Slovensko

Výzvy v oblasti obchodu a inflace, podpora z fondů EU

V roce 2025 by měl hospodářský růst Slovenska zpomalit, a to především v důsledku opatření na konsolidaci veřejných financí a obnovy soukromých úspor po předčasném čerpání výdajů domácností před zvýšením DPH. Kromě toho se očekává, že Slovensko bude patřit mezi země regionu, které budou nejvíce zasaženy pokračujícím globálním obchodním napětím. Zavedení výrazně vyšších cel na automobilový sektor ze strany americké vlády – ve výši 25 % – představuje zvláštní výzvu vzhledem k silné závislosti Slovenska na vývozu automobilů. Očekává se, že tento vývoj povede k jedné z nejvyšších efektivních celních sazeb v rámci Evropské unie. Zatímco přímý vývoz do USA představuje pouze přibližně 3,5 % HDP, nepřímé dopady – zejména v důsledku snížené poptávky ze strany Německa – by měly být podstatně výraznější a vyvíjet tlak na pokles vnější poptávky. Pozitivnější zprávou je, že veřejné investice by měly výrazně posílit díky financování z fondů EU, jehož objem se odhaduje na přibližně 2,8 % HDP. Hlavním zdrojem těchto příjmů bude Nástroj pro oživení a odolnost. Za předpokladu, že nedojde k dalšímu eskalování obchodních sporů, očekává se oživení hospodářského růstu v roce 2026. Toto oživení bude podpořeno maximálním čerpáním prostředků z fondů EU (přibližně 3 % HDP) a oživením vnější poptávky, zejména jakmile se začnou projevovat účinky zvýšených fiskálních výdajů v Německu.

Inflace na Slovensku by měla v letošním roce dočasně vzrůst, a to především v důsledku nedávných změn daňové politiky, včetně úprav sazeb DPH, které vedly ke zvýšení cen různých zboží a služeb. K inflačnímu tlaku v roce 2025 navíc přispívají zvýšené ceny v sektoru služeb a u regulovaných položek, jako jsou poštovné a správní poplatky. S výhledem na rok 2026 se očekává, že inflace poleví s tím, jak tyto dočasné faktory odezní, a to díky stabilnějšímu růstu mezd a ustálení cen komodit na světovém trhu. Očekávaný pokles odráží návrat k umírněnější cenové dynamice, přičemž se předpokládá, že spotřebitelské výdaje se přizpůsobí po loňském předčasném nakupování v období před zvýšením cen. Výhled inflace však zůstává citlivý na nejistotu ohledně navázání cen energií pro domácnosti na tržní úroveň, což by v případě, že k tomu skutečně dojde, mohlo inflaci vytlačit výše, než se předpokládá.

Postupná fiskální konsolidace

V letech 2025 a 2026 se očekává postupné zlepšení fiskální situace Slovenska díky vládním opatřením zaměřeným na snížení veřejného deficitu, který by měl klesnout z 5,9 % HDP v roce 2024 na přibližně 4,9 % v roce 2025 a 3,9 % v roce 2026. Díky tomu se veřejný deficit do roku 2027 přiblíží k cíli Evropské komise ve výši 3,0 % stanovenému v rámci postupu při nadměrném schodku. Na straně příjmů zahrnuje nedávno zavedený konsolidační balíček významná zvýšení daní, jako je zvýšení DPH z 20 % na 23 %, zvýšení daně z příjmů právnických osob (CIT) z 21 % na 22 % pro subjekty vykazující příjmy nad 5 milionů EUR a daň z finančních transakcí ve výši 0,35 % (s horní hranicí 30 EUR na transakci). Očekává se, že tato opatření posílí rozpočtové příjmy. Na straně výdajů se předpokládá, že nižší ceny energií sníží potřebu kompenzačních opatření v oblasti energií, což dále podpoří fiskální konsolidaci. Přetrvávají však výzvy způsobené nepříznivým rozdílem mezi úrokovými sazbami a růstem a slabým hospodářským růstem, což může omezit další nárůst příjmů a potenciálně zpomalit tempo snižování schodku v roce 2025.

Očekává se, že obchodní bilance Slovenska bude v blízké budoucnosti čelit výzvám, přičemž se předpokládá, že se obchodní deficit v letošním roce prohloubí v důsledku slabší zahraniční poptávky způsobené pokračujícími obchodními válkami a pomalým hospodářským růstem v eurozóně. Objem dovozu bude mírně růst; na jedné straně bude brzděn slabou soukromou spotřebou, na druhé straně však bude kompenzován dovozově náročnou povahou zvýšených nákupů vojenského vybavení. Do budoucna by mělo očekávané oživení zahraniční poptávky v roce 2026, podpořené fiskálními stimuly v Německu, mírně snížit obchodní deficit, což přinese určitou úlevu pro vnější obchodní bilanci Slovenska.

Politická propast na Slovensku se prohlubuje

Slovenská politika se vyznačuje značnou nestabilitou a prohlubující se polarizací, k čemuž přispívají kroky koaliční vlády premiéra Roberta Fica, kterou tvoří jeho strany Smer-SD (levicově nacionalistická), Hlas-SD (sociálnědemokratická populistická) a nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Fico, který se vrátil k moci v roce 2023, prosazuje kontroverzní proruskou zahraniční politiku, jejíž příkladem je jeho mediálně sledovaná návštěva Moskvy a hlasitý odpor proti vojenské pomoci Ukrajině. Nespokojenost veřejnosti se projevila rozsáhlými protesty na počátku roku 2025, kdy jen v hlavním městě Bratislavě vyšlo do ulic přibližně 60 000 lidí, aby vyjádřili nesouhlas s Ficovým orientováním se na východ a s tím, co kritici popisují jako plíživý autoritarismus. Legislativní program vlády, včetně reforem veřejnoprávní stanice RTVS zaměřených na posílení státní kontroly a opatření namířených proti nevládním organizacím kritizujícím vládu, vyvolal ostrou kritiku ze strany EU a mezinárodních pozorovatelských organizací. Fico v březnu 2025 úspěšně obnovil parlamentní většinu své koalice poté, co koncem roku 2024 došlo k odchodům některých poslanců stran Hlas a SNS. Díky dohodám s přeběhlíky, z nichž dva byli jmenováni do čela ministerstva pro investice a třetí ministrem cestovního ruchu a sportu, si Fico zajistil stabilní 79mandátovou většinu ve 150členném parlamentu. Tyto dohody zahrnovaly nahrazení vzpurných poslanců členy loajálními vládě, čímž se vyřešily vnitřní konflikty a legislativní patová situace. Opozice zůstává roztříštěná, přičemž strany jako PS, SaS a KDH se snaží sjednotit kolem společného programu, což jim ztěžuje schopnost využít slabostí vlády.

S ohledem na budoucnost zůstává politický vývoj na Slovensku nejistý. Pokud Ficova koalice přežije, může ještě více vsadit na svou nacionalistickou a neliberální politiku, čímž dále napne vztahy s EU a riskuje sankce nebo omezený přístup k fondům EU, které jsou pro oživení slovenské ekonomiky klíčové. Probíhající veřejné protesty a potenciální nepokoje mezi zaměstnanci, zejména tváří v tvář rostoucímu ekonomickému tlaku způsobenému obchodními napětími a inflací, by mohly podkopat legitimitu vlády. Naopak, pokud dojde k předčasným volbám, opozice bude čelit výzvě sestavit stabilní vládu v hluboce rozděleném politickém prostředí. Strana Progresivní Slovensko, která si v průzkumech veřejného mínění vede dobře mezi proevropskými voliči, může mít potíže překlenout propast s konzervativnějšími či centristickými stranami, což by mohlo vést k patové situaci v parlamentu nebo k další nestabilní koalici. Nacionalistické a populistické podproudy, zesilované stranou SNS a menšími krajně pravicovými skupinami, jako je Republika, budou pravděpodobně přetrvávat a budou těžit z frustrace venkovského obyvatelstva a dělnické třídy z ekonomické nerovnosti a kulturních změn. Širší společenské rozdělení mezi proevropskými a nacionalistickými frakcemi bude i nadále utvářet veřejnou debatu, přičemž klíčovými tématy budou otázky jako financování z fondů EU, energetická politika a postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu. Z geopolitického hlediska zůstane pozice Slovenska v rámci EU a NATO ožehavým bodem, přičemž Ficova rétorika a politika budou prověřovat západní spojenectví země.

Poslední aktualizace: červen 2025