Švýcarsko
Německo
Itálie
Chorvatsko
Rakousko
Čína
IndieRůst podporovaný spotřebou a evropskými fondy
Po výrazném zpomalení v roce 2025 v důsledku turbulentního vývoje v mezinárodním obchodě se očekává, že růst Slovinska v roce 2026 zrychlí a v roce 2027 zůstane robustní, a to tempem výrazně převyšujícím tempo růstu eurozóny. Hlavním motorem ekonomické aktivity zůstane soukromá spotřeba (50 % HDP), podporovaná trhem práce, který je i nadále napjatý. Míra nezaměstnanosti je nízká (4,6 % v březnu 2026), zatímco nominální mzdy ve veřejném i soukromém sektoru nadále silně rostou (+7,3 % meziročně v březnu 2026), zejména v zemědělství a v odvětví nemovitostí (+12 % v obou odvětvích). Očekává se však, že oživení inflace (3,6 % meziročně v květnu 2026), způsobené především prudkým nárůstem cen pohonných hmot (+19,2 % v květnu 2026 oproti +3,4 % v lednu), bude postupně oslabovat kupní sílu domácností. V této souvislosti by návrat ECB k restriktivnější měnové politice – který se projevil prvním zvýšením úrokových sazeb o 25 bazických bodů v červnu 2026 po dvou letech uvolňování – stejně jako možnost dalších zvýšení, pokud inflační tlaky v eurozóně přetrvají, mohly rovněž utlumit dynamiku domácí poptávky.
Investice zůstanou druhým pilířem růstu, podporovány pokračováním projektů financovaných Evropskou unií a úsilím o obnovu po závažných povodních v roce 2023. Slovinsko čerpá balíček ve výši 2,7 miliardy EUR v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), z něhož byla nedávno (v dubnu 2026) vyplacena pátá tranše ve výši 230 milionů EUR. Tyto prostředky (370 milionů EUR do konce září 2026) budou i nadále podporovat investice do energetické transformace, digitalizace, infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání, přičemž již bylo financováno více než 1 390 projektů. Očekává se, že z významných investic budou těžit také odvětví s vysokou přidanou hodnotou, zejména farmaceutický průmysl, a to v návaznosti na rozhodnutí švýcarské skupiny z července 2025 o zřízení nové výrobní jednotky na biosimilars, jakož i automobilový průmysl, a to díky plánované výrobě elektromobilu Renault Twingo v závodě v Novém Městě, s níž je spojena investice odhadovaná na 120 až 400 milionů EUR pro rok 2026. Zároveň bude cestovní ruch (10 % HDP) i nadále podporovat ekonomickou aktivitu poté, co v roce 2025 došlo k nárůstu počtu příjezdů o 6,2 % ve srovnání s rokem 2024, a to díky blízkosti země k jejím hlavním evropským zdrojovým trhům – zejména Německu, Rakousku, a Itálie – a také díky pokračujícím investicím do dopravní a ubytovací infrastruktury.
Zdravé, avšak postupně slábnoucí veřejné finance
Po nárůstu v roce 2025 se očekává, že se veřejný deficit bude v letech 2026 a 2027 dále zhoršovat a přiblíží se evropskému doporučenému stropu ve výši 3 % HDP. Výdaje zůstanou na vysoké úrovni, a to v důsledku růstu mezd ve veřejném sektoru, důchodů, sociálních dávek i rostoucích potřeb v oblasti obrany. K vyšším veřejným výdajům přispěje také nový zimní bonus pro zaměstnance veřejného sektoru, který je osvobozen od daně. Růst příjmů bude mírnější, protože nový příspěvek určený na financování dlouhodobé péče pouze částečně vykompenzuje snížení DPH a daní z příjmů právnických osob a domácností zavedené v květnu, stejně jako snížení některých energetických daní. Navzdory pokračujícímu expanzivnímu fiskálnímu postoji se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude i nadále klesat, a to díky robustnímu nominálnímu růstu a relativně omezeným finančním potřebám.
Očekává se, že Slovinsko bude i v letech 2026 a 2027 vykazovat přebytek běžného účtu, i když mírně nižší než v roce 2025. Silná domácí poptávka podpoří dovoz, zatímco nárůst nákladů na energii – alespoň v roce 2026 – přispěje k prohloubení obchodního deficitu. Přetrvávající slabost německého automobilového průmyslu, který je klíčovým obchodním partnerem, bude pravděpodobně i nadále tlumit vývoz některých výrobků, konkrétně automobilů, strojů a průmyslového zařízení, kovů a meziproduktů. Naopak farmaceutický sektor zůstane zdrojem podpory. Vývoz služeb, zejména v oblasti cestovního ruchu a dopravy, bude i nadále podporovat přebytek v platební bilanci.
Velmi křehká nová koalice
Parlamentní volby v březnu 2026 výrazně promíchaly politickou scénu, aniž by přinesly jasnou většinu. Hnutí za svobodu (GS), levicová strana vedená dosavadním premiérem Robertem Golobem, získala 29 z 90 křesel a předstihla tak Slovinskou demokratickou stranu (SDS), konzervativní pravicovou stranu vedenou Janezem Janšou (28 křesel). Navzdory těsnému vítězství se Robertu Golobovi nepodařilo sestavit životaschopnou koalici, což v květnu 2026 otevřelo cestu k návratu Janeze Janši do funkce předsedy vlády již na čtvrté funkční období. Nová vláda je tak založena na menšinové koalici pravice a středopravice, která sdružuje SDS, konzervativní strany NSi, SLS a Fokus (9 mandátů), jakož i stranu Demokrati (středopravicová, 6 mandátů), podporovanou pravicově populistickou stranou Resni.ca (5 mandátů), spolu se dvěma zástupci italské a maďarské menšiny a jedním nezávislým poslancem. Ačkoli tato konfigurace umožňuje premiérovi zajistit si funkční většinu, její závislost na širokém spektru partnerů s rozmanitými politickými orientacemi zvyšuje riziko roztříštěnosti a může zkomplikovat provádění některých reforem.
Z vnějšího hlediska zůstává země pevně zakotvena v Evropské unii, eurozóně a NATO a podporuje Ukrajinu. Vztahy s Chorvatskem jsou poznamenány hraničním sporem o Piranský záliv, zatímco migrační otázky podél západobalkánské trasy budou i nadále vyvolávat občasné napětí.