Srbsko

Stabilní růst bude pokračovat i v roce 2025

Očekává se, že srbská ekonomika si v roce 2025 udrží robustní růst, který bude poháněn silnou domácí poptávkou a příznivějším investičním prostředím. Spotřeba domácností (66 % HDP) bude těžit z rostoucích reálných mezd, podporovaných zvyšováním platů a důchodů. Podniky opět využijí expanzivní veřejnou politiku, včetně vyšších výdajů na infrastrukturu a investičních pobídek pro zahraniční investory. Očekává se však, že inflace zůstane na horní hranici cíle stanoveného Srbskou národní bankou (4,5 %), což přiměje centrální banku k udržení vysokých úrokových sazeb, což by mohlo brzdit růst úvěrů jak pro podniky, tak pro domácnosti.

Zároveň srbská ekonomika i nadále přitahuje značný zahraniční kapitál, zejména ve zpracovatelském a energetickém odvětví, čímž dále posiluje svou výrobní kapacitu. Očekává se, že rozvoj infrastrukturních projektů, částečně poháněný vládní iniciativou „Skok do budoucnosti – Serbia Expo 2027“, povede k modernizaci dopravy a zvýšení logistické efektivity. Rozšíření kapacit pro výrobu energie, zejména prostřednictvím investic do obnovitelných zdrojů, má za cíl vyřešit strukturální nedostatky v tomto odvětví a zajistit stabilnější dodávky elektřiny pro podniky.

Trh práce zůstane i nadále velkou výzvou. Míra nezaměstnanosti v Srbsku dosáhla na konci roku 2024 8,6 %, což i přes snahy o oživení stále představuje důvod k obavám. Očekává se, že růst ve zpracovatelském průmyslu, zejména v automobilovém odvětví, spolu s rozvojem sektoru služeb podpoří tvorbu pracovních míst a přispěje k postupnému snižování nezaměstnanosti v roce 2025. Zvyšování kvalifikace pracovní síly prostřednictvím vzdělávacích programů přizpůsobených potřebám podniků by rovněž mohlo pomoci omezit odliv talentů do zahraničí a podpořit růst produktivity. Klíčovou výzvou pro zajištění udržitelného růstu však zůstává nutnost zlepšit podnikatelské prostředí a urychlit strukturální reformy.

Veřejné finance pod tlakem

Rozpočet zůstane v roce 2025 deficitní, a to v důsledku prudkého nárůstu výdajů (mzdy ve veřejném sektoru, infrastruktura a obrana) a vysokých nákladů na financování. K finanční zátěži státu přispěje 8% nárůst mezd ve veřejném sektoru v roce 2025 spolu s investicemi do Serbia Expo 2027. Navíc nákup 12 stíhacích letounů Rafale (za 2,5 miliardy EUR) a znovuzavedení povinné vojenské služby v roce 2025 ještě více zatíží rozpočet. K pokrytí těchto finančních potřeb se vláda spoléhá na mezinárodní a domácí dluhopisové trhy, jakož i na projektové úvěry od svých partnerů. Veřejný dluh, odhadovaný v roce 2024 na 47 % HDP, zůstává na mírné úrovni a očekává se, že jeho podíl na HDP bude i nadále klesat. Přibližně 70 % dluhu však tvoří zahraniční dluh denominovaný v cizích měnách (především v eurech), což zvyšuje kurzové riziko. Toto riziko nicméně pomáhá zmírnit pevná vazba dináru na euro a významný podíl oficiálních věřitelů (55 %).

Na vnější frontě zůstane saldo běžného účtu v roce 2025 v deficitu, a to v důsledku vysokého dovozu způsobeného silnou spotřebitelskou poptávkou, infrastrukturními projekty a nákupy vojenského vybavení. Zároveň slabý hospodářský růst v Evropské unii omezí růst vývozu, zejména v odvětvích zemědělsko-potravinářském, automobilovém, hutním, elektrických zařízení a plastů. Služby – zejména cestovní ruch, služby v oblasti informačních technologií a silniční doprava – spolu s převody peněz od diaspor však obchodní deficit částečně vykompenzují. Deficit běžného účtu bude z velké části financován přímými zahraničními investicemi (PZI) a přílivem portfoliových investic, což rovněž přispěje ke zvýšení devizových rezerv.

Zasazeno do velkých politických otřesů

Srbskou politickou scénu ovládá nacionalisticko-konzervativní Srbská pokroková strana (SNS), která je u moci od roku 2012 a v jejímž čele stojí prezident Aleksandar Vučić. SNS dále posílila svou pozici po vítězství v předčasných volbách v prosinci 2023, kdy získala 48,1 % hlasů (129 ze 250 křesel v parlamentu). Strana čelí roztříštěné politické opozici, která kritizuje vládnoucí stranu a prezidenta za jejich pevný vliv na instituce a média. Vučić dosud těžil ze slabé opozice a silné podpory veřejnosti díky silnému hospodářskému růstu a nacionalistickým náladám. Dominance SNS však vyvolává obavy ohledně oddělení mocí, plurality médií a boje proti korupci. Na domácí politické scéně disponuje výkonná moc značným vlivem: prezidentský úřad, vláda a parlament jsou sice formálně odděleny, avšak někdy jim chybí skutečná institucionální rovnováha a vzájemná kontrola. Mezinárodní pozorovatelé (OBSE, EU) zaznamenali nesrovnalosti v různých volbách a opakující se protesty podtrhují rostoucí nespokojenost v občanské společnosti.

Od konce roku 2024 čelí Srbsko nejzávažnější politické krizi Srbské pokrokové strany (SNS) od jejího nástupu k moci. Zřícení nově zrekonstruované střechy nádraží v Novém Sadu v listopadu 2024, při kterém zahynulo 15 lidí, vyvolalo rozsáhlé protesty odsuzující korupci a nedostatek transparentnosti ve veřejných zakázkách. Pod rostoucím tlakem podal premiér Miloš Vučević 28. ledna 2025 demisi, čímž uvrhl vládu do nejistoty. Nedůvěra veřejnosti zůstává vysoká navzdory pokusům prezidenta Vučiće zmírnit napětí zveřejněním dokumentů, voláním úředníků k odpovědnosti a udělením milosti některým zatčeným demonstrantům. Pokud se nepodaří rychle sestavit novou vládu, bude nutné vyhlásit předčasné volby, přičemž parlamentní volby se pravděpodobně budou konat na jaře 2025. Vedení strany SNS sází na rozdělenou opozici – která je převážně mladá a soustředěná ve velkých městech – s cílem udržet si moc, i když tím riskuje ztrátu parlamentní většiny. Na sociální frontě se Srbsko nadále potýká s vysokou nezaměstnaností, přetrvávající korupcí a odlivem mozků, zejména mezi mladými odborníky. Navzdory silnému hospodářskému růstu nerovnost vyvolává frustraci a podněcuje protestní hnutí, což tlačí vládu k slibům reforem s cílem udržet domácí stabilitu.

Srbsko zastává multipolární přístup, udržuje dialog s EU, USA, Ruskem a Čínou a zároveň pokračuje na cestě k přistoupení k EU. Kosovská otázka zůstává významnou překážkou, stejně jako obavy z tlaku Západu na formální uznání jeho nezávislosti. Společnost NIS, největší srbská ropná a plynárenská společnost, v níž mají většinový podíl společnosti Gazprom Neft a Gazprom, je od ledna 2025 terčem amerických sankcí namířených proti ruskému energetickému sektoru. Ačkoli byly tyto sankce pozastaveny do 28. března 2025, aby mohla proběhnout restrukturalizace akcionářů, poukazují na choulostivou pozici Srbska – na jeho snahu o rovnováhu mezi energetickými vazbami s Moskvou, proti níž sankce neuvaluje, a snahou o navázání užších vztahů s EU.

Poslední aktualizace: březen 2025