Papua-Nová Guinea

V roce 2026 dojde k mírnému zpomalení růstu v důsledku klesajících cen plynu

Růst se v roce 2025 zrychlil, a to díky příjmům z vývozu zkapalněného zemního plynu a nerostných surovin (zlato, měď, nikl), které byly podpořeny jak vysokými cenami, tak zvýšenými objemy těžby. V případě zlata je tento nárůst způsoben zejména postupným rozběhem dolu Porgera, který obnovil provoz na konci roku 2023, a také rozšířením dolů Kainantu – oba se nacházejí na hlavním ostrově – a Lihir na vzdáleném východě souostroví. Tyto projekty budou pokračovat i v roce 2026.

Očekává se, že v roce 2026 dojde ke zpomalení růstu. Hodnota vývozu bude i nadále růst, avšak pomalejším tempem. Ceny zemědělských produktů (palmový olej, káva, kakao, kokos atd.) a zkapalněného zemního plynu (který tvoří přibližně 40 % vývozu) by mohly klesnout, zatímco ceny zlata a mědi by měly dále stoupat. K podpoře ekonomické aktivity přispěje také nárůst veřejných provozních výdajů, zejména v oblasti bezpečnosti. Totéž platí pro veřejné investice, u nichž se očekává zintenzivnění v oblasti silniční infrastruktury, jako je například dálnice Ramu Highway – dálnice vedoucí paralelně s řekou Ramu na hlavním ostrově, která byla částečně financována Světovou bankou. Trasa spojí dva z hlavních přístavů – Madang na severním pobřeží a Lae na východním pobřeží – přes Watarais ve vnitrozemí, kde se napojí na dálnici Highlands Highway, která protíná ostrov z východu na západ. Soukromé investice se zaměří především na telekomunikace a těžbu zlata a mědi, zejména na velký společný podnik Wafi-Golpu (65 km západně od Lae), financovaný jihoafrickou skupinou Harmony a americkou společností Newmont Corporation. Několik projektů však z environmentálních důvodů zahaluje nejistota: rozhodnutí o těžbě podmořských ložisek vzácných zemin zůstává pozastaveno a projekt Papua LNG, vedený společnostmi TotalEnergies, ExxonMobil a Santos, je kvůli svým finančním a environmentálním nákladům stále předmětem diskusí.

Očekává se, že inflace v roce 2026 zůstane vysoká navzdory zvýšení základní úrokové sazby (5 % na podzim roku 2025) a menšímu nedostatku paliv – což umožnily zvýšené devizové rezervy a snížení platebních nedoplatků vůči zahraničním dodavatelům. Tento trend bude poháněn záměrným oslabováním kiny, která byla dosud nadhodnocena, a také vysokými náklady na energii, přičemž výroba elektřiny a letecké spojení mezi ostrovy jsou silně závislé na dovozu paliv. Očekává se však, že inflace cen potravin zůstane pod kontrolou díky zvýšené zemědělské produkci (80 % obyvatel se věnuje samozásobovacímu zemědělství) a prodloužení osvobození od DPH u 13 základních potravinářských výrobků. Spotřeba domácností by proto měla růst mírným tempem.

Pokračující fiskální konsolidace, avšak riziko státního úvěru zůstává vysoké

Očekává se, že snižování veřejného deficitu bude pokračovat i v roce 2026. Rozpočty ministerstev obrany, generálního prokurátora a spravedlnosti budou výrazně navýšeny s cílem snížit nejistotu a zabránit střetům mezi soupeřícími gangy ve velkých městech, mezi místními komunitami a horníky a mezi kmeny ve venkovských oblastech. Tyto opakující se a mnohostranné střety pravidelně vedou k desítkám mrtvých a zraněných a narušují hospodářskou činnost. Rostou budou také investiční výdaje – zejména na silnice – a dotace na podporu zemědělského vývozu (palmový olej, kakao atd.), stejně jako rozpočty na školství a zdravotnictví (zvýšení platů, očkovací kampaně, příspěvky na školné). A konečně, jak již bylo zmíněno, bude zachováno osvobození od DPH u 13 základních potravin. Příjmy však porostou rychleji než výdaje díky vyšším příjmům z těžby a dividendám vypláceným veřejnými společnostmi, jakož i díky daňové reformě (zákon o vyměřování daně z příjmů) a širším pravomocem uděleným daňovým správám, což by mělo zvýšit příjmy bez zvyšování sazeb daně z příjmů nebo celních sazeb.

Očekává se, že poměr dluhu k HDP bude i nadále klesat. Přibližně polovina dluhu Papuy-Nové Guineje je vnitrostátní, zatímco 53 % zahraničního dluhu je drženo za zvýhodněných podmínek multilaterálními věřiteli (MMF, Světová banka, Asijská rozvojová banka). Zbytek drží bilaterální věřitelé, zejména Austrálie a Čína, a soukromí investoři ve výši 2 % HDP prostřednictvím eurobondu se splatností v roce 2028. Podle MMF potenciální neschopnost splatit dluhopis v době splatnosti a přetrvávající nedostatek cizí měny naznačují vysoké riziko platební neschopnosti, a to i přes rychlou konsolidaci veřejných financí. Zpoždění v zahraničních platbách se začalo zmírňovat díky nárůstu devizových rezerv a k uvolnění měnového napětí přispívají i nedávné výplaty v rámci programů MMF.

A konečně se očekává, že v roce 2026 se přebytek běžného účtu zvýší, přičemž vývoz poroste rychleji než dovoz. Tento přebytek by měl stačit k pokrytí deficitu finančního účtu způsobeného splácením veřejného dluhu a úvěrů, které si těžební společnosti vzaly na svůj provoz, a který převýší výplaty v rámci programů MMF a přímé zahraniční investice. Úvěry pocházejí především z Austrálie, Jižní Afriky, Kanady, Číny, USA, Japonska a Malajsie a mohou pocházet také z Francie, pokud bude realizován plynový projekt společnosti Total Energie.

Riziko sociální nestability a násilí mezi komunitami

Od získání nezávislosti v roce 1975 je země jednokomorovou parlamentní demokracií. James Marape zastává funkci předsedy vlády od roku 2019. Druhé funkční období si zajistil v parlamentních volbách v roce 2022 díky rozmanité koalici nezávislých kandidátů a mikrostran – což je v této zemi běžná konfigurace. Očekává se, že ve funkci setrvá až do konce svého funkčního období v roce 2027, poté co v září 2024 a dubnu 2025 překonal dva návrhy na vyslovení nedůvěry. Ačkoli jsou oceňovány jeho snahy o snížení veřejného deficitu a zabránění eskalaci ozbrojeného konfliktu s bougainvillskými separatisty prostřednictvím uznání jejich úsilí o nezávislost ostrova a převodu podílů v měděném dole na vládu ostrova, nespokojenost s životními náklady, nezaměstnaností a nedostatečným přerozdělováním příjmů z těžby stále roste.

V tomto ovzduší frustrace a nedostatku ekonomických příležitostí, které je obzvláště akutní mezi mladými lidmi, se střety mezi gangy a kmeny, stejně jako útoky na ženy obviněné z čarodějnictví, stávají stále častějšími a brutálnějšími, zejména ve Vysokohorské oblasti (ve vnitrozemí), což vede k tomu, že rodiny prchají do městských oblastí. Posílení zdrojů policie a armády – jejichž část personálu zůstává zkorumpovaná a někdy i nadměrně násilná – nebude bez většího zapojení místních komunit stačit k vyřešení této krize ani k účinnému boji proti obchodu se zbraněmi, lidmi a drogami, kterému napomáhá souostrovní charakter země.

Na mezinárodní úrovni udržuje Papua-Nová Guinea úzké vztahy s členy Britského společenství národů, zejména s těmi, kteří disponují rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti těžby – s Jihoafrickou republikou, Kanadou a zejména s Austrálií. Právě Austrálie zůstává jejím hlavním partnerem: je důležitým odběratelem vývozu nerostných surovin, významným poskytovatelem rozvojové pomoci a přímých zahraničních investic do infrastruktury a těžebního průmyslu a klíčovým vojenským spojencem v návaznosti na dvě dohody podepsané v letech 2023 a 2025 – první se týká boje proti nelegálnímu obchodu a druhá poskytování vzájemné pomoci v případě agrese. Vojenské partnerství se vztahuje také na USA, které z Papuy učinily předmostí své přítomnosti v jižním Pacifiku zřízením desítek námořních základen po celém souostroví výměnou za podporu rozvoje ozbrojených sil a boje proti nelegálnímu obchodu. A konečně, dvěma největšími obchodními trhy Papuy-Nové Guineje jsou Japonsko (LNG a měď) a Čína (LNG, nikl, dřevo). Čína se snaží posílit svůj vliv, a to jak finančně – částečným zaplněním mezery vzniklé ukončením programů USAID a prostřednictvím investic a půjček –, tak i obchodně – vyjednáváním o bilaterální dohodě o volném obchodu, proti níž se staví USA a Austrálie.

Poslední aktualizace: prosinec 2025