Slovinsko

Další růst v roce 2025

Růst byl ovlivněn válkou na Ukrajině i závažnými povodněmi v srpnu 2023, v roce 2025 se však zlepší a mírně překročí úroveň celé Evropské unie (EU). Očekává se, že hlavním motorem zůstane soukromá spotřeba (50 % HDP), podporovaná kontrolovanou inflací a trvale silným růstem mezd. Tento trend posiluje reforma mzdového systému ve veřejném sektoru, která vstoupila v platnost 1. ledna 2025. Reforma počítá s postupným průměrným zvýšením mezd o 25–30 % do roku 2028, přičemž první ze šesti navýšení se uplatní již letos (pro mnoho pracovníků minimálně 100 EUR hrubého). Situace na trhu práce bude i nadále napjatá na pozadí relativně nízké nezaměstnanosti (4,6 % v prosinci 2024) a přetrvávajícího nedostatku pracovních sil v několika klíčových odvětvích (automobilový průmysl, zdravotnictví, doprava, informační a komunikační technologie).

Očekává se, že Evropská centrální banka (ECB) bude v roce 2025 pokračovat ve svém cyklu uvolňování měnové politiky, čímž se zlepší úvěrové podmínky pro domácnosti a podniky. Fiskální politika se zaměří na konsolidaci veřejných financí a zároveň na podporu ekonomiky. Investice (21 % HDP), především veřejné, budou i nadále těžit z Plánu pro oživení a odolnost (RRP), v jehož rámci je v rámci evropského programu NextGenerationEU do roku 2026 stále k dispozici více než 60 % z celkového přiděleného balíčku, což představuje 1,5 miliardy EUR. V této souvislosti budou pokračovat investice do energetiky, přičemž více než 150 milionů EUR je vyčleněno na modernizaci elektrických sítí v Lublani, Mariboru a Celje, jakož i na projekty železniční infrastruktury.

Výrobní činnost (31 % HDP), která je silně orientována na export, bude poháněna farmaceutickým a elektronickým odvětvím, zatímco automobilový segment bude i nadále ovlivňován slabými výsledky Německa, které je hlavním obchodním partnerem Slovinska. Slovinsko je však dobře začleněno do italských a švýcarských výrobních řetězců, což mu poskytuje možnosti diverzifikace a odolnost vůči výkyvům na evropském trhu. Stabilizace cen energie navíc podpoří oživení energeticky náročných odvětví (hutnictví, chemický průmysl a papírenský průmysl). Cestovní ruch (10 % HDP) bude i nadále vzkvétat, a to díky tomu, že Nova Gorica byla vyhlášena Evropským hlavním městem kultury pro rok 2025, a také díky pokračujícím investicím.

Solidní veřejné finance

Navzdory snahám o ozdravení veřejných financí zůstalo rozpočtové saldo v roce 2024 v deficitu, a to především kvůli nákladům na obnovu po povodních. Oproti roku 2023 se však situace zlepšila, a to díky vyšším příjmům, zejména po zavedení dvou jednorázových daní: dočasného zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 22 % na období pěti let a nové daně z bankovních aktiv ve výši 0,2 % z celkových bankovních aktiv, rovněž na pět let. Zároveň byly výdaje nižší, než se očekávalo, a to díky obezřetnému hospodaření a efektivnímu přidělování prostředků na obnovu. V roce 2025 se očekává, že se schodek bude dále snižovat díky postupnému rušení energetických dotací a dodatečným finančním prostředkům z EU. Náklady spojené se zvyšováním mezd, zemědělstvím, ekologickou a digitální transformací, jakož i obranou však udrží rozpočtové saldo v záporných číslech. Poměr veřejného dluhu, který je převážně vnitrostátní, bude i nadále klesat poté, co v roce 2020 dosáhl vrcholu přesahujícího 80 %. Probíhající reforma zdravotnického a důchodového systému by měla tento trend dále podpořit.

Slovinsko bude i v roce 2025 udržovat přebytek běžného účtu, přičemž se očekává jeho zlepšení ve srovnání s rokem 2024. Tento přebytek je primárně tažen silným vývozem (90 % HDP), zejména v sektoru služeb, kde cestovní ruch a doprava i nadále těží z trvalé poptávky na evropských trzích. Přetrvávající slabost německého automobilového průmyslu, který je pro Slovinsko klíčovým partnerem, by však mohla být dále zhoršena zavedením amerických cel. Na druhou stranu se očekává, že farmaceutický sektor, který není mezinárodními sankcemi prakticky dotčen a představuje více než 50 % slovinského vývozu do Ruska, bude i nadále podporovat obchodní výkonnost země. Očekává se zrychlení přílivu přímých zahraničních investic (PZI), podpořené nedávnou legislativou usnadňující vstup zahraničních investorů, zejména díky snížení byrokracie a zavedení daňových pobídek.

Nedostatek shody ohledně reforem vede k napjaté politické situaci

Hnutí za svobodu (GS), sociálně-liberální a ekologická strana vedená Robertem Golobem, zvítězila v parlamentních volbách v dubnu 2022 a získala 41 z 90 křesel v Národním shromáždění. Strana vytvořila levicovou koalici se sociálnědemokraty (7 křesel) a Stranou levice (5 křesel). Slovinská demokratická strana (SDS), pravicová populistická strana, a Nové Slovinsko, křesťanskodemokratická strana, tvoří opozici s 27, respektive 8 mandáty. Ačkoli SDS kvůli narůstajícím neshodám a kontroverzím ve vládě vyzvala k předčasným volbám v roce 2025, očekává se, že volby se uskuteční podle plánu v dubnu 2026.

V sociální oblasti čelí země závažným výzvám, zejména v oblasti zdravotnictví a důchodů, kde jsou kvůli demografickým změnám nutné reformy. Tyto reformy však postupují pomalu kvůli nedostatku konsensu v rámci vládní koalice i na celostátní úrovni. Systém zdravotní péče je zvláště postižen nedostatkem personálu a dlouhými čekacími dobami, zatímco důchodové reformy se i nadále zadrhávají navzdory naléhavosti dané stárnoucí populací. Tyto problémy se přidávají k dalším přetrvávajícím sociálním výzvám, jako jsou značné rozdíly v odměňování žen a mužů a rostoucí chudoba postihující nejzranitelnější skupiny obyvatelstva.

V oblasti zahraniční politiky jsou vztahy s Chorvatskem poznamenány napětím kvůli hraničnímu sporu ohledně Piranského zálivu. V říjnu 2023 Slovinsko znovu zavedlo policejní hraniční kontroly s Chorvatskem a Maďarskem, přičemž jako důvod uvedlo organizovaný zločin a eskalující napětí na Blízkém východě, které mají dopad na migrační toky. Tyto kontroly zůstanou v platnosti minimálně do června 2025 a je pravděpodobné, že budou prodlouženy.

Poslední aktualizace: únor 2025