Slovensko

Fiskální konsolidace a inflace brzdí hospodářský růst

Hospodářský růst v průběhu roku 2025 výrazně zpomalil v důsledku pokračující fiskální konsolidace, zavedení vyšší sazby DPH – standardní sazba vzrostla z 20 % na 23 % a snížená sazba se mírně zvýšila z 10 % na 19 % – a zavedení nové daně z finančních transakcí, která oslabila kupní sílu domácností a brzdila spotřebu. V důsledku toho se soukromá spotřeba v posledním čtvrtletí roku 2025 meziročně propadla do záporných hodnot. Slabá poptávka domácností byla částečně kompenzována rostoucími kapitálovými výdaji, přičemž se očekává, že tento trend bude pokračovat i v roce 2026, jelikož zbývající projekty se urychlují v předstihu před termíny pro vyplacení prostředků z fondů EU. Uvedené však musí být doplněno tím, že usnesení Evropského parlamentu z dubna 2026, které vyzývá Evropskou komisi k aktivaci mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, představuje významné riziko pro čerpání prostředků v blízké budoucnosti – zejména pro 12,6 miliardy EUR z fondů soudržnosti přidělených do roku 2027. Vývoz si navzdory globálním obchodním napětím zachovává odolnost, a to díky zvýšené výrobní kapacitě v automobilovém sektoru. Rok 2027 by měl přinést nové projekty od významných automobilek, jako je například výrobní závod společnosti Volvo v Košicích, které podpoří vývoz, ale zároveň prohloubí závislost země na automobilovém sektoru.

Další opatření fiskální konsolidace nadále vyvíjejí tlak na pokles spotřeby domácností. Navíc bude proces snižování inflace spojený s ukončením zvyšování DPH na konci roku 2025 pravděpodobně zastaven prudkým nárůstem cen energií a komodit vyplývajícím z blokády Hormuzského průlivu. A to i přes státní zásahy na trhu s palivy, které omezují růst maloobchodních cen. Růst cen pohonných hmot se rychle promítá do inflace, zatímco dlouhodobá blokáda by vyvolala širší a trvalejší inflační účinky, jelikož by se tento nárůst přenesl na širší škálu zboží. Navíc rozhodnutí o zrušení cenového stropu na teplo z počátku tohoto roku bude vyvíjet tlak na růst inflace. Očekává se, že domácnosti budou věnovat větší část svých výdajů na palivo a další dotčené komodity, čímž se omezí výdaje na zboží a služby domácí produkce.

Fondy EU mohou zmírnit fiskální zpřísňování

Fiskální konsolidace bude pokračovat, avšak pomalejším tempem, než se očekávalo, a bude brzděna strukturálními omezeními výdajů a blížícími se volbami v roce 2027. Třetí konsolidační balíček vlády z počátku roku 2026 se zaměřil jak na příjmy, tak na výdaje a zavedl zvýšené příspěvky na zdravotní pojištění pro zaměstnance, větší progresivitu daně z příjmů, nové minimální sazby daně z příjmů právnických osob a vyšší sazby DPH u vybraného zboží. Trvalé výdaje na obranu – jejichž trvalý nárůst byl důsledkem bezpečnostních obav – a opatření na podporu energetiky, která stanovují strop cen elektřiny a plynu pro většinu domácností minimálně do roku 2027, však omezují prostor pro další úpravy výdajů. Zmrazení mezd ve veřejném sektoru ve většině odvětví přináší určitou úlevu, avšak indexace mezd ve školství a zdravotnictví kompenzuje úspory jinde. Předpokládá se, že schodek veřejných financí zůstane na vysoké úrovni, přičemž úplná konsolidace pod 3 % HDP se posune za rámec současného střednědobého výhledu. Úrokové platby nadále rostou jako podíl na příjmech, čímž se prohlubují obavy o dlouhodobou fiskální udržitelnost. Fiskální trajektorie vlády závisí na efektivním čerpání prostředků z Plánu EU pro oživení a odolnost, neboť tyto příjmy jsou klíčové pro podporu investic a kompenzaci slabé domácí poptávky. Politický tlak spojený s blížícími se volbami pravděpodobně omezí další konsolidační opatření, zejména ta, která se dotýkají zaměstnanosti ve veřejném sektoru nebo sociálních transferů.

Vnější obchodní pozice Slovenska zůstává citlivá na slabou evropskou poptávku a nejistotu v globálním obchodu. Čistý vývoz se v roce 2025 zotavil, avšak vývozní odvětví se i nadále silně spoléhají na automobilovou výrobu, což vede ke koncentrované závislosti na vývozu. Očekává se, že se obchodní deficit prohloubí, jelikož globální volatilita cen energií a komodit zvýší dovoz prostřednictvím cenového efektu a možná zatíží ekonomickou aktivitu v západní Evropě, včetně klíčového obchodního partnera, jímž je Německo. Na konci roku 2027 se objeví významná příležitost k růstu díky spuštění nové výrobní kapacity pro automobily v Košicích, která by měla výrazně podpořit vývoz a pomoci obnovit tržní podíl ztracený od začátku pandemie. Deficit běžného účtu, způsobený nerovnováhou v obchodu a odlivem příjmů, podtrhuje závislost ekonomiky na přílivu prostředků z fondů EU a na přímých zahraničních investicích – ačkoli ty jsou i nadále brzděny obavami investorů ohledně zahraniční politiky a častých změn daňové politiky, které zvyšují nejistotu podnikatelského prostředí.

Politická rozpolcenost na Slovensku se prohlubuje

Politická scéna na Slovensku zůstává hluboce polarizovaná, přičemž třístranná koalice stran Smer – Sociální demokracie (Smer, levicově populistická), Slovenská národní strana (SNS, národně konzervativní) a Hlas – Sociální demokracie (Hlas-SD, sociálnědemokratická a populistická) čelí rostoucím politickým překážkám. Pokus Ficovy vlády o posílení kontroly nad státními institucemi – naposledy prostřednictvím snah o zrušení úřadu pro ochranu oznamovatelů, což však nejvyšší soud Slovenska zamítl – odráží eskalující napětí uvnitř koalice i širší obavy o demokracii. Ficův návrh na odložení krajských voleb na rok 2027 se rovněž setkal s veřejným odporem ze strany koaličního partnera, strany Hlas-SD. Vzhledem k tomu, že se projevují dopady opatření fiskální konsolidace a makroekonomické podmínky se zhoršují, stávající koalice, zejména strany Smer a Hlas, postupně ztrácí na popularitě ve prospěch středolevicové opoziční strany Progresivní Slovensko a krajně pravicového Hnutí za republiku, které v současné době nemá zastoupení v parlamentu. Tato měnící se politická dynamika naznačuje, že volební tlaky se budou s blížícími se krajskými volbami v roce 2026 a se začátkem kampaně k parlamentním volbám v roce 2027 stupňovat, což omezuje schopnost vlády prosazovat další nákladná či nepopulární fiskální opatření.

Mezinárodní vztahy Slovenska prošly nenápadnou, ale významnou změnou. Ztráta Viktora Orbána jako klíčového spojence v Maďarsku v důsledku jeho nedávného volebního neúspěchu oslabila vyjednávací sílu Fica v záležitostech EU a zbavila blok EU vlivného hlasu prosazujícího obstrukční postoje. Orbán a Fico dříve sdíleli společný postoj proti sankcím EU vůči Rusku, vojenské podpoře Ukrajiny a hlubší evropské integraci, a tak bez této aliance čelí Ficova vláda většímu tlaku, aby se přiblížila postojům EU. Tato změna se již projevila v obratu Slovenska ohledně přistoupení Ukrajiny k EU. Blížící se termíny pro čerpání fondů EU a naléhavá potřeba oživit ekonomiku před volbami v roce 2027 rovněž přimějí Fica k přijetí kooperativnějšího postoje vůči Bruselu. Fico však pravděpodobně zachová pevný postoj v otázkách s přímými ekonomickými důsledky pro Slovensko, zejména pokud jde o pokračující dodávky ruské ropy ropovodem Družba. Slovensko by také mohlo najít společnou řeč s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny, zejména s Českem a novou maďarskou vládou, od nichž se očekává, že budou vůči Rusku prosazovat pragmatickou politiku, a to zejména s ohledem na společnou závislost na dovozu energie.

Poslední aktualizace: červen 2026