Hospodářský růst bude i v roce 2025 mírný
Švýcarská ekonomika v roce 2024 mírně rostla navzdory slabým výsledkům eurozóny a rostoucí globální politické nejistotě. Relativně silná soukromá spotřeba a příjmy z licencí na zápasy EUFA EURO 2024 a olympijské hry v Paříži měly ve Švýcarsku znatelný dopad. Ekonomika by měla zůstat robustní. Soukromá spotřeba by měla vykazovat stabilní růst a zůstat důležitým pilířem celkového růstu. Navíc, ačkoli inflace bude v průběhu roku pravděpodobně poněkud kolísat, neměla by nikdy dosáhnout 1 % a měla by být výrazně nižší než v posledních třech letech. Ceny energií i potravin ve druhé polovině roku 2024 klesly, což zajistilo nízkou výchozí úroveň pro rok 2025. Kromě toho byla referenční úroková sazba pro hypotéky („hypothekarischer Referenzzinssatz“), kterou stanovila švýcarská vláda za účelem regulace trhu a usměrňování bank, na začátku března 2025 snížena z 1,75 % na 1,5 %, tj. na nejnižší úroveň od prosince 2023. Je to poprvé od března 2020, co vláda tuto sazbu snížila, což by mohlo mít dopad na všechny nové nájmy (60 % domácností jsou nájemníci), které by měly těžit z nižšího nájemného. Za druhé, spotřebu ovlivní také další růst nákladů na povinné zdravotní pojištění. Průměrné pojistné v roce 2025 vzroste o 6 %. To je však méně než nárůst v roce 2024, který v průměru činil 8,7 %. Mezitím by nominální mzdy měly v roce 2025 dále vzrůst o 1,4 %. Ačkoli tempo růstu mezd bude nižší než v posledních dvou letech (1,7 %, resp. 1,6 %), bude nižší i míra inflace, což povede k znatelně vyššímu tempu růstu reálných mezd než v předchozích letech (1,0 % namísto 0,5 % v roce 2024), čímž se zlepší kupní síla.
Nižší inflační tlak již v roce 2024 vedl Švýcarskou národní banku (SNB) ke čtyřnásobnému snížení své základní úrokové sazby z 1,75 % na 0,5 %. V březnu 2025 následovalo další snížení sazby o 25 bazických bodů, čímž se úroveň úrokové sazby snížila na 0,25 %, což je považováno za neutrální úroveň. Jelikož neočekáváme, že by se měnová politika stala expanzivní, nepředpokládáme v tomto roce žádná další snížení sazeb. Ačkoli by nižší sazba měla podpořit úvěrové financování podnikových investic, vysoká globální geopolitická nejistota a zejména potenciální obchodní konflikt s USA by mohly udržet firmy v pozici vyčkávání. Pozitivní impulsy by nicméně měly přicházet ze stavebního sektoru. Zatímco komerční výstavba zůstane rovněž pozastavena, bytová výstavba by se měla z nízké úrovně pomalu oživovat. V tomto směru naznačují předběžné ukazatele i vyšší počet vydaných stavebních povolení. Kromě toho zůstává důležitým motorem stavebního sektoru inženýrské stavitelství – zejména v oblasti veřejné dopravy, infrastruktury a zdravotnictví. Mezi projekty patří například rozšíření Gotthardského tunelu o druhý tunel (celkové náklady projektu činí 2,1 miliardy CHF), navýšení kapacity železničních nádraží v Ženevě a Lausanne a rozšíření projektů alpských solárních elektráren (Solar Express). Plánuje se také rozšíření kliniky Univerzity v Curychu a dalších budov v areálu univerzity.
Výhled pro švýcarský velkoobchodní zahraniční obchod je obzvláště obtížné předpovědět kvůli nejisté obchodní politice USA. Švýcarsko mělo v roce 2023 s USA přebytek obchodní bilance ve výši 34,25 miliardy CHF, což představuje nejvyšší obchodní přebytek s jakýmkoli obchodním partnerem (4,3 % HDP). Vývoz farmaceutických výrobků hraje důležitou roli a byl by cla silně zasažen. Pokud nedojde k významnému eskalaci obchodního konfliktu s USA, zahraniční obchod se pravděpodobně bude vyvíjet mírně s výrazným vývozem farmaceutických výrobků, zatímco celosvětová poptávka po strojích, elektronice a hodinkách bude pravděpodobně i nadále klesat. Silnější poptávka po finančních službách a solidní příjmy z cestovního ruchu by to měly částečně vykompenzovat. Významným negativním faktorem ovlivňujícím reálný růst švýcarské ekonomiky je absence jakýchkoli významných mezinárodních sportovních akcí v roce 2025. Organizátoři velkých sportovních akcí (např. FIFA, UEFA a MOV) podporují ekonomiku prostřednictvím svých příjmů z licencí. Jelikož se velké fotbalové turnaje (mužů) a olympijské hry konají pouze jednou za dva roky, bude to v roce 2025 brzdit ekonomiku.
Veřejné finance jsou v dobré kondici, na obzoru jsou však vyšší sociální výdaje
Veřejné finance i nadále vykazují mírný přebytek v souhrnu vládních účtů díky lepším výsledkům kantonů a systému sociálního zabezpečení, které více než kompenzují zvýšený deficit federální vlády. Od roku 2026 bude základní důchod zahrnovat 13. měsíční splátku. Zůstává však nejasné, jak má být toto opatření financováno (buď vyššími příjmy, nebo rozpočtovým schodkem). Dodatečné náklady v roce 2026 činí 4,1 miliardy CHF (0,5 % HDP v roce 2024). Ve všech případech zůstává veřejný dluh na velmi nízké úrovni a není důvod k obavám.
Země vykazuje trvale přebytek běžného účtu díky značnému přebytku obchodu se zbožím, který v roce 2024 činil 14 % HDP. Ačkoli finanční a pojišťovací služby spolu se sportovními licencemi hrají v zahraniční bilanci důležitou roli, bilance služeb a primárních příjmů (např. příjmy z investic v zahraničí a příjmy přeshraničních pracovníků) vykazují strukturálně mírný deficit. K tomu se přidává strukturální deficit bilance sekundárních příjmů (transferů), který je důsledkem toho, že zahraniční pracovníci, kteří pracují ve Švýcarsku, posílají část svých příjmů domů (v roce 2024 se jednalo o 403 000 zaměstnanců, což představuje 7,6 % z celkového počtu zaměstnanců). V roce 2025 by se jakékoli zlepšení přebytku obchodu se zbožím a vyšší příjmy z finančních služeb měly vyrovnat v důsledku absence významných sportovních akcí. To by mělo udržet saldo běžného účtu v podstatě beze změny.
Díky opakovaným přebytkům běžného účtu disponuje Švýcarsko v zahraničí značným objemem aktiv, což zemi umožňuje těšit se z výrazné kladné čisté zahraniční investiční pozice (111 % HDP ke konci září 2024), jejíž velikost se mění v závislosti na cenách na akciových trzích a směnném kurzu USD/CHF.
Stabilní domácí politická situace, nová obchodní dohoda s EU by však mohla situaci zkomplikovat
Švýcarský politický systém je díky tradici politického konsensu v zemi mimořádně stabilní. Hlavní rozhodnutí se přijímají v referendech. Federální rada, tj. vláda, se skládá ze sedmi ministrů. Prezident je volen z této skupiny na jeden rok a funkce se střídá. Od roku 1959 je složení Federální rady určováno podle tzv. „magického vzorce“, kdy první tři strany z parlamentních voleb získávají po dvou křeslech a čtvrtá strana jedno křeslo. Aby se „nová“ strana dostala do Federální rady, musí se ve dvou po sobě jdoucích volbách umístit mezi prvními čtyřmi, což se stává jen zřídka. V souladu s tím se složení Rady po posledních parlamentních volbách v říjnu 2023 nezměnilo. Pravicová národně konzervativní SVP, sociálně demokratická SP a liberální FDP mají po dvou křeslech, zatímco křesťanskodemokratická Strana středu má jedno křeslo. Příští parlamentní volby jsou naplánovány na rok 2027.
Vztahy mezi Švýcarskem a Evropskou unií se zlepšily. Hlavní problém spočívá v jejich obchodních dohodách, které zahrnují i části týkající se migrace a pravidel ochrany zaměstnanců. V současné době platí Bilaterální dohody I a II z let 2002 a 2005 a celkem 120 jednotlivých dohod. V roce 2008 byla zahájena jednání o komplexní obchodní dohodě, která by shrnula a aktualizovala stávající jednotlivé dohody. Po letech jednání se však švýcarská vláda v roce 2021 rozhodla konečnou dohodu nepodepsat, protože bylo zřejmé, že by byla v referendu zamítnuta. Byla odmítnuta role Evropského soudního dvora jako mechanismu řešení sporů, který by mohl omezit suverenitu Švýcarska. Zachování vysoké úrovně ochrany mezd a zaměstnanců ve Švýcarsku bylo hlavním bodem sporu vyplývajícím z obav z neomezené migrace v EU, stejně jako možný nárok občanů EU na švýcarskou sociální pomoc. Vztahy se ochladily, ale jednání byla obnovena v březnu 2023 a byla završena v prosinci 2024 uzavřením nové dohody. Nová dohoda nyní obsahuje ochrannou doložku týkající se migrace. Volný pohyb osob mezi EU a Švýcarskem může být omezen, pokud způsobí závažné hospodářské a sociální problémy. Pokud EU s omezením nesouhlasí, o výsledku rozhodne neutrální rozhodčí soud. Pravomoc Soudního dvora Evropské unie (SDEU) bude rovněž omezena, aby byla zachována suverenita Švýcarska. V případě rozporu mezi právem EU a švýcarským právem bude o věci rovněž rozhodovat rozhodčí soud. Ten se nemusí obracet na SDEU s žádostí o výklad práva EU.
Nová dohoda ještě musí být ratifikována. Referendum ve Švýcarsku je plánováno na konec roku 2025 nebo začátek roku 2026. Schválení je stále nejisté, protože zejména SVP, která byla nejsilnější stranou v posledních volbách, se staví proti užším vazbám s EU. Federální rada se proto rozhodla rozdělit celkový balíček a vytvořit čtyři dílčí dohody (volný pohyb osob a pozemní doprava, trh s elektřinou, bezpečnost potravin a zdraví). O těchto dílčích dohodách pak bude možné hlasovat v referendech jednotlivě. Není však jasné, jak EU zareaguje, pokud budou schváleny pouze některé části dohody.

Evropa
Spojené státy americké
Čína
Indie
Spojené království
Spojené arabské emiráty
Kanada