Evropa
Spojené státy americké
Čína
Indie
Spojené království
Spojené arabské emiráty
KanadaVcelku stabilní hospodářský růst
Švýcarská ekonomika v roce 2025 zaznamenala solidní růst o 1,4 %, což je stejná hodnota jako v předchozím roce. To je do jisté míry povzbudivé, protože tato malá a otevřená ekonomika (zahraniční obchod představuje velmi vysokých 125 % HDP) je velmi citlivá na vnější šoky. V důsledku toho celosvětově spíše stagnující hospodářský vývoj a nedávno zavedená americká cla (USA v roce 2025 přijaly 19 % švýcarského vývozu) negativně ovlivňují vývoj reálného HDP Švýcarska. Proto pro rok 2026 předpovídáme postupné zpomalení. Z tohoto hlediska byl vývoj v 1. čtvrtletí 2026 zklamáním, neboť ekonomika meziročně vzrostla pouze o nevýrazných 0,4 %, než v období duben–červen výrazně zrychlila. Díky solidním výsledkům v chemickém a farmaceutickém odvětví, která představují více než 50 % švýcarského vývozu, se růst reálného HDP zrychlil na 1,5 % meziročně, což je nejvyšší úroveň od roku 2021. Stejně pozitivní je i skutečnost, že soukromou spotřebu bude podporovat robustní trh práce. Míra nezaměstnanosti se v červenci 2026 pohybovala na velmi nízké úrovni 3,1 % a reálné mzdy vzrostly v roce 2025 o 1,6 %, což představovalo nejrychlejší tempo růstu od roku 2020. Poté, co v březnu v důsledku vypuknutí války s Íránem došlo k propadu, důvěra spotřebitelů v období od dubna do července rostla po čtyři měsíce v řadě a v současné době se pohybuje jen mírně pod loňskou hodnotou (minus 35 bodů oproti minus 33 bodům o rok dříve). To je také důvodem k opatrnému optimismu ohledně soukromé spotřeby v letech 2026–2027, zejména s ohledem na skutečnost, že se mají zvýšit i důchody. Ekonomiku podpoří také nízké úrokové sazby a silný trh s nemovitostmi, zatímco fiskální výdaje se do určité míry zvýšily, což bude mít rovněž pozitivní dopad na růst. Největší rizika pro švýcarskou ekonomiku v prognózovaném období budou pocházet z vývoje v zahraničí: geopolitické nepokoje vyvíjejí tlak na posílení švýcarského franku (klasické bezpečné měny), což by mohlo vyžadovat neustálé zásahy centrální banky v době, kdy pokračující fragmentace mezinárodního obchodu rovněž představuje překážku pro švýcarský exportní průmysl.
Na pozadí nižšího inflačního tlaku snížila Švýcarská národní banka (SNB) úrokové sazby z 1,75 % v červnu 2023 na 0,0 % v polovině roku 2025. Na rozdíl od ECB SNB po vypuknutí války v Íránu svou klíčovou úrokovou sazbu nezvýšila, protože šok způsobený cenami energií byl ve Švýcarsku mnohem menší než v sousední eurozóně. Inflace dočasně vzrostla z 0,1 % na počátku roku 2026 na 0,6 % v dubnu i květnu, než se v červenci zmírnila na 0,4 %. Švýcarsko je před růstem cen na globálních energetických trzích chráněno ze dvou důvodů. Zaprvé, silný frank brání růstu dovozní inflace. Za druhé, na rozdíl od některých jiných evropských států nehrají ropa a plyn významnou roli ve skladbě zdrojů elektřiny v zemi, která se skládá z 60 % vodní energie, 30 % jaderné energie a pouze 0,5 % uhlovodíků. Vzhledem k tomu, že domácí náklady na dopravu závisí na cenách ropy, inflace by v letech 2026–2027 měla oproti roku 2025 mírně vzrůst, nicméně i tak se bude pohodlně pohybovat v dolní části cílového rozmezí Švýcarské národní banky (SNB) ve výši 0 %–2 %, čímž se sníží pravděpodobnost zvyšování úrokových sazeb. To by mělo mít pozitivní dopad i na investiční aktivitu podniků, avšak vysoká míra geopolitické nejistoty některé z těchto efektů v dohledné budoucnosti vyváží.
Zároveň v posledních čtvrtletích prudce vzrostl počet firemních insolvencí. V roce 2025 se počet insolvencí zvýšil o 54 % a dosáhl nového rekordního maxima 9 314 případů. Nedávné změny v předpisech o platební neschopnosti, které nyní nutí veřejné věřitele, jako jsou daňové a celní úřady nebo poskytovatelé sociálního zabezpečení, zahájit řízení dříve, však v tomto trendu sehrály klíčovou roli, protože k mnoha případům platební neschopnosti dochází dříve. Údaje za období od ledna do června 2026 bohužel ukazují, že trend z roku 2025 bude pravděpodobně pokračovat: počet firemních bankrotů vzrostl v první polovině roku 2026 o 43 %, což poukazuje na neobvykle vysokou úroveň úvěrového rizika v zemi. S výjimkou stavebnictví zaznamenala všechna ostatní odvětví nárůst počtu úpadků.
Veřejný dluh je nízký a přebytek běžného účtu značný, i když se zmenšuje
Na rozdíl od většiny ostatních vyspělých trhů nepředstavují objem veřejného dluhu a fiskální saldo pro Švýcarsko důvod k obavám. V důsledku „balíčku úlev 27“, což je opatření na snížení nákladů zavedené s cílem omezit federální výdaje v oblastech, jako je dekarbonizace, vzdělávání, integrace a rozvojová pomoc, federální rozpočet počítá v letech 2026–2027 s dalším přebytkem. V následujícím období dojde k nárůstu výdajů na obranu a státní důchodový systém, přičemž výdaje na důchody budou ovlivněny demografickými změnami. Navíc po úspěšném referendu v roce 2024 budou důchodci těžit ze zavedení třinácté měsíční splátky každý rok, přičemž první z nich bude vyplacena v prosinci 2026. Hlavně díky vyšším než očekávaným daním z příjmů právnických osob ve farmaceutickém průmyslu dosáhnou švýcarské veřejné finance strukturálního přebytku, což také umožní menší než původně plánované zvýšení sazby DPH od roku 2028. Na rozdíl od průměrného objemu státního dluhu v eurozóně, který ve 2. čtvrtletí roku 2026 činil téměř 90 % HDP, má Švýcarsko díky své solidní rozpočtové politice zadluženost nižší než 40 %, přičemž tato míra v prognózovaném období pravděpodobně ještě klesne.
Vynikající rating země Coface pro Švýcarsko na úrovni A1 je navíc podpořen i jeho značným a trvalým přebytkem běžného účtu. Bilance primárních příjmů (např. čisté příjmy z investic v zahraničí a příjmy přeshraničních pracovníků) a bilance služeb vykazují strukturálně schodky. Kromě toho přetrvává schodek v bilanci sekundárních příjmů (transferů), který je důsledkem toho, že zahraniční zaměstnanci pracující ve Švýcarsku posílají část svých příjmů domů. Ve 2. čtvrtletí roku 2026 mělo 1,9 milionu pracovníků ve Švýcarsku zahraniční pas. To představuje téměř 35 % pracovní síly (oproti 25 % v roce 1991). Tyto deficity jsou však více než kompenzovány velkým přebytkem v obchodu se zbožím. V této souvislosti mají pro vnější účty země klíčový význam chemický a farmaceutický sektor, které generují 53 % vývozu zboží. Ačkoli silný frank, geopolitická rizika a zavádění obchodních bariér budou v budoucnu postupně snižovat přebytek běžného účtu, očekává se, že v letech 2026–2027 zůstane nad hranicí 6 % HDP.
Existence rozsáhlých švýcarských aktiv v zahraničí díky přetrvávajícím a stabilním přebytkům běžného účtu umožňuje zemi těžit z výrazné kladné čisté mezinárodní investiční pozice (974 miliard CHF, což odpovídá 112 % HDP v 1. čtvrtletí 2026), jejíž velikost se mění v závislosti na cenách na akciovém trhu a směnném kurzu USD/CHF. Rizika navíc snižují i značné devizové rezervy SNB.
Konsensus považuje politické riziko za nízké, avšak Bilaterální dohody III s EU ještě musí být ratifikovány
Švýcarský politický systém je díky tradici politického konsensu v zemi mimořádně stabilní. Hlavní rozhodnutí se přijímají v referendech. Federální rada, tj. vláda, se skládá ze sedmi ministrů. Prezident je volen z této skupiny na jeden rok a poté se v této funkci střídá. Od roku 1959 se složení Federální rady řídí tzv. „magickým vzorcem“, podle něhož první tři strany z parlamentních voleb získávají po dvou křeslech a čtvrtá strana jedno křeslo. Aby se „nová“ strana dostala do Federální rady, musí se ve dvou po sobě jdoucích volbách umístit mezi prvními čtyřmi, což se stává zřídka. V souladu s tím se stranické složení Rady od posledních parlamentních voleb v říjnu 2023 nezměnilo. Pravicová národně konzervativní SVP, sociálnědemokratická SP a liberální FDP mají po dvou křeslech, zatímco křesťanskodemokratická Strana středu má jedno křeslo. Příští parlamentní volby jsou naplánovány na konec roku 2027 a v průzkumech veřejného mínění v současné době vede SVP s 29 %, s výrazným náskokem před SP (18 %) a Stranou středu (15 %).
Vztahy mezi Švýcarskem a Evropskou unií se zlepšily. Hlavní problém vyplývá z jejich obchodních dohod, které zahrnují také určitá pravidla v oblasti migrace a ochrany zaměstnanců. V současné době platí Bilaterální dohody I a II z let 2002 a 2005 a celkem 140 jednotlivých dohod. V roce 2008 byla zahájena jednání o komplexní obchodní dohodě, která by shrnula a aktualizovala stávající jednotlivé dohody. Po letech jednání se však švýcarská vláda v roce 2021 rozhodla konečnou dohodu nepodepsat, jelikož bylo zřejmé, že by byla v referendu zamítnuta. Byla odmítnuta role Evropského soudního dvora (ESD) jako fóra pro řešení sporů, které by mohlo omezit suverenitu Švýcarska. Zachování vysoké úrovně mezd a ochrany zaměstnanců ve Švýcarsku bylo hlavním jablkem sváru, a to z obavy z neomezené migrace z EU, stejně jako možný nárok občanů EU na švýcarskou sociální pomoc. Vztahy se ochladily, ale jednání byla obnovena v roce 2023 a byla završena koncem roku 2024 novou dohodou, nazvanou „Bilaterály III“. Nová dohoda nyní obsahuje ochrannou doložku týkající se migrace. Volný pohyb osob mezi EU a Švýcarskem může být omezen, pokud způsobuje závažné hospodářské a sociální problémy. Pokud EU s tímto omezením nesouhlasí, o záležitosti rozhodne neutrální rozhodčí soud. Pravomoc Soudního dvora Evropské unie (SDEU) bude rovněž omezena, aby byla zachována suverenita Švýcarska. V případě rozporu mezi právem EU a švýcarským právem bude o věci rovněž rozhodovat rozhodčí soud. Ten se nemusí obracet na SDEU s žádostí o výklad práva EU.
Smlouva „Bilaterální dohody III“ však dosud nebyla ratifikována a v roce 2027 se očekává konání referenda. Většina politických skupin a vlivná podnikatelská sféra dohodu podporují, avšak SVP, největší strana v zemi, se staví proti užším vazbám s EU. Porážka návrhu „Švýcarsko bez 10 milionů“ v referendu v červnu 2026, jehož cílem bylo omezit počet obyvatel (což by mělo dopad na dohody o volném pohybu s EU), znamená, že protievropské křídlo v poslední době poněkud ztratilo půdu pod nohama, ale není samozřejmé, že by dohoda Bilaterály III byla v referendu nutně přijata. Federální rada se proto rozhodla rozdělit celkový balíček a vytvořit čtyři dílčí dohody (volný pohyb osob a koordinace pozemní dopravy, trh s elektřinou, bezpečnost potravin a zdravotnictví). O těchto dílčích dohodách lze poté hlasovat jednotlivě v referendech. Není však jasné, jak EU zareaguje, pokud budou schváleny pouze některé části dohody. Navíc panuje nejistota ohledně toho, zda by schválení dohody „Bilaterals III“ vyžadovalo „dvojitou většinu“, což by znamenalo, že by musela být schválena nejen většinou voličů, ale také většinou kantonů, čehož by bylo obtížnější dosáhnout.