Snížení úrokových sazeb bude i nadále pomáhat ekonomice
Švédská ekonomika by měla v roce 2025 pokračovat v postupném oživení, které bude poháněno oživením spotřeby domácností. Po stagnujícím roce 2024 by zlepšující se podmínky na trhu práce, vyšší reálné mzdy a nižší daně měly poskytnout tolik potřebnou podporu výdajům. Kromě toho by klesající úrokové sazby a stabilizující se trh s bydlením měly posílit důvěru spotřebitelů, přičemž efekt bohatství dále posílí poptávku domácností. Navíc se očekává, že činnost veřejného sektoru bude působit jako protiváha, přičemž zvýšené výdaje a investice, zejména do obrany a infrastruktury, zajistí stabilitu širší ekonomiky.
Navzdory tomuto pozitivnímu domácímu vývoji přetrvávají vnější rizika. Relativně slabá švédská koruna by měla i nadále podporovat vývoz, globální obchodní prostředí však zůstává nejisté. Americká cla a stagnující evropský zpracovatelský sektor představují rizika poklesu, která by mohla omezit rozsah růstu taženého vývozem.
Počet firemních insolvencí roste již třetí rok v řadě – v letech 2023 a 2024 dokonce dvouciferným tempem – a očekává se, že v roce 2025 zůstane na vysoké úrovni, protože firmy se potýkají s vysokými náklady na pracovní sílu a energii, avšak v průběhu roku by se měl mírně snížit díky lepší domácí poptávce a nižším úrokovým nákladům.
Rostoucí zadlužení by nemělo představovat problém
Očekává se, že saldo běžného účtu Švédska si v roce 2025 udrží stabilní přebytek, a to díky pokračující síle salda obchodu se zbožím a primárních příjmů. U bilance služeb by mělo v roce 2025 dojít ke zlepšení deficitu, i když se stále očekává, že zůstane záporná (částečně kvůli určitému využívání duševního vlastnictví). Bilance zboží může zaznamenat určité zmírnění, ale zlepšení v oblasti služeb a primárních příjmů by mělo pomoci udržet zdravý přebytek, čímž zůstane vnější pozice Švédska odolná.
V roce 2025 by se měl veřejný deficit Švédska snížit navzdory zvýšeným vládním výdajům a snížení daní. Je to především díky vyšším daňovým příjmům v důsledku lepší daňové základny, což pomůže vykompenzovat fiskální expanzi. V důsledku toho se očekává mírný nárůst veřejného dluhu, který však zůstane na velmi zvládnutelné úrovni, zejména ve srovnání s jinými vyspělými ekonomikami.
Přísnější domácí imigrační politika a důraz na výdaje na obranu
Očekává se, že švédská politická scéna bude více zaměřena na politiku, protože v roce 2025 se nekonají žádné volby – ani do Evropského parlamentu, ani komunální – a příští parlamentní volby jsou naplánovány až na rok 2026. Současná vláda, složená z Umírněných, Křesťanských demokratů a Liberálů, spolu s podporou krajně pravicových Švédských demokratů, dosahuje v průzkumech veřejného mínění těsně pod 50 % hlasů, přičemž Švédští demokraté a Umírnění jsou v těsném souboji o pozici největší strany podporující vládu.
Vzhledem k přetrvávající geopolitické nejistotě a nedávnému vstupu Švédska do NATO se očekává rychlý nárůst výdajů na obranu, které by v roce 2025 měly dosáhnout odhadovaných 2,4 % HDP. Imigrace zůstává klíčovým politickým tématem, přičemž probíhají debaty o přísnějších požadavcích na získání občanství, včetně návrhů na prodloužení doby pobytu z pěti na osm let a odebrání občanství osobám s dvojím občanstvím, které byly odsouzeny za závažné trestné činy. Mezitím patří veřejný pořádek i nadále mezi hlavní obavy voličů a do značné míry určuje agendu domácí politiky.

Německo
Norsko
Spojené státy americké
Dánsko
Finsko
Holandsko
Čína