Investice a soukromá spotřeba zůstávají hnacími silami stabilního růstu
Řecká ekonomika si v roce 2026 udrží solidní růst a bude i nadále překonávat průměr eurozóny. Očekává se, že růst zůstane silný díky odolné domácí poptávce. Zaprvé, spotřeba domácností bude i nadále poháněna růstem reálných příjmů, podporovaným daňovými reformami a mírnou inflací. Od dubna 2026 se plánuje další zvýšení minimální mzdy, přičemž cílem je dosáhnout v roce 2027 částky 950 EUR (oproti 880 EUR v roce 2025). Vyšší než očekávaný primární přebytek (tj. bez úroků) poskytne dodatečný rozpočtový manévrovací prostor, který bude zaměřen především na podporu kupní síly domácností. V září 2025 oznámil předseda vlády nová expanzivní opatření, včetně snížení sazeb daně z příjmů. Kromě toho se trh práce i nadále vyvíjí pozitivně; počet pracovních míst roste a míra nezaměstnanosti klesla ve 3. čtvrtletí 2025 na 8,2 %, což byla nejnižší úroveň od roku 2008. Dále se očekává zrychlení investic, a to především díky čerpání evropských fondů, zejména v oblasti stavebnictví. Nástroj na oživení a odolnost (hlavní nástroj programu NextGenerationEU), který Řecku přiděluje 36 miliard EUR rovnoměrně rozdělených mezi dotace a půjčky, zajistí trvalou poptávku v odvětvích, jako je výstavba infrastruktury, telekomunikace a obnovitelné zdroje energie, a zároveň vygeneruje pozitivní externality, které posílí potenciální produkci. Po schválení šesté žádosti o výplatu v říjnu 2025, která činí 2,1 miliardy EUR v podobě grantů, obdrží Řecko po přijetí těchto prostředků 65 % z celkové částky, přičemž zbývající část bude vyplacena do konce platnosti plánu oživení v roce 2026. Podobně i významný pokrok dosažený při zavádění strukturálních reforem v oblasti daní, flexibility trhu, snižování administrativní zátěže a byrokracie a konsolidace rozvah podniků přispěl ke stabilizaci důvěry investorů.
Kromě toho by vývoz zboží (ropné, zemědělské a farmaceutické produkty), zejména do evropských partnerských zemí (téměř 60 %), měl díky postupnému oživení zahraniční poptávky znovu nabrat na síle. Vzhledem k tomu, že Řecko je na americkém trhu vystaveno jen v malé míře, rizika spojená s dodatečnými cly spočívají spíše v oživení jeho hlavních evropských partnerů, kteří jsou tomuto trhu vystaveni více, zejména Itálie a Německa. V oblasti služeb bude ekonomika i nadále těžit z odolnosti odvětví cestovního ruchu, které v roce 2025 nadále překonávalo rekordy. V konstantních cenách vzrostly tržby z cestovního ruchu mezi lednem a srpnem 2025 o 8,9 % ve srovnání s rokem 2024, a to navzdory mírnějšímu růstu počtu zahraničních návštěvníků (4,1 % oproti průměru 16 % ve stejném období roku 2024). Řecko je navíc světovým lídrem v oblasti překladu zboží a s regionalizací dodavatelských řetězců se role východního Středomoří jako uzlu regionálního obchodu ještě posílí. V listopadu 2025 oznámili Húti pozastavení svých útoků v Rudém moři v návaznosti na příměří v Gaze. Uvolnění napětí v regionu by mohlo vést k postupnému návratu námořní dopravy přes Suezský průplav, což by bylo přínosem pro řeckou námořní dopravu, která byla v posledních letech ovlivněna objížděním lodí kolem mysu Dobré naděje. Stabilita situace v Rudém moři však zůstává mimořádně křehká, což v krátkodobém horizontu brzdí návrat k původnímu stavu námořního provozu.
Veřejné finance se nadále zotavují, vnější nerovnováhy však zůstávají vysoké
Ačkoli je míra zadluženosti Řecka stále nejvyšší v Evropské unii, vykazuje klesající trend a ve střednědobém horizontu představuje omezená finanční rizika. Příznivá struktura dluhu (v držení převážně veřejných věřitelů, s nízkými pevnými úrokovými sazbami a dlouhou splatností) zmírnila dopad zpřísňování měnové politiky v posledních letech a snížila rozdíly ve výnosech oproti jiným státním dluhopisům. V březnu 2025 byla agentura Moody’s poslední z velkých ratingových agentur, která zvýšila úvěrový rating Řecka na investiční stupeň, čímž jej poprvé od roku 2010 vyřadila ze spekulativní kategorie, na rozdíl od ostatních předních agentur, které tento krok učinily již v roce 2023. Kromě toho země od roku 2022 vykazuje primární přebytek, který by měl v roce 2026 překročit 2 % HDP, a to po revizi vládních odhadů směrem nahoru na 3,6 % HDP v roce 2025. Nadprůměrný vývoj příjmů byl umožněn zejména díky reformám zaměřeným na omezení daňových podvodů a zvýšení příspěvků na sociální zabezpečení v souvislosti s dynamikou trhu práce. Očekává se, že tento pozitivní vývoj bude pokračovat i přes slabší rozpočtové saldo způsobené zavedením expanzivních opatření zaměřených především na podporu kupní síly domácností, jejichž náklady se v roce 2026 odhadují na 1,8 miliardy EUR (0,7 % HDP). Zároveň značné hotovostní rezervy vlády (představující více než 15 % HDP) jí umožnily předčasně splatit úvěry z Evropského mechanismu stability, a to o 10 let dříve než původní datum splatnosti v roce 2041 stanovené v prvním záchranném plánu. Snížení jejích finančních potřeb (pod 8 % HDP v roce 2025) a nízké refinancovací riziko zmírňují riziko likvidity. Bankovní systém se navíc blíží ke konci dlouhého procesu hojení ran, které zanechala krize eura. Podíl úvěrů v selhání (NPL), který na konci roku 2020 dosáhl 30 %, se od konce roku 2024 drží pod 3 % a postupně se přibližuje k evropskému průměru 2 %.
Očekává se, že schodek běžného účtu se bude postupně snižovat, ale zůstane vysoký kvůli silnějším investicím (jak veřejným, tak přímým zahraničním), které povedou ke zvýšení dovozu. Silná domácí poptávka, a to jak po spotřebě, tak po investicích, udrží obchodní deficit (15 % HDP v roce 2024) vzhledem k závislosti země na dovozu průmyslových výrobků. K zlepšení obchodní bilance by však mělo přispět přetrvávající snižování nákladů na dovoz surovin, postupné oživení evropských ekonomik a nárůst konkurenceschopnosti, k němuž došlo v uplynulém desetiletí. Kromě toho země těží z přebytku v bilanci služeb (téměř 10 % HDP v roce 2024), který je tažen zvýšenými příjmy z cestovního ruchu, avšak částečně snižován činností v oblasti námořní dopravy, která je i nadále ovlivňována narušením provozu v Rudém moři.
Politická stabilita a pokračující dialog s Tureckem, napětí však přetrvává
Premiér Kyriakos Mitsotakis si v červnových volbách roku 2023 zajistil druhé funkční období a pohodlnou většinu. Jeho středopravicová, liberální strana Nová demokracie (ND) zvítězila se ziskem 40,6 % hlasů a získala 158 ze 300 křesel v parlamentu, a to díky 50 dodatečným křeslům přiděleným většinové straně. Opoziční strany zůstaly oslabené a roztříštěné, zejména levicová strana Syriza, která zaznamenala nejslabší výsledek hlavní opoziční strany v moderní řecké demokracii (17,8 % hlasů). Ačkoli strana ND nedosáhla očekávaných výsledků, její dominantní postavení na řecké politické scéně se potvrdilo v evropských volbách v červnu 2024, kdy získala náskok více než 13 % před svým hlavním soupeřem, stranou Syriza. Navzdory odhalení korupčního skandálu spojeného se zneužitím evropských zemědělských dotací v letech 2016 až 2023 umožní absence důvěryhodné opozice vládě setrvat u moci až do příštích parlamentních voleb, které jsou naplánovány na polovinu roku 2027. Vláda tak bude moci pokračovat v realizaci reformního a modernizačního programu podporovaného EU (elektrifikace vozového parku, digitalizace veřejných služeb, zvyšování kvalifikace pracovní síly, energetická účinnost v bytovém fondu). Železniční nehoda v Tempi v roce 2023 a následné rozsáhlé požáry učinily z zlepšování infrastruktury a řízení civilní ochrany dvě z jejích priorit. Kromě toho by se vláda měla zaměřit na zlepšení životní úrovně obyvatel, aby reagovala na obavy svých občanů.
Na geopolitické frontě jsou zaváděny diplomatické iniciativy s cílem zmírnit napětí s Tureckem prostřednictvím pravidelných setkání vedoucích představitelů a politiků. Jednání se týkají dlouhodobých územních sporů v Egejském moři a ve východním Středomoří, které jsou bohaté na nevyužité energetické zdroje. Rychlá humanitární pomoc Řecka Turecku po smrtícím zemětřesení v únoru 2023 pomohla obnovit vztahy mezi oběma zeměmi. Turecko následovalo tento příklad a nabídlo Řecku pomoc při hašení ničivých požárů v létě roku 2024. Tato ochota ke spolupráci se projevila již v prosinci 2023 při návštěvě tureckého prezidenta v Aténách, která vyvrcholila podpisem dvoustranných dohod v řadě oblastí, včetně cestovního ruchu (prodloužení platnosti tureckých turistických víz), ekonomiky (závazek zdvojnásobit vzájemný obchod na 10 miliard USD) a migrace. Společné členství v NATO a vřelejší vztahy s USA na obou stranách omezují riziko konfliktu. Navzdory pokračujícímu dialogu mezi oběma zeměmi je pokrok stále jen pozvolný a přetrvávají napětí kvůli opakovaným nárokům Turecka na těžbu plynových zdrojů ve východním Středomoří a na oddělení Turecké republiky severního Kypru od Kyperské republiky, která je jediným státem uznaným mezinárodním společenstvím. Kromě toho by konflikt na Blízkém východě mohl ohrozit sblížení vzhledem k celé řadě odlišných postojů. Odhodlání Řecka prosazovat projekt „Great Sea Interconnector“, námořní propojení elektrických sítí s Kyprem a později i s Izraelem, znovu podnítilo turecké nároky ve východním Středomoří. Zasedání řecko-turecké Rady pro spolupráci na vysoké úrovni, původně plánované na začátek roku 2025, bylo několikrát odloženo.

Itálie
Německo
Kypr
Bulharsko
Spojené státy americké
Čína
Irák
Holandsko