový nárok, nebo pokud k tomu existují jiné dostatečné důvody.

LIKVIDACE

Likvidace zahrnuje zpeněžení a rozdělení majetku dlužnické společnosti v případě, že je společnost v platební neschopnosti nebo neočekává, že bude pokračovat v podnikání. Společnosti je jmenován likvidátor, který přebírá vedení společnosti, zpeněžuje její majetek, vyplácí věřitele a zbývající část rozděluje mezi akcionáře.

DOMLUVY S VĚŘITELI

Existují dvě možné formy dohody s věřiteli: buď neformální dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, nebo formální dohoda s věřiteli podle zákona o společnostech z roku 1993. Formální dohoda s věřiteli je závazná smlouva mezi dlužnickou společností a jejím věřitelem (věřiteli) ohledně splácení jejích dluhů, jejíž podmínky jsou méně přísné než striktní zákonná práva věřitelů. Kompromis může zahrnovat splátky v průběhu času, odložené platby nebo přijetí nižší částky jako úplného a konečného vyrovnání dluhu. Jakmile je kompromis s věřiteli schválen požadovanou většinou věřitelů nebo soudem, je závazný pro všechny věřitele. Obdobný postup existuje i pro fyzické osoby podle zákona o platební neschopnosti z roku 2006.

DOBROVOLNÁ SPRÁVA

Dlužnická společnost může vstoupit do dobrovolné správy, aby se pokusila maximalizovat šance na pokračování činnosti insolvence postižené společnosti, nebo pokud to není možné, aby věřitelům zajistila lepší výnos než okamžitá likvidace. Tento postup posiluje stávající postup kompromisu s věřiteli jako alternativu k likvidaci tím, že ukládá moratorium na kroky věřitelů směřující k vymáhání jejich pohledávek.

Poslední aktualizace: červen 2025