Německo
Norsko
Spojené státy americké
Dánsko
Finsko
Holandsko
ČínaEkonomika zůstává odolná i přes náročné globální podmínky
Navzdory rostoucí globální nejistotě pokračuje švédská ekonomika v postupném oživení až do roku 2026 a očekává se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2027. Domácí poptávka sílí, a to díky expanzivní fiskální politice, rostoucím reálným mzdám a oživení spotřeby domácností. Vzhledem k tomu, že inflační tlaky oproti předchozím vrcholům polevily, růst mezd opět předstihuje růst spotřebitelských cen, což přispívá k obnovení kupní síly. Trh práce zůstává slabší než před hospodářským poklesem, vykazuje však známky zlepšení, což posiluje důvěru domácností a podporuje jejich výdaje. Hospodářskou aktivitu podporují také vládní opatření zaměřená na zmírnění tlaků souvisejících s životními náklady, včetně snížení daní a cílené podpory domácností.
Očekává se, že měnová politika zůstane po zbytek roku 2026 relativně stabilní a Riksbank pravděpodobně ponechá úrokové sazby v zásadě beze změny. Pokud se však hospodářský růst bude dále posilovat a znovu se objeví inflační tlaky, mohl by v průběhu roku 2027 začít cyklus postupného zpřísňování měnové politiky. Trh s bydlením se mezitím po několika letech korekce zřejmě stabilizoval. Očekává se, že rostoucí ceny nemovitostí – v souvislosti s tím, jak se domácnosti přizpůsobily novému úrokovému prostředí – posílí důvěru domácností, přičemž pozitivní majetkové efekty budou dále podporovat soukromou spotřebu. Vnější rizika nicméně zůstávají značná. Ačkoli nedávné posílení švédské koruny mělo pouze omezený dopad na výkonnost vývozu, podporovanou konkurenceschopností švédských firem a přetrvávající silou vývozu služeb, mezinárodní prostředí zůstává náročné. Slabá výrobní aktivita ve velké části Evropy, obchodní napětí a přetrvávající nejistota ohledně globálních dodavatelských řetězců by mohly omezit růst vývozu a podnikové investice. V důsledku toho se očekává, že oživení švédské ekonomiky bude i nadále poháněno především domácí poptávkou, nikoli zahraničním obchodem.
Počet firemních insolvencí, který v roce 2024 dosáhl nejvyšší úrovně za poslední desetiletí, se začal snižovat. Po stabilizaci v roce 2025 se počet insolvencí v první polovině roku 2026 snížil přibližně o 6 %. Očekává se však, že tempo zlepšování se zpomalí, zejména proto, že slabá regionální poptávka a vyšší provozní náklady nadále ovlivňují určitá odvětví. Tlaky zůstávají patrné v zemědělství, dopravě a v odvětví informačních a komunikačních technologií. Do budoucna budou exportně orientovaná a energeticky náročná odvětví – včetně chemického průmyslu, výroby papírových výrobků, automobilového průmyslu a částí odvětví dopravy – pravděpodobně čelit rostoucím výzvám v podobě utlumené zahraniční poptávky, rostoucího konkurenčního tlaku a přetrvávajících nákladových omezení.
Rostoucí veřejné zadlužení zůstává zvládnutelné
Očekává se, že vnější pozice Švédska zůstane silná i přes určité zmírnění v průběhu prognózovaného období. Předpokládá se, že přebytek běžného účtu se v roce 2026 mírně sníží, než se v roce 2027 stabilizuje, a to díky pokračujícím přebytkům v obchodu se zbožím a investičním příjmům. Zatímco saldo služeb pravděpodobně zůstane v deficitu, což částečně odráží platby související s duševním vlastnictvím a podnikatelskými službami, silné toky primárních příjmů a konkurenceschopný švédský vývozní sektor by měly i nadále podporovat celkově solidní vnější rovnováhu. V důsledku toho se očekává, že Švédsko si i přes náročnější globální obchodní prostředí udrží odolnou mezinárodní finanční pozici.
Očekává se, že veřejné finance se v letech 2026 a 2027 mírně zhorší, jelikož vláda upřednostňuje opatření na podporu ekonomiky, snižování daní a vyšší výdaje na veřejné služby a obranu. Ačkoli by se díky oživující ekonomice měla rozšířit daňová základna a podpořit příjmy státu, je nepravděpodobné, že by to plně vykompenzovalo dopad fiskální expanze. V důsledku toho se očekává, že se veřejné schodky mírně prohloubí a veřejný dluh postupně vzroste. Úroveň zadlužení však zůstane v mezinárodním měřítku nízká, což Švédsku poskytne značnou fiskální flexibilitu ve srovnání s většinou vyspělých ekonomik.
Politické zaměření na obranu, sociální péči a migraci před volbami v roce 2026
Parlamentní volby naplánované na září 2026 již nyní ovlivňují politickou a fiskální scénu. Současná vláda přijala expanzivnější fiskální kurz, který kombinuje podporu domácností čelících vyšším životním nákladům se zvýšenými investicemi do veřejných služeb a infrastruktury. Navzdory těmto opatřením a zlepšujícím se ekonomickým výhledům naznačují průzkumy veřejného mínění, že volební souboj bude velmi vyrovnaný. Bez ohledu na výsledek voleb panuje široký politický konsenzus ohledně podpory hospodářského růstu, posílení sociálních služeb a udržení vysokých výdajů na obranu, což naznačuje, že fiskální politika pravděpodobně zůstane podpůrná jak za středopravicové, tak za středolevicové vlády.
Geopolitický vývoj i nadále utváří politické priority. V návaznosti na vstup Švédska do NATO se výdaje na obranu výrazně zvýšily a v nadcházejících letech se očekává jejich další růst, přičemž dosáhnou úrovně výrazně převyšující historické normy (výdaje na obranu by měly v roce 2026 vzrůst téměř o 20 % a v roce 2028 dosáhnout přibližně 3 % HDP). Posílení vojenských kapacit, zlepšení civilní připravenosti a prohloubení spolupráce se severskými a evropskými partnery se staly ústředními prvky vládní politiky.
Migrace zůstává další klíčovou oblastí politického zájmu. Nedávné reformy zpřísnily požadavky na pobyt, občanství a pracovní migraci, což odráží širší posun směrem k restriktivnějšímu imigračnímu rámci. V kombinaci s nižšími čistými migračními toky přispěly tyto změny k mimořádně slabému růstu počtu obyvatel, což přináší nové výzvy pro dlouhodobou nabídku pracovní síly a hospodářský růst.