Výhled hospodářského růstu negativně ovlivněn konfliktem na Blízkém východě
Rizika vyplývající z napětí v Perském zálivu budou mít negativní dopad na hospodářský růst Singapuru, přičemž se předpokládá zpomalení růstu HDP z 5 % v roce 2025 na 2,5 % v roce 2026 a 2,4 % v roce 2027. Vyšší provozní náklady a nedostatek ropy a jejích derivátů zasáhly klíčová odvětví, jako jsou palivový a chemický průmysl, přičemž několik petrochemických a specializovaných chemických společností se odvolalo na vyšší moc v důsledku narušení dodavatelských řetězců a nedostatku surovin. Vyšší náklady na palivo narušily také segmenty letecké a vodní dopravy v rámci širšího odvětví dopravy (8 % HDP v roce 2025). Zároveň existují dvě silné opory v podobě rozmachu umělé inteligence a stavebnictví, které podporují růst Singapuru. Investiční boom v oblasti umělé inteligence nadále pohání růst v odvětvích elektroniky a přesného strojírenství. Domácí vývoz elektroniky mimo ropný sektor (NODX) v prvních pěti měsících roku 2026 meziročně vzrostl o téměř 70 %, zatímco u ostatních produktů mimo elektroniku činil nárůst pouze 3,3 %. Země se úspěšně integrovala do segmentů dodavatelského řetězce zařízení pro umělou inteligenci s vysokou přidanou hodnotou, kde představuje přibližně 10 % celosvětové výroby polovodičů. Společnost Micron Technology, jeden z předních výrobců elektronických čipů, zahájila v Singapuru výstavbu svého nového závodu na výrobu polovodičových destiček, čímž potvrdila atraktivitu tohoto ostrovního státu. Stavební činnost je poháněna velkými infrastrukturními megaprojekty (terminál 5 letiště Changi, Cross-Island Line, megapřístav Tuas, severojižní koridor, rozšíření ostrova Jurong), komerčními expanzemi (MBS, RWS) a veřejným bydlením. Úřad pro stavebnictví (BCA) předpovídá pro rok 2026 poptávku ve stavebnictví ve výši 47–53 miliard singapurských dolarů. Silný výkon zaznamenal v roce 2025 také cestovní ruch, který do ekonomiky přispěl částkou 32,8 miliardy singapurských dolarů, což představuje meziroční nárůst o 10 %. Očekává se, že dynamika tohoto odvětví bude pokračovat, a to díky významným veřejným investicím, jelikož vláda plánuje v příštích pěti letech vložit do Fondu pro rozvoj cestovního ruchu dalších 740 milionů singapurských dolarů.
Obecný výhled pro podniky se od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě mírně zhoršil, zejména v odvětvích námořní a letecké dopravy, biomedicíny a chemického průmyslu. Vzhledem k očekávanému ekonomickému zpomalení se předpokládá, že růst zaměstnanosti i mezd oproti nárůstům zaznamenaným v roce 2025 oslabí.
Inflacionární tlaky na spotřebitelské ceny byly dosud relativně stabilní, v budoucnu se však očekává jejich nárůst, jak se vyšší náklady promítnou do dodavatelského řetězce. Ceny dovozů i domácí nabídky od března prudce vzrostly a dosáhly dvouciferných temp růstu. Očekává se proto, že inflace bude do počátku roku 2027 stoupat, až dosáhne přibližně 2,5 %. V reakci na to Singapurský měnový úřad v dubnu zpřísnil měnovou politiku zvýšením sklonu nominálního efektivního směnného kurzu singapurského dolaru (S$NEER). Příliv kapitálu do bezpečných přístavů zvyšuje likviditu v bankovním systému a tlumí domácí úrokové sazby.
Fiskální a vnější účty zůstávají silné
Přebytek běžného účtu byl v roce 2026 vysoký a očekává se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2027, ačkoli jeho podíl na HDP pravděpodobně poklesne. Předpokládaný pokles je způsoben především větším schodkem primárních příjmů, který odráží nárůst zahraničních investic v Singapuru (nárůst o 140 % v letech 2015 až 2025). Zadruhé se vzhledem k celkovému zpomalení obchodu očekává mírné zhoršení bilance zboží a služeb: globální obchod se zbožím vzrostl v roce 2026 pouze o 1,5–2,5 %, zatímco v roce 2025 to bylo 4,7 %. Devizové rezervy od roku 2025 mírně poklesly, stále se však nacházejí na adekvátní úrovni a v prvním čtvrtletí roku 2026 pokrývaly 5,14 měsíce dovozu (zboží a služeb). Ve střednědobém horizontu zůstanou přebytky běžného účtu Singapuru solidní, očekává se však jejich pokles v důsledku zvýšených výdajů na infrastrukturu a sociální oblast.
Navzdory výraznému nárůstu veřejných výdajů v důsledku pandemie (+48 % ve srovnání s obdobím před pandemií) se vládě dosud dařilo rozpočet obecně vyrovnávat díky hospodářskému oživení a zavedení fiskálních opatření, jako je zvýšení daně z zboží a služeb (GST). Za fiskální rok 2025 dosáhl Singapur celkového rozpočtového přebytku ve výši 1,3 % HDP. V letech 2026 a 2027 by rozpočtové saldo mělo zůstat v přebytku, byť menším než v roce 2025, a to v důsledku kombinovaného vlivu méně příznivého makroekonomického prostředí a zvýšených snah o veřejnou podporu. Na straně příjmů bude zpomalení hospodářského růstu automaticky zatěžovat daňové příjmy. Zejména se očekává, že zmírnění hospodářské aktivity omezí příjmy z daní z příjmů právnických osob a spotřebních daní v důsledku nižších ziskových marží a slabší poptávky. Na straně výdajů si rozpočet na rok 2026, který byl předložen 12. února, klade za cíl pomoci domácnostem zvládat životní náklady a podpořit podniky působící v prostředí s vysokými náklady tím, že nabídne 40% vrácení daně z příjmů právnických osob za daňový rok 2026, s horní hranicí 30 000 USD. Byla rovněž zavedena opatření na podporu pracovníků s nízkými příjmy, jako je například posílená podpora odborné přípravy. Vzhledem k zrychlujícímu se stárnutí obyvatelstva (poměr jedné starší osoby na 3,3 pracujících dospělých) se navíc očekává, že výdaje na zdravotní péči budou i nadále stoupat.
Ačkoli je veřejný dluh na papíře vysoký, slouží k vytvoření domácího trhu s bezpečnými aktivy a skládá se převážně z dlouhodobých dluhopisů a cenných papírů. Navíc lze k financování případných ojedinělých rozpočtových deficitů využít velké rezervy nashromážděné v minulosti z předchozích rozpočtových přebytků a výnosů z investic (200–300 % HDP). Bankovní sektor je silně vystaven riziku spojenému s nemovitostmi: v prvním čtvrtletí roku 2026 směřovalo 33,8 % nesplacených domácích komerčních úvěrů do nemovitostí, územního rozvoje a stavebnictví. Podíl úvěrů v selhání v tomto sektoru se zlepšil a klesl z 1,71 % v prvním čtvrtletí roku 2024 na 1,13 % v prvním čtvrtletí roku 2026, tj. na úroveň mírně nižší než u komerčních bankovních úvěrů celkově (1,18 %). Kapitálové a likvidní rezervy však zůstávají silné a převyšují regulační požadavky. Domácí finanční podmínky jsou sice stabilní, ale nadále citlivé na napětí na regionálních a globálních finančních trzích, které se v současné době vyznačují korekcí na akciových trzích, nárůstem indexu VIX (index volatility), rozšiřováním úvěrových spreadů podniků a vyššími referenčními úrokovými sazbami. Přísnější podmínky pro poskytování úvěrů v Singapuru v kombinaci s vyššími výrobními náklady by mohly dále ovlivnit růst.
Stabilní správa věcí veřejných a vyvážené, byť křehké, zahraniční vztahy
Politická situace v Singapuru zůstává velmi stabilní, přičemž Strana lidové akce (PAP) si udržuje dominantní postavení již od získání nezávislosti v roce 1965. Ve všeobecných volbách v květnu 2025 si PAP zajistila kvalifikovanou parlamentní většinu ve výši téměř 90 %, čímž posílila svůj vládní mandát. Po volbách premiér Lawrence Wong, který nastoupil do úřadu v květnu 2024, inicioval reorganizaci vlády, která však do značné míry zachovala kontinuitu v klíčových resortech, včetně obchodu a průmyslu, financí, vnitra a zahraničních věcí. Tento krok zdůraznil konzistentnost politiky a administrativní kontinuitu. Ačkoli klíčová opoziční strana, Strana pracujících, v posledních volbách získala volební podporu a zastoupení v parlamentu, je podstatně menší než PAP a v blízké budoucnosti není v pozici, aby mohla ohrozit její vládní většinu. Rámec správy věcí veřejných v Singapuru se obecně vyznačuje efektivní veřejnou správou, institucionální kontinuitou a vysokou úrovní důvěry veřejnosti. Zároveň se tvůrci politik i nadále zabývají socioekonomickými výzvami, mezi něž patří drahé bydlení, příjmová nerovnost a tlaky na trhu práce, které postihují pracovníky s nižšími příjmy a nižší kvalifikací, včetně částí migrující pracovní síly. Giniho koeficient po přerozdělení činil v roce 2025 0,359, což naznačuje, že nerovnost je i přes rozsáhlá přerozdělovací opatření stále předmětem politické pozornosti.
Singapur zaujímá jedinečné postavení při vyvažování vztahů mezi USA a Čínou v rámci jihovýchodní Asie. Tento malý stát si udržuje úzké hospodářské a politické vztahy s oběma supervelmocemi, ale může čelit stále větším výzvám při zvládání rostoucí konkurence mezi USA a Čínou v kontextu narůstajících globálních geopolitických napětí. Jako blízcí sousedé mají Singapur a Malajsie dlouhodobé a mnohostranné vztahy, které zahrnují silné vazby v oblasti bilaterálního obchodu, investic a cestovního ruchu. Obě země nedávno podepsaly dohodu o zvláštní ekonomické zóně Johor-Singapur (JS-SEZ), jejímž cílem je zlepšit přeshraniční obchod a propojení. JS-SEZ spojí sílu Singapuru jako obchodního a finančního centra s bohatými zdroji půdy, energie a pracovní síly, jimiž disponuje stát Johor. Singapur také rozvíjí užší vztahy s Indonésií. Na svém výročním summitu, který se konal 6. července v Jakartě, podepsaly obě země 26 dohod pokrývajících odvětví, jako jsou energetika, dodavatelské řetězce a digitální technologie.

Čína
Hongkong
Malajsie
Spojené státy americké
Indonésie
Tchaj-wan (Čínská republika)
Evropa